Cryolophosauří život 26/30

Minulá část:

Cryolophosaurus zažil první den v divočině pralesa a plání po několika letech, které strávil na pobřeží. Na pláních se setkal se starými známými Massospondyly, Lufengosaury, Anchisaury a dokonce i přerostlým jedincem Glacialisaura. Neměl ale dost síly nějaké zvíře ulovit. Teprve až večer narazil mezi ztrouchnivělými větvemi na mršinu Lufengosaura v jednom z posledních stádií rozkládání. Konečně se nažral a poté usnul...

Cryolophosauří život 26/30:

Starý samec se ráno probudil na místě, kam si i večer lehl. Z padlého kmenu jehličnanu, u kterého se před dvanácti hodinami uložil, nezbylo už skoro nic. Přes noc musel foukat velmi silný vítr a všechno odnesl. Ráno byla obloha jemně našedlá a Cryolophosaurus byl hladový, ale jak den postupoval, objevilo se na obzoru slunce a rozehřálo krajinu. Cryolophosaurus ale nutně potřeboval další jídlo. Drobná zranění, která v bitvě s mladším sokem utržil, se už začínala hojit, ale veliké škrábance na bocích a krku společně s rýhami po zubech predátora byly stále velmi ošklivé, ačkoliv otrava krve tu rozhodně nehrozila. Když procházel kapradinami, upoutal ho pohyb v křovině. Byl velmi hladový a okamžitě se tam vrhl. Jakmile mezi rostliny zabořil tlamu, zpoza kapradin vyběhl malinkatý, asi metr a půl dlouhý dinosaurus, o něco menší, než Lufengosaurus. Jeho zadní končetiny byly perfektně uzpůsobeny k běhu. Zastavil se asi devět metrů před samcem a nevinně naň pohlédl. Cryolophosaurus mocně zařval, skočil asi o dva a půl metru dopředu a zvíře najednou nikde. Muselo to být tak rychlé. Nic podobného v životě starý dravec neviděl. Pokračoval v cestě...

Večer, kdy korunami a spojenými větvemi stromů prosvítaly už jen malinkaté paprsky světla, vkročil samec do pralesa. Tady ho čekalo něco neuvěřitelného. Skupinka těch malých dinosaurů, jejichž zástupce v poledne spatřil utíkat kapradím. Byli to Echinodoni, jurští ornitopodi, kteří se takto na jihu vyskytovali jen velmi vzácně. Masožravce si ani nevšimli a malými zobáky ukusovali lístky zelených kapradin. Cryolophosaurus mezi ně v mžiku proběhl a zvířata se dala okamžitě do pohybu. V nastálém zmatku se mu podařilo šlápnout na tělo jednomu mladému jedinci a tak se konečně mohl nažrat i čerstvého masa...

Pokračování zase příští týden... Pokud se Vám šestadvacátá část mého příběhu líbila, komentujte...