Minulé pondělí, 4. října, vyšel v odborném časopise ZooKeys článek Jing-Song Shiho z Institutu vertebrátní paleontologie a paleoantropologie Čínské akademie věd v Pekingu a jeho kolegů, ve kterém byly popsány dva nové druhy ploskolebců rodu Gloydius. Oba jsou, jak to vypadá, endemity Tibetské náhorní plošiny. Shi a jeho spolupracovníci provedli extrakci a následnou analýzu DNA několika exemplářů ploskolebce himálajského (Gloydius himalayanus), které jim poskytly Biologický institut v Chengdu, Kunmingský institut zoologie, Univerzita v Shenyangu a Institut zoologie Čínské akademie věd. Dále se jim dostalo examinovat DNA exemplářů stejného druhu hada, jež byly uloženy v samotném Institutu vertebrátní paleontologie a paleoantropologie v hlavním městě Číny. Odebrali tkáň z hadích těl a uložili ji v 95 % ethanolu za teploty -40°C, a po následné polymerázové řetězové reakci provedli sekvencování. Fylogenetická analýza ukázala, že ploskolebec himálajský je v rodu Gloydius bazálním taxonem, a ke svým příbuzným ze stejného rodu má překvapivě daleko. Dále výzkumný tým dokázal, že G. rubromaculatus, popsaný v roce 2017, je sesterským taxonem horké novinky G. lipipengi; tyto dva druhy ploskolebců žijí na Tibetské náhorní plošině v lokalitách vzdálených od sebe pouhých 500 kilometrů. K těmto závěrům dospěl Shi se svými kolegy porovnáním analyzovaných tkání exemplářů různých ploskolebců v rámci druhového komplexu G. strauchi. Ačkoliv se tím rozšířily poznatky o vývojovém stromě rodu Gloydius, asi nejdůležitějším a nejzajímavějším přínosem Shiho studie je zvýšení počtu druhů tibetských ploskolebců o další dva druhy! Již výše byl zmíněn druh Gloydius lipipengi, který je prvním z těchto dvou nově popsaných taxonů. Jeho druhové jméno ctí profesora Pi-Peng Li z Institutu herpetologie na Univerzitě v Shenyangu, který nedávno oslavil své 60. narozeniny. Mnoho let zasvětil výzkumu chřestýšovitých z jižní, jihovýchodní a východní Asie, a zájem o ně přenesl na Shiho, neboť byl pro něj coby pro studenta instruktérem. Exemplář, na základě něhož byl G. lipipengi popsán, byl odchycen v tibetské prefektuře Nyingchi, konkrétněji pak ve vesnici Muza, dne 8. září 2014. Byl označen jako zástupce G. himalayanus (tato specie byla mimochodem popsána v již v roce 1864), a na správnou identifikaci čekal dalších sedm let. Jedná se o samce s výrazným našedlým proužkem táhnoucím se od zadní části oka po ventrální část krku. Dalšími rozlišovacími znaky tohoto druhu jsou například nepravidelné černé "křížové" vzory na zádech či supralabiální šupina, jež vůbec nezasahuje k oku. Typový exemplář G. lipipengi měří 63 centimetrů na délku. Oči tohoto hada jsou hnědé, se svislou zorničkou typickou pro noční hady a vlastně i pro všechny chřestýšovité. Jeho jedové zuby jsou poměrně krátké a zatočené, a pochopitelně situované v přední části horní čelisti. Hemipenis popsaného samce je vybaven podivnými zvětšenými ostny, které se však vyskytují i u jiných zástupců podčeledi Crotalinae. Zatím není známo, jaký mají význam.
Gloydius lipipengi (A, B) a Gloydius swild (C, D). Obrázek z blogu Species New to Science
Druhové jméno ploskolebce G. swild odkazuje na společnost Southwest Wild (zkráceně SWild), jejíž členové nalezli typový exemplář a několik paratypů při expedici k ledovci Dagu Holy na úpatí Himálaje v čínském Sečuánu, a to 23. července 2017. Holotypem byla samice, na první pohled podobná ploskolebci druhu Gloydius angusticeps. Od něj lze však druh G. swild odlišit například díky úzkému hnědému postorbitálnímu proužku. Rostrální hrana (canthus rostralis) je u tohoto hada mnohem méně výrazná, než u ploskolebce himálajského. Délka hlavy holotypu G. swild dosahuje pouhých 2,8 centimetru, celková tělesná délka se rovná takřka 60 centimetrům. Co se zbarvení očí tohoto druhu týče, jsou světle šedé v horní polovině a černé ve spodní polovině, a opět jsou vybaveny vertikální zorničkou. Poté, co byla samice G. swild onoho červencového dne před čtyřmi lety nalezena, došlo k jejímu přemístění do zajetí, a tam pak porodila osm mláďat - dvě z nich byla navíc srostlá! Novorozená háďata vážila 3 až 3,45 gramu, ačkoliv ona siamská dvojice byla podstatně menší, a její hmotnost se rovnala 2,86 gramům. Je velmi pravděpodobné, že jak G. lipipengi, tak G. swild loví převážně hlodavce; jen pro přesnost, odchycený exemplář G. lipipengi v zajetí přijímal jako potravu myši. Je také známo, že G. swild se rád vyskytuje na slunných svazích. Samotný rod Gloydius, pojmenovaný na počest amerického herpetologa Howarda K. Gloyda, v současnosti zastupuje již 26 druhů.
Ploskolebec himálajský, nyní bazální druh z rodu Gloydius. Fotografie z blogu Animal Snapshot
Informace, které jsem v článku použil, pocházejí z původní studie Jing-Song Shiho a jeho kolegů, která se Vám zobrazí po kliknutí sem. Co na tento objev říkáte? Není to skvělé, že se ví o dalších dvou tibetských ploskolebcích?
Žádné komentáře:
Okomentovat