středa 24. září 2025

Hroznýšek třípruhý - Malý škrtič z aridoamerického jihozápadu

Popisky hadů opět na Blogorgonopsidu vycházejí každý měsíc! Zatím posledním byl popis užovky japonské, který jsem napsal 28. srpna. V jeho závěru jsem vám slíbil, že se příště dočtete o hroznýšku třípruhém. A nyní, ani ne o měsíc později, přináším jeho popisek.

Vědecký název: Lichanura trivirgata,
Rozšíření: jihozápad USA a severozápadní Mexiko,
Velikost: délka 43 až 112 centimetrů.
Mezi severoamerické hroznýšky rodu Lichanura patří dva druhy, oba se vyskytující na jihozápadě Spojených států amerických a v severozápadním Mexiku. Hroznýšek třípruhý je typovým druhem tohoto rodu, a popsal jej významný zoolog, paleontolog a srovnávací anatom Edward Drinker Cope, jeden z hlavních účastníků slavné "Války o kosti", roku 1861. Druhou specii, L. orcutti (nemá český ekvivalent), pak roku 1889 zavedl norsko-americký zoolog Leonhard Stejneger. Z hroznýšovitých (čeleď Boidae) se v Severní Americe severně od mexické hranice vyskytují ještě dva další druhy; oba patří do rodu Charina, a jsou to hroznýšek červený (C. bottae) - tento druh je k nalezení nejseverněji až v jihozápadní Britské Kolumbii a je tak jediným hroznýšovitým s přirozeným výskytem v Kanadě -  a C. umbratica. Hroznýšek třípruhý je nevelkým, půl metru až zhruba metr dlouhým škrtičem žijícím na jihozápadě aridoamerického regionu, v amerických státech Arizona (na západě v Sonorské poušti) a Kalifornie a v mexických státech Baja California (na Kalifornském poloostrově) a Sonora. Preferuje suché, kamenité oblasti od úrovně moře do nadmořské výšky 2000 metrů, a je k nalezení jak na pobřežích, tak v dunovém, křovinatě lesnatém i horském prostředí. Po většinu dne se skrývá pod kameny nebo ve skalních puklinách, občas ale vyleze ven a číhá v záloze na kořist i pod sluncem - jen nesmí být přílišné horko. Pokud nastanou vedra, hlavně v létě, uchyluje se do úkrytu na celý den, nejlépe hluboko pod zem, a vylézá až v noci. Už na konci jara se přesouvá z aktivity primárně za úsvitu slunce k aktivitě v nočních hodinách. Naprší-li hodně, tráví více času na zemském povrchu. Z pozice v záloze loví hroznýšek třípruhý různorodou savčí, ještěrčí, ptačí i obojživelnou kořist. Je schopen po ní vyrazit extrémně rychle, její tělo zachytí ostrými, dozadu zatočenými zoubky, pak kolem ní obtočí několik smyček a udusí ji. Jako všichni hroznýšovití, i tento had je pochopitelně nejedovatý. Setkáme-li se s ním, většinou se stočí do pevného klubíčka, schová hlavu v jeho středu, a nikterak neútočí. Pokud však není ponechán vlastní činnosti, nebojí se aktivně bránit tím, že z kloaky vypustí velmi nepříjemně zapáchající látku. Ta většinu predátorů odradí. Co se týče zbarvení, není třeba se divit, proč teraristé toto zvíře milují. Většina exemplářů má na těle alespoň tři podélné pruhy, z nichž jeden se táhne po zádech, další dva po spodních částech boků hada. Mohou být oranžově, rudě, hnědě či černě zbarveny, a mohou být nepřerušované a rovné nebo i silně přerušované (až tečkovité) a zcela nerovné; záleží na místní populaci a poddruhu. S taxonomií poddruhů hroznýška třípruhého to není úplně jednoduché, ale měly by být rozlišovány čtyři subspecie, přičemž asi nejpestřeji zbarvená je L. t. gracia, jejíž pruhy mohou být právě oranžové anebo dokonce i růžové. Samice hroznýška třípruhého jsou větší než samci, což u hroznýšovitých není nikterak překvapivé; lze je od nich odlišit podle kratšího ocasu. U samců je ocásek delší a zabírá průměrně 14 % délky těla. Dožít se tito hadi mohou v zajetí i 30 let, průměrná délka života je pak v takových podmínkách 18 let. Přirozenými nepřáteli hroznýšků jsou skunkové, kojoti, mývalové nebo také korálovky rodu Lampropeltis, které si na menších hroznýšcích rády pochutnají. Jde-li o rozmnožování, je tento druh živorodý. Zvíře je březí 103 až 143 dnů, pak mezi srpnem až listopadem vrhá průměrně 3 až 8 mláďat. Někdy se narodí jen jedno, rekord činí 14. Pohlavní dospělosti dosahuje hroznýšek třípruhý ve věku 2 až 3 let. Podle posledního (avšak staršího) posudku je tento druh na Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody veden jako málo dotčený, se stabilní populací.

Příště krajta papuánská!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nejčtenější