Den po napsání příspěvku o Mezinárodním dnu epilepsie připomínám další významnou každoroční událost, a to Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, jenž byl vyhlášen Valným shromážděním OSN v prosinci 2015 a jenž je od roku 2016 slaven vždy 11. února. Jeho cílem je pomoci zaměřit společenskou debatu na genderovou nerovnost ve vědeckém světě. Naše realita není ani trochu rovnostářská, žijeme v silně stratifikované společnosti, a genderová nerovnost je jedním z velkých problémů, které je třeba aktivně řešit. Jak v brilantní publikaci Critical Approaches to Science and Religion z roku 2023 (knize, kterou autor tohoto blogu začal číst včera!) připomínají Myrna Perez Sheldon, Terence Kneel a Ahmed Ragab, věda je v západním světě spojena se sexismem, přičemž její tradiční spojování s empiricismem, racionalitou a objektivitou mělo co do činění s mužskou identitou, a po desítky, ba i stovky let zcela vyčleňovalo jiné osoby, které se vědeckých aktivit chtěly účastnit. V průběhu 20. století samozřejmě došlo ke znatelným pokrokům, co se týče lidských práv, ale i dnes je to v mnohých vědeckých oborech doslova přeplněno bílými heterosexuálními muži vyšších ekonomických tříd. Cis ženy, trans ženy, nebinární lidé, osoby z různých menšin ve společnosti jsou v určitých oborech, zvláště pak ve STEM oborech (oborech přírodovědných, technologických, technických a matematických), zcela podreprezentovány. Před nějakými šesti roky jsem si jen tak ze dne na den uvědomil, že rubrika Slavní paleontologové na tomto blogu obsahovala pouze články o mužích. Mohli byste mne osočit z podvědomé preference mužů (pun slightly intended!), ale realita je, že zastoupení jiných genderových skupin v paleontologii je dosti malé. Můžeme vzpomenout na významné paleontoložky jako Alice Wilson, Dorothea Bate, Maria Pavlova, Dianne Edwards, Ilona Csepreghyné-Meznerics nebo Irina Levshakova, ale nepotěšujícím faktem je, že jejich mužští kolegové jsou pořád citovanější, oslavovanější a je jich dosti více. Doby, kdy britští geologové nechtěli umožnit Mary Anning, zakladatelce britské paleontologie a nálezkyni mj. ichtyosaura, vstoupit do Geologické společnosti v Londýně, jsou možná ty tam; sexismus, misogynie a genderová nerovnost však přetrvávají a stále přispívají k nezdravému přemužování (myšleni jsou cis bílí hetero muži) tohoto a jiných vědeckých oborů.
Slavné paleontoložky. Kompilace maleb a fotografií z webu Museum of the Earth
Dokud jsou upřednostňováni ti, jež (hetero)patriarchát preferuje, nebudeme žít ve skutečně demokratické společnosti, ve které lidé mohou provádět mj. i vědeckou či akademickou činnost podle svých zálib a zájmů, a tím přispívat k lepšímu poznávání naší reality. Mezinárodní den žen a dívek ve vědě by však neměl být jediným dnem, kdy toto téma nakousneme a pak ho zase necháme spát celý rok - v nejmenším to má být přiležitost k otevření debaty, jež by neměla skončit ideálně do chvíle, kdy rovnostářské společnosti skutečně dosáhneme. Věda nesmí být sexistická, rasistická, queerfobní, ableistická a ageistická, ale měla by být demokratickou, feministickou, inkluzivní, společnosti sloužící a všechny potěšující činností. A není-li některým lidem umožňováno vydat se na akademickou kariérní cestu a přispět k lepšímu porozumění našeho světa, ba dokonce proměnit životy a mysli lidstva novými objevy, pak celá naše společnost nepochybně o mnohé přichází. V paleontologii je obecně velmi malé zastoupení trans žen. Riley Black, autorka nové knihy When the Earth Was Green: Plants, Animals and Evolution's Greatest Romance, jež vyjde 25. února (očekávejte o této publikaci ještě samostatný článek), je v tomto ohledu pionýrkou; a to platí také o mnoha talentovaných paleoartistkách, které jsou též trans a jejichž rekonstrukce pravěkých zvířat občas umisťuji do rubriky Obrázky týdne. Ženy však byly v paleontologii vždy upozaďovány, a ačkoliv se věci poněkud zlepšily a ve vyspělých zemích obecně ženy nabyly větších ekonomických svobod (samozřejmě negeneralizujme), útlak přetrvává.
I v roce 2025 se stále setkáváme s otřesnými neurosexistickými narativy, které omezují přírodovědně zaměřené ženy a nebinární lidi, ať už jsou to pitomosti o "mužském matematickém myšlení" nebo obecně o jakýchsi údajně významných rozdílech ve stavbě mozků mužů a žen (newsflash, na celém spektru pohlaví se od sebe naše mozky příliš neliší - lišíme se v nich jen jako jedinci, a ne na základě genderovaného pohlaví, jehož vnímání je ovlivněno celou řadou záležitostí, od kultury ovlivněné v minulosti náboženstvím až po nerovnostářskou kapitalistickou ekonomiku). Shakti Jacotă a Cazper Lourens Gerard Steigstra nás ve svém článku z roku 2020, zveřejněném na webu Erasmus University Rotterdam, informují, že ženy tvoří pouhých 28 % pracovní síly ve STEM oborech. Tuto statistiku označili za šokující, zvláště uvážíme-li, že STEM obory patří k nejrychleji se rozvíjejícím, s prospektem vyšších a vyšších mezd do budoucna. Massachussetts Institute of Technology (MIT) nás o stejném čísle, tedy 28 %, informoval v roce 2023. V USA tvoří ženy 24 % zaměstnanců ve STEM oborech, v Evropské unii je toto procento nižší (17 %) a ještě nižší je v Indii (14 %). Tato podreprezentace má neblahé dopady na svět, který se potýká s dalšími - ekonomickými, environmentálními, technologickými, geopolitickými a společenskými - problémy. Mají-li na výzkumu biodiverzity, mitigačních opatření v ohledu na změnu klimatu či nových technologií podíl hlavně patriarchátem preferovaní, pak jako společnost o mnohé přicházíme. Gender gap existuje, ale to všichni víme. Otázkou je, jak ho řešit, a jak jej zhlazovat ve vědě.
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě se týká všech, kteří jsou v současných společenských, politických a ekonomických poměrech ve vědeckém a akademickém světě diskriminováni a upozaďováni, a pro které nejsou zajištěny rovné možnosti úspěchu a přínosu nových informací naší rozmanité společnosti - společnosti, která nové informace zvláště za současných krizí nutně potřebuje k budování racionálnějšího, demokratičtějšího i klimaticky spravedlivějšího světa. Podílejme se všichni na tom, aby věda nebyla nadále převážně záležitostí cis mužů - a mějme na paměti, že každý člověk může přispět k lepšímu pochopení naší reality. Ať už jsme kýmkoliv.
Žádné komentáře:
Okomentovat