Po celém světě se najdou desítky milionů entuziastů, kteří jako domácí mazlíčky či společníky chovají ptáky. Jen ve Spojených státech amerických v roce 2017 podle výzkumu Emmy Bedford žili ptáci ve 20,6 milionech domácností. Andulky, novosvětští papoušci a kakadu se řadí ke zvláště oblíbeným ptačím společníkům lidí, a velký podíl na tom má zcela jistě jejich inteligence. Starat se o potomka dávných vládců naší planety, a v podstatě tedy přežívajícího dinosaura, se rok od roku stává více populární, a to i přesto, že si lidé vztah s ptáky coby společníky budují už mnoho tisíciletí. Mít jakéhokoliv zvířecího společníka si žádá velkou zodpovědnost, jak každý chovatel dobře ví, pro mnoho z nich však není problémem investovat do takového mezidruhového přátelství. Ale co když někteří z našich ptačích přátel, kteří nás těší z klece i mimo ní, pochází z úplně jiného prostředí, než si myslíme? Co když se některá z těchto zvířat vůbec nevylíhla v zajetí, jak nám bylo tvrzeno, a ve skutečnosti pocházejí z volné přírody, a místo naší klece by měla obývat deštné lesy jihovýchodní Asie či australskou buš? O tom, že se v legálním obchodu s domácími mazlíčky vyskytují exotičtí živočichové ilegálně odchycení v divočině, ví jistě každý. A právě tak si každý z nás dobře uvědomuje, že někdy nemusí být lehké zjistit, jakého původu vlastně zakoupený mazlíček je. Netýká se to ani tolik našich zemí v Evropě nebo v Severní Americe, jako spíše zemí rozvojových nebo zemí, kde se na zákony související s ochranou přírody a zvířecími právy příliš nedbá. V červnu tohoto roku odhalila Caroline Dingle a její kolegové z Univerzity v Hong Kongu zcela novou, stále ještě vyvíjenou metodu ke zjištění původu exotických ptáků na trhu s domácími mazlíčky. S ostatními výzkumníky, zabývajícími se na hongkongské univerzitě stejnou problematikou, napsala článek pro odborný časopis Animal Conservation, v němž popsala, jak analýza stabilních izotopů z ptačích vzorků dokáže určit, zda se dané zvíře narodilo v zajetí anebo zda bylo odchyceno v divočině. Ačkoliv se v současné době jedná o příliš novou metodu na to, aby se výsledky jejím prostřednictvím získané daly prezentovat u soudu jako nesporné důkazy, rozhodně má velký potenciál rozšířit způsoby boje se špinavostmi na trhu s domácími mazlíčky. Dingle a její kolegové se zaměřili zvláště na jeden druh exotického ptáka, který se na hongkongských trzích vyskytuje ve velkých počtech - na kakadu žlutolícího (Cacatua sulphurea), čtyřiatřicet centimetrů dlouhého Indonéšana z čeledi kakaduovitých (Cacatuidae), který je podle Červeného seznamu IUCN kriticky ohroženým druhem. V Hong Kongu žije introdukovaná populace těchto ptáků, jež se volně pohybují po městě, byť jejich hlavním shromaždištěm je tamní velký přístav. Dnešní hongkongští kakaduové jsou potomky mnohem méně šťastných klícních ptáků, z nichž někteří kdysi pravděpodobně unikli a začali žít nespoutaný život v rychle rostoucím městě. Legenda praví, že je dokonce vypustil samotný Sir Mark Aitchison Young, hongkongský guvernér za britské vlády, v roce 1941, když do města dorazila japonská armáda. Od té doby to šlo s kakadu žlutolícími v jejich původní indonéské domovině jen z kopce. Mezi lety 1980 až 1992 se jich ze země importovalo na sto tisíc. V roce 2002 bylo konečně zakázáno obchodovat s volně žijícími zástupci tohoto druhu, a ochránci přírody se následně museli potýkat s neutuchajícím nezákonným prodejem těchto ptáků. Je velmi pravděpodobné, že je to pořád běh na dlouhou trať, a kakaduové před ilegálními prodejci dosud nejsou v bezpečí. Vždyť jen v letech 2017 a 2018 bylo v Hong Kongu podle výše zmíněné studie na prodej více kakadu žlutolících, než kolik jich bylo do města legálně importováno třináct let předtím. Mnoho z nich mohli být potomci oněch zákonně přivezených ptáků, ale na asijském trhu člověk nikdy neví - nemá zkrátka dobrou reputaci. Právě proto Dingle a její kolegové ve své práci zdůraznili, že je v současné době více než nutné správně určit, zda se prodávaní kakaduové narodili v zajetí nebo zda se jedná o odchycené volně žijící ptáky. Je důležité si uvědomit, že volně žijící populace kakadu žlutolících v Hong Kongu se rozhodně počítá mezi divoké ptáky, a je nelegální s nimi obchodovat, a to i přesto, že se jedná o zvířata na pobřeží jihovýchodní Číny nepůvodní! I za prodej hongkongských divokých kakadu by tedy musel prodejce zaplatit velkou pokutu, a nejen to.
Kakaduové žlutolící v Hong Kongu. Fotografie z webu South China Morning Post
Za nelegální prodej zvířat může jít hongkongský prodejce do vězení až na 10 let, a zaplatit 10 milionů hongkongských dolarů - to je asi 1,2 milionu amerických dolarů nebo 26 271 480 českých korun. Jak už to ale ve světě lidských zákonů často chodí, zkušení nezákonní prodejci našli způsoby, jak po sobě zahladit stopy, pokračovat ve svém businessu a nikdy za to nezaplatit. Nová forenzní metoda, se kterou Dingle a její spolupracovníci přišli, by je mohla definitivně zastavit. Je velmi účinná, a původ zkoumaného zvířete určuje na základě jeho stravy. Analýza stabilních izotopů není pro vědce ničím novým, vlastně se již používala při studiu ptačích migrací či při zkoumání jídelníčku pravěkých lidí. Její výhodou je, že je levná a rychlá, na rozdíl od jiných forem testování. Vše, co k jejímu provedení výzkumník potřebuje, je tkáň - třeba ptačí pero. Dokáže pak zjistit, čím se zkoumaný jedinec živí a na jaké potravě vyrostl. Peří je inertní, a je takovým shromaždištěm informací o svém růstu a tedy i o růstu svého nositele. Pták narozený a vylíhnutý v zajetí svým peřím vždy poskytne jiné hodnoty izotopů než pták, který vyrostl takříkajíc "tam venku" a pak byl náhle odchycen a umístěn do klece na trhu. V případě, že tato levná izotopová analýza selže, lze ještě provést CSIA (compound-specific isotope analysis), kterou se stanoví hodnoty uhlíku specifických aminokyselin v tkáni zkoumaného jedince, a jež dokonce výzkumníkům poskytne více dat. Dingle má za to, že by jednoho dne mohli trhy s domácími mazlíčky v Hong Kongu navštěvovat státní úředníci či jiné pověřené osoby, jež by tyto analýzy prováděly a přesně tak určily, odkud prodávaní ptáci pocházejí. Ovšem využití analýzy stabilních izotopů může být i jiné a mnohem širší; dala by se použít pro zkoumání původu nejen ptáků, ale také různých dalších živočichů na trhu s domácími mazlíčky, zvláště tedy plazů a savců. Caroline Dingle sama uvedla, že se považuje za opatrnou vědkyni, a že zatím nechce nic slibovat. Podle ní je skutečně nutné tuto novou forenzní metodu dále testovat. A ačkoliv jejímu týmu zabralo dlouhých pět roků, než shromáždil dostatek peří kakadu žlutolících a následně napsal onu vědeckou práci, myslí si, že zabere ještě celou řadu let, než se bude moci začít používat při řešení problémů s ilegálním prodejem zvířat. Rozhodně je však možné, že její výzkum v budoucnu boj s nelegálním obchodem ptáků a dalších živočichů ovlivní. Už teď přináší naději, že dojde ke změně, a kdo ví, třeba si kvůli němu někteří z hongkongských obchodníků začnou dávat větší pozor. Pokud by se tato forenzní metoda začala užívat i v různých dalších částech světa, a byla by uznána jako zcela spolehlivá, pak by v podstatě mohla přispět k ochraně celé řady ohrožených a kriticky ohrožených druhů.
Dvojice kakadu žlutolících v hongkongském obchodě s domácími mazlíčky. Fotografie z webu EurekAlert!
Abstrakt článku Caroline Dingle a jejích kolegů si můžete přečíst na tomto odkazu. Námět a mnohé informace pro tento článek mi dal web Mongabay, za doplňující informace pak vděčím anglické Wikipedii a webu BioLib.
Žádné komentáře:
Okomentovat