Minulá část:
Náš samec se konečně plně zabydlel ve svém novém teritoriu, na planinách, které již dlouho znal. Od souboje s mladším sokem uběhly již dva týdny. Cryolophosaurus již lovil a podařilo se mu zabít mladého Massospondyla. Ještě téhož dne, konkrétně večer, narazil na Echinodoní hnízdo, přeplněné vejci a všechna je sežral. Potom se položil do nového pelechu a usnul...
Cryolophosauří život 28/30:
Svítalo. Slunce se objevilo za kopci okolo asi šesté hodiny ranní a oznamovalo začátek nového dne. Na symbol startu dalšího boje o přežití zahoukal na výše položené skále mrzutý Massospondylus a společně s ostatními členy stáda se vydal na pastviny. Samec Cryolophosaura se také probudil, ale narozdíl od své kořisti, toto ráno o hladu nebyl. Včerejšek byl pro něj z hlediska potravy dostačující. Spíše chtěl nové teritorium více prozkoumat. Dopoledne bylo teplo a nádherně svítilo slunce, zároveň však foukal silný a studený vítr. Léto už zase bylo u konce. Světlo prosvítalo otvory mezi listím lesa a predátor pomalu postupoval kupředu. Když sestoupil pod malý vodopád, narazil na mrtvolu Anchisaura - zvíře muselo zemřít teprve před pár dny. Všude kolem samec cítil pach jedinců svého druhu a hlavou mu probleskl poslední zápas. Co nejrychleji se z místa klidil a vrátil se na pláně. Toto rozhodně nebyl jen tak všední den. Na pláních bylo k vidění pouze stádo Massospondylů, žádní další býložravci zde nebyli. Když se samec dostal na kopec na východní straně plání, poznal pach svých úhlavních nepřátel - Coelurosaurů...
Popošel až k lesu, který mu připomněl dávný souboj se smečkou těchto hrůzostrašných, avšak malých dinosaurů, a potom pomalinku odešel pryč. Mezi stády Massospondylů však právě probíhaly souboje. A to byla podívána, kterou si žádný kolem jdoucí dinosaurus nemohl nechat ujít. Dva velcí prosauropodí samci se v tuto chvíli navzájem provokovali a brzy se do sebe zaklesli hrudí a předními končetinami si uštědřovali hrozivé rány do nosu a očí. Nakonec z boje vyšel podstatně starší samec, o to byl ale agresivnější. Ve chvíli, kdy uviděl Cryolophosaura, dravce jeho pohled poněkud zděsil...
Pokračování zase příští týden... Pokud se Vám osmadvacátá část mého příběhu líbila, komentujte...
super! už se těším na další díl! :D
OdpovědětVymazatAbsolutně výborná část!!!!
OdpovědětVymazat