čtvrtek 18. srpna 2022

Objev obrněného dinosaura druhu Jakapil kaniukura

Před týdnem, ve čtvrtek 11. srpna 2022, vyšel v odborném časopise Scientific Reports popis již dvaadvacátého letošního neptačího dinosaura, pojmenovaného Jakapil kaniukura. Zhotovili jej Facundo J. Riguetti z Fundación de Historia Natural Félix de Azara at Universidad Maimónides a jeho kolegové Sebastián Apesteguía a Xabier Pereda-Suberbiola. Jedná se o nejnovější přírůstek na seznam zástupců kladu Thyreophora, který zahrnuje skupiny Ankylosauria a Stegosauria - slavné obrněné dinosaury, od pásovcům podobných veleještěrů po ty s plátovými výrůstky na zádech. Fosilie, na základě nichž byl Jakapil popsán, byly nalezeny v roce 2012 poblíž lokality Cerro Polícia na půdě vlastněné rodinou Mariluanovou v argentinské provincii Río Negro, na severu Patagonie. Odkryty byly postupně mezi lety 2014 a 2020. Horní ložiska geologického souvrství Candeleros, z nichž pocházejí, jsou stará 94 až 97 milionů let, a datují se tedy do cenomanu, nejstaršího stupně pozdní křídy. Holotyp, označený MPCA-PV-360, sestává z více než čtyřiceti zádových osteodermů přinejmenším pěti různých typů, kompletní spodní čelisti, části horní čelisti, patnácti neúplných zubů, dvanácti obratlových fragmentů, části pravé lopatky, téměř úplné levé lopatky, dvou neúplných stehenních kostí, patnácti žeberních fragmentů, kusu kosti loketní, neúplné kosti krkavčí a dalších kostí (viz obrázek níže). Riguetti a jeho kolegové usuzují, že za života byl Jakapil asi 1,5 metru dlouhý a vážil 4,5 až 7 kilogramů, soudě podle obvodu stehenních kostí. Vzhledem k velikosti spodní čelisti lze předpokládat, že celá jeho lebka byla poměrně krátká. Nejspíše postrádal mandibulární a předočnicová (antorbitální) okna - s těmi se nesetkáme ani na lebkách ankylosaurů (mandibulární okna postrádal také Scelidosaurus). Zajímavé je, že jeho predentární kost (součást zobáku) byla tvarově docela srovnatelná s predentární kostí lesothosaura, zástupce kladů Neornithischia a Genasauria, a vzdáleného bratránka kladu Thyreophora. Měla takřka trojúhelníkovitý tvar. Je to zcela poprvé, kdy u této kosti v rámci "thyreoforů" pozorujeme plesiomorfii (znak je odvozen od společného předka). Coronoidním výstupkem spodní čelisti se Jakapil trochu podobá čínskému huayangosaurovi, podle čehož lze usuzovat silný čelistní skus. 

Holotyp druhu Jakapil kaniukura. Obrázek z původní studie (odkaz níže)

Co se osteodermů týče, ty krční jsou poměrně nízké, a mají hladkou kostěnnou bázi, jako u již zmíněného scelidosaura a některých ankylosaurů, kdežto tvrdé osteodermy pokrývající část zad mají tvar disku, jsou zhruba oválného tvaru a jsou dosti výrazně zploštěny. Ostnaté osteodermy, tedy nízké trny na dinosaurových zádech, mají vyhloubenou bázi s diskovitými, sedm až deset milimetrů dlouhými kůstkami. Jméno zvířete na toto obrnění přímo odkazuje - "Ja-Kapïl" znamená v jazyce domorodého lidu Puelche, žijícího v argentinských pampách, doslova "nositel štítu". Jeho druhové přízvisko, kaniukura, by se dalo přeložit jako "hřebenitý kámen". Jakapil byl takový bipední tank. Pohyboval se pouze po zadních - přední končetiny měl dosti krátké. Není asi příliš překvapivé, že relativní rozměry předních a zadních končetin, jakož i lebečních kostí, se u tohoto výjimečného dvounohého "thyreofora" podobaly spíše rozměrům stejných kostí raných ptakopánvých dinosaurů, zástupců čeledi Heterodontosauridae a také theropodů. Čtyřnozí obrněnci a další ptakopánví dinosauři, a stejně tak sauropodi, měli docela jinak stavěnou pažní kost a lopatku. Během vývoje se u předků tohoto zvířete postupně dosti redukoval humerus. A ačkoliv úplné kosti předních končetin nebyly nalezeny, nemohou autoři studie pochybovat o tom, že Jakapil byl dvounožec. Prostředí, ve kterém tento dinosaurus žil, bylo nejspíše pouští s občasnými oázami. Souvrství Candeleros vydalo světu také pozůstatky pravěkého hada Najash rionegrina, unenlangiina Buitreraptor gonzalezorum či hatérie rodu Priosphenodon. S těmito a dalšími zvířaty se svého času Jakapil setkával.

Rekonstrukce dvou jakapilů v krajině od Mauricia Alváreze a Gabriela Díaze Yantena. Obrázek z webu Sci.News

Veškeré informace o tomto nově popsaném dinosaurovi, jež byly pro napsání tohoto příspěvku použity, pocházejí z následujícího zdroje:

Nádherné zvíře, že? Je možné, že se dostalo na váš seznam nejoblíbenějších dinosaurů popsaných v roce 2022? Najdete-li v mém textu nějakou chybu, klidně mě na ni upozorněte prostřednictvím komentáře.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nejčtenější