Pectinodon

Pectinodon ("zub s hřebínkem") byl rod masožravého teropodního dinosaura z čeledi Troodontidae, který je v současné době zastoupen jediným platným druhem, P. bakkeri, ze svrchní křídy Severní Ameriky. Ten byl popsán v roce 1982 americkým paleontologem a odborníkem na ankylosaury Kennethem Carpenterem na základě čtyř fosilizovaných zubů - jednoho o délce 6,2 milimetru pocházejícího od dospělého zvířete a tří paratypů pocházejících od mladých, nedospělých jedinců - nalezených ve Wyomingu. Druhové přízvisko zvířete ctí význačného paleontologa obratlovců Roberta T. Bakkera, zodpovědného spolu s Johnem Ostromem za start dinosauří renesance v 60. a 70. letech minulého století, kdy se pohled na neptačí dinosaury výrazně změnil. Rodový název tohoto dinosaura odkazuje na pilkování jeho zubů, zvláště tedy zubu dospělého, typového exempláře; zatímco směrem k čenichu byl zub hladký, na opačné straně, směrem k ocasu (nebo přesněji v distálním směru), byl značně zoubkovaný, s osmi zářezy mezi devíti výstupky. Na základě tvaru těchto zubů bylo usouzeno, že Pectinodon patřil do příbuzenstva známějšího troodona, který v roce 2025 dostal naději býti opět zcela validním taxonem. Některými odborníky byl Pectinodon bakkeri v minulosti považován za synonymum druhu Troodon formosus, a v roce 1991 přeřadil George Olshevsky tohoto dinosaura k rodu Troodon coby jeho odlišný, nový druh, T. bakkeri. Práce jiných paleontologů, mezi nimi Nicholase Longriche či Lindsay E. Zanno v letech 2008 a 2011, však pectinodona považovaly za platný taxon. Bohužel jsou zuby to jediné, co je z tohoto zvířete dosud známo. Všechny pozůstatky pectinodona pocházejí ze souvrství Lance, jež je svrchnomaastrichtského stáří, a datují se do doby před 67 až 66 miliony lety. Podle Philippa Currieho a Dereka Larsona, kteří v roce 2013 taktéž zastávali validitu pectinodona, jsou jeho zuby k nalezení i v souvrství Hell Creek. Souvrství Lance kromě zubů pectinodona vydalo hledačům zkamenělin obratlovců také několik exemplářů tyrannosaura rexe, alvarezsaurida rodu Trierarchuncus, nodosauridy rodu Denversaurus a Edmontonia či ostatky známých rohatých dinosaurů, jako byli Triceratops a Torosaurus. S těmito a dalšími dobře známými dinosaury samého konce druhohor se Pectinodon setkával. V roce 1985 popsal ruský paleontolog Lev Alexandrovič Nessov další druh pectinodona, P. asiamericanus, na základě zubu ze souvrství Khodzhakul v Uzbekistánu. To je pro změnu cenomanského stáří, s horninami (hlavně pískovci) z doby před 93 až 89 miliony let, a světu vydalo například pozůstatky nevelkého ceratopsiána rodu Asiaceratops nebo carcharodontosaurida rodu Ulughbegsaurus. Nicméně podle článku A. O. Averianova a Hanse-Dietera Suese z roku 2007 je tento uzbekistánský druh nomen dubium. Co se platného severoamerického druhu z konce křídy týče, vydedukovali odborníci z tvaru jeho izolovaných zubů některé aspekty jeho života - zvláště tedy, čím se živil. Požíral malé živočichy, zřejmě malé savce, snad i ještěrky, a občas si mohl pochutnat i na hmyzu (ten mohl být jeho primární potravou v raném věku). Je také možné, že si občas pochutnal na mršinách. Troodontidi měli zuby uzpůsobeny ke konzumaci měkkého masa, možná byli i všežraví. Za života byl Pectinodon zřejmě opeřený.

Popis pectinodona najdete například na anglické Wikipedii či na webu Prehistoric Wildlife, jež byly zdroji informací pro tento článek. Dále o něm najdete informace i na webu Prehistoric Planet Wiki. Pectinodon se objevil ve dvou segmentech epizody North America (Severní Amerika) z 2. série dokumentárního cyklu Prehistoric Planet (Prehistorická planeta), vyprávěného Davidem Attenboroughem, z roku 2023.

Příště Austroposeidon!