Každým rokem již od prosince 2010 píši v období před začátkem zimy nebo nepříliš dlouho po jejím začátku článek o tom, zda si během ní zase užijeme více sněhu, případně zda nám sněhobílá nadílka ozdobí i Vánoce. A tento rok rozhodně není výjimkou! Jaké se tedy letos dočkáme zimy? Bude to jen prodloužený podzim nebo se budeme bořit ve sněhu? Budeme si se svými nejbližšími moci vyjít na Štědrý večer na procházku zasněženými ulicemi nebo si s nimi dáme spíše bahenní koupel na špinavé silnici (ne, že by se to dělalo zrovna u nás, ale kdo ví, jaké máte zvyky vy!). Pokusím se tedy shrnout, co už o letošní zimě, jež oficiálně započne příští týden, víme...
Sníh na Vánoce?
Asi v našich krajích není člověka, který by si nepřál Vánoce na sněhu. Představa, že konec prosince bude vypadat jako na ladovských obrázcích, je zkrátka kouzelná. Z mé vlastní zkušenosti však již mnoho let na Štědrý den nesněžilo, a když už, bylo příliš teplo, aby se sníh vůbec udržel. Podle nejnovějších předpovědí by se o letošních Vánocích mohli sněhu dočkat obyvatelé hor a některých vyšších poloh celkově. V Praze se asi moc sněhu nedočkáme. Také v Polabské nížině by měly být svátky studené, ovšem s minimem sněhu nebo bez něj. Podle meteorologa Petra Dvořáka, do roku 2018 mluvčího ČHMÚ, nás v příštích dnech čekají spíše chudší srážky. Nebude tedy ani sněžit, ani pršet. V nejlepším případě budou Vánoce v nížinách po většině ČR suché. Ve výšinách, jak již bylo uvedeno výše, ale snad nějaká sněhová pokrývka bude.
Co letošní zima? Stačíme si postavit aspoň deset sněhuláků?
Podle předpovědního modelu CFS má být prosinec 2021 teplotně průměrný. Celá ČR již byla pokryta sněhovou pokrývkou, která však v posledních dnech na většině míst roztála. I tak jsme si ale užili nějaký týden sněhu, a to je dobrý start, ačkoliv zima ještě oficiálně nezačala. Jsou roky, kdy je to jiné, a kdy první sníh začne padat až na konci prosince - alespoň taková je má zkušenost. Tlaková výše nad Evropou se zřejmě tentokrát nehodlá úplně vzdát. Podle webu Snow.cz po mírném oteplení před Vánoci výšková teplota zase poklesne, tudíž na horách bude dostatečný mráz se sněhem, a v nížinných oblastech se bude teplota pohybovat kolem nuly. Sníh samozřejmě nemusí úplně přát řidičům - ještě minulý týden byly silnice v Praze příšerně mokré, to mělo vliv i na spoje integrované dopravy, a 9. prosince ráno sníh znepříjemnil situaci na dálnici D1 ve Středočeském kraji. Kolik sněhu letos v zimě napadne, to v tuto chvíli nelze konstatovat. Uvidí se, jak na tom bude polární vír, a jestli k nám třeba po přední straně tlakové výše zamíří větry ze severu. Vyšší pravděpodobnost studené zimy 2021/22 vychází z faktu, že toto období spadá do úseku, kdy na Zemi dopadá či dopadalo méně slunečního záření (mezi lety 2019 až 2021 se totiž sluneční aktivita nachází či nacházela v jedenáctiletém minimu, což znamenalo i méně slunečních skvrn). Zda si stihneme postavit alespoň deset sněhuláků, to je pořád otázkou. Rozhodně však na tuto aktivitu nezapomeňte, až zase začne chumelit!
Rok 2021 je rozhodně jedním ze sedmi nejteplejších v historii
Není žádným překvapením, že i tento rok se zcela jistě zařadí mezi 7 nejteplejších roků v historii měření. Zřejmě se usadí na páté, šesté či sedmé příčce; lze tedy tvrdit, že roky 2015 až 2021 jsou nejteplejším sedmiletým obdobím, jaké bylo od roku 1850 zaznamenáno, a tento trend zřejmě bude i nadále pokračovat. Dle dat vydaných World Meteorological Organization na konci letošního října se v atmosféře nachází rekordní množství skleníkových plynů, a rekordní výšky dosáhla i hladina moří, poměrně rychle se zvyšující již od roku 2013. Důvodem, proč se tento rok nezařadí na seznamu nejteplejších let v historii poněkud výše, je letošní La Niña, která nastala v prvních měsících roku, a jež měla dočasný ochlazovací efekt. Poslední "důležitá" La Niña nastala o deset let dříve, v roce 2011, ovšem letos tolik k ochlazení planety nepřispěla. Rok 2021 je totiž o 0,18°C až 0,26°C teplejší než rok 2011. Globální teplotní průměr pro letošní rok byl o 1,09°C vyšší než v letech 1850 až 1900. Data získaná různými meteorology jsou shodná, a nelze vyvrátit, že dochází k oteplování.
Globální oteplování a extrémní počasí
Letos v březnu byl arktický oceánský led pod průměrem z let 1981 až 2010. V první polovině července ho pak bylo rekordně nejméně za celou historii pozorování. Jeho množství se rapidně zmenšilo v červnu a na začátku července v Moři Laptěvů a ve východní části Grónského moře. Tání arktického ledu se zpomalilo v srpnu, a v září ho pak bylo poněkud více, než v recentních letech, konkrétně 4,72 milionů kilometrů čtverečních. To ale není hodnota, která by nás měla učinit šťastnými. Rok 2021 se může "pochlubit" tím, že měl na konci léta 12. nejnižší hodnotu rozlohy arktického oceánského ledu za posledních 43 let satelitních pozorování. Antarktický led byl na tom v porovnání "trochu lépe", a jeho rozloha se více či méně podobala hodnotám z let 1981 až 2010. Na západě arktické části Severní Ameriky mělo však letošní nadprůměrně teplé léto drastický dopad na tamní horské ledovce. Dle predikce zveřejněné 4. listopadu na webu prestižního odborného časopisu Nature by do konce tohoto roku mělo být do atmosféry vypuštěno neuvěřitelných 36,4 miliard tun uhlíkových emisí, což je o 4,9 % více než minulý rok. Přestože jsme se v roce 2020 potýkali s novotou v podobě covidu, který zvláště na jaře zredukoval emise spojené s dopravou, což snížilo uhlíkové emise o 5,4 % procenta oproti roku 2019, i tak byly koncentrace skleníkových plynů v atmosféře rekordně vysoké. Hladina CO2 byla minulý rok o 149 % vyšší než před začátkem průmyslové revoluce (tedy před polovinou 18. století). Tento rok se hladina skleníkových plynů jen zvýšila. A co extrémní počasí? 20. červenec byl letos nejteplejším dnem v turecké historii (49,1°C). Ve vesnici Lytton na území Britské Kolumbie v Kanadě dosáhla teplota neuvěřitelných 49,6°C dne 29. července, načež byla vesnice zasažena požárem následujícího dne, ten zničil většinu její plochy (až 90 %) a zabil dva obyvatele. Letošní extrémní požáry v Britské Kolumbii jsou nepochybně spojeny s klimatickou změnou. Jižní státy USA se zase 10. až 11. prosince potýkaly s tornády (oubtreak trval 24 hodin a 11 minut). Příkladů podobných jevů je ale mnohem více.
Zvířecí aktivita v ČR před začátkem letošní zimy
Mohu-li poukázat na vlastní zkušenost, vypadá to, že se zvířaty je to před začátkem letošní zimy celkem normální. Abych však řekl pravdu, nepoštěstilo se mi letos na podzim pozorovat žádné havrany - zkrátka se v mém okolí letos jaksi nevyskytují. To ale neznamená, že tomu tak nemůže být v jiných částech ČR. Nejvíce je havranů polních ve střední Evropě právě v zimě, neboť sem v obrovských počtech přilétají z východní a severovýchodní Evropy. Třeba je během zimy ještě uvidím, budu-li mít více času na průzkum (snad) zasněžených polí a lesů. Plazi a obojživelníci pochopitelně v tuto dobu hibernují, své poslední kuňky a skokany jsem viděl v říjnu. Asi týden poté, co nám napadl sníh, poštěstilo se mi poprvé od února pozorovat hýly obecné, které jinak příliš často nevídám - tito ptáci jsou ale ve většině svého areálu beztak stálí, na jih se na zimu vydávají jen populace žijící dál na severu.
Snad se Vám tento klasický "předpovědní" článek líbil. Informace pro něj jsem čerpal z webů Snow.cz, World Meteorological Organization a Nature. Pokud byste mě chtěli nějak doplnit nebo se podělit o své zkušenosti se začátkem zimy, klidně napište komentář! Co se dalších článků týče, jak jsem již včera slíbil, brzy napíši o nových přírodovědných dokumentech, těšte se!
Žádné komentáře:
Okomentovat