Minulou středu, 20. října 2021, vyšla v odborném časopise Science Advances studie Javiera Luque a jeho kolegů, kteří se věnovali výzkumu nejstaršího kraba kdy nalezeného v jantaru. Popsali nový druh, který žil na území Myanmaru před 99 miliony let, v křídovém období stupně cenoman, a pojmenovali ho Cretapsara athanata. Jeho rodové jméno v překladu z latiny znamená "křídový duch mraků a vod", přičemž slovo "apsara" je ženského rodu. Druhový název má zase původ v řečtině, a znamená "nesmrtelný". Je odkazem je skvělé zachování fosilie tohoto živočicha, opravdu působícího, jako by byl stále živý. Kus jantaru s cretapsarou pochází z lokality Angbamo, nacházející se v distriktu Myitkyina v myanmarské provincii Kachin. Tam jej v roce 2015 nalezli horníci, následně se pak stal vlastnictvím Longyinského muzea jantaru v čínském Kunmingu. Luque a jeho kolegové zařadili cretapsaru do sekce Eubrachyura, kam patří všichni "vyšší" krabi. První zástupci této skupiny se ve fosilním záznamu objevují právě v křídě, přestože infratřída Brachyura samotná má kořeny již v rané juře (nejbazálnější sekce krabů je Dromiacea, která divergovala někdy koncem triasu či na začátku jurského období). Není pochyb, že Cretapsara byla sladkovodními krabem - a fosilie takových jsou bohužel velmi vzácné. Poskytuje tak unikátní pohled na vývoj vnitrozemských krabů zhruba v polovině křídy, a je skutečně výtečně zachovalá. V jantaru se uchovalo sto procent jejího těla. Luque sám řekl, že "jí na těle nechybí ani chloupek". Na druhou stranu však nejde o žádného obra. Typový exemplář druhu Cretapsara athanata má karapax široký pouhé 2 milimetry, a rozpětí jeho končetin činí 5 milimetrů! K detailnímu prozkoumání cretapsaranina "tělního plánu" bylo zapotřebí použít výpočetní tomografii. Pomocí ní si vědci zobrazili její tykadla, složené oči s hexagonálními facetami, ústní ústrojí s chloupkovitými strukturami a dokonce i neméně dobře zachovalé žábry. Kdyby nic jiného, objev cretapsary dokazuje, že zhruba před stovkou milionů roků již měli krabi své místo ve sladkovodních habitatech, a minimálně od té doby se jim v nich dobře daří až do dnešních dnů. Jak je známo, samice mořských krabů kladou obrovské množství vajíček, ovšem ti sladkovodní jich mají obvykle málo, zato jsou však tato vajíčka mnohem větší, a samičky je často nosí přilepené na spodní části exoskeletonu. Sladkovodní krabi nejsou dnes v domovině cretapsary, tedy v Myanmaru a vlastně v celé jihovýchodní Asii, žádnou vzácností. A podobně jako oni, i Cretapsara byla fakultativně obojživelným krabem, nikoliv čistě suchozemským; část života prostě trávila ve vodě a část na souši. Před popsáním tohoto zvířete se mělo za to, že se krabi přizpůsobili životu ve sladké vodě někdy v době před 50 až 75 miliony let. Cretapsara tedy jednoznačně tuto hranici posouvá hlouběji do minulosti. Je nyní jediným zástupcem nově vytvořené čeledi, Cretapsaridae. Do zveřejnění jejího popisu nejstaršími známými kraby z jantaru byli zástupci čeledi Sesarmidae z miocénu Mexika, staří asi 15 milionů let. Typový exemplář cretapsary zřejmě zahynul v brakické vodě v blízkosti mořského pobřeží, anebo v estuáriu. Toto prostředí muselo být bohaté na rostliny produkující pryskyřici - buď se jednalo o cypřišovité (Cupressaceae) nebo blahočetovité (Araucariaceae). Ve slavném barmském jantaru jsou jinak hojní zástupci suchozemského hmyzu. Poněkud vzácněji se v něm vyskytují pavouci či mnohonožky, a ze všeho nejvzácnější jsou v něm, alespoň z řad bezobratlých, mořské druhy, třeba amoniti nebo plži. Pro každého milovníka pravěkých bezobratlých, zvláště pak korýšů, je toto jistě úžasný objev, rovnající se svou důležitostí třeba nálezu hlavy dinosaura rodu Oculudentavis, o kterém se dosti psalo minulý rok na jaře, a který byl shodou okolností též obsažen v barmském jantaru.
Rekonstrukce cretapsary od Franze Anthonyho. Obrázek z blogu Species New to Science
Cretapsara athanata, holotyp LYAM-9. Obrázek z blogu Species New to Science
Informace pro tento článek jsem čerpal ze Luqueovy studie, kterou si můžete přečíst po kliknutí na tento odkaz.
Žádné komentáře:
Okomentovat