Sloane, lovkyně monster: Konec roku s sebou přináší smrt

Tak se nám rok 2021 nachýlil ke konci. The year when I've gone all crazy and emo... Posledním článkem je v něm na tomto blogu poněkud zvláštně nazvaná část Sloane, lovkyně monster. Co to asi znamená? Skutečně s sebou konec roku přinesl ve světě Lovců kryptidů, zvláště pak v mikrovesmíru Velázquezovy tvrzi, smrt? Myslím, že nás čekají další děsivá odhalení o realitě, v níž Sloane Walker žije.

Konec roku s sebou přináší smrt

25. 12. 2021 - 31. 12. 2021

25. prosince 2021, sobota: Doufali, že všichni umřeme na Vánoce. Poslali nám bezpočet zpráv, které byly plné touhy po našem možném úmrtí. A ani během nejkrásnějších svátků v roce si od jejich psaní nedali přestávku. Když jsme včera dovečeřeli, a já přestala pokukovat po Deanovi (přiznávám, že byl strašně roztomilý, a úplně mi od něj odtrhnout zraky nešlo), zapnula jsem ve svém pokoji notebook, a přečetla jsem si nejnovější e-mail, ve kterém stálo: "Jingle bells, your blood smells, and you bled to death. You will die, I will smile, merry Christmas you bloody b...h!" Ehm... ou kej... Nemohl být ten anonymní pisálek alespoň trošičku originálnější? Snažit se takhle hloupě měnit nejslavnější vánoční písničku, to jako vážně? A k tomu ještě používá sprosté nadávky? Očividně si založil e-mail sloanescorpsesmells@gmail.com jenom proto, aby mě otravoval. Neskutečné, kam jsou někteří jedinci schopní zajít. Sdělila jsem to Alessandrovi, on mě ale přesvědčil, že budeme v pořádku, a že silové pole nikomu neumožní, aby se do tvrzi dostal. Dnes ráno jsem se probudila přímo ve vánočním duchu. Vyletěla jsem z postele, a utíkala jsem do přízemí. Pod stromečkem tam byly dárky od Papá Noela! Nemohla jsem se nabažit jejich vybalováním. Mám nový dalekohled, videokameru, stativ, nějaké nové kalhoty a trička na expedice, tři nové klobouky, hodinky s laserem, který téměř dokáže vypálit oči (jak jsem se záhy přesvědčila, když mi je Harold Mayson ukradl a omylem zmáčkl tlačítko na vyslání laseru asi centimetr od svého oka), síťovou pušku, malou krabici na převážení drobných zvířat a figurku cryptoprocty, která mi má navždy připomínat mé listopadové dobrodružství na Madagaskaru. Dean vybalil dárek, co jsem pro něj schovávala přes rok a půl - pořád nemůžu uvěřit, že ho konečně dostal. Je to naše společná fotografie, zarámovaná. Taky mu má něco připomínat - doby, kdy se toulal po světě v úplné jiném čase, než v tom, ze kterého přišel. Dala jsem mu taky vybitou laserovou pistoli Lovců kryptidů. Minulé jaro si tady totiž některé zapomněli, když z tvrzi prchali před mimozemšťany. Dnes večer jsem se s Deanem procházela před tvrzí, a chtěla jsem mu říct, co k němu cítím, ale nějak jsem na to neměla odvahu.

26. prosince 2021, neděle: Franciszek Zielinski byl zatčen. Sám si zkazil letošní Vánoce. Napsal na svůj facebookový účet, že by se Sloane Walker a Alessandro Velázquez měli začít bát, protože "zúčtování" nás prý čeká již brzy. Po napsání toho příspěvku v podnapilém stavu zapálil svůj dům, pobodal dlouhým kuchyňským nožem sousedku, která ho při tom přistihla, a pak ho zatkla policie. Neschopná polská policie, z půlky tvořená stejnými bigoty, jako je on. Thomson prozradil Alessandrovi, že mezi těmi polskými policisty byl jeden tajný americký agent, a že zatčení Zielinskiho proběhlo jen díky němu. Ukazuje se totiž, že Zielinski má kontakty se Čtyřmi hlavami, a ty mají nad polskou policií jistou kontrolu. Když se Alessandro ptal Thomsona, odkud ty informace má, odkázal velitel CIA na Pierra Leroye. Páni, že by Leroy dělal ještě něco jiného, než jen popisoval kryptidy? Ve světě se každopádně děje něco moc divného, a tahle nenávist vůči mě, vůči nám, s tím má očividně něco do činění. Po většinu dne jsem se ale měla dole. Seděla jsem na gauči v hlavní místnosti, a dívala jsem se na Jingle All The Way 2 spolu s Deanem. Byla jsem při tom celá nesvá, ale dařilo se mi to pěkně skrývat. Dean působil mile, ale nezdálo se mi, že by mi věnoval dostatečnou pozornost. Ach jo... co to tady dělám? Mám crush na někoho, kdo ani nepochází z téhle doby? A navíc je z rodiny Owenových? Když se nad tím takhle zamýšlím, je mi z toho divně. Nikam to nepovede. Moc si nalhávám, když doufám, že bych se k němu třeba mohla dostat blíž...

27. prosince 2021, pondělí: Ráno mi bylo hodně úzko. Jocelin Razafimahefa podlehl svým zraněním v maevatananské nemocnici na Madagaskaru. Je to neuvěřitelné. Nevím, jak jinak to popsat. Točí se mi hlava, všechno je špatně. Profesor Razafimahefa si takové zacházení vůbec nezasloužil. Vykopli ho z univerzity jenom proto, že měl mírumilovné "radikálně" levicové názory (totiž názory anarchistické, a každý správný anarchista je samozřejmě mírumilovný), a pak ho ještě někdo brutálně pobodal před Vánoci. Je mi z toho prostě zle. Co je s tímhle světem špatně? Proč tohle lidi dělají?! Pořád nejsme dost blízko ochraně toho údolíčka na severu Madagaskaru. Miora mi jen napsala, že se vážně bojí o budoucnost těch zvířat. Paper, jenž jsem o cryptoproctě, trpasličích hroších a podivných oslících napsala, zatím zrevidovaný nepřišel zpátky, což je taky velká škoda. Nejsem si jistá, jestli ti vědci, kteří ho měli projít, taky třeba nemají nějaké zvláštní politické afiliace, třeba ke zkorumpované madagaskarské vládě. Jeden člověk tedy v období kolem Vánoc opravdu zemřel. Nečekala jsem, že by se to stalo. Razafimahefův stav se prý v posledních dnech lepšil! Teď večer Alessandro hovořil s hologramem Pierra Leroye, a ten mu sdělil, že v Razafimahefově těle se našel jed. Když se ho Alessandro ptal, odkud tu informaci má, odpověděl mu prý Pierre: "Myslíš si, že Lovci kryptidů jenom loví kryptidy? Máme v rukou celý svět. Vidíme na každého, Alessandro. Na každého!" Takhle mu to prý řekl. Doufám, že Razafimahefův přítel, opoziční politik a zastánce zeleného anarchismu, bitvu za ochranu toho prehistorického údolíčka nevzdá. Pokud vím, tak se jeho kampaň ještě pořád připravuje. Nedivila bych se však, kdyby i jemu byly posílány výhružky smrtí.

28. prosince 2021, úterý: Trochu jsem přestala na všechny ty šílenosti myslet, a protože se zatím žádný tajemný útočník neobjevil v okolí tvrzi, vzala jsem Deana na výlet do Estancia Bahía Laura. Koupili jsme si zmrzlinu, trošku jsme si "popovídali" psaním jednoduchých vět na mobil (Dean totiž neovládá znakovou řeč), a pak jsme zašli na největší film letošního prosince, Spider-Man: Bez domova, do kina, samozřejmě zase s titulkami (a anglickými, nikoliv španělskými). Dost jsme se spolu při tom filmu bavili. Po jeho skončení jsem se Deana ptala, jestli už ví, proč se nachází v roce 2021. Jen pokrčil rameny, a sdělil mi, že Alessandro se na to pořád snaží přijít, ale že zatím nic neví. Ani Thomson, který ztraceného Deana nasměroval k nám - právě proto, že ví o Alessandrově a Brickellově stroji času u nás ve tvrzi - nemá o důvodu jeho přítomnosti v této době žádné informace. S Alessandrem jsem na to téma vedla malý rozhovor po návratu z města. Říkal, že mu přijde velmi podivná jedna věc - Deanův otec, Jack Owen, bývalý vůdce dnes již rozpadlých původních Lovců kryptidů, je už minimálně měsíc a půl v psychiatrické léčebně v Panamě, a nachází se v katatonickém stavu. Phew! Nikdo taky neví, co se mu vlastně stalo, ale Thomson prý dává pozor na jeho přítelkyni a batole (malého Deana). Upřímně, jde mi z toho hlava kolem. Býval tenhle svět takový i dřív, nebo se mi zdá tak strašně temný až teď, když jsme vyrostla?

29. prosince 2021, středa: Další zvláštní novinka. Dnes ráno byla jižně od Estancio la Coronel nalezena mrtvola glyptodonta! Ano, mrtvola toho velkého pásovce, který měl vyhynout v pleistocénu, ale který podle některých očitých svědků stále přežívá! Nález jeho mrtvého těla to jen potvrdil. Zvíře mělo několik děr v hlavě, zcela jistě od kulek, jež prošly jeho lebkou. Bylo zabito člověkem, o tom není pochyb. A nikdo z nás taky nepochybuje, že to byla provokace. Na krunýři glyptodonta byl totiž nasprejován nápis "Love you Sloane you bloody b...h". Další vulgární zpráva adresovaná mě, a nesená mrtvým tělem bezpochyby jednoho z nejvzácnějších zvířat na naší planetě. Kolik těch glyptodontů vůbec ještě zbývá? Co když tohle byl jeden třeba z pouhých deseti? Zuřím. A začínám mít z toho docela velký stres. Profesor Razafimahefa byl zabit jen kvůli tomu, že se s Miorou snažíme ochránit vzácné zvířecí obyvatele Madagaskaru. Teď kvůli mě zemřel glyptodont. Který psychopat se mě tu snaží rozložit? Anebo je těch psychopatů víc? Rozhodně! Zielinski je možná ve vězení, ale jsou to jeho zastánci, jeho přátelé, kdo nám posílal ty zprávy. Jsou to jeho kamarádi z Argentiny - a nejspíš taky lidi napojení na Čtyři hlavy - kdo vystopoval a zabil tohle nádherné zvíře jen proto, aby mi zkazil další den. Urážejí mě, vyhrožují mi, a zabíjejí nevinné lidi a zvířata, a tím se mě snaží znejistit, snad dokonce i chtějí, abych o sobě a o svém cíli začala pochybovat. Jenže to se nestane! Ani náhodou boj nevzdám.

30. prosince 2021, čtvrtek: Paper o madagaskarských zvířatech je zpátky. Vědci z Madagaskaru mi ho strašně zkritizovali, napsali mi, že jeho části Diskuse a Závěr přímo čiší političností, že jsou "moc zelené", a že prý se jím snažím lobbovat za ochranu "nezmapovaného" území. Dělají si legraci?! To území je zmapované právě v tom paperu! Jsou tam uvedeny všechny druhy, které si zaslouží nejvyšší ochranu! Je ale zvláštní, že neměli žádné poznámky k těm zvířatům. Nějak rychle se zřejmě smířili s tím, že na Madagaskaru pořád žijí trpasličí hroši a obří fosa. Není to zvláštní? Podle mě jim někdo nadiktoval, ať do toho zatáhnou politiku, ať mě označí za ochranářského lobbistu, a kdo ví, časem možná i za spojence madagaskarské politické opozice, více nakloněné ochraně přírody. Alessandro mi doporučil, ať některá slova v tom paperu trošičku pozměním, a pošlu ho úplně jiné skupině výzkumníků. Uvidíme, co bude. Jinak se už docela dost vyšetřuje smrt toho glyptodonta. Vypadá to, že zvíře bylo zabito dvacetiletým Fanucem Lopezem. Ten mladík nikdy nespáchal žádný trestný čin - ostatně ani zabití glyptodonta nebylo oficiálně trestným činem, protože ta zvířata nejsou nikde vedea jako chráněná. Alessandrův vlivný přítel, bývalý generál, poslal do tvrzi několik vojáků, aby nás chránili. Po většinu dne se však dnes opalovali na dekách, na horkém písku před tvrzí. 

31. prosince 2021, pátek: V Estancia el Trebol na severu Argentiny dnes ráno hořel les. Žena, která ho zapálila, prý při zatýkání křičela "¡Sloane también arderá! ¡Como esos árboles!" Taky těžce zranila jednoho policistu - nožem. V televizi říkali, že se vzhledem k vážnosti zranění asi nedožije roku 2022. Pierre Leroy sdělil Alessandrovi, že ta žhářka, Augustina Navarro, patří ke Čtyřem hlavám. Ví to od jednoho z bývalých vůdců té zločinecké organizace, se kterým se prý "dobře zná". Fajn, jsme rádi, že to víme. Ale proč je Leroy pořád tak tajemný? Jak k těm informacím přichází? Nechápu, proč nám to nechce říct, když jsme na stejné straně - vždyť Velázquezova tvrz je do značné míry přirovnatelná k základně Lovců kryptidů na Špicberkách! Víme každopádně, že Čtyři hlavy a jejich šílení členové jsou pořád ve hře, a jdou po mě. Ne, že bych čekala, že by to tehdy v září skončilo, ale pořád je mi z toho docela divně. Taky jsem docela nesvá z toho, že jsem Deanovi pořád nesdělila, co k němu cítím. Dnes se s námi rozloučil; Alessandro konečně po dnech práce nastavil stroj času tak, aby Deana poslal zpátky do roku 2039. Jsem moc ráda, že si odnesl dárky, které jsem mu dala. Navždy budu vzpomínat na čas, který jsme spolu strávili, a na tu parádní legraci v kině. Bude mi ale moc chybět. A tak nějak doufám, když už se tu ocitl... i když sám neví, jak... že se třeba zase vrátí! Proč jenom musí jediný kluk, kterého jsem kdy měla ráda, žít tak strašně daleko? Tak strašně daleko v budoucnosti? Přijde mi, že tvrz je bez něj taková prázdná. Najednou nemám důvod, proč bych tu měla být. Asi brzo začnu plánovat další expedici, i přes to všechno, co se právě děje. Musím na něj přestat myslet.

Série Sloane, lovkyně monster bude pokračovat i příští rok! Na několik týdnů si však od ní dáme přestávku - příští pátek se totiž vrátí Obrázky týdne!

Jinak chci všem návštěvníkům blogu popřát šťastný nový rok 2022! Doufejme, že to bude rok trošičku méně bláznivý, než ten poslední. Jsem však velice rád za vaši přízeň v posledních měsících, trhali jste totiž návštěvností rekordy. Rok 2021 je také druhým nejproduktivnějším rokem v historii Blogorgonopsidu, neboť jsem na něj napsal 389 článků! Ještě jednou velké díky, a přeji krásný vstup do roku 2022!