Cryolophosauří život 28/30

Minulá část:

Náš samec se konečně plně zabydlel ve svém novém teritoriu, na planinách, které již dlouho znal. Od souboje s mladším sokem uběhly již dva týdny. Cryolophosaurus již lovil a podařilo se mu zabít mladého Massospondyla. Ještě téhož dne, konkrétně večer, narazil na Echinodoní hnízdo, přeplněné vejci a všechna je sežral. Potom se položil do nového pelechu a usnul...

Cryolophosauří život 28/30:

Svítalo. Slunce se objevilo za kopci okolo asi šesté hodiny ranní a oznamovalo začátek nového dne. Na symbol startu dalšího boje o přežití zahoukal na výše položené skále mrzutý Massospondylus a společně s ostatními členy stáda se vydal na pastviny. Samec Cryolophosaura se také probudil, ale narozdíl od své kořisti, toto ráno o hladu nebyl. Včerejšek byl pro něj z hlediska potravy dostačující. Spíše chtěl nové teritorium více prozkoumat. Dopoledne bylo teplo a nádherně svítilo slunce, zároveň však foukal silný a studený vítr. Léto už zase bylo u konce. Světlo prosvítalo otvory mezi listím lesa a predátor pomalu postupoval kupředu. Když sestoupil pod malý vodopád, narazil na mrtvolu Anchisaura - zvíře muselo zemřít teprve před pár dny. Všude kolem samec cítil pach jedinců svého druhu a hlavou mu probleskl poslední zápas. Co nejrychleji se z místa klidil a vrátil se na pláně. Toto rozhodně nebyl jen tak všední den. Na pláních bylo k vidění pouze stádo Massospondylů, žádní další býložravci zde nebyli. Když se samec dostal na kopec na východní straně plání, poznal pach svých úhlavních nepřátel - Coelurosaurů...

Popošel až k lesu, který mu připomněl dávný souboj se smečkou těchto hrůzostrašných, avšak malých dinosaurů, a potom pomalinku odešel pryč. Mezi stády Massospondylů však právě probíhaly souboje. A to byla podívána, kterou si žádný kolem jdoucí dinosaurus nemohl nechat ujít. Dva velcí prosauropodí samci se v tuto chvíli navzájem provokovali a brzy se do sebe zaklesli hrudí a předními končetinami si uštědřovali hrozivé rány do nosu a očí. Nakonec z boje vyšel podstatně starší samec, o to byl ale agresivnější. Ve chvíli, kdy uviděl Cryolophosaura, dravce jeho pohled poněkud zděsil...

Pokračování zase příští týden... Pokud se Vám osmadvacátá část mého příběhu líbila, komentujte...