Obrázek z webu Arcanum
Ilona Csepreghyné-Meznerics (25. května 1906 až 14. ledna 1977) byla maďarská stratigrafka a paleontoložka, specializující se na fosilní bezobratlé. Zabývala se mimojiné třetihorními měkkýši střední až východní Evropy, i když během své práce zabrousila i do paleontologie obratlovců. S příjmením Meznerics se narodila v srbském městě Subotica, jež tehdy neslo maďarský název Szabradka, v provincii Vojvodina na území tehdejšího Uherského království, v květnu 1906. Poté, co dochodila základní školu, přestěhovala se spolu se svými rodiči do Budapešti, kde nastoupila na dívčí gymnázium. Velmi se jí tam dařilo, a v osmnácti letech, roku 1924, studium úspěšně dokončila s vyznamenáním. Následně zamířila na Univerzitu v Budapešti, a studovala učitelskou fyziku a chemii pro střední školy. Titul získala o pět let později, v roce 1929, protože však patřila k excelentním studentům, rozhodla se ve vysokoškolském studiu dále pokračovat s tím, že se věnovala pouze geologii. V rámci svého doktorského studia se velmi často setkávala s fosiliemi, ostatně jejím zaměřením byla paleontologie jako obor, a v roce 1931 nakonec získala tříleté stipendium, které ji umožňovalo opustit Budapešť a pracovat v paleontologických sbírkách Přírodovědného muzea ve Vídni. Je pravděpodobné, že tato léta významně ovlivnila její pozdější profesní zaměření, byť se po vyčerpání stipendia musela vrátit zase do Budapešti a nechat se zaměstnat na tamních středních školách. V letech 1935 až 1940 byla učitelkou chemie a fyziky, což původně chtěla před započetím svého doktorského studia. S rokem 1940 se vrátila k paleontologii; získala tehdy práci výzkumníka v Maďarském přírodovědném muzeu v Budapešti. O pět let později si vzala doktora Bélu Csepreghyného, a jeho příjmení spojila s tím svým. V roce 1948 z ní v muzeu učinili kurátorku, a roku 1951 nakonec vedoucí geologických a paleontologických sbírek. Této práci se věnovala dalších devatenáct let, až nakonec v roce 1970 odešla do Státního geologického institutu v Maďarsku, pro který pracovala i po odchodu do důchodu (ten nastal v roce 1973). Zpočátku se Ilona Meznerics specializovala na třetihorní měkkýše; zkoumala jejich fosilie z Rakouska a Maďarska, a popsala několik nových taxonů. Věnovala se například miocénním hřebenatkovitým (Pectinidae). Ty zkoumala v souvislosti se stratigrafií Maďarska; první vědecký článek, který napsala, byl právě na toto téma, a publikoval ho odborný časopis Memoirs of the French Geological Society. V roce 1968 coby hlava paleontologických sbírek Maďarského přírodovědného muzea poskytla fosilie jurského ptakoještěra druhu Pterodactylus micronyx Peteru Wellnhoferovi, jenž se zabýval jeho výzkumem. Poznatky, které Ilona Meznerics za svého života získala, velmi přispěly maďarské stratigrafii. Věnovala se jí i krátce před svou smrtí, kdy psala vědeckou práci pro odborný časopis Lexique stratigraphique. Bohužel ji však nedokončila. Zesnula 14. ledna 1977 ve věku sedmdesáti let. Zanechala po sobě hodnotný odkaz - asi padesát publikovaných odborných článků.
Žádné komentáře:
Okomentovat