Od prosince 2010 píši každým rokem na svůj blog příspěvek, který se týká počasí na Vánoce a zimy celkově. Přestože se tyto články mohou zdát regulérním návštěvníkům mé skromné "databáze znalostí" (či co jiného vlastně Blogorgonopsid je) poněkud generické, jejich psaní se pro mne stalo součástí užívání si vánočního volna, a tak, uvedu-li to poněkud tvrdošíjně, nehodlám v jejich produkování přestat. Předchozí článek tohoto typu jsem napsal shodou okolností přesně před rokem, 18. prosince 2021. Jak to ale bude s Vánoci letos? Budeme se o nich válet ve sněhu nebo v blátě? Budeme se radovat při chumelení nebo naříkat při vánočních depresích za podzimního lijáku? Dnes se z Blogorgonopsidu opět stává blogorosnička, a pokusí se vám sdělit, jak to v zimě 2022/23 vlastně bude. Přesnost nezaručena!
Sněhobílý prosinec
Těm titulkům nikdo z nás neunikl. "Česko zasypal sníh." "Mrazivé Česko." "Sníh v Praze opět zkomplikuje dopravu." "Sníh zkomplikoval dopravu na silnicích i železnici." "Zima ovládla Česko." "Česko pokryl sníh, pro sedm krajů je v platnosti výstraha." "Česko čekají ledové dny." "Stane se Třeštice vesnicí roku?" Dobrá, ten poslední titulek je už úlet ze září, ale každý z nás si v posledních dnech všímal zpráv o sněhové kalamitě, jež naši zemi zasáhla minulý víkend. V pondělí 12. prosince kvůli ní museli někteří řidiči na dálnicích a silnicích stát v koloně hodinu i déle. V Praze měly tramvaje zpoždění, a zrovna tak byly zpožděny spoje vlaků nikým nemilovaných Českých drah. V Železných horách a na Vysočině se tvořily sněhové jazyky, v pondělí na Jesenicku havaroval sypač, v Moravskoslezském kraji dokonce sníh uzavřel silnici na hranici se Slovenskem, a mohli bychom jen pokračovat. Sněžná kalamita měla za následek i dopravní nehody. Český hydrometeorologický ústav vydal v pondělí výstrahu pro novou sněhovou pokrývku a sněhové jazyky pro kraje v severní, severovýchodní a východní části České republiky. Lyžaři však mohou jásat - třeba na Klínovci, Monínci a Pradědu je v současné době 80 centimetrů sněhu, Pec pod Sněžkou se může pyšnit 70 centimetry, a stodvaceticentimetrová sněhová pokrývka je v Potůčkách v Krušných horách a v Dlouhoňovicích v Orlických horách. I takové Benecko v Krkonoších s 50 centimetry asi nebude mít špatné sjezdové podmínky, co myslíte?
Mrazu se bohužel rychle zbavíme
I tento víkend je chladný. Sníh se na většině míst v České republice drží, teploty jsou pod nulou, a v některých oblastech se objevily i mrznoucí mlhy. Včerejšek byl spíše slunečný či oblačný, dnes je polojasno se slabým proměnlivým větrem. Sněhu už ale moc nepřibyde. Aktuální výhled na příštích čtrnáct dnů je pro ty, kteří mají sníh rádi, docela smutný. Po celém týdnu, kdy se sníh držel, se totiž začne trošičku oteplovat, a přestože by ještě zítra měly být teploty přes den pod nulou (web Počasí.cz uvádí pro celé Česko průměrnou denní teplotu -1°C), v úterý už bude teplota na nule, a ve středu 21. prosince se oteplí na 2°C. Ve čtvrtek by mělo být o stupeň více, v pátek pak o další dva, a teplota v noci vzroste na 1°C. V sobotu je Štědrý den, a vyhlídky nejsou zrovna optimistické.
Další deštivé Vánoce?
Vánoce na sněhu se Česku zkrátka vyhýbají. Osobně si vzpomínám jen na dvě skutečně sněhobílé Vánoce, a mezi nimi je samozřejmě zahrnut Štědrý den 2010, na který lidé po celé České republice nostalgicky vzpomínají jako na zřejmě zatím poslední skutečně ladovské Vánoce. Dlouhodobá vyhlídka je taková, že v sobotu 24. prosince bude průměrná denní teplota v Česku 7°C, a bude nejspíše pršet. Byli jsme tak blízko, a přece se nám příroda opět rozhodla pomstít - asi jsme prostě tento rok nebyli hodní. To je asi tou českou náturou... Pravda je samozřejmě taková, že Vánoce na blátě jsou už očekávaným trendem. Sníh nicméně na některých místech ještě 24. prosince vydrží, a podle mapy zveřejněné ČHMÚ před dvěma dny mají největší naději na bílé Vánoce lidé v Libereckém, Moravskoslezském a Zlínském kraji. Ani ty se ale nevyhnou citelnému oteplení. Žijete-li v některém z velkých či větších (a oproti velkým menších) měst - v Praze, v Českých Budějovicích nebo v Brně - nezbývá, než zaplakat, a přijmout smutnou skutečnost, že i letos na Vánoce se maximálně porochníme v pouličním bahně. Ugh!
I letošní rok se dostal do top desítky nejteplejších
Že se staré ladovské zimy - takové, jakou si mohli užít naši předkové před stoletím - už asi za našich životů nedočkáme, s tím jsme všichni smířeni. Naše planeta se otepluje, klima se mění, a je dobře, že těmto skutečnostem věnujeme náležitou pozornost. V rámci těchto příspěvků jsem se velmi krátce zmiňoval o změně klimatu prakticky od začátku, ale za tu dobu o ní vzrostl zájem i u lidí nepatřících zrovna do mé generace. Z dat získaných v průběhu roku 2022 vyplývá, že průměrná globální teplota je letos o 1,15°C nad pre-industriálním průměrem z let 1850 až 1900. Předpokládá se, že letošní rok se v top desítce nejteplejších od počátku měření umístí na 5. nebo 6. příčce. To samozřejmě není důvod k jásání. Na druhou stranu vůbec není překvapivé, že teploty rostou, když se naši lídři dosud nebyli schopni dohodnout na radikálních řešeních, jež by planetě pomohla - konec užívání fosilních paliv, stoprocentní přechod k obnovitelným technologiím, a s tím související i vyvlastnění oligarchů a vydanění miliardářů, z nichž nemálo je s fosilním průmyslem spojeno. Finský profesor Petteri Taalas ze Světové meteorologické organizace letos uvedl: "Máme nyní v atmosféře tolik oxidu uhličitého, že nižší hodnoty 1,5°C z Pařížské dohody sotva dosáhneme." Pro doplnění uvedu, že Pařížská dohoda z roku 2015, ke které se připojilo 195 států, má za cíl udržet vzrůst průměrné celosvětové teploty pod 2°C, ovšem nejlépe i pod 1,5°C. Pro dosažení tohoto (alespoň některými) preferovanějšími cíle je třeba strhnout emise skleníkových plynů o 50 % do roku 2030. Zda toho bude dosaženo, to je velká otázka. Já osobně jsem se zde na svém blogu v posledních několika týdnech skepticky vyjádřil ke konferencím jako COP27 či probíhající 15. konferenci Spojených národů o biodiverzitě, ovšem to, že já osobně nemám v lídry důvěru je spíše má osobní věc, má osobní politická preference. Věřím, že mezi čtenáři tohoto blogu se najdou větší optimisté.
Poslední šance na záchranu
Letos kvůli rostoucím teplotám zemřelo minimálně 15 000 lidí. V období mezi 1. červencem a 22. srpnem zahynulo kvůli extrémním teplotám o 11 000 lidí více lidí, než v roce 2019, tedy před covidovou pandemií. Minulý rok způsobily záplavy a bouře, jejichž intenzita kvůli klimatické změně roste, velké potíže více než půl milionu osob. V Evropě kvůli vysokým teplotám za posledních 50 let zahynulo 148 000 lidí. A letošní rekordní evropské požáry pochopitelně do naší atmosféry přidaly nemalé množství oxidu uhličitého; emise z letních požárů v zemích Evropské unie plus ve Spojeném království vyslaly do atmosféry 6,4 megatuny uhlíku, což je nadprůměrné množství. Do poloviny listopadu shořelo 785 000 hektarů území Evropy. Rekordně vysoké teploty (průměrně 40°C) také letos v létě na dlouhé období zasáhly Indii a Pákistán. V Himálaji roztály některé horské ledovce, a zvedla se tak hladina řek tekoucích z nejvyššího pohoří světa; v Pákistánu vlivem toho zemřelo přes 1500 lidí, a asi 1,8 milionu domácností bylo zničeno či poškozeno. V americkém Death Valley National Park zase 5. srpna došlo k nečekané záplavě - byla to výjimečná událost, které jsme v moderních dějinách do té doby neměli možnost přihlížet. Událostí a počtů lidských obětí by zde mohlo být uvedeno tolik - naše planeta a její obyvatelé se zkrátka potýkají s většími a většími problémy, a dá se čekat, že v příštích letech to bude ještě horší. Je na čase jednat! Každý z nás může pomoci. Od dárcovství až po přímou akci, nabízí se nám široká paleta možností k boji za lepší svět. Ručička už ale tiká před dvanáctou!
Zvířecí aktivita v ČR před začátkem zimy
V polovině října vás možná překvapil titulek na zpravodajském webu Novinky.cz, podle něhož havrani letos přiletěli hodně brzy, konkrétně do svých zimovišť na jižní Moravě. Ano, brzký přílet havranů by se dal spojit s možnou tuhou zimou, a poslední dny a nečekaně bílý mid-December k tomu člověka zpětně svádějí. Avšak dalším pravděpodobným důvodem příletu havranů na jihovýchod Česka je válka na Ukrajině. Spousta havranů, kteří do naší země na zimu přilétají, je totiž z východní Evropy. Tamní zločiny páchané ve jménu ruského Z-fašismu ovlivňují i zvířecí obyvatele druhé největší evropské země. Jak to ale doopravdy s letošním brzkým příletem havranů je, to bude muset prokázat až nějaký vědecký výzkum. Musím však přiznat, že i mě osobně letošní přílet havranů přišel poněkud předčasný. Co se aktivity dalších živočichů týče, musím se vám s něčím pochlubit - ještě v listopadu a prosinci tohoto roku jsem totiž na několika lokalitách v Česku fotografoval mloky skvrnité! Ano, věřte tomu nebo ne, ještě 6. prosince jsem měl to štěstí potkat plně vzrostlého mloka skvrnitého, jak se neskutečně pomalu, celý prokřehlý, sunul po listové opadance! Je možné, že v budoucnu na svůj blog zveřejním pár fotografií těchto podzimních a zimních mloků. Co to znamená? Proč jsou mloci venku i v listopadu a prosinci? No, pravda je taková, že právě v listopadu se naši mloci začínají přemisťovat do podzemních skulin, kde pak ve vyšší teplotě přečkají zimu. Začátek prosince je však už na ně opravdu pozdě. Odpovědi nemám, můžete se nad tím sami zamyslet.
Jako vždy, doufám, že se Vám tento "meteorologičtější" článek líbil. Doufáte ve Vánoce na sněhu? Nebo je vám to ukradené?
V příštích dnech se dočkáte, jak už jsem slíbil v závěru posledního Obrázku týdne, článku o nových přírodopisných dokumentech, kterých rozhodně není málo, a také nějakých dinosauřích článků!
Žádné komentáře:
Okomentovat