V době od 24. do 30. října tohoto roku probíhá v pořadí již jedenáctý Ace Week, někdy také nazývaný Asexual Awareness Week. Cílem této mezinárodní kampaně je rozšířit povědomí o ace lidech, kteří tvoří jedno až tři procenta (ačkoliv to může být i víc) lidské populace naší planety. Pokud Vám tyto pojmy nejsou příliš dobře známé, pak klidně využijte vyhledávač na tomto blogu, protože jsem o této kampani psal už minulý i předminulý rok. Nerad bych se opakoval, a tak jsem si tentokrát připravil něco trošičku jiného - něco osobnějšího. Takže pokud hledáte odpověď na otázku, jaké to je být ace, jsem připraven Vám ji dát.
Microraptor v barvách ace vlajky
S odpovědí budu upřímný. Je to super! Když necítíte fyzickou aneb sexuální přitažlivost, máte o jeden problém méně. O ace lidech panuje spousta různých bizarních mýtů, a přestože každý z nás je jiný, tento typ atrakce všichni postrádáme. Pochopitelně však existuje celé ace spektrum, a asexuálové navíc mohou nebo také nemusí cítit jiné typy atrakce, třeba romantickou, platonickou nebo estetickou - o tom jsem psal již v minulých letech. Setkáte se s ace lidmi, kteří mají vlastní děti, přestože možná nejsou tak hojní. Jiní se zase mohou rozhodnout děti adoptovat, a jsou další, kteří rádi žijí celý život sami, bez vztahů lišících se od přátelství. Každý ace je jiný, tak jako se od sebe zástupci našeho druhu liší v mnoha různých ohledech. Lidé jsou zkrátka rozmanití, a tak je to jedině dobře. Že by to byla nuda, kdyby byli všichni heterosexuálové? Dokážete si představit, jak zaostalá by byla naše kultura? Jak jednobarevný svět by to byl?
Asexualita se vyskytuje i u dalších druhů živočichů, ne pouze u lidí. Proběhl například vědecký výzkum asexuálních beranů - možná se tomu podivíte, ale dvanáct až osmnáct procent samců ovce domácí nejeví během celého svého života zájem ani o samice, ani o samce, přestože žijí v jejich společnosti a jejich hormony jsou přitom úplně v pořádku. Na druhou stranu to ale není tak překvapivé, protože se také ví, že každý desátý beran má zájem pouze o samce. Není žádným tajemstvím, že člověk si v posledních pár tisících letech vytvořil dosti zkreslený obrázek o sobě samém i o světě přírody. Přední vědečtí odborníci nám nyní dokazují, že heterosexismus je vykonstruovaný, a že s jedinci různých orientací se setkáme u obrovského množství druhů obratlovců i bezobratlých. Kromě ovcí se asexualita zkoumala také u laboratorních krys či u makaka rhesuse. Je však důležité si uvědomit, že se v jejich rámci tato orientace zatím studovala pouze u samců. Neví se třeba, kolik procent samic ovce domácí necítí fyzickou přitažlivost. Je tedy, co zkoumat. Lidské zastoupení celosvětové asexuální komunity je také poněkud nerovné; 70 % ženy, 30 % muži. Panují však hypotézy, že asexuální muži mají větší strach vyoutovat se, protože "mužské prostředí" je často tvrdší, a pokud jsou heteroromantičtí, říkají zkrátka, že se jim líbí ženy, a jak konkrétně to mají, to už s ostatními neřeší. Je dosti možné, že ve skutečnosti se asexualita vyskytuje u obou pohlaví zhruba ve stejném poměru.
Zmínil jsem však heterosexismus. To není pěkná věc. Někteří lidé si ještě pořád myslí, že se "každý člověk narodí jako heterouš", což není pravda - těmito slovy se však většinou snaží ospravedlnit své nelidské, nenávistné názory. Divili byste se, kolik acefobů se tam ve světě najde. Kolik lidí nemá rádo asexuály jen proto, že se touhle drobností liší od ostatních. V Rusku není vyoutovaným ace lidem umožněno řídit, jako by snad absence fyzické přitažlivosti měla mít co do činění s řidičskými schopnostmi jedince. Rusko je celkově zahořklé vůči LGBTQ+ komunitě, a člověk se musí sám sebe ptát, co asi ten Putin má ve své hlavě? Heterosexismus se bohužel dlouho promítal i do biologie. Proč se na konci osmé třídy základní školy musí děti učit o heterosexualitě, kdežto o asexualitě v hodinách přírodopisu nepadne žádná zmínka? Samozřejmě se tím nemyslí asexuální rozmnožování améb - to je něco, co se nás netýká už vůbec. Problémem je, že dětem je od útlého věku podsouván ten "all people are straight" názor, a když si pak někteří lidé začnou uvědomovat, že jsou jiní, a nemají pro to žádné označení... může to vést k těžkostem.
Asexualita je tzv. neviditelná orientace. Pravda, v posledních pár letech se už o ní píše víc. Letos na jaře se dobře zpracovaný článek s příběhy několika ace lidí objevil na webu BBC. Společnost si začíná uvědomovat, že taková orientace existuje. Ale i tak se o ní nemluví v místech, kde by se o ní mluvit mělo. Když jsem jako malý musel ve škole poslouchat, že "jednou budeme všichni chtít mít děti", že "kluky přitahují holky" a podobné věci, připadal jsem si sám. Všichni tomu rozuměli, všichni na to hloupě kývali hlavami. A když jsem ve dvanácti během šíleného nacvičování na nějakou Vánoční akademii zmínil, že to vidím jinak... pár hormonálních nabušených monster to nějak moc pobavilo, a svými skákajícími hlasy to dali nahlas najevo. Podobná gesta pak vedla jen k tomu, že jsem se v tomhle ohledu začal cítit sám. Vlivem toho, co je svět naučil, nechtěli prostě ostatní spolužáci věřit, že by někdo nikdy necítil přitažlivost k ostatním lidem. Považovali to za vtip. Měli představu, že takový člověk by si sám "vybral" jakési zastavení ve vývoji, aby se z něj to hormonální přisprostlé monstrum (ano, dodnes nemám rád tyhle typy teenagerů, ale to asi nemá moc společného s tím, že jsem ace) nikdy nestalo. Doufám, že chápete, že tady teď přeháním, a vlastně se při psaní těchto slov i docela bavím. Dnes se tomu už jenom směju - tak prostě spolužáci nevěděli, že chodili do třídy s ace klukem. Big deal.
Jenže právě u nepochopení ostatními to celé začíná. Každý, kdo patří do nějaké menšiny - a každý člověk má něco, čím se liší od "většiny" populace - by byl sám se sebou spokojený, kdyby mu pořád ostatní lidé ostře nepřipomínali, že neodpovídá jejich standardu. Kdyby naše společnost fungovala tak, jak má - společnost, kde by se lidé akceptovali, kde by vzájemně kooperovali, kde by neexistovala hierarchie, kde by nebyla autorita, kde by nebyly stereotypy, standardy a nenávist - nikdo by se v ní necítil osamocený jen proto, že necítí něco, co ostatní cítí. Šimpanzům nevadí, že v jejich tlupě se nacházejí jedinci, kteří jsou bisexuální (heck, všichni šimpanzi jsou vlastně bisexuální, tak co by jim to mělo vadit?). Stádu ovcí je jedno, jestli je ten beran, se kterým jsou zavřené v ohradě, asexuál nebo ne. Ovšem ve chvíli, kdy neodpovídáte tomu, co Vás o lidech učí ve škole, přičemž Vám celý vzdělávací systém naschvál neposkytuje informace o skutečné diverzitě, začnete se cítit sami. Nevědět, co vlastně jste, a dokonce si myslet, že tak nějak patříte do té "většiny", o které Vás učí, i když prostě tušíte, že je to jenom lež, může být strašně těžké.
A právě proto je tak důležité, že se o asexualitě začíná víc mluvit. Kritici pokroku (aneb politická "pravice") samozřejmě vyšilují, křičí, že se vymýšlejí další slovíčka, škatulky, tasí bezvýznamné nadávky typu "neomarxista" a tak dále, a přitom si sami nedokázali udělat vlastní rešerši a nevědí pořádně, o čem vlastně mluví. Asexuálové vždycky byli, jsou a budou. Slavný britský archeolog T. E. Lawrence, přezdívaný "Lawrence z Arábie", prý nikdy neprojevil zájem o muže ani ženy. Jako ace se identifikuje třeba i anglická hlasová herečka Erica Mendez, americká stand-up komička Paula Poundstone či britská spisovatelka literatury pro mládež Alice Oseman. Největší ace komunitu, která spojuje lidi z celého světa, založil v roce 2001 tehdy ještě velmi mladý David Jay. Americký módní konzultant, spisovatel a herec Tim Gunn se sice identifikuje jako gay, ale přiznal, že měl jen jednoho přítele a ten zemřel dříve, než se jejich vztah mohl rozvinout. Řekl o sobě, že byl vždy "docela asexuální". Někteří znalci se také domnívají, že anglická románová spisovatelka Jane Austen se nikdy za nikoho neprovdala právě proto, že byla ace. Jen se o tom v té době nemluvilo - tehdy byl svět opravdu nerovný a jednobarevný.
Já osobně nevnímám to, že jsem ace, jako něco, co by mě definovalo. Upřímně, definuje mě můj zájem o přírodu, o svět tam venku, který nikdy není nudný, a je plný tvorů, kteří jsou mnohem zajímavější, než náš druh. Právě proto jsem se zpočátku zdráhal napsat tento článek... Jak vždycky říká Chris Packham (a já jeho slova použiji na sebe): "Shledávám ostatní druhy zvířat mnohem zajímavějšími, než sebe samotného." Ideální by bylo, kdybychom o našich odlišnostech vůbec mluvit nemuseli - kdyby se lidé navzájem akceptovali, neexistovala by diskriminace, neexistovala by předpojatost, neexistovaly by genderové stereotypy and everyone would be cool with each other. Lidská společnost se v této části světa nyní otevírá, ale to jen proto, že o těchto věcech mluvíme - a věřte mi, je pro to důvod. Nikdo z nás si nezaslouží být zahnán takříkajíc do stínů jen proto, že neodpovídá jakémusi vykonstruovaného standardu založenému na přijetí pouze těch, kteří patří do "většiny".
Na závěr ještě jedna věc. Víte, co má se mnou společného jedna americká legenda, existující již dvaaosmdesát let, a dle mého jeden z nejlepších superhrdinů vůbec? Některé interpretace se jej snažily ukázat jako hetero muže, ale každý komiksový fanoušek moc dobře ví, že Batman nikdy hetero nebyl. Grant Morrison, který dlouho psal komiksy o muži, který se obléká jako netopýr, kdysi řekl, že Batman je ve své podstatě gay. Zmínil to i George Clooney, a nepochybně to tak viděl Joel Schumacher. Ovšem člověk jako já si v batmanovských příbězích všimne jedné zajímavé věci. Každý z jeho vztahů se ženami končí "příliš brzy", a kvůli tomu, že si sám není svými pocity jistý. Radši se bude oblékat jako netopýr a mlátit kriminálníky, než aby s někým žil. A když už atrakci pocítil, Morrison v následující příběhové linii ukázal, že byl ve skutečnosti zdrogován, a že ten pocit nebyl skutečný. Více si můžete přečíst ve článku na webu ComicsVerse s trefným názvem The Asexual Nature of the Dark Knight od Kenny Coburn. Existuje pěkná řádka důkazů, že Batman je asexuál. Já se dokonce se svými americkými přáteli shodl, že i Nolanova interpretace Batmana v trilogii Temný rytíř je ve svých základech ace. Řekněte pravdu - když do restaurace přijde chlápek s několika supermodelkami ve snaze vytvořit si image miliardářského playboye, určitě se tím snaží světu něco nalhat, ne? Metafory, přátelé, metafory.
Aneb jak zaznělo v Lego Batman filmu (2017): "Batman vztahy nedělá!"
Zítra se budu na svém blogu opět věnovat jiným živočichům, než sobě. Doufám však, že Vás tento příspěvek zaujal, a třeba Vám něco trochu vyjasnil. Pokud by někomu, kdo je třeba trošku ztracený a snaží se zjistit, kým je, pomohl, byl bych za to velmi rád.
Žádné komentáře:
Okomentovat