Minulý pátek, 23. října 2020, byla v žurnále Science Advances publikována nová studie zabývající se dopadem historické klimatické změny na subantarktické ptactvo, a následně i na ostrovy, které při ní osídlilo. Výzkum vedla Dulcinea V. Goffová z University of Maine za pomoci Kit. M. Hamleyové a jejích kolegů, jež byli součástí expedičního týmu vyslaného na East Falkland, největší ostrov souostroví Falklandy. Nedaleko pobřeží Surf Bay se podařilo expedici získat 476 centimetrů vysoký sloupec z rašeliny, tvořený rozloženými pozůstatky trávy druhu Poa flabellata (anglicky "tussac grass"), který je dokladem 14 000 let vývoje přirozeného prostředí na ostrově. Tento vzorek poskytuje také informace o vazbě mezi pobřežím ostrova a jeho postupným osidlováním mořskými ptáky.
Zjištění o ptačí kolonizaci Falkland jsou velice zajímavá. Před více než 5000 lety byly Falklandy osídleny mnohem menším počtem druhů. Co se avifauny týče, jednalo se o druhově velice chudou oblast. Pak před oněmi 5000 lety, zhruba v polovině holocénu, došlo v subantarktické oblasti k výraznému ochlazení. Terestrický ekosystém v okolí Surf Bay se najednou proměnil; jeho obyvateli se během relativně krátkého časového úseku staly druhy ptáků, jež jej předtím neobývaly. Vysoká koncentrace guana ve vzorku v bodě, jenž se datuje do doby před 5000 roky, a nad ním, dokazuje, že se zvýšil například počet tučňáků oslích (Pygoscelis papua) na ostrově. Za vše mohlo ochlazení. Příchod mořských ptáků tento ekosystém obohatil - a ten postupně lákal více a více druhů. Množství guana zanechaného novými ptačími rezidenty Falkland během pěti tisíciletí postupně zvyšovalo procento živin v místní půdě. Tyto živiny jsou samozřejmě mořského původu, neboť všichni pobřežní ptáci ze subantarktických ostrovů loví korýše nebo ryby žijící v okolních chladných vodách.
Avšak tyto živiny, pocházející z moře a přemístěné prostřednictvím ptačího trusu do půdy, zvyšují rostlinnou diverzitu. Dle výsledků studie se už 200 let po příchodu mořských ptáků do Surf Bay velmi výrazně zvýšil establishment P. flabellata, čímž vznikly rozsáhlé lipnicové louky, bez kterých si dnešní přírodu Falkland nedokážeme představit. Před ochlazením v polovině holocénu vypadaly Falklandy skutečně tak trochu jinak než dnes! O zvětšení populací P. flabellata svědčí akumulace jejich pylu ve vzorku, ale také koncentrace látek celkově se vyskytujících u živých organismů, jako jsou fosfor a zinek, kterých je ve vzorku pod bodem ochlazení výrazně méně. Získané údaje lze přenést na konkrétní ekosystémy dalších souostroví v jižním Atlantském oceánu, jako jsou Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy, a jednotlivých ostrovů, z nichž sestávají.
Tyto údaje jsou využitelné přímo v ochraně přírody; jak se ostatně ukazuje v dnešní době, subantarktičtí a antarktičtí ptáci jsou velmi choulostiví na změnu klimatu. Kdyby bylo na Falklandách a ostatních ostrovech v Jižním Atlantiku tepleji, neexistoval by na nich takový ekosystém jako dnes. Může se to zdát být překvapivé, ale teplejší klima by jim rozhodně neprospívalo, a naopak by snižovalo místní živočišnou a rostlinnou diverzitu. Nepodaří-li se nám zbrzdit účinky klimatické změny, s níž se v současnosti potýkáme a kterou má na svědomí náš druh, pak se příroda na těchto ostrovech stane stejně chudou, jako na konci poslední doby ledové, a to se netýká jen ptáků a rostlin z čeledi lipnicovitých. Nicméně důvod, proč před 5000 let před začátkem našeho letopočtu došlo na jižní polokouli, konkrétně tedy v subantarktické oblasti, k tak náhlé změně klimatu, dosud není znám. Odborníci, kteří tuto studii vypracovali, přiznali, že zatím nevědí, co přesně pak mořské ptáky z této oblasti na ostrovy táhlo. Jisté je jen to, že za jejich migraci mohlo ochlazení.
Tučňák oslí (Pygoscelis papua) a lipnicovitá rostlina Poa flabellata
Za informace vděčím zvláště webovým stránkám Science Daily. Obrázek pochází z webu Derren Fox Photography.
Žádné komentáře:
Okomentovat