Lovci kryptidů 4: Poslední vzdor (5/9)

Jack Owen je díky svému synu Deanovi zpět. Nemyslí si, že Deanův plán o změně minulosti by nakonec vyšel, a místo toho přišel s plánem novým. Spolu s Deanem a Elorem, reprezentantem C'rielů, hodlá cestovat časem a zachránit všechny zemřelé členy Lovců kryptidů i jejich spojence, aby společně dodali životní energii komunikačnímu zařízení Shai'ri k rozšíření energetických vln z Briddimského drahokamu po celé planetě a následnému přenesení mimozemšťanů do temných hlubin vesmíru, tak daleko od Země, jak to jen půjde. Protože by při takové operaci dodávalo přístroji energii více osob než jen jedna, nezahynuly by, tak jako Claude Ngoy, který smrtelný virus napadající lidské bytosti rozšířil po celé planetě za cenu vlastního života, a pro vyhubení lidstva se obětoval... Pauline, Pierre a Quartermaine zůstali v pustině na východ od Londýna, dva či dva a půl kilometru od strašlivé bitvy mezi Shai'ri a Nietovými roboty X-77, vedenými Metallerem a Black Spierem. Nieto se zděsil, když zjistil, že po celé planetě propukla epidemie. Dal Black Spierovi úkol. Musí zjistit, co je ten virus zač. Nieto chce rychle vytvořit lék, a znovu tak zachránit lidstvo, jež jej pro jeho činy neskutečně obdivuje...

LOVCI KRYPTIDŮ 4: POSLEDNÍ VZDOR, ČÁST PÁTÁ:

Únor 2020. Rezervace Tanimboca na jihu Kolumbie. Amazonský deštný prales. Právě tady Claude Ngoy zradil Lovce kryptidů, a vrátil se na cestu destrukce poté, co byla kolumbijskými gangstery zavražděna Curupira se svým kamarádem, kompsognátkem Lilem. Ta vůně tropického pralesa, ta kupovitá oblaka na nebi, ten hlasitý zpěv pipulek a hoacinů, to vše bylo pro Deana déjà vu. Už tady byl, v ten osudný den, kdy se hra změnila. V ten den, kdy byly zítřky ztraceny*. Jack odhrnul několik lián, a vstoupil na poměrně méně zarostlé území. Všude bylo bahno, a když do něj zabořil nohy, vysoko vystřikovalo, a barvilo zelené listy dohněda. Kate se držela hned za Jackem, a bombardovala ho otázkami. Pořád nedokázala uvěřit tomu, že byla živá. "Kate, poslouchej mě," řekl jí prostě Jack, "přišli jsme z budoucnosti, a vracíme se do minulosti. Proč? Abychom zachránili všechny zemřelé členy týmu a naše přátele. Společně spustíme takový speciální přístroj, a užitím Briddimského drahokamu teleportujeme Shai'ri z celé planety do hlubin vesmíru, a ukončíme tak tu strašlivou invazi jednou a provždy." "Shai'ri jsou... v budoucnosti... po celé planetě?" ptala se zmateně Kate, a pohlédla na Deana. Ten zakýval hlavou. "Když mi to tenhle krasoň před pár minutami řekl, taky jsem měl pocit, že omdlím," chechtal se Jack. "A to se teda vrátíme... kam?" optala se Kate. "Co já vím? Do března nebo dubna 2020? Tak nějak? Má to být jen chvilka předtím, než se Dean narodí," smál se dál Jack. Pak ještě Kate vysvětlil, jak vlastně přežil mezi C'riely. "A co Pierre?!" vyhrkla náhle Kate. "Je v pořádku. Byla jsi přece u toho, když jsem Vám všem říkal, že Pierre je jediným členem týmu, který se dožije mého vyslání do minulosti z roku 2039," odpověděl Dean. Kate dále již nic neříkala, a všechno, co se právě dozvěděla, si přebírala v hlavě. Elor náhle zrychlil, přispěchal k Jackovi a poplácal ho po zádech. Jack na něj vrhl svou tvář, a obdržel od něj telepatickou zprávu. "Elor prý slyší nějaký hluk. Nedaleko odsud se něco děje. Asi už jsme blízko," řekl Jack svým lidským společníkům. "Hlavně abychom tam byli včas," pronesl Dean. "Klídek, Deane. Kdyby ne, vrátíme se prostě znovu zpět v čase. Curupira i Lil budou zachráněni, ať se stane cokoliv. I kdybychom se pro jejich záchranu museli do téhle chvíle vrátit stomilionkrát," řekl mu Jack. Elor utíkal napřed. Pohyboval se džunglí překvapivě hbitě, přestože se toto prostředí ani v nejmenším nepodobalo krajině jeho domovské planety Reny, na níž strávil většinu svého života. Cítil se poměrně bezpečně. Nepociťoval, že by všechny ty obrovité živoucí organismy se zelenými listy a tlustými kmeny představovaly nějaké nebezpečí. Jen pouhý pohled na jejich větve jej ujišťoval v tom, že neměly velká chapadla s ostrými přísavkami nebo dvoumetrové pasti visící v korunách, čekajíce na kolem probíhající kořist. Dorazil k okraji pralesa jako první. Svýma šesti očima pozoroval celý incident, a všechny, kteří byli jeho součástí. Ta hbitá bytost se zlatou hřívou, doprovázená drobným zeleným ještírkem, byla tím, koho měli na této misi zachránit. Elor to moc dobře věděl, Jack mu to už telepaticky sdělil. Všiml si, že na Curupiru jeden z gangsterů zamířil pistolí. Nebylo času na zbyt, Elor si nemohl dovolit čekat na své lidské přátele. S řevem se proti gangsterovi rozběhl. Tím celou situaci změnil. Všichni na něj zděšeně pohlédli, i Curupira a Lil se v běhu zastavili, a zcela šokováni hleděli na nepříliš vysokého, zavalitého modrého tvora s jakýmsi mečem v ruce, jak k nim s rozevřenými čelistmi plnými obrovitých zubů přibíhá. "To je C'riel!" zařvala Pauline. Ngoy stál na místě jako přikovaný k zemi. Čtveřice gangsterů se zděsila. Co byl ten "C'riel" zač? Nějaký kryptid z pralesa nebo co? Konečně z pralesa vyběhli i Jack, Dean a Kate. Dean z února 2020, dosud stojící za rohem dřevěného srubu, poskočil překvapením. Ten zarostlý muž, kterého spatřil, to byl přece jeho otec! A za ním utíkal on sám! Pauline Jacka také okamžitě identifikovala, a chystala se něco vykřiknout. V tu chvíli vše skončilo, čas se zastavil. Jack jako první přiběhl ke Curupiře. Otevřel před ní portál, popadl ji za ruku, a prošel jím. Dean zvedl ze země strnulého Lila, a v náručí jej přenesl portálem do zcela jiné doby. Zůstali jen Kate a Elor, ale dlouho se tu nezdrželi. "Tohle... tohle se stalo po tom, co jsem zemřela? Nějaká bitka v Kolumbii nebo kde to vlastně jsme? Je toho na mě moc," řekla nahlas Kate. Prohlížela si své okolí, a měla pocit, že se nacházela v nějaké počítačové hře, jejíž prostředí bylo již dotvořeno, ale bylo nehybné, nedovedené k realističnosti. Listy, se kterými si před několika desítkami vteřin pohrával vítr, ustaly v pohybu, větve stromů byly někdy nepřirozeně ohnuty vzad, a všichni ti lidé před dřevěným stavením stáli nehybně jako zajatci té konkrétní vteřiny, a přesto se čas nezastavil úplně, protože odkudsi z dálky vyšlo charakteristické zvolání papouška ara. Elor se přátelsky podíval na Kate, chápaje její překvapení, a prošel portálem. Kate ho následovala, ale na malinkou chvilku se její oči zastavily na Pierrovi. Vypadal pořád stejně. Pod košilí byl svalnatý, svalnatější než Jack nebo Dean, a dokonce i v té temné chvilce, zrovna před smrtí Curupiry, byl tak pohledný. Kate se zastavilo srdce. Naposledy, když ho viděla, křičel, zničen jejím odcházením. Znovu se jí vybavilo, jak byla Olgojem chorchojem stažena do písku, a jak se celý svět kolem ní uzavřel. Budou se takto cítit i další, které Jack, Dean a Elor zachrání? Vypořádají se někdy se vzpomínkou na smrt, a bude se jim po takovém děsivém, ale i bizarně příjemném zážitku chtít žít dál? Vteřiny ubíhaly, a Kate se již v Tanimboce nemohla zdržovat. Proběhla portálem za svými přáteli, zmatená, překvapená a s velkými starostmi. Přesto se těšila, že až toto cestování časem skončí, až budou všichni zachráněni, znovu uvidí svého vtipného francouzského přítele.

O nějaké dva měsíce později docházelo na východ od Londýna k dosud největší bitvě, kterou dosud Shai'ri na planetě Zemi zažili. Bránit se zmutovaným, vylepšeným Chupacabrám bylo pro mnohé z jejich vojáků prakticky nemožné. Ty příšery zabíjely pro radost, tak je Nieto naprogramoval. S každým zabitým mimozemšťanem toužili po roztrhání dalšího. Masakrovat oběti bylo tím jediným potěšením, které znaly. Čím hlouběji jejich zuby a drápy pronikaly do masa pištících mimozemšťanů, tím více se radovaly. Jen člověk dokázal pozměnit zástupce jiného druhu tak, aby jim ničení a zabíjení přinášelo radost. Pokud některý Shai'ri unikl hladovým Chupacabrám, pak jej ve většině případů potkal zlý osud v podobě smrtících paprsků střílených roboty X-77. Shy'rkovi ani nebylo jasné, zda bylo na bojišti více Shai'ri či více robotů. Bitva však pro něj stále nebyla prohrána. I roboti X-77 měli své slabiny, a když do nich pronikl modrý světelný paprsek z trubicovité pušky, přestali minimálně na několik minut fungovat. Jejich exoskeleton byl pokryt meteokolosiem, stejným prvkem, který tvořil ostří Shai'ri. Pár dobře mířených ran čepelí do hlavy, a robot skončil svou službu. Zatímco se Shai'ri, Chupacabry a roboti vzájemně masakrovali, odlétal Metaller ve svém letounu ke zdroji oněch podivných úkazů, jež Nietovy satelity zaznamenaly. Zvláštní bylo, že oba výrony energie vyšly právě z východu Londýna. Tam, kde stálo komunikační zařízení Shai'ri, a odkud Ngoy rozšířil virus po celém světě, vzal Metaller do hrsti několik kousků popela. Očima je analyzoval, a informaci z mozku poslal do počítače v Nietově základně. Dle analýzy byl tento popel ostatky těla Clauda Ngoye. Jakmile si Nieto tuto informaci přečetl, zasmál se. "To není možné. Já ho zkusil spálit před dvěma roky**, a on ho teď spálil někdo jiný. No, dobře mu tak, šmejdovi jednomu. Já sloužím lidstvu, a on ho chtěl, pitoma, zničit. Stydím se za to, že jsem s ním kdysi na pár měsíců malinko spolupracoval," řekl Nieto. Otočil se na Gonzáleze. Ten jen pokýval hlavou, neměl, co na to říci. Metaller předal popel Black Spierovi, jehož úkolem bylo dál zjistit, co se vlastně stalo. Došlo mu, stejně jako Metallerovi i Nietovi, že ona nemoc mohla být dílem Ngoye. Metaller se pak přemístil dva kilometry východně od bojiště. Čekalo ho tu překvapení. Na místě, kde se zvláštní, intergalaktický sloupec nepopsatelné energie ztratil, stály přinejmenším stovky malých modrých mimozemšťanů, a obklopovali zvláštní přístroj se čtyřmi tyčemi a několika lidmi. Metaller je už z letounu poznal. Lovci kryptidů! Přistál na kraji planiny. Reakce C'rielů byla okamžitá. Připravili se na boj. Čepele z meteokolosia, vypůjčené na Mor'ře od zabitých Shai'ri, nastavili směrem k dvoumetrovému robotovi, pomalu pochodujícímu směrem k lidskému týmu. Metaller si uvědomil, že těmito zbraněmi by ho mohli zničit. Jen meteokolosium dokáže zničit samo sebe, to ze zkušenosti moc dobře věděl. Nesnažil se tedy působit nepřátelsky. "Za tím úkazem jste stáli vy?" vyhrkl na Pauline, Pierra a Quartermainea. Tatz trošičku zavrčel, nedokázal však poznat, zda ten umělý stroj přicházel jako přítel či jako zabiják. Dříve ho ostatně viděl v obou případech. "Nebo tito podivní mimozemšťané?" dodal Metaller. Záznam, který očima nahrával, sledovali Nieto a González v přímém přenosu na dně jezera Nikaragua. "Přišel jsi nás chránit? Tos nemusel," řekl Pierre. "Odpovězte mi!" rozčilil se Metaller. "Synu, klid. Už jsem ti mnohokrát řekl, že nemám zájem o další kočkování s Lovci kryptidů. Náš úkol je chrabrý, Metallere. Chráníme lidstvo, neubližujeme mu. Nesnaž se nikoho provokovat," řekl Metallerovi po vysílačce Nieto. "Om... omlouvám se," řekl neohrabaně Metaller, a hloupě zatřepal kovovýma rukama. "Tyto bytosti byly na Zemi přeneseny z jiné planety pomocí paprsku z Briddimského drahokamu. Ten nemáme," řekla Pauline. Dávala si pozor na to, co Metallerovi vysvětluje. Nechtěla, aby Nieto její výpověď nějak zneužil. "Tudíž to nebyl útok Shai'ri? Tyto bytosti jsou... s lidstvem?" zeptal se Metaller. "Co ty a tvůj tatík furt mají s tím lidstvem? Z tyrana a teroristy se stal filantrop? Zbytek světa vám to žere, ale my ne," naštval se Pierre, "já vím, co jste zač. Dokonce co budete zač." "Dal tomu Francouzovi někdo schopnost koukat do budoucnosti?" zasmál se u monitoru v hlavní místnosti své základny Nieto. "Otče, mám pro tebe zprávu ohledně Lovců kryptidů," řekl Metaller, a otočil se zády ke stroji času. "Neotravuj mě s Lovci kryptidů, Metallere. Pokud si utvořili armádu, pak budiž. Dál se tím zabývat nemusíš," odpověděl Nieto. "Ne, je to důležité, otče. Zaznamenal jsem tepelnou stopu Jacka Owena." Nietovi se zastavilo srdce. "Děláš si ze mě hranolky s kečupem?! Jack Owen je mrtvý. Mám tu někde adresu hřbitova, ve kterém..." "Zaznamenal jsem také energetickou stopu jistého objektu, jež je shodná s energetickou stopou v mozcích klonovaných Chupacaber, otče. Jedná se o předmět nazývaný Briddimský drahokam. Mé senzory indikují, že onen úkaz byl multiverzního charakteru. Přenesl Jacka Owena a tyto bytosti odkudsi z vesmíru," pokračoval Metaller. Nieto odfrkl. "Proto byl ten úkaz tvořený i živou hmotou," zašeptal. "Je zde energetická stopa po portálu, v němž Jack Owen zmizel," řekl Metaller, "předpokládám, že jeho přátelé na něj čekají. Chcete, abych ho eliminoval, otče?" "Ne! Ty hlupáku jeden. Zabíjíš už jenom Shai'ri," rozohnil se Nieto. González se k Nietovi naklonil s trochou zděšení v obličeji. "To váš výtvor skutečně... jen tak napadá zabíjet?" zeptal se. "Klid, pane prezidente. Metaller je strašně hodný. Kdysi jsem s Jackem Owenem a tím jeho týmem bojoval, ale to už je minulost. Vzpomínky na ty strašné časy, kdy jsem se choval neskutečně hloupě, jsem už dávno vyhodil z okna," odpověděl s úsměvem Nieto, a nabídl Gonzálezovi misku plnou brambůrků. González se také usmál. Nietovi věřil, a vkládal do něj všechny své naděje. O několik minut později se k Metallerovi připojil Black Spier. "Nikam neutíkejte, myšičky," zvolal na Lovce kryptidů. "A my nejsme myšičky! Jsme tvoje staré botičky! Jéj!" vykřikl Quartermaine, a zavrtěl se. "Ten virus. Vy o tom něco víte, že?" zeptal se docela klidně Black Spier. "Rozšířil ho Ngoy," odpověděla Pauline. "Jasně. To už nám taky došlo, když je kolem toho místa, odkud energie vyšla do celýho světa, rozházený popel ze shořelého slizu. Hele, jedna věc. Buďme kámoši. Řekněte mi o tom viru všechno, co víte, ať můžu svýmu starýmu pánovi poslat co nejvíc informací. Vytvoří na to lék," řekl Black Spier. Pauline a Pierre se na sebe podívali. Pokud zde byla šance zachránit lidstvo prozrazením informací o viru bývalým nepřátelům, pak by byl zločin, kdyby tak neučinili.

Kate jako poslední prostoupila portálem, a ten se rázem uzavřel. Došlo jí, že se nacházela v zadní části nějakého letounu. "Zůstaň tady," řekl jí Dean. Pokývala hlavou. Co jí zbývalo, než tomu chlapíkovi, kterého znala jen na nějaký měsíc svého života, věřit? Musela se postarat o šokovanou Curupiru a jejího zvířecího přítele. Snažila se jí vysvětlit, co se právě stalo. Curupira pořád mluvila jen o kulce, která pronikla jejím tělem, a brečela, držíc živého Lila, neboť si vzpomínala na to, že její kompsognátek byl brutálně zastřelen. Kate nevěděla, jak ji uklidnit. Curupira pochopila, že Kate, jež zemřela o několik měsíců dříve, je také živá, a že si též pamatuje svou smrt. Obě se cítily příšerně... Dean opatrně a hlavně tiše otevřel dveře do hlavního palubního prostoru před kokpitem. "Arik nám prý pošle nějaké informace o Shai'ri. Vypadá to, že zemskou atmosféru právě proťalo několik dalších vesmírných lodí," ozval se Amandin hlas z kokpitu. "To zas bude jízda," odpověděla Barbara. "Jedna loď je prý nad Louisianou... To je hodně zvláštní, nemyslíš?" pokračovala Amanda. "No, tak kolem ní proletíme. Nemáme se čeho bát. Když nás chrání tenhle odvážný génius," reagovala na to Barbara. Obě se rozesmály. "Máš tam pohodlí, Archie? Nebo Jugheade? Tak řekni už něco!" chechtala se Amanda. "Jmenuje se Zkažené vejce. Nakladené pštrosem v hadí porodnici," řekla Barbara. "Vždycky jsem si říkala, že tenhle čahoun má proklatý, rozeklaný jazyk. Fuj," smála se Amanda. Dean pohlédl zezadu na Quartermainea. Vypadal naštvaně. Vstal, a přistoupil ke kokpitu. V ruce držel Briddimský drahokam. Stalo se to přesně tak, jak Quartermaine později Pauline, Pierrovi a Deanovi řekl.*** Rozhodl se agentky Kentovou a Lyonsovou zabít jen proto, že si z něj dělaly legraci. Spolu s Jackem a Elorem okamžitě vnikl do palubního prostoru. "Tak co s nimi udělám, Jakeu? No co? Odpověz, ty imbecile jeden!" zařval Quartermaine, a ukázal Briddimský drahokam oběma agentkám. Amanda rázem vstala, a namířila na něj pistolí. "Já si říkala, že tohle nemohlo být jen tak," řekla rychle. "Zloději. Co s tím teď hodláš udělat?" vykřikla Barbara. "Asi vás zabiju, vojny," pousmál se Quartermaine. Náhle se otočil. Jeho drahokam zaznamenal energii nikoliv duplikátu, ale identického předmětu z budoucnosti. "Co to má sakra znamenat?! Owenové? Oba?!" vyhrkl Quartermaine. Jack na něj zamířil Briddimským drahokamem, a zrovna tak svůj démant použil Quartermaine. Energie obou, a přesto jednoho předmětu, se spojily. Jack se náhle ocitl na bojišti vůle. Oba měli Briddimský drahokam, ale jeho síla mohla patřit jen jednomu. Dva předměty, jež byly ve skutečnosti jedním, mohly být ovládány pouze tím schopnějším. Jack se do toho opřel. Zatnul zuby, a přesunul energetickou šlehu ze svého démantu do toho Quartermaineova. Archibald jej v poslední chvíli zastavil, a vytvořil několik ostnů z energie. Poslal je na Jacka. Ten je však zvrátil ke Quartermaineovi. Změnil je v obrovskou pěst, a dal mu jí ránu do hlavy. Pak se pěst proměnila v nekontrolovatelnou vlnu enegie, a ta zničila ovládání letounu. "Jacku?! Vy jste živej?! Co tady děláte?!" zařvala Barbara. "Ten letoun spadne! Barb, tohle je náš konec," vyhrkla Amanda. "Není. Je to dlouhý příběh, ale přišli jsme sem z budoucnosti, abychom vás před Quartermainem zachránili. Následujte nás," zařval Jack, a vrátil se do zadní části letounu. Tam vytvořil portál, zakřičel na Kate, Curupiru a Lila, ať jím proběhnou, Dean, Elor a obě agentky následovaly, Jack jím prošel jako poslední, a pak opět z jiného místa a času portál uzavřel. Quartermaine se probral ve chvíli, kdy letoun padal k zemi. Démant v bezvědomí upustil. Natáhl k němu ruku, bylo ovšem pozdě. Užuž se ho prsty dotýkal, a letoun náhle vybuchl. Zda v této realitě zahynul, to bylo pro Jacka a ostatní nepodstatné. Jakmile Kentová a Lyonsová prošly portálem do Londýna čerstvě terorizovaného Shai'ri, pocítily něco příšerného. Místo toho, co se právě stalo, si jako poslední pamatovaly svou smrt. Cítily, jak příšerné to bylo, když je Quartermaine zavraždil. Chtělo se jim z toho zvracet. 

* - návrat k událostem příběhu Ztracené zítřky z února 2020

** - Nieto odkazuje na události poslední kapitoly 2. série, nazvané Vězni války

*** - Quartermaine vysvětlil posledním přeživším členům týmu, jak agentky Kentovou a Lyonsovou (po událostech příběhu V zemi obrů) zavraždil, v kapitole Pařáty stínu

Nebudou vzpomínky na vlastní smrt pro všechny zachráněné příliš těžkým břemenem? Podaří se Nietovi vyvinout lék na nemoc, kterou Ngoy rozšířil po Zemi? Bude planeta zachráněna nebo se situace zase zkomplikuje, a Deanova budoucnost se nakonec naplní? Pokračování příště.