sobota 6. srpna 2022

Korálovka mexická - Endemit severovýchodního Mexika

Před asi měsícem, konkrétně tedy 3. července, jsem napsal popisek užovky mexické, a v jeho závěru jsem slíbil, že další hadí článek (samozřejmě mimo později započatý projekt Šupinatí z Jihoafrické republiky) se bude týkat korálovky mexické. Nyní je čas, abych vám ho představil. Snad se vám bude líbit.

Latinský název: Lampropeltis mexicana,
Rozšíření: severovýchodní Mexiko,
Velikost: délka 140 až 200 centimetrů.
Mezi korálovky rodu Lampropeltis patří okolo dvaadvaceti druhů pravých užovek (Colubrinae), vyskytujících se pouze v Novém světě. Některé z nich jsou malé, jako třeba sotva půlmetrová Lampropeltis extenuata z Floridy, jiné, mezi nimi korálovka mexická, mohou ve výjimečnějších případech dosáhnout délky až 2 metrů. Tento druh je doma pouze na severovýchodě Mexika, konkrétně ve státech Zacatecas, Durango, Guanajato, San Luis Potosí, Tamaulipas, Nuevo Leon a Coahuila. V roce 1884 jej popsal americký zoolog Samuel Walton Garman. Dle různých více či méně recentních vědeckých prací jsou v současnosti rozlišovány dva, tři nebo čtyři poddruhy tohoto hada; L. m. mexicana, popsaný právě Garmanem a vyskytující se v San Luis Potosí; L. m. thayrei, popsaný Loverdigem v roce 1924 (jako samostatný druh L. thayrei); L. m. greeri a L. m. leonis, i když byly zavedeny i poddruhy L. m. alterna (dnes považován za samostatný druh) a L. m. blairi. V některých publikacích (např. z 90. let minulého století) jsou však tyto poddruhy považovány jen za odlišné geografické či barevné formy korálovky mexické, jež tedy podle nich na subspecie rozdělena není. S poddruhy korálovky mexické je to poměrně složité, proto jim dále nebudeme věnovat téměř žádnou pozornost. Tento nádherný had má na dotyk hladkou kůži, a jeho tělo je takřka válcovité. Zespodu je ovšem poněkud výrazně zploštěno - více než u ostatních korálovek rodu Lampropeltis. Záda a boky mají šedý podklad, a jsou zdobeny proužky, skvrnami či sedlovitými vzory oranžové, červenohnědé nebo hnědé barvy. Ty jsou od šedých šupin odděleny černými, hnědými, růžovými nebo krémovými okraji. Sekvence jednotlivých barev a přítomnost či nepřítomnost některých z nich je dána buď příslušností k poddruhu nebo geografické formě. Ve španělštině se tomuto hadovi říká "culebra real roja" - "červený královský had" - což je celkem výstižné obecné jméno. Samice korálovky mexické jsou poněkud méně pestře zbarveny, než samci - je otázkou, proč tomu tak vlastně je. Hlava tohoto hada je velká a široká, a nese velké oči. Jedná se o nokturnální druh, aktivní pouze po setmění. Za dne se korálovka mexická skrývá zpravidla pod kameny nebo padlými větvemi a kmeny stromů. Svou potravu hledá aktivně, a její nejčastější kořistí se stávají spící diurnální ještěři. Občas si ale pochutná i na nějakém tom obojživelníkovi (hlavně tedy na žábách) nebo malém nočním savci. Pochopitelně je nejedovatá. Žije v celé řadě habitatů, od aridních horských oblastí přes dubové lesy a travnaté planiny po údolí a kamenité horské svahy. Vyskytuje se v nadmořské výšce 1300 až 2400 metrů. Ačkoliv preferuje sušší prostředí, nevadí jí ani místa mírně vlhká. Jednou z bašt korálovky mexické je největší severoamerická poušť, Chihuahua, ve státech Durango, Coahuila a na extrémním severu státu Zacatecas. Nepříliš překvapivě se zde vyskytuje po boku jedovatých korálovců, například druhu Micrurus distans. S ním (a s dalšími korálovci z čeledi Elapidae) je bohužel korálovka mexická často zaměňována, a protože se místní obyvatelé korálovců bojí, zabíjejí ji. I tak jde ale o málo dotčený druh, protože má poměrně velký areál rozšíření, a nějaký velký úbytek na jeho počtech nebyl dosud zaznamenán. Jedná se o vejcorodý druh; samice klade tři až pět vajíček, ze kterých se háďata líhnou po šesti až osmi týdnech inkubace. Korálovka mexická patří mezi oblíbené terarijní hady.

Příště kobrovka antilská!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nejčtenější