Užovka růžkatá - Opistoglyfní had z jižní části Jižní Ameriky

Od napsání popisu stromovce obecného uběhl již měsíc a pět dnů, je tedy nejvyšší čas představit Vám dalšího slibovaného hada, kterým je užovka růžkatá. Snad se dozvíte něco nového!

Latinský název: Philodryas baroni,

Rozšíření: Bolívie, Paraguay a Argentina,

Velikost: délka 1,5 až 1,8 metru.

Do rodu Philodryas, který je s mnoha ostatními v češtině označován pouze jako užovka, patří celkem 16 druhů, mezi nimi například P. patagoniensis, P. olfersii nebo chilská specialita P. chamissonis. V roce 1895 popsal argentinský přírodovědec Carlos Berg další druh, zatímco pracoval jako ředitel Museo Nacional de Historia Natural v uruguayském Montevideu. Rozhodl se pojmenovat jej Philodryas baroni; druhové jméno, které pro něj vybral, ctí Manuela Baróna Morlata, který odchytil typový exemplář a několik dalších zástupců tohoto druhu, jež pak Bergovi při zhotovování popisu sloužily jako paratypy. České druhové jméno, užovka růžkatá, odkazuje na nepřehlédnutelný nosní výrůstek rostrálních šupin. U samců je tento růžek mnohem výraznější a větší než u samic. Co se zbarvení hada týče, je poměrně variabilní. Často lze najít exempláře, které jsou zbarveny dozelena, ale najdou se i modré či hnědé užovky. Od nosního výrůstku se užovce růžkaté po první třetině délky těla táhnou dva černé pruhy, jeden na každé straně. V dalších dvou třetinách těla oba proužky mizí, zbarvení je zde uniformní. Ventrální šupiny jsou bílé či krémové, to ostatně platí i o spodní části hlavy. Jaký je význam onoho nosního výrůstku, a proč je u samců větší, to se zatím přesně neví. Užovka růžkatá má opistoglyfní jedové zuby, jsou tedy umístěny v zadní části horní čelisti, tak jako u mnoha ostatních zástupců čeledi Colubridae. Ačkoliv se dlouho přesně něvědělo, jak moc silný má vlastně jed, od roku 2014 je díky výzkumu M. N. Sáncheze a jeho kolegů známo, že u myší způsobuje vnitřní krvácení. Když Sánchez vpravil jed myším do svalů, projevily se také edém, myonekróza a narušení bílých krvinek. K vyvolání těchto závažných symptomů stačilo pouhých 13,9 mikrogramu jedu. Sánchez a jeho kolegové pak ve vědecké práci, publikované v odborném časopise Human & Experimental Toxicology, navrhli považovat užovku růžkatou za potenciálně nebezpečný druh. Pochopitelně to neznamená, že by měl být tento had nějakým způsobem démonizován nebo považován za ohromné nebezpečí - tak to vůbec není. Užovka růžkatá je placidní, plachý had, a málokdy se při chycení člověkem chová agresivně. V nejhorším případě může kousat, ale jak každý zkušený chytač hadů jistě ví, dokud není hadovi umožněno vtlačit do rány ony zadní jedové zuby, nemůže prostě člověka ohrozit. Raději, než kousání, užívá tento had jinou obrannou taktiku; z kloaky vyměšuje nepříjemně páchnoucí sekret. Na většinu predátorů zabere, ti užovku pustí a už se jejího druhu raději nikdy nedotknou. Užovka růžkatá je diurnálním čili denním hadem, což se dá ostatně poznat díky velkým kulatým zorničkám. Tráví prakticky celý svůj život na stromech, je to tedy arboreální druh. Výtečně šplhá, a z větve na větev se údajně přemisťuje jakousi kombinací skoků a plachtění, čehož dosahuje mírným zploštěním svého těla. Není příliš překvapivé, že jejím přirozeným prostředím jsou lesy. Její jídelníček sestává z malých ještěrů, žab, ptáků a také stromových savců, včetně myší, myšic a ostatních hlodavců. Jedná se o poměrně dlouhého hada; dosahuje délky 150 až 180 centimetrů, přičemž 30 % této délky zabírá ocas. Užovka růžkatá je bezpochyby největším ze všech šestnácti druhů rodu Philodryas. Přestože má jed, je užovka růžkatá chována v zajetí, ačkoliv se samozřejmě nedoporučuje začátečníkům. Přes den, kdy je aktivní, by se v teráriu měla udržovat v teplotě mezi 26 až 28°C, v noci pak při 20°C. Vyžaduje vlhkost 70 až 80 % s dobrým větráním. V České republice je možné ji spatřit v plzeňské zoo, podle jejíchž oficiálních webových stránek se nachází v expozici Království jedu. O rozmnožování užovky růžkaté se toho příliš mnoho neví, je však jisté, že je vejcorodá. 

Příště krajtík podivný!