Od středy 7. prosince do pondělí 19. prosince probíhá letos v kanadském Montrealu konference Spojených národů o biodiverzitě (The UN Biodiversity Conference). Její účastníci, vyslanci 193 vlád států z celého světa, jednají o osudu biosféry. Před fakty se sotva dalo utíkat už v 80. letech minulého století, a dnes si každý člověk s trochou zájmu o životní prostředí velmi dobře uvědomuje, že život na naší planetě prochází krizí. Říci, že za takovou krizi může pouze člověk, je reduktivní; většina lidí totiž za vymírání druhů nenese odpovědnost. Problémem jsou vlády, lídři, mocichtiví, korporace, nezodpovědní hamižníci, ti, jež mají zájem jen a pouze o sebe a o své takzvané přátele, kteří je finančně podporují. To ale není pro přemýšlivého člověka žádná novinka. Takže čeho má vlastně tato konference dosáhnout? Je to jen greenwashing, další plané sliby mužů a žen v drahých, nažehlených oblecích a šatech? Vyřeší tato konference krizi biodiverzity, nebo podobně jako konference o biodiverzitě jí předcházející bude jen smutnou připomínkou toho, že v současném světě se o řešení problémů více mluví, než aby docházelo k zavedení radikálních, přírodnímu světu snad pomáhajících opatření?
Cop15 v Montrealu. Přijde konečně změna? Obrázek z webu Radio-Canada
Problémem letošní konference o biodiverzitě není jen nízká vizibilita (média jí nevěnují příliš velkou pozornost). V přední řadě je jím neustálé slovíčkaření politiků, kteří dosud nezvládli udělat jediný významný krok ke snížení dopadů neopatrného zacházení s přírodními zdroji. António Guterres, generální tajemník Spojených národů, při zahájení Cop15 prohlásil, že se "lidstvo stalo zbraní hromadného ničení, a vlády musejí zastavit orgii destrukce". Nemělo by to náhodou být naopak? Vlády se staly zbraní hromadného ničení, a zbytek lidstva - my, obyčejní, neprivilegovaní, utlačovaní lidé - bychom měli zastavit jejich orgii destrukce? Samozřejmě záleží na tom, jaký je váš názor na věc, a možná i to, kde se vidíte na politickém spektru. Jsou to však slova jako tato, vyřčená údajně zodpovědnými lídry, jež autora tohoto blogu dovádí do rozpaků. Ano, můj názor na tyto konference je v podstatě stejně cynický, jako názor environmentalisty Chrise Packhama na loňskou, médii milovanou konferenci o klimatu COP26 ve skotském Glasgow (k letošnímu breptání v Egyptě, jehož vláda perzekuuje environmentalisty a klimatické aktivisty, ale i aktivisty za lidská zpráva, za práva LGBTQ+ lidí nebo za práva žen, se raději vyjadřovat nehodlám, neboť bych oprávněně rozohněnými slovy zaplnil celou hlavní stránku blogu). Další potíží je, že Cop15 byl čtyřikrát odložen. Prvně se měl konat v říjnu 2020 v čínském Kchun-mingu, a je naprosto pochopitelné, že kvůli pandemii covidu-19 byl přešedžulován. Měl se konat v říjnu 2021, pak v říjnu 2022, a nakonec přišel až v prosinci tohoto roku. Neustálé odkládání mohlo zanést semeno pochybností i do hlav optimistických etatistů, kteří v tyto konference dříve měli důvěru.
Procentuální zastoupení ubývajících druhů suchozemských obratlovců, a jednotlivých skupin, které je zastupují; celkově 30 % terestrických obratlovců prochází úbytkem na počtech. Graf z článku Gerarda Caballose z Universidad Nacional Autonóma de México a jeho kolegů (studie provedena v roce 2017)
Podívejme se však na letošní UN Biodiversity Conference poněkud obecněji. Jaký je vlastně její cíl? Klíčovými ambicemi tohoto velkého setkání je vyjednat ochranu 30 % souše a oceánu, zredukovat riziko vyhynutí pro více než milion druhů, pomoci degradovaným ekosystémům a eliminovat miliardy dolarů z vládních dotací, jež škodí životnímu prostředí. Je faktem, že ročně jde z celého světa neuvěřitelných 1,8 trilionu dolarů z vládních dotací do ničení světa, v němž žijeme; The Guardian, stále dosti důvěryhodný britský deník, uvádí, že daňové úlevy mohou za ničení Amazonie či za extrakci podzemní vody na Blízkém východě. Cílem konference je vyjednat zredukování těchto obrovských částek alespoň o 500 miliard amerických dolarů. Samozřejmě lze očekávat, že zástupci některých zemí nebudou vůbec souhlasit, a argumentují tím, že dotace není lehké vypátrat. Co se extinkce až milionu druhů, jimž hrozí nenávratné zmizení, týče, některé země by se jí raději také ani nezabývaly. Na konferenci se mají dále řešit invazivní druhy, a má se rozhodnout o eliminaci jejich šíření o 50 %. Můžeme doufat i v nějakou dohodu o restoraci jedné miliardy hektarů poničených ekosystémů. Není se však třeba divit, že těmto slibům mnoho lidí - opět, jak jsem již psal, obyčejných, neprivilegovaných, zkrátka nás - nevěří. A máme proto dobrý důvod.
Aktivisté převlečení za různorodé zástupce třídy ptáků na letošním Cop15 v Montrealu. Fotografie z webu The Globe and Mail
Jako při každé z konferencí, na nichž se má rozhodnout o budoucnosti životního prostředí, i tentokrát v Montrealu nechybí demonstranti a aktivisté. Simon Pierre Lauzon ze spolku Alternative Socialiste (Socialistická alternativa) vyrazil se svými kolegy do ulic, a protestuje proti slovíčkaření lídrů; dle jeho slov jen slibují, ale již dvě desetiletí se zajímají jen o sebe (pro politickou teorií nepolíbené čtenáře blogu jen uvedu, že socialismus, tedy slovo v České republice jaksi nenáviděné, není jen "cosi sovětského"; osobně jsem vždy shledával názory západních, demokratických socialistů velmi sympatickými). Včera, v sobotu 10. prosince, se za mrazivých teplot v ulicích Montrealu shromáždily stovky demonstantů oblečených za ptáky, soby karibu a stromy, a protestovaly ze stejných důvodů, jako Simon. Pokojně kráčeli, uvědomujíc si, že sliby politiků světovou biodiverzitu neochrání. Kromě toho demonstrují také za práva původních obyvatel koutů světa, kterých se plánované změny týkají, a za lidská práva celkově; ta jsou ostatně s environmentem neodmyslitelně spjata. A už ve středu 7. prosince se v ulicích shromáždili antikapitalističtí a environmentalističtí demonstranti nesoucí banner s nápisem "Bloquons Cop15" ("Blokujte Cop15"). Cíl je jasný: bojovat za biodiverzitu, ale bez zbytečného breptání hamižných lídrů.
Středeční demonstrace za biodiverzitu a proti probíhající konferenci. Fotografie z webu CBC
Je pravda, že já osobně s těmito demonstranty velmi sympatizuji, a tak není divu, že je tento příspěvek napsán z pohledu jejich názorů (a též pochopitelně mých vlastních). Bezpečnostní operace kanadských policistů v souvislosti s konferencí je největší za poslední dvě desítky let, a není se čemu divit. Čím dál více lidí si uvědomuje, že skutečná rozhodnutí jsou činěna pomocí přímé akce! Dost už bylo planých slibů. Osud planety má být v rukou nás všech, nikoliv nezodpovědných lídrů! Další kritika Cop15 přichází ze strany domorodých politiků, kteří si stěžují na to, že jim není při ochranářském plánování dopřáno dostatečné účasti. Naše planeta má problémy, a Guterres se mýlí, když říká, že za ně může lidstvo jako celek. Mohou za něj ti, kteří rozhodují, kteří stojí nahoře, a které naši jeleni, američtí jezevci, ohrožení hadi z ostrovů zamořených králíky, krysami a prasaty, ale ani ty a já nezajímáme.
Zdroje informací pro tento příspěvek:
Máte stejný názor? Nebo si myslíte, že tato konference něco vyřeší?
Žádné komentáře:
Okomentovat