Theriognathus

Theriognathus ("zvířecí čelist" nebo též "savčí čelist") byl rod therapsida z podřádu Therocephalia a čeledi Whaitsiidae, který žil v pozdním permu stupně wuchiaping přibližně před 260 až 254 miliony let. Jeho pozůstatky byly nalezeny v Jihoafrické republice, Zambii, Tanzanii a také na území Ruska. Nejvíce fosilií theriognata pochází z jihoafrické pánve Karoo, konkrétně ze souvrství subdivize Beaufort Group. Rod zahrnuje jedinou specii, T. microps, popsanou v roce 1876 Richardem Owenem na základě exemplářů odeslaných do Spojeného království z Jihoafrické republiky jejich nálezcem A. G. Bainem. Owen zvíře popsal - spolu s několika dalšími savcovitými plazy - v Catalogue of the Fossil Reptiles of South Africa in the Collections of the British Museum. V té době byl Theriognathus považován za dicynodonta, ve 20. století byl pak překlasifikován na therocephaliána. Později nalezené exempláře byly označovány rodovými jmény Alopecopsis, Hyenosaurus, Notaelurops, Notosollasia, Aneugomphius a Whaitsia. V současnosti je Theriognathus jedním z šesti rodů tvořících čeleď Whaitsiidae, spolu s rody Dalongkoua, Ictidochampsa, Megawhaitsia, Moschowhaitsia a Viatkosuchus. Vesměs se jedná o pozdně permské therocephaliány. Theriognathus byl masožravec nebo všežravec. Lovil malé živočichy, případně se snad mohl přiživovat i na nízko rostoucích rostlinách. Ačkoliv se jeho jméno dá do češtiny přeložit jako "savčí čelist", jeho spodní čelist nebyla tvořena jednou kostí, jako u savců. Charakteristickými znaky tohoto tvora jsou čtyři rovné a kuželovité řezáky vystupující ze spodní čelisti. Nejnápadnějšími zuby byly však špičáky horní čelisti, jež dosahovaly větší velikosti než jakékoliv ostatní zuby. Z tlamy zvířeti vystupovaly, a dodávaly mu onen typický "terocephaliání vzhled". Byly stavěny stejně, jako savčí špičáky. Dále u něj bylo přítomné také sekundární patro. Theriognathus dosahoval délky až jednoho metru. V roce 1969 napsal francouzský paleontolog Armand de Ricqlès studii o růstových rozdílech jistého bazálního střednopermského therocephaliána a svrchnopermského rodu Notosollasia (jak již bylo zmíněno výše, je to synonymum theriognata). Podle výsledků jeho výzkumu therocephaliáni narůstali později ve své evoluční historii; usoudil tak na základě více zcévněné (vaskularizované) kortikální (hutné) kosti theriognata, kterou se mu dostalo zkoumat (více zcévněná byla alespoň v porovnání s kostí ranějšího zástupce podřádu). Zajímavé je, že interpterygoidní prostor na patře v lebce byl u tohoto rodu extrémně redukovaný, stejně jako u jemu příbuzné moschowhaitsie. Čenich theriognata byl prodloužený, ostatně jako u dalších therocephaliánů. Do roku 2012 se našlo celkem šestapadesát exemplářů theriognata. 

Dobrý článek o tomto tvorovi najdete na anglické Wikipedii, další důležité informace jsou pak ve zkratce uvedeny třeba na webu Prehistoric Wildlife.

Příště Bonacynodon!