Vědecký název: Gactornis enarratus
Rozšíření: východ a střed Madagaskaru
Velikost: délka 24 centimetrů, hmotnost 48 až 57 gramů (zdroj).
Jediný zástupce lelčího rodu Gactornis, původně byl však anglickým zoologem Georgem Robertem Grayem v roce 1871 popsán jako zástupce rodu Caprimulgus, do kterého patří i evropský lelek lesní (C. europaeus). Horní část jeho těla je šedohnědá s černohnědými skvrnami, které jsou na křídlech poněkud větší, objemnější. Boky a břicho jsou pruhované. V porovnání s lelkem madagaskarským (Caprimulgus madagascariensis), který žije ve stejné oblasti, má tento druh tmavší a méně vzorované tělo. Poněkud nápadný je na něm však krční proužek, podobný obojku, který mu vysloužil jeho české i anglické jméno (collared nightjar). Lelek obojkový je doma v hustých, vlhkých lesích ve východomadagaskarských nížinách i na úpatí hor, od úrovně moře po nadmořskou výšku 800 až 900 metrů. Výjimečně může být nalezen i ve výšce 1500 až 1800 metrů nad mořem. Není známo, jakým hlasem se tento pták ozývá - zatím se ví jen to, že při vyrušení rodič na hnízdě syčí ("tsrrr") a vydává při tom slabé zvuky, znějící zhruba jako "keeow". Hnízda si tito ptáci nestaví, zkrátka nakladou vajíčka zhruba dva metry nad zemí do epifytické kapradiny vyrůstající z kmene stromu. Období rozmnožování probíhá od října do listopadu. Den tráví nehnízdící lelci na lesní půdě, a při odpočinku spoléhají na své kryptické zbarvení. Loví za soumraku a v noci, a jejich kořistí se stává středně velký hmyz. Za potravou létají pouze v lesích; vůbec z nich nevylétávají na otevřená prostranství. Jedná se o málo dotčený druh, přestože jeho počty do roku 2022 nejsou přesně známy. Odhaduje se však, že pomalu klesají. Lelek obojkový se vyskytuje na území o nějakých 364 000 čtverečních kilometrech, takže na tom není nejhůře.
Žádné komentáře:
Okomentovat