středa 24. srpna 2022

6 vybraných druhů lelkovitých: Lelek vlečkoocasý

Vědecký název: Macropsalis forcipata
Rozšíření: jihovýchod Brazílie a severovýchod Argentiny
Velikost: délka 28 až 31 cm (plus ocasní péra o délce 48 až 68 cm).
Lelek vlečkoocasý je jediným zástupcem rodu Macropsalis. Svůj český i anglický název (long-trained nightjar) dostal podle velmi dlouhých ocasních per, jež jsou alespoň dvakrát tak dlouhá, jako zbytek těla od špičky zobáku po kloaku. Těmito dlouhými "vlečkovitými" pery je však vybaven pouze samec. V období rozmnožování, které trvá od listopadu do ledna, se samci předvádějí zvedáním bílých ocasních per, jimiž vytvářejí tvar písmene V. Tito ptáci nestaví hnízdo; samička naklade vejce na lesní půdu (většinou však poblíž křoviska), a následně je zahřívá bez významné pomoci samečka. Ačkoliv samci mají bílá pera na ocase, jejich křídla bílé proužky postrádají, čímž se tento druh liší od ostatních lelkovitých. Náprsenka je hnědá, a horní část těla je šedá se skvrnami a proužky, jež pochopitelně rozbíjejí obraz zvířete na lesní půdě. Domovinou těchto lelků jsou pralesy i druhotné lesy výše uvedených států. Je známo, že se lelek vlečkoocasý zatoulal i na území Paraguaye, trvale jej však neobývá. Žije v nadmořské výšce 0 až 1800 metrů. Je pravděpodobné, že většina jídelníčku lelka vlečkoocasého sestává z hmyzu, který tito ptáci v noci za letu strhávají z listů stromů. Ačkoliv byl dříve považován za zranitelný druh, je od roku 2004 veden jako málo dotčený.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nejčtenější