Obrázek týdne 14. 2. 2025

Týden se s týdnem sešel, a máme již třetí pátek letošního února. Po publikování článku oslavujícího 30. narozeniny dokumentární moderátorky Megan McCubbin, popisku zvonohlíka korsického, příspěvků o Mezinárodním dni epilepsie a Mezinárodním dni žen a dívek ve vědě, jakož i prvního úryvku z letošního Winterwatch a článku o vynálezci počítačů Alanu Turingovi je na čase sdílet s vámi další Obrázek týdne! Tentokráte se jedná o dílo mexického paleoartisty Gaela Casase, které bylo zveřejněno právě v posledním týdnu. Jakmile jsem jej zahlédl, bylo mi jasné, že do této rubriky musí zamířit. Vypadá tak realisticky, že na něm jeden z nejznámějších lidmi vyhubených tvorů vskutku ožívá.

Popisek k obrázku: Samice dronte mauricijského (Ralphus cucullatus), nelétavého ptáka z čeledi holubovitých (Columbidae) známého též pod označením dodo, krmí své mládě výživnou kaší složenou z natrávených plodů, semínek, kořínků a snad i drobné mořské fauny. Vyvrhuje ji roztomilému ptáčeti do zobáčku, a přispívá tak k jeho růstu, který započal teprve nedávno. Pečlivě se starala o své jediné vejce, nakladené do hnízda na zemi, a to proto, že na Mauriciu nežijí žádní predátoři, kteří by vejce lapli. Její úsilí nevyšlo vniveč, nyní se však ze všech svých sil musí snažit, aby její jediný letošní potomek nepošel hlady. Sama měla dosud šanci se vykrmit tak, že téměř nepotřebuje přijímat potravu, a veškerý rostlinný i živočišný materiál, který projde jejím krkem, je určen právě pro ptáče. Dronte mauricijský v onom ostrovním ráji v Indickém oceánu přetrvával velmi dlouho. Jeho nejstarší subfosilie jsou datovány do středního holocénu, avšak holubovití jako takoví se ve fosilním záznamu objevují již ve středním miocénu, a od té doby se dosti diverzifikovali. Na nedalekém ostrově Rodrigues se příbuzní dronte mauricijského, velikostně srovnatelní s labutí, vyvinuli v odlišný rod a druh, kterým byl dronte samotářský (Pezophaps solitaria). Oba tyto krásné ptáky bohužel potkal nezasloužený osud - vyhubení lidskými kolonizátory. Má se za to, že pták dodo vyhynul v roce 1662, byť jej možná ještě v roce 1688 lovil mauricijský guvernér Isaac Johannes Lamotius. Podle některých výzkumníků však veškerá pozorování doda z druhé poloviny 17. století mohou být přisouzena jinému ptáku, chřástalovi rezavému (vyhubenému kolem roku 1700), přičemž tento holubovitý byl již v té době nadobro pryč. Lidé z Evropy přivezli na Mauricius prasata a makaky, největším nebezpečím však pro tyto opeřence byl samotný člověk - ačkoliv jejich maso nebylo příliš dobré a nebyli tedy hledanou lovnou zvěří, přišli v důsledku lidské činnosti dronteové mauricijští o svůj habitat. Hrozivý osud však toto malé ptáče nepotká. Scéna se odehrává dávno před příchodem lidí na Mauricius, v době kolem začátku našeho letopočtu.

Naposledy se pták dodo objevil v rubrice Obrázky týdne v červenci 2020 na malbě Johanna Brandstettera. Myslím si, že byl opravdu nejvyšší čas vrátit jej do této sekce, nejlépe v podobě, jaká je dnešními odborníky přijímána; dronte mauricijský totiž nevypadal tak, jak byl po dlouhá staletí zobrazován (aneb jako známá figurka od značky Papo, kterou mám od dětství doma).

Na víkend chystám příspěvek do rubriky Dokumentární novinky. Nebude to úplně to shrnutí nejnovějších dokumentárních počinů, to plánuji až na další víkend. Určitě se sem vraťte, dozvíte se, co tím nyní myslím! Slíbil jsem také, že napíši článek o ztvárnění Alana Turinga hercem Benedictem Cumberbatchem ve filmu Kód enigmy (The Imitation Game). A v neposlední řadě mám pro vás již přichystaný další klip z Winterwatch 2025, který bude věnován jistým bezobratlým.

Přeji vám pěkný víkend, a pokud u vás v nedávné době napadl sníh, vyražte ven!