Lagarfljótsormur

Po takřka čtrnácti měsících přináším další článek do rubriky věnované kryptidům a dalším tajemným tvorům. Nové čtenáře blogu chci upozornit na to, že v tato monstra ani náhodou nevěřím - kryptozoologie je pseudověda a subkultura, nikoliv vědní obor, jak je Vám ostatně jistě známo. Spousta kryptidů, zvláště těch podobajících se dinosaurům a jiným pravěkým zvířatům, byla vymyšlena odmítači vědeckých poznatků o historii naší planety, aby je mohli prezentovat jako "důkaz" své víry o mladším stáří Země. Já pochopitelně patřím mezi ty, kteří nad takovými báchorkami pouze mávnou rukou. Sám však v těchto smyšlených tvorech vidím velké využití při psaní fikce, zvláště pak při tvoření (v současné době velmi temných) příběhů ze světa Lovců kryptidů. Na druhou stranu mi přijde pěkné se na některé z těchto legend občas podívat, spíše jen tak ze zájmu nebo pro inspiraci.

Lagarfljótsormur má být jezerní monstrum žijící v islandském jezeře Lagarfljót (někdy též Fljótið) na východě ostrova, poblíž malého města Egilsstaðir. Ti, kteří ho údajně spatřili, jej popisovali jako obrovského červa, ačkoliv v dokumentech z 16. století byl připodobňován k hadům. Zřejmě nejstarší zmínka o tomto monstru se nachází v lagarfljótské kronice; jedná se o zprávu o jeho pozorování v roce 1345. V 17. století bylo zmíněno v jedné barokní básni, a v letech 1749 a 1750 znovu pozorováno. Pak si dalo na chvíli přestávku, a znovu se vynořilo až v roce 2012. V únoru onoho roku odvysílala islandská veřejnoprávní televizní stanice RÚV video, na kterém se měl údajně nacházet jakýsi dlouhý červovitý tvor, plavající v chladné vodě pokryté sněhem a ledem. O Lagarfljótsormurovi se tak začalo znovu mluvit. Analýza těch, kteří se rozhodli věnovat zkoumání videa trochu více času než většina veřejnosti, potvrdila, že se ve skutečnosti jednalo o neživý objekt - nejspíše zmrzlou rybí síť, se kterou pohyboval rychlý vodní proud. Tyto informace odhalila především finská investigatérka Miisa McKeown, jež byla od začátku skeptická ohledně přítomnosti jakéhosi "obřího červa" na podezřele nekvalitních záběrech. Síť samotná se ve vodě nehýbala, hrál si s ní prostě jen rychlý proud; diváci ji mohli zaměnit s jakýmsi podlouhlým živým tvorem jen kvůli optické iluzi, která při kontaktu vody s objektem vznikla. I tak však autor videa dostal, alespoň podle webů Slate a HuffPost, nějakou finanční odměnu od skupinky porotců, jež záběry uznala za skutečné. O vodních monstrech se samozřejmě po celá staletí hovořilo v různých kulturách, možná kvůli strachu z vody nebo z živočichů, kteří v ní žili. Lze se domnívat, že báchorky o obrovských mořských hadech, leviatanech a dalších příšerách měly ve skutečnosti základ ve velkých kytovcích, případně obřích druzích paryb, kterých se námořníci báli, protože o nich zkrátka nic nevěděli - a co člověk pořádně nezná, nebo nedokáže racionálně vysvětlit, toho se bojí. Sladkovodní příšery mají zcela jistě základ v jevech spojených s větrem a pohybem vody na hladině. V zápisku z roku 1345 je monstrum z jezera Lagarfljót popsáno jako stovky podivných hrbů vylézajících z vody, skoro jako by mělo jít o mořského hada s klikatým tělem, ač jej k němu kronika nepřipodobňuje. Zároveň je v zápisku zmíněno, že svědek či svědci neviděli ani hlavu, ani ocas podivného tvora. Bylo by bláhové si myslet, že pozorovali něco jiného než zvlněnou vodní hladinu. Pokud byly hrby příliš výrazné, pak se mohlo jednat o kusy ledu, které na hladině plovaly. Na Islandu se hovořilo také o jiném podivném netvorovi, nazvaném lyngormur. Tato údajně obrovská příšera, snad jakýsi had (proto se mu v angličtině říká "heath snake"), byla vytvořena na základě pozorování docela obyčejného plzáka černého (Arion ater), pouze 10 až 15 centimetrů dlouhého plže, který má k hadovi asi tak blízko, jako žirafa ke kudlance nábožné. Ve výše zmíněné barokní básni z roku 1688, pojmenované Rönkufótsríma, údajně příšera z jezera Langarfljót shromažďovala zlato, a dosahovala délky 20 kilometrů, přičemž její hlava a ocas byly připnuty ke dnu jezera, tudíž je nešlo pozorovat. Pochopitelně jde pouze o fikci. I těm, kteří by náhodou v Lagarfljótsormura chtěli věřit, přijdou jistě některé údaje o něm více než podivné. Víte však, jak to v naší společnosti chodí. Some people just need a reality check. And on a regular basis.

Lagarfljótsormur (ve skutečnosti neživý objekt v zamrzlé vodě jezera Lagarfljót), záběr z roku 2012. Obrázek z webu Icelandic Mystic Creatures

Kdyby Lagarfljótsormur opravdu žil, vypadal by nějak takhle? Obrázek z Cryptid Wiki

Dnes jsem tedy krátce zaběhl ke kryptozoologii, takové vědě nevědě, vlastně nevědě. Je to ale zajímavá legenda, že?