Vědecký název: Anseranas semipalmata,
Rozšíření: severní Austrálie a jižní Nová Guinea,
Velikost: délka 71 až 89 cm, rozpětí křídel 129 až 180 cm, hmotnost 2 až 3 kg.
Rod Anseranas (česky husovec) zahrnuje jediný žijící druh, husovce strakatého. Ten je zároveň jediným přežívajícím zástupcem čeledi staré 34 milionů let, zahrnující také vyhynulé husovce rodů Eoanseranas (z pozdního oligocénu a raného miocénu severní Austrálie) a Anserpica (z pozdního oligocénu Francie). Je také možné, že mezi tyto ptáky patřil Anatalavis z pozdní křídy až eocénu Antarktidy, což by stáří této čeledi posunulo dále až do doby před 66 miliony let. Další fosilní nálezy poukazují na široké rozšíření těchto ptáků po severní polokouli v pozdním paleogénu. Husovec strakatý je takovým vyjímečným vyvržencem z prehistorie vrubozobých ptáků, o kterých se předpokládá, že se vyvinuli na gondwanském kontinentu. V recentní minulosti se tento druh vyskytoval i v jižní části Austrálie, ale vyhynul tam kvůli odvodnění mokřadů, v nichž hnízdil. Velmi mu tam ublížil také neregulovaný lov; do poloviny 20. století byla většina jižní populace vybita. Dnes jsou husovci neodmyslitelně spjati třeba s Národním parkem Kakadu, a stále jsou loveni aboriginskými obyvateli severní Austrálie. Lov je nicméně zákonem omezen pouze na určitou část roku. Husovci se objevují na skalních malbách aboriginského obyvatelstva, starých 1500 let - důležití jsou pro ně po velmi dlouhou dobu. Vyskytují se také na jihu Nové Guineje. Mezinárodní svaz ochrany přírody vede tento druh na svém Červeném seznamu jako málo dotčený; podle posledního posudku od BirdLife International z roku 2016 je jeho populace stabilní. Počítá se s tím, že v čase může fluktuovat, nicméně předpokládá se, že ji tvoří kolem milionu zvířat. Se svým strakatým černobílým opeřením a žlutě zbarvenýma nohama jsou husovci nezaměnitelní. Mezi prsty nemají příliš velké blány, a pokud se nacházejí ve vodě, spíše chodí po vodní vegetaci, než aby plavali. Líbí se jim v údolních nivách nebo v otevřených mokřadech, a jako býložravci se v nich živí různými travinami, včetně "divoké rýže" Oryza rufipogon. V rozmnožovacím období se husovci shlukují do kolonií, a vytvářejí si hnízda na zemi nebo na stromech. Ve snůšce bývá 5 až 14 vajec. Do budoucna těmto ptákům hrozí nebezpečí v podobě změn jejich mokřadních domovin v souvislosti s klimatickou změnou; kvůli zvedání hladiny moří bude do nížinných oblastí se sladkou vodou proudit více slané vody, což může hnízdiště tohoto ptactva ohrozit. Nepochybně je to škoda, když se jedná o tak význačného, unikátního opeřence.
Zdroj obrázku:
Zdroje informací:
Žádné komentáře:
Okomentovat