Ke konci listopadu se média věnovaná ochraně přírody začala zmiňovat o možném banu dvou typů rybářského vybavení, které je v Tichém oceánu průmyslovými rybáři běžně používáno k lovu žraloků. Opatření nakonec skutečně vešlo v platnost, a to minulý týden na každoročním setkání členů Western and Central Pacific Fisheries Commission, managementové organizace, jež řídí lov tuňáků v západní a střední části největšího oceánu naší planety. Navrhli jej delegáti ze Spojených států amerických a Kanady. Komise dosud umožňovala rybářům užívat dva typy rybářského vybavení na svých člunech; žraločí vlasce (anglicky) shark lines a drátová lanka (wire leaders). Předchozí výzkum dokázal, že zákazem tohoto rybářského vybavení bude jen v případě kriticky ohrožených žraloků dlouhoploutvých (Carcharhinus longimanus) snížena mortalita o význačných 40,5 %, a u zranitelných žraloků hedvábných (Carcharhinus falciformis) o 30,8 %. Jak řekla po hlasování Kelly Kryc, americká delegátka na setkání komise, "věda byla na naší straně." Za posledních padesát let z otevřeného oceánu zmizelo 71 % žraloků; podle studie Borise Wörma a jeho kolegů, jejíž výsledky vyšly v roce 2013 v Marine Policy, je každoročně odchyceno a zabito na 100 milionů zvířat z tohoto parybího řádu. Není pochyb, že zákaz žraločích vlasců a drátových lanek těmto nádherným zvířatům v centrální a západní části Pacifiku pomůže, ač jde pouze o jeden z celé série kroků, jež musí být učiněny pro jejich záchranu. Uvidí se, jak na změnu budou reagovat jiné země, jejichž rybáři v regionu komerčně a průmyslově loví. Nevypadá to, že se tentokrát ve WCPFC snažila prosadit plán žraločího managementu Evropská unie, přestože španělští rybáři minulý rok v tomto regionu Pacifiku nalovili 2264 metrických tun žraloků modravých (Prionace glauca) a 447 metrických tun žraloka mako (rod Isurus), což rozhodně není nezanedbatelné množství. Co se opatření týkajících se lovu žraloků modravých týče, je to takové vakuum; podle britského poradenství Poseidon je současný obchod s masem tohoto druhu ceněn na 411 milionů amerických dolarů. Nelze pochybovat o tom, že tato záležitost by se měla začít řešit co nejdříve, jinak žraloků modravých, v současnosti klasifikovaných jako téměř ohrožený taxon, v dlouhém časovém úseku výrazně ubyde.
Žralok hedvábný (Carcharhinus falciformis) na fotografii z webových stránek Florida Museum
Japonsko a Tchaj-wan se letos také zapojily, a předložily WCPFC své plány žraločího managementu. Země východní Asie, jako již jmenované Japonsko anebo nepříliš překvapivě také Čína, mají samozřejmě větší problémy s lovem žraloků, než země Evropské unie, jako právě Španělsko; to má v západním a centrálním Pacifiku jen sedm plavidel s dlouhou lovnou šňůrou, kdežto východoasijské státy jich mají v této části oceánu každý několik stovek. Zákaz má pochopitelně geografické omezení; platí do 20 stupňů severní šířky a 20 stupňů jižní šířky od rovníku; španělské lodě mohou tedy i nadále lovit žraloky modravé v jižní části Tichého oceánu. Ačkoliv je Evropská unie v oblasti ochrany přírody spíše progresivní, má jisté ekonomické zájmy (uveďme pro příklad rybářskou governanci v Thajsku, jež pomáhá do Evropy směřovat nemalé množství rybích úlovků), a tak tentokrát výjimečně nepřiložila ruku k dílu. Zákaz drátových lanek přinejmenším omezí utrpení, jež toto náčiní způsobuje žralokům, někdy odchyceným jen jako vedlejší úlovek. Mohou se jim zaseknout do tlamy, prorazit ji nebo se zaháknout mezi zuby zvířete. Žraločí vlasce nejsou o nic lepší; o tisících háčků na dlouhých vlascích tažených plavidly snad slyšel už každý, a dokáže si tedy představit, kolik žraloků, stejně jako dalších zvířecích obyvatel oceánu, je možné s pomocí tohoto efektivního náčiní chytit. Zákaz těchto dvou typů vybavení samozřejmě nijak nezastaví zabíjení žraloků jiným způsobem. Nejbrutálnější je odřezávání ploutví živým žralokům, anglicky nazývané shark finning - otřesný zločin, který se dá nejlépe přirovnat k odřezání rukou a nohou živému, a tedy pochopitelně cítícímu, v nesnesitelné bolesti řvoucímu člověku. Čínská společnost Dalian Ocean Fishing již několik let v západním a centrálním Pacifiku provádí ilegální shark finning operace, a pravda o nich byla odhalena až díky investigaci provedené webem Mongabay v listopadu tohoto roku. A nelegálně může v budoucnu i v západním a středním Pacifiku docházet k lovu žraloků nyní zakázaným náčiním - ne každé plavidlo je totiž kontrolováno! Pro žraloky tedy stále není vyhráno, a nejspíše pro ně vyhráno nebude ještě dlouho. Rvěme se tedy za ně, ať žijeme kdekoliv. Nebylo snad už zabíjení těchto krásných, pozoruhodných zvířat, existujících na naší planetě už od siluru, dost?
Zbaven svobody a ponechán pomalé smrti na otevřeném oceánu. Představte si v takové situaci sebe! Obrázek z webu Traffic
Zdroje informací pro tento článek:
Žádné komentáře:
Okomentovat