Lovci kryptidů 4: Poslední vzdor (4/9)

Jack Owen nebyl zabit C'riely, jak se Lovci kryptidů domnívali. Po celé měsíce žil s nimi na Mor'ře v přátelství. Pomohl jim osvobodit se z otroctví Shai'ri, své trýznitele pozabíjet a zničit elektrický plot, který ohraničoval území, na němž byli C'rielové ponecháni s nedostatkem potravy, aby postupně chřadli, a oni se o Jacka na oplátku starali, a snažili se mu život na cizí planetě v temných hlubinách vesmíru udělat co nejpříjemnějším. Nyní je ale Jack zpátky. Deanovi se nepodařilo otevřít multiverzní portál do minulosti. Místo toho Briddimský drahokam nalezl Jacka, a to díky Deanovým lítostivým myšlenkám, a vlnou energie ho s C'riely přenesl na Zemi. Při šťastném a nečekaném shledání si Jack a ostatní Lovci kryptidů vzájemně vysvětlili, co se vlastně stalo. O invazi Shai'ri Jack nemohl vědět, vypadá to však, že okamžitě přišel s plánem, jak se krutých mimozemských kolonizátorů provždy zbavit. Bude nakonec Deanův plán o cestování časem uskutečněn, nebo Jack přijde na něco lepšího, na něco, co by mělo skutečně účinek?

LOVCI KRYPTIDŮ 4: POSLEDNÍ VZDOR, ČÁST ČTVRTÁ:

"Co zamýšlíš?" zeptala se Pauline. Jack mlčel. Byl tak tajnůstkářský, jako obvykle. Dostal geniální nápad, ale nesdílel ho s ostatními. Pauline se po nějakých patnácti vteřinách čekání na odpověď zasmála. Jack byl úplně jako Dean. Povahou, chováním, nesdílením svých průkopových nápadů se sobě tak podobali. Jaký otec, takový syn, pomyslela si Pauline. Jack si stále prohlížel komunikační zařízení Shai'ri, studoval trubici ve sloupku, mechanismus zapnutí přístroje a následné navázání světelných vln úžasné intenzity s ostatními zařízeními na planetě, a s jazykem mezi stoličkami a pootevřenými ústy pak hleděl na strop jeskyně, a přemýšlel. "Chtěli jsme tenhle přístroj využít," řekl Pierre, "ten virus, který Ngoy rozšířil po celém světě, jsme měli původně v plánu upravit tak, aby útočil jen na Shai'ri, a nakazil je. Ngoy v podstatě udělal to samé, a jen virus modifikoval tak, aby se jím nakazili lidé, a ne mimozemšťané. Stejně s tím celým nápadem prve přišel on." "Jak jste toho chtěli docílit? Neznáte jejich biologii," pronesl Jack. "No, ono by se dalo leccos vyčíst o jejich zranitelnosti z nějakého mrtvého těla. To už by se dalo obstarat," odpověděl Pierre. "Ale to byl dobrý nápad," usmál se Jack, "mě každopádně napadlo něco jiného. Co takhle využít Briddimský drahokam? Rozšíříme pomocí tohoto zařízení vlny Briddimského drahokamu po celé planetě." "Komunikační zařízení se vždy nacházejí v táborech Shai'ri," zašeptala užasle Pauline. "Pomocí démantu identifikujeme všechny mimozemšťany na planetě v okolí každého komunikačního přístroje, kterým energetický paprsek prostoupí," vysvětloval dále Jack, "a pak uděláme přesně to, co provedl můj syn. Silou vůle je přeneseme do dalekých hlubin vesmíru, daleko od planety Země. Tak daleko, aby už se nikdy nevrátili. Vesmír je obrovský. Stačí mít představivost, a ponořit se do jeho nejtemnějších hlubin, a Shai'ri přemístit tam." "Aby tam poumírali?" vyhrkl překvapeně Pierre. Zbavit se nepřátel a nechat je zemřít nebyl Jackův styl. "Co jiného nám zbývá?" zeptal se Jack. "Kdybychom chtěli," ozval se Dean, "mohli bychom Shai'ri přenést k nějaké obyvatelné planetě. Coldové o nich vědí." "A nechat obyvatele té planety, aby byli zmasakrováni mimozemským druhem, který se nad ně bude stavět?" odfrkl Pierre. "Máš pravdu. Promiňte. Ne, to není dobrý nápad," řekl Dean. Uvědomil si, jakou šílenost to před chvílí řekl. "Stejně možná k nějakému dalšímu masakru pod vedením Shai'ri dojde. Život existuje po celém vesmíru. Dokud se budou Shai'ri chovat tak násilně, nebude před nimi v bezpečí nikdo. I z místa, na které je přemístíme, se budou moci na nějakou planetu dostat, kdo ví... Ale Země bude zachráněna," řekl Jack. Quartermaine se vrátil zpět do jeskyně. "Hele, takže vy chcete použít Briddimský drahokam k přenosu, řekněme přesněji, k teleportaci Shai'ri do temných, depresivních hlubin vesmíru, jo?" řekl s arogantním tónem. "Přesně tak, Jakeu," řekl Jack. Quartermaine ožil. "To je geniální nápad! Úplně stejně, jako tady mladý Owen přenesl starého Owena a jeho modré kámoše..." "O tom jsem už mluvil. Proto mě to taky napadlo," řekl naštvaně Jack, "měl jsi poslouchat." Quartermaine na něj s táhlým zvukovým efektem vyplázl jazyk. "Je tu jen jeden problém. Jak už jsem říkal, Ngoy musel pro rozšíření viru po celém světě obětovat veškerou svou životní energii. Podobně tedy bude muset někdo obětovat svou životní energii k vytvoření sítě vln Briddimského drahokamu," prohlásil Pierre. "Propána, to ne," zašeptala Pauline. "Navrhuju, abych to byl já, lidi," řekl Pierre, "navíc se dokážu regenerovat, takže... třeba bych to mohl... tak trochu... přežít." "To nepřipadá v úvahu," řekl Dean, "zničilo by tě to. Úplně. Ani tvé zázračné superschopnosti by ti neumožnily takový tlak přežít. Zapálilo by tě to, stejně jako Ngoye. Dokonce si myslím, že bys uhořel dřív, než on." Jack se zamyslel. Na očích mu bylo vidět, jak mu to zapalovalo. Na něco přišel, uvědomil si, že toto vše stále nebyl konec. Dostal další nápad. "A co kdyby k dodání životní energie po pokrytí celé zeměkoule nebyla nutná jedna osoba, ale rovnou několik! Každý by přístroji dodal jen tolik, kolik by mohl, aby přežil," řekl pomalu. Obličeje jeho přátel se rozjasnily. Quartermaine vykřikl: "Co ti tví přátelé C'rielové? Ti by to mohli zvládnout!" "Až na to, že C'rielové jsou metr vysocí. Sotva by dosáhli na vrcholek sloupku, a zasunuli do něj ruce. Ne, takhle jsem to nemyslel," odpověděl Jack. "Budeme potřebovat hodně lidí. Co nejvíc. Ne čtyři, ne pět, ale víc než deset, možná patnáct..." pronesl Dean. "Ano," řekl obyčejně Jack, "proto budeme potřebovat celý tým, a všechny, kteří s ním spolupracovali." Ostatní se odmlčeli. "Podívejte se, prohlédl jsem si Brickellův stroj času, a musím uznat, že je to skvělý vynález. Chybělo vám jen jedno. Někdo, kdo by pomocí Briddimského drahokamu a vlastní mysli dokázal vytvořit multiverzní portál, nebo dokonce více portálů. Tady Pauline ví, vážení přátelé, že já mnohovesmír viděl jako nikdo jiný. Ta prazvláštní entita, kterou jsem zničil, mi toho před svou smrtí přenesla do hlavy tolik... Dokážu si představit, kam by měly portály vést. Trochu jsem pochopil, jak různé dimenze fungují jedna vedle druhé, různé reality, minulost, současnost, budoucnost, paralelní vesmíry, kterých je tolik, že byste omdleli únavou, kdybyste se je snažili spočítat. Stačí se zaměřit, a jít," vyprávěl dlouze Jack. "Máš tedy v plánu vrátit se zpět v čase, a přivést všechny naše zemřelé přátele. To je šílené, ale úžasné. Jestli se ti to podaří, Jacku," vydechl nadšeně Pierre. "Řekněte mi, kdo zemřel, kde a kdy. Ještě jednou. Přesná data. Udělám to tak, že se vrátím do doby krátce před jejich úmrtím, a vezmu je s sebou do portálu. Jak už jsem říkal, vytvoří se tak alternativní realita, ve které nikdy nezemřeli. Avšak když vkročí do našeho světa, budou si ti přeživší pamatovat svou smrt. Takhle to prostě chodí. Jejich budoucnost se stane minulostí, časové linie se protnou, a zanechají našim přátelům v hlavě vzpomínky na to, jaké to bylo, když přestali vnímat svět kolem sebe napořád. Budou ale zpátky. Ano, je to o tom, že nám pomůžou uvést do chodu komunikační zařízení Shai'ri, ale zároveň jim taky vrátíme život, takže... se prostě vrátí. Přežijí svou smrt," řekl Jack. Pierre, Pauline i Dean se okamžitě pustili do vysvětlování okolností smrti Kate, Curupiry a Lila, Arika Thomsona, Megan Leesonové a agenta Collinse, Eweta Mbengy, Alessandra Velázqueze, Larryho Brickella a Thiaga Ramineze. Řekli Jackovi vše o smrti Akihika, Rogera a Fahada, a neopomněli zmínit ani Fahadova milovaného přítele Harveyho. Sdělili mu, kde se údajně ztratil Mike Brown. Také se zmínili o agentkách Kentové a Lyonsové, a o Quartermaineově zradě. Ten raději nic neříkal, Jack ho zabíjel svým pohledem. "Mým cílem je přivést zpátky všechny, kteří během této dlouhé bitvy s Shai'ri padli, ať už rukou mimozemšťanů nebo jiných nepřátel či dokonce zvířat," prohlásil pak Jack. Poprosil Pierra o nůž, a zkrátil si jím vousy. Následně všichni vystoupili z jeskyně, přešli na ono mírně vyvýšené místo, ze kterého Dean přenesl Jacka z Mor'ry na Zemi, a znovu uvedli do chodu stroj času. Komunikační zařízení umístili hned vedle něj. Pauline přelétla očima skupinu C'rielů vybavených ostřími z meteokolosia. Vypadali tak divoce, a tak naštvaně! K Jackovi mezitím přistoupil Elor. Jack si okamžitě nasadil svou telepatickou korunku, aby s ním mohl komunikovat, a sdělil mu svůj plán. "Tvůj plán zní skvěle, Jacku Owene. Nedokáži si představit lepší způsob, jak se Shai'ri zbavit, než vyvrhnout je do hlubin vesmíru tak, jak to udělali s C'riely," přenesl ve směsici abstraktních a konkrétních myšlenek Elor do Jackovy mysli. "Co chcete dělat vy? Nebudu cestovat časem dlouho, a vrátím se s velkou posilou. Zachráním všechny své zemřelé přátele. Ale co C'rielové? Máte nějaký plán?" zeptal se telepaticky Jack. "Hodláš-li cestovat zpět v čase a zachraňovat lidi před Shai'ri, budeš potřebovat ochránce. Někoho, kdo toho o lstivosti těch proradných tyranů ví víc, než kdokoliv jiný. Nabízím ti svou pomoc, Jacku Owene. Bojovali jsme již bok po boku za spravedlnost. Dovol mi provázet tě ještě jednou. Za to, že jsi C'riely chránil před násilím ze strany Shai'ri, tě chci odměnit pomocí při záchraně tvého, lidského druhu, který se stal, stejně jako C'rielové, obětí šíleného megalomanství našich společných nepřátel," odpověděl Elor. Jack mu sdělil, že si jeho nabídky velmi váží, a svolil. Elor se před ním hluboce uklonil. Pauline a Pierre nedokázali uvěřit tomu, jak mírný Elor byl. Zdálo se, jako by byl naprostým opakem divoké přirozenosti C'rielů. Působil jemně, přátelsky. Všech jeho šest očí bylo plných upřímnosti, jež neznala hranice. Někteří by možná řekli, že byl více lidský než většina lidí. Obdobná přátelskost definovala i povahy jeho druhů, přestože na povrchu byli nebezpeční, oškliví, monstrózní a bojechtiví. Jack se zadíval na Pierra, Tatze sedícího na jeho rameni, Pauline, Quartermainea a Deana. "Teď se vrátím zpátky v čase," řekl a potřásl hlavou na Deana, "a chtěl bych, aby můj syn šel se mnou." Dean se široce usmál. Cítil se poctěn. Měl vyrazit na neuvěřitelné dobrodružství se svým otcem, mužem, kterého si vždy idolizoval, ale do svých devatenácti let neměl možnost jej poznat. Už teď věděl, že si s ním bude rozumět. Bylo mu skvěle. "Půjde s námi Elor, reprezentant C'rielů," dodal Jack, a mluvil dále, "ostatní C'rielové tu zůstanou s tebou, Pauline, s Pierrem, Tatzem a Quartermainem. Pierre, dávej na Pauline pozor, prosím. Jsi nadlidsky silný, budeš tedy moci odrazit prakticky jakéhokoliv nepřítele. Vy ostatní tu prostě čekejte. Co nevidět se vrátíme s posilami." Dean vrátil telepatickou korunku Pierrovi. "Máme jednu, tu druhou potřebujete na obranu vy," řekl mu s úsměvem. "A můj drahý kámen?!" vyhrkl Quartermaine. "Ten si vezmu já," usmál se Jack, a vytáhl Briddimský drahokam z kapsy. Dean naťukal několik čísel na monitoru stroje času, a Jack pomocí démantu otevřel portál do listopadu roku 2019. Oba Owenové společně zamávali svým přátelům, a prostoupili portálem. Elor je následoval. Poté se portál uzavřel.

Jack, Dean a Elor se ocitli v mongolské poušti Gobi. "Fungovalo to," vydechl Dean, "ty jsi ten portál opravdu vytvořil." Podivná trojice, tvořená dvěma lidmi - z nichž jeden měl zarostlou tvář a byl oděn v červenočerné uniformě, a druhý byl hladce oholený, oblečený v expediční košili a hnědých kalhotách - a C'rielem - nadprůměrně vysokým, asi 1,25 metru měřícím zástupcem tohoto druhu modrých mimozemšťanů se šesti očima na hlavě, trojúhelníkovými zuby v ústech a tenkýma dlouhýma rukama, silnýma krátkýma nohama, a oděným jen v černých kalhotách - se dala do pochodu mezi pouštními dunami. "Tak tohle je Gobi v listopadu 2020. Tady, v této době, zemřela Kate Henshallová, Pierrova přítelkyně," řekl Jack. "Zprvu to nenesl dobře," odpověděl mu Dean, "kdyby jen tehdy věděl, o kolik přátel ještě přijde." "Pierre si nikdy nezasloužil ztrácet neustále lidi, které miloval. Nejdřív to s ním šlo z kopce, když ztratil svou sestru. Zničilo ho to na celé roky. Ta touha po pomstě jejímu vrahovi, pocit viny, že nedokázal její smrti zabránit, ztráta posledního přeživšího člena rodiny Leroyů... Dokážu si představit, jak trpěl po smrti Kate, která pro něj tolik znamenala," řekl Jack. Portál je přenesl nedaleko od místa, na němž Kate zemřela. Následoval energetickou stopu, kterou stroj času zaznamenal, a kterou Kate, stejně jako ostatní, kteří s ní do Gobi zavítali, na místě nechali. Dean brzy spatřil z dálky přistávající vesmírnou loď, ztrácející se na vysokými dunami. "Tohle už jsem viděl, jen z jiného úhlu," zašeptal vzrušeně Dean. "Já ještě ne. Tohle je pro mě nové," zasmál se Jack. Elor začal máchat rukama. Jack zapnul telepatický přístroj a dozvěděl se od něj, že Shai'ri se prý nacházejí blízko. Jeden se náhle objevil na vrcholku duny. Díval se opačným směrem, k letounům za dunou, a neviděl tak rozzuřeného C'riela, tiše vybíhajícího po písku nahoru, k němu. Zabodl ostří z meteokolosia do břicha vojáka Shai'ri, a jeho nehybné tělo pak nechal skutálet po duně dolů, k Jackovi a Deanovi. "Ti by se naštvali, kdyby věděli, že jednoho z nich zabil C'riel," sdělil Elor telepaticky Jackovi, "ti by se naštvali, kdyby věděli, že jeden C'riel není v tom otřesném táboře na Mor'ře." V poušti docházelo k nějakému zmatku. Ozývaly se hlasité rány. "To je ono," vyhrkl Dean. Rozběhl se směrem ke zdroji hluku. Jakmile vystoupal na další dunu, uviděl sebe, oblečeného v úplně stejné expediční košili, Pauline, Pierra a Kate, jež se potýkali s útokem Olgoje chorchoje*. Obrovitý červ zrovna vyrazil z písku, a blížil se ke Kate. Pierre křičel. V tu chvíli za Deanem doběhli Jack a Elor. Jack vytáhl Briddimský drahokam, a s jeho pomocí zastavil čas. "Co to...?! Nevěděl jsem, že to dokáže... tohle," vyhrkl překvapeně Dean. "Poběž!" zasmál se Jack, a seběhl z duny. Přiběhl ke Kate, popadl ji za ruku, a vytvořil portál. "Rychle! Blíží se sem další Shai'ri! Vnímám jejich rychlé kroky v písku," sdělil Jackovi Elor. Skupina vojáků Shai'ri se objevila v dálce, a začala střílet z trubicovitých pušek. "Jak to, že oni se hýbají, a... Kate, my ostatní a Olgoj chorchoj ne?!" zeptal se Dean, Jack neměl však čas na to, aby mu odpověděl. Proběhl se strnulou Kate portálem, Dean upaloval za ním. Elor měl sto chutí se Shai'ri postavit, a pozabíjet je, ale byl si moc dobře vědom toho, že by tak celou operaci jen zkomplikoval. Zvláště nyní to nešlo. Také proběhl portálem, a ocitl se po boku svých lidských druhů kdesi ve vlhké, horké, tropické džungli. Portál se zavřel. Ještě předtím Jack uvolnil sevření Briddimského drahokamu, a tak se Pierre, Pauline a Dean, stejně jako Olgoj chorchoj, probrali z pocitu strnulosti. Energetická bublina kolem nich se vypařila, a oni byli připraveni čelit útočníkům jako předtím. Možná si uvědomili, že Kate náhle zmizela, nebo si možná pamatovali to, čemu původně měli přihlížet - smrt Kate. Tím už se Jack, Dean ani Elor nezabývali. Kate sebou v džungli trhla. Vypadala vystrašeně. "Jacku?!" vykřikla, a udělala několik kroků zpět, načež narazila o kmen stromu. "Co tady děláš? Ne, co tady dělám já?!" zařvala. Zakryla si obličej rukama. "Byla jsem pod zemí, kousal do mě... Pamatuju si, jak jsem... proboha, co se stalo?! Co jste mi to udělali?!" Kate zažívala panickou ataku. Pamatovala si svou vlastní smrt, a teď byla najednou živá. "Poslyš, Kate, všechno ti vysvětlíme," řekl klidně Jack, "jen se, prosím, uklidni." "Vrátili jsme se zpátky v čase," dodal Dean. "Takže... já zemřela, a vy jste mě nějak zachránili, jo? Teď budu žít, a do konce života si pamatovat, jaké to bylo, ztratit se v temnotě, a přestat... existovat," řekla udýchaná Kate. Ukázala na Elora. "Co je zač tohle?!" "Náš přítel, který nám pomáhá," odpověděl Jack. "Ty máš být přece mrtvý," vyhrkla Kate, "byla jsem tam, když jsi... byla jsem na té planetě!" "Nejsem mrtvý, a teď nejsi ani ty," odpověděl Jack, "všechno ti osvětlíme cestou džunglí. Musíme teď zachránit další členku týmu, která byla zabita na začátku roku 2020."

Nieto seděl v hlavní místnosti své podvodní budovy na dně jezera Nikaragua, chroupal brambůrky značky Ranchitas s příchutí nachos, a přejížděl očima po stovkách monitorů se záznamy z celé planety. Nejprve jej zaujalo, že jeden z jeho satelitů zaznamenal obrovské množství energie na východě Londýna - energie, jež byla následně, z pohledu fyziky i doslovně spálena. Tento jev si nedokázal vysvětlit, a zatímco se cpal brambůrky, přemýšlel, co za ním mohlo stát. Nato přišel záznam ještě podivnější. Jakási nepopsatelná energie proťala zemskou atmosféru, a v podobě obrovitého sloupce zamířila na východ od hlavního města Spojeného království. Dle údajů z Nietových satelitů i z paměťových souborů robotů X-77, kteří s Shai'ri momentálně bojovali nad Kármánovou hranicí bylo jisté, že tento úkaz přiletěl odkudsi z vesmíru, a byl viditelný už ve vzdálenosti stovek tisíců kilometrů od Země. Rychlostí, jež téměř odpovídala rychlosti světla, se k planetě přiblížil, a něco na ni přenesl. Všechna data nasvědčovala tomu, že kromě jasného světla byl úkaz tvořen i jakousi živou hmotou. Více se Nieto nedozvěděl. Do místnosti zrovna vstoupili Gonzálezovi. O tom zvláštním úkazu se prý už mluvilo v televizi, kterou sledovali. "Vědí něco víc než já?" zeptal se s plnou pusou Nieto. "Přirovnávají to k transporteru ze Star Treku," odpověděl prezident González. Nieto mávl rukou. "Co to bylo? Přiletěli nějací další mimozemšťané?" zeptala se Magrethe. Bála se. Sofia, její matka, se jí snažila uklidnit. "Ať už to bylo cokoliv, sem do Nikaragui to nepřiletí. Jsme v bezpečí," zašeptala jí. "Nechám to zjistit. Náhodou mám na východě Londýna pořádnou armádu. Osvobozování spojenců, hehe," zachechtal se Nieto. Hltavě vypil sklenici sladkého nikaragujského nápoje Kola Shaler, a zapnul vysílačku. "Synu, slyšíš mě?" "Ano, otče. Užívám si bitvu," odpověděl Metaller. Právě sekal hlavu již 325. mimozemšťanovi, s nímž se tohoto dne potkal, a hrdě to svému stvořiteli oznámil. "Jsem na tebe moc hrdý, synu," odpověděl Metaller, "poslyš, nepocítil jsi ve svém okolí něco divného? Jistě jsi musel spatřit jakýsi modrý úkaz, jenž se snesl z nebe... jakýsi sloupec energie, či co to bylo..." "Ano, otče. Chceš, abych přišel na to, oč se jednalo?" "To by bylo skvělé. Mimochodem, nějaké teorie ohledně přítomnosti tolika mimozemšťanů na východ od Londýna?" "Zatím ne, otče. Avšak shromáždili se zde z nějakého důvodu. Pokusím se to zjistit." Nieto roztáhl ruce ke Gonzálezovi. "Můj syn, vidíte? Nejlepší dítě je to, které na slovo poslouchá. Které zabíjí nepřátele, když na ně ukážete," chechtal se Nieto. Sofia k sobě přitulila Magrethe. To, co právě Nieto řekl, se jí vůbec nelíbilo. Nieto se rozchechtal ještě víc, a hrábl do pytlíku s brambůrky. Nato jeho obličej zbledl. "Co to má znamenat?!" vyhrkl González, pohlížeje na monitor přímo před Nietovým obličejem. Ve španělštině se na něm psalo, že po celém světě zavládla jakási epidemie. Zcela náhle začali lidé ve všech koutech planety umírat na nějakou neznámou nemoc, postihující dýchací soustavu. Nietovi padaly drobky brambůrků z úst, když spěšně, s vytřeštěnýma očima, přejížděl z jednoho záznamu na druhý. "To... to není možné," řekl, a prudce se opřel o sedadlo, "to není možné! Neříkejte mi, že všechno, co jsem pro lidstvo udělal, vyšlo vniveč. Ne, tohle..." Ještě prudčeji vstal. Odrhnul rukáv, a odhalil tak svou kovovou ruku. Něco naťukal na drobný monitor, který byl na ní umístěn. Pak se podrbal v části kníru nad levým koutkem rtu. "Poslal jsem po Black Spierovi, aby zjistil, co je ta nemoc zač. Plánuji na ní okamžitě vytvořit lék. Jisté je, že je to nemoc smrtelná, a že postihuje lidi jakéhokoliv věku, ať už měli předtím zdravotní potíže nebo ne. Asi je to něco, co bylo vytvořeno ke zničení lidstva. A já ho ochráním!" vykřikoval. Přistoupil k prezidentu Gonzálezovi, a plácl mu rukama o ramena. "Slibuju vám, že občané této země budou v pořádku. O to se postarám. Heh, postarám se o to, aby všichni na světě byli v pořádku!"

* - viz 4. kapitola 4. série, "Zabijácký červ"

Podaří se Jackovi přivést zpět všechny zemřelé Lovce kryptidů a jejich spojence? Budou Shai'ri přemístěni do hlubin vesmíru, daleko od planety Země? A co virus, který Ngoy po celé planetě rozšířil? Ocitne se nakonec lidstvo na pokraji vyhynutí, tak jako v původní Deanově budoucnosti? Pokračování příště...