Deanovi a Jackovi Owenovým, doprovázeným při cestě časem reprezentantem C'rielů Elorem, se podařilo zachránit všechny zemřelé členy Lovců kryptidů a jejich spojence, jejichž místo a datum úmrtí znali. Přivedli s sebou na bojiště východně od Londýna malou armádu, a s její pomocí nyní hodlají teleportovat Shai'ri do hlubin vesmíru, jak nejdál od planety Země to jen jde. Otázkou je, zda Jackův plán nakonec vyjde. Budou mít dostatek klidu k tomu, aby naplnili komunikační zařízení svou životní energií v tomto strašlivém masakru? Shy'rk totiž na bojiště nechal poslat i své jednotky z jiných koutů světa! Mezitím se Deylin Nieto snaží najít lék na smrtelný virus, který Ngoy za cenu svého života rozšířil po planetě, aby vyhubil lidskou populaci... Toto je bitva jejich životů. Osud celé planety Země je v jejich rukou. Dokáží Lovci kryptidů a všichni ostatní, kteří se Shai'ri postavili, změnit budoucnost, a zabránit tak existenci apokalyptického světa, ze kterého Dean přicestoval?
Elor
proběhl portálem, který se hned nato zavřel, a bodl ostřím z meteokolosia
jednoho z vojáků Shai'ri do hlavy. Svým strašlivým bojovým řevem upozornil
ostatní C'riely na to, že se vrátil. Účinek byl okamžitý. C'rielové začali
bojovat ještě drsněji, neboť pocítili, že s Elorovým návratem stoupla naděje na
úspěšné skončení bitvy. Akihiko zarazil svou kovovou tyč do břišní dutiny
jiného vojáka, a silou trhl tak, že mu roztrhl kůži a maso. "Teď už víš,
jaký je to pocit, co, kámo?" zasyčel naštvaně, a kopl smrtelně raněného
mimozemského vojáka do hlavy. Roger střílel z laserové pistole jako smyslů
zbavený. Postřílel většinu vojáků v přední linii jednotky. Se zbytkem si
poradili Fahad a Harvey. Zatímco Fahad používal v boji svou laserovou pistoli,
Harvey měl zase obyčejný revolver, vypůjčený ze skladu v New Miltonu. A skvěle
se s ním činil. "Páni, tohle je něco jiného, než střílet na neživý terč,"
prohlásil s úsměvem. Při boji si Fahad a Harvey zahleděli do očí. Pořád v nich
byly ty staré jiskry, pořád nedokázali uvěřit tomu, že jsou spolu zpátky,
živější než kdy předtím. Kdyby je tolik netlačil čas, kdyby nemuseli bojovat v
této líté bitvě, už dávno by se políbili. Avšak radost z nenadálého setkání
byla pro ně neskutečně velká. Překonala vzpomínky na smrt, odsunula je jako
noční můru po probuzení. "Jsem rád, že jsi tu, Harvey," usmál se
Fahad, a prostřelil mimozemskému vojákovi, který na něj chtěl skočit zezadu,
hlavu. Curupira se pokusila dát trochu dohromady, ačkoliv vzpomínky na vše, co
se před její smrtí stalo, ji pořád zneklidňovaly. Věděla, že ji zastřelil jeden
z kolumbijských gangsterů, a že tento strašlivý čin pak donutil Clauda Ngoye
vrátit se na cestu destrukce. Zatímco se jí tyto myšlenky honily hlavou,
obtáčela své liány kolem krků hubených mimozemských vojáků, a škrtila je.
Collins přispěchal k Shai'ri, jenž nesl v rukou větší verzi trubicovité pušky,
a jednoduše ji roztrhl. Pak ostrým koncem uřezal mimozemšťanovi hlavu.
"Zapomněls poděkovat," řekl mu do obličeje, zatímco hlavu, zbavenou
těla, mačkal v ruce, "nebo mi to aspoň uniklo. Sebral jsem ti šanci říct
díky, co? Vy jste mi ji sebrali taky." "Stejný pocity?" zakřičel
s úsměvem Akihiko na Collinse. "Není hezký být mrtvej. Hlavně když člověku
useknou hlavu," odpověděl Collins. "Rogere," zvolal Akihiko na
svého kanadského přítele, "nechtěl by sis nakonec zahrát fotbal s hlavou
Shai'ri? Vsadím se, že Collins by nám ji dal zadarmo." "Krvežíznivý
japonský bojovník," pousmál se Roger, "jsem rád, že seš v
pořádku." Arik, Megan, Barbara a Amanda se spojily do malé grupy, ve které
si kryli záda, a stříleli po každém z Shai'ri, který se přiblížil jen na třicet
kroků. Pokud se je několik vojáků pokusilo napadnout ze zálohy, dala mu Kate co
proto. I ona si ve skladu v New Miltonu vypůjčila pistoli. Mike se soustředil
na střelbu na menší letouny, protínající oblohu. Stacy také využívala nabytých
zkušeností. Ewet působil nesmírně divoce, hodil zapalovač mezi pištící Shai'ri,
a nechal jednoho z nich spálit na uhel. Jack s Deanem přiběhli k Pauline,
Pierrovi, Quarterimaneovi a Tatzovi. Malý kočkočerv se hned přilísal k Deanovým
nohám, celý nadšený byl však i z Jackova návratu. "Zrovna v pravou chvíli,
Jacku," usmála se Pauline, "už jsme si s Pierrem mysleli, že nás
pozabíjí." "Zdá se, že prostě vím, kdy se vracet," zasmál se
Jack, a pohladil Pauline po rameni. "Poslali na nás další jednotky.
Podívej, kolik vesmírných lodí přibylo na obloze," řekla Pauline. "To
je problém," prohlásil Jack, a zavrtěl hlavou, "k dodání energie
komunikačnímu přístroji určitě budeme potřebovat klid. A čas." "Proč
kolem komunikačky nevytvoříme energetickou bublinu, kterou nic nepronikne? To
nám dá klid i čas, kohoute ty jeden peprný," řekl Quartermaine, a po
vyřčení poslední poznámky se začal nepřirozeně chechtat. "To by snad šlo?
Vždyť velké množství energie vyšleme do všech koutů světa. Zbude snad v
drahokamu něco na vytvoření takového štítu?" zeptal se Jack. "Briddimský
drahokam má neomezené množství energie. Copak to furt nikdo nechápe, pidipú? Je
v něm energie mnohovesmíru, a ten je nekonečný. Proč jsou ti Owenové takoví
amatéři? Proč vo něm nic nevěděj? Naflákat vařečkou mělo by se vám přes
uši," řekl Quartermaine. "Fajn, Jakeu. Dík za tip," řekl Jack.
"Jo, dík, Jakeu," vyhrkl Quartermaine, a otočil se na svůj stín.
Pauline se plácla do čela. Dean si od znaveného Pierra znovu vypůjčil
telepatickou korunku. "Jakmile si korunku sundám, telepatická bariéra se zruší.
Hned ji nahoď, jinak nám Shai'ri proniknou do mozků, a bude po nás," řekl
mu Pierre. Dean se nemusel soustředit dlouho. Za ty tři vteřiny, které uplynuly
od předání telepatického zařízení, se žádný z Shai'ri nepokusil na lidské
bojovníky psychicky zaútočit. "Poslyšte, musíme vyklidit území kolem
stroje času a komunikačního zařízení, abychom mohli ten štít vůbec
vytvořit," řekl Dean, "telepaticky vypátrám Shy'rka. Zkusím ho
zmanipulovat k tomu, aby své vojsko odsunul." Ponořil se do té podivné
kaše, kterou byly všechny mysli Shai'ri. Zaměřit Vládce nebylo tak těžké, jak
se mohlo zdát. Spolu s Reh'shbem se vzpamatovával z Pierrova útoku na svou
vesmírnou loď. Oba se nacházeli na zemi, a vylézali z trosek vesmírného titána.
Pád se jim podařilo přežít jen díky Reh'shbově energetickému reaktoru, jehož
šleha do půdy pád zmírnila. Teprve nyní pustili své ruce, a rozhlédli se kolem.
Shy'rk se vyděsil. Neměl na čele telepatický přístroj. "Reh'shbe, musíš
okamžitě upozornit některého z vojáků, aby mne převedl do letounu. Tady na zemi
nemůžu být, nejsem dostatečně ozbrojen," vyhrkl ve svém jazyce Vládce.
Reh'shb však působil apaticky. "Reh'shbe, poslouchej mě!" zařval
Shy'rk. "Myslíš si, že tě poslechne?" ozvalo se v Shy'rkově hlavě. Ta
zpráva byla tvořena abstraktními myšlenkami, byla však velice konkrétní. Vládce
si uvědomil, že k němu mluvil člověk, a dokonce pochopil, že to byl onen
zvláštní jedinec, se kterým se setkal na jihu Spojených států. Ten jedinec,
který jako by si na Shy'rka již pamatoval, ale ne z minulosti, a to si ani Vládce
samotný nedokázal vysvětlit. "Četl jsi někdy jeho myšlenky? Pochopil jsi
někdy vůbec, že tento Reh'shb tě manipuloval od útlého dětství?" přenášel
mu do hlavy Dean. "Přestaň! Nech mě být, ty špinavý zemský tvore!"
odpověděl v myšlenkách Shy'rk. "Chceš vědět, co s ním jednoho dne uděláš?
Zradí tě, ale ty ho zabiješ ještě předtím, než se jemu dostane zabít
tebe," mluvil mu dál v hlavě Dean. Pak přenesl Reh'shbovy myšlenky do
Shy'rkovy mysli. Vše, co si Reh'shb pamatoval z doby, kdy Shy'rka začal učit
tomu, že Shai'ri byli něco víc než ostatní druhy, všechny ty plány, jak
zmanipulovat příštího Vládce. Shy'rk viděl to, co kdysi viděl Reh'shb, a co si
pamatoval. Jak mu předchozí Vládce, Olr'on, dal za úkol vychovat ze Shy'rka
stejně podlého despotu, jakým byl on sám. "Dost!" zařval Shy'rk.
Podíval se na Reh'shba, který Deanovu přítomnost v mysli cítil též, a nebyl z
toho odhalení zrovna dvakrát nadšen. "Dobrá, milý Vládce Shai'ri. Už s tím
přestanu," skončil to Dean, "svůj úkol jsem splnil, vaši pozornost
jsem odlákal na dostatečně dlouhou dobu." Shy'rk vykřikl bolestí. Levou
rukou mu proniklo ostří z meteokolosia. Otočil se, a spatřil Elora, řvoucího
potěšením z pomsty. "Je čas na druhé kolo, ty proradný lháři,"
vykřikl Elor v jazyce Shai'ri, a sekl po Shy'rkově hlavě. Vládce zachránily jen
jeho rychlé reakce. Ráně uskočil, a dopadl mezi úlomky z lodi. Popadl blok
jakéhosi lehkého kovu, a hodil jej po Elorovi. Ostří z meteokolosia jej však v
letu rozpůlilo. Elor skočil k Shy'rkovi, a zamířil ostřím k Vládcově břichu.
Ten v poslední chvíli Elorovy ruce zachytil, a špička ostří skončila pouhý
centimetr před Shy'rkovým tělem. "Zbaběle se bráníš nevyhnutelnému,"
sykl na něj Elor, "chtěl jsi, aby C'rielové vyhynuli! Zavřel jsi je do
tábora, ze kterého nebylo úniku, a nechal si je hladovět. To jen proto, že se
nad ně stavíš, stejně jako se stavíš na vše ostatní, co si neříká Shai'ri.
Jedno ti řeknu, bratře z Dh'ery. V tomto vesmíru není místo pro ty, kteří nectí
rovnost. Není zde místo pro ty, kteří hodlají hubit ostatní z nenávisti, kvůli
pocitu nadřazenosti, nebo proto, že se cítí být silnější. Tví Shai'ri jsou
slabí. Živí se falešným přesvědčením, že jsou něco víc, že jsou vyvinutější,
dokonalejší, mocnější. To je vede k prováděním těch nejhorších zvěrstev, a ta dokazují,
jak slabí vlastně jsou. Ovšem ty, Shy'rku, ty jsi ze všech nejslabší. Místo
toho, aby ses postavil nespravedlnosti, nechal ses jí obejmout, strhnout do
nekonečné říše záště, předsudků a touze po hubení." Elor zatlačil ostří k
Shy'rkově břichu, a slabě do něj řízl. "Pro lži o smrti tvého předchůdce
ses rozhodl vyhubit C'riely. Nečekej, že ti dám milost, jako jsi ji kdysi dal
ty mě. Je-li pomsta tím, po čem jsi vždy prahnul, pak věř, že vím, jaký je to
pocit. Já ji však vykonám ze skutečného důvodu, a ne pro nějakou šílenou
konspiraci." Elor vyskočil, a kopl Shy'rka do hlavy. Vládce se svalil, a
spadl z trosek. "Reh'shbe, pomoz mi!" zakřičel Shy'rk, a natáhl ke
svému mentorovi ruku. Reh'shb stál na místě, a díval se na oba bojovníky jen
jako divák, s neutrálním výrazem v obličeji. K ničemu se neměl. "Skutečně
jsi mne zradil, Reh'shbe! Ten... člověk... měl pravdu," vyhrkl Shy'rk.
Elor seskočil k Vládci, a znovu po něm sekl, a opět nezasáhl cíl, neboť jeho
nepřítel včas uskočil. Elorových šest očí stanulo na Reh'shbovi. "Na tebe
si také vzpomínám, ó nadřazený," pronesl sarkasticky Elor, a dříve, než po
něm Reh'shb stačil vystřelit z energetického reaktoru na zápěstí, hbitě k němu
přiskočil, a usekl mu ruku se zbraní. Reh'shbův křik byl neskutečně hlasitý. Úpění
prohnaného zrádce, který měl s vedením Shai'ri vlastní plány, se ozývalo krajem
jako brek malého dítěte, jemuž po letech rozmazlování rodiče poprvé napleskali
na zadek. Shy'rkovi však Elorův tah dal ještě šanci. Vyrval čepel z ruky
mrtvému vojákovi, a přestože z drobné ranky na břiše lehce krvácel, naposledy
se Elorovi postavil. Cítil však jakousi náklonnost k Elorovým slovům. Vrátila
mu do hlavy jeho mladistvé myšlenky.
Nieto
vyšel z laboratoře. Svlékl si bílý plášť, hodil ho na koš s biologickým
odpadem, a zamířil do vyššího patra své podvodní základny. Prošel mezi několika
vodními dráčky, jež se škádlili ve světle modré chodbě, a vstoupil do hlavní
místnosti. Tam stáli Alberto González, Sofia a Magrethe. "Tak co, Deyline?
Máte ten lék?" zeptal se zděšeně prezident. "Ano, pane prezidente.
Vyrobil jsem lék na tu nejhorší nemoc, jež kdy lidstvo postihla," usmál se
s egoistickým tónem Nieto. "Ale to je výtečné!" vyhrkl skoro
hystericky González. "Podívejte se," řekla tiše Sofia, a ukázala na
jeden ze stovek monitorů v místnosti, "v Nikaragui je samozřejmě centrem
nákazy Managua. Je tam velké množství těch mimozemšťanů... Má to něco do činění
s jejich... invazí?" "Ten virus byl přenesen především do míst, kde
mají Shai'ri svá komunikační zařízení," řekl klidně Nieto, "a copak
už nevíte, že ho nerozšířili oni, ale ten jiný pitoma? Podívejte se, přátelé. O
tom, že v Managui umírají lidé, vím. Ano, vím o tom, a nechal jsem automaticky
vyrobit takový hezký, sněhobílý prášek, kterým celé město pokryji. Všichni
budou v pořádku." "Deyline, seňore Nieto," řekl dojatě González,
"jste národním hrdinou. Kam se hrabe Augusto César Sandino? Kam se hrabe
Ruben Dario? Vám bude provolávána úcta do konce světa." "A ten určitě
nepřijde dnes," zasmál se Nieto, a ukázal na Gonzáleze prstem. Do hodiny
opustil Nietův osobní letoun podvodní základnu, chráněn eskortou robotů X-77 s
obrovitými děly na rukou. Od pobřeží Granady přeletěl letoun do Managui za
pouhých deset minut. Před Hospital Metropolitano Vivian Pellas se zrovna dva
lékaři a tři sestry, všichni s plynovými maskami, snažili pomoci dusícímu se
důchodci, zhruba pětasedmdesát let starému. Vykašlával pěnu, kroutil se na
zemi, a nechtěl se nechat zvednout z chodníku. Nad nemocnicí přeletěl Nietův
letoun, a na chodník spadl balíček v molitanu. Jedna ze sester k němu okamžitě
přispěchala. Na lístečku přilepeném k malé krabičce stálo: "Regalo. De
Nieto el salvador." Dárek. Od Nieta zachránce. Lékaři na nic nečekali, a
injekci s tou neznámou látkou bodli umírajícímu muži do krve. Nejprve začal
popadat dech, pak jeho svaly opustila křeč, zhluboka se nadechl, a posadil se.
"Me siento como un niňo otra vez," pousmál se nevěřícně. Z Nietova letounu
se začal šířit prášek, jenž virus ničil. Když se látka, kterou tento bizarní
Nikaragujec vyrobil, dostala do kontaktu s virem, jenž byl k útoku na lidi
upraven jeho dávným kolegou i rivalem, okamžitě jej začala prožírat skrz na
skrz, a jeho zbytky obalila, syntetizovala, a pak se vzniklý produkt rozpadl,
aniž by pro jakýkoliv živoucí organismus nadále představoval nebezpečí.
Stačilo, aby nakažený vdechl tuto syntézu, nebo zrno prášku samotného, a k tomu
procesu pak došlo i v jeho plicích. Vykašlal pak jakousi šedou hmotu,
připomínající obyčejný hlen, a uzdravil se. Těm, kteří na nemoc zemřeli, již
nebylo pomoci, avšak po přeletu Nietova letounu se z těl nahromaděných v
ulicích Managui začali zvedat všichni, které Nietův lék před smrtí zachránil,
byť na poslední chvíli, a nebylo jich málo. Z Managui pak Nieto zamířil do
Tipitapi, přes Teustepe zaletěl do Boaca, pak se vydal jihovýchodně do Camoapy,
do La Libertad, Juigalpy, a pak na severovýchodní břehy jezera Nikaragua do
Puerto Diaz. A všude, kam jeho letoun s velkým nápisem Nieto zaletěl, mu
provolávali slávu. Kdo nakažení Ngoyovým virem přežil díky Nietově pomoci, ten
už se nikdy nakazit nemohl. Budoucnost náhle nebyla pro Nikaragujce z těchto
měst tak černá. Zbytek světa ovšem trpěl. Poté, co sestřelil dva letouny
Shai'ri, jež se za ním hnaly, a roboti X-77 se postarali o zbytek
pronásledovatelů, zavolal Nieto znovu Metallerovi. "Jak to vypadá v
Británii, synu?" zeptal se. "Je tu velké množství Shai'ri, ale
začínají se chovat neorganizovaně. Něco se muselo stát, otče. Jako by pozbyli
vedení. Někteří se v celých jednotkách slepě vrhají do mých pastí, hahá. Teď
jsem probodl šest set devadesát pátého. Počkej, šest set devadesátý šestý se
blíží, a... Už má hlavu rozkrojenou na tři kusy. Miluju tyhle bitky," odpověděl
Metaller. "Zajímavé. Možná byl napaden jejich Vládce," pousmál se
Nieto, "a co se týká šíření té nemoci, máš nějaké nové informace?"
"Zeptej se Black Spiera, otče. Je právě v letounu, bude tedy schopen
provést scan Londýna. Tedy toho, co z něj zbylo." Nieto skončil hovor s
Metallerem, a navázal spojení s Black Spierem. "Šéfe, vypadá to blbě. Scan
značí, že v Londýně se právě dusí asi tak deset tisíc lidí. 65 % z nich
vkročilo na hranici života a smrti," prohlásil Black Spier. "Jo, a
měl byste vědět ještě jednu věc. Jack Owen je zpátky. Přivedl s sebou z portálu
pěknou kupu lidí. Dovolil jsem si identifikovat pár z nich, třeba Henshallovou,
která měla být dávno mrtvá. Takže asi cestoval časem..." dodal. "Dost
už s Lovci kryptidů. I když... Black Spiere, jak oni hodlají odstranit
Shai'ri?" vyhrkl Nieto. "No, moc mi neřekli, ale mají to komunikační
zařízení, mají Briddimský drahokam, mají tady spoustu lidí..." odpověděl
Black Spier. "No jistě. Proto si Owen přivedl tolik kamarádů. Ngoye zařízení
zničilo, a dobře mu tak. Teď chce Owen to zařízení použít k tomu, aby rozšířil
vlny z Briddimského drahokamu po celém světě, a odstranil Shai'ri. A protože mu
energii dodá víc lidí, nikdo z nich se nespálí," zamyslel se Nieto.
"Šéfe, myslím, že jste na to kápl." "Posílám pár barelů léku na
to onemocnění do Londýna. Očekávejte s Metallerem přílet vysokorychlostního
letounu řízeného autopilotem. S ním pošlu nějaké posily, pár Chupacaber a
robotů X-77. Atlantik přeletí tak do hodiny, vždyť znáš mé technologie,"
řekl Nieto. "Chcete, aby ten lék rozšířili tak jako rozšíří vlny z toho
diamantu, šéfe?" optal se Black Spier. "Přesně tak!"
Sloane,
Alessandro a Thiago se drželi v blízkosti Jacka, Pauline a ostatních u stroje
času. "Všichni tu najednou mají zbraní," řekla Pauline. "To víš,
narazili jsme při naší cestě časem na pěkný sklad zbraní," usmál se Jack,
a vystřelil z pistole po útočícím Shai'ri. "Na ten sklad si pamatuju.
Bohužel... smutné vzpomínky," řekla Pauline. "Teď už ne. Koukni na
bojovou trojku, jak se činí. Měla jsi vidět jejich výrazy, když mě uviděli.
Heh, mělas vidět výrazy všech, které jsme zachránili, když na mě koukli. 'Jacku,
ty nejsi mrtvý?' byla jejich obvyklá věta," prohlásil Jack. Země se náhle
otřásla. Přímo za Sloane vylezl z půdy obrovitý červ. "Pozor!"
zařvala Kate, a skočila na Sloane. Pierre se v tu chvíli probral, a vyskočil.
Odpočinul si, a bylo mu lépe. "Kate, neměla by ses náhodou takhle vrhat
spíš na mě?" zasmál se. Teprve teď se na ní pořádně podíval, a ona zase na
něj. Oběma z očí vytryskly slzy. "Ty tvoje svaly," řekla při breku
Kate, a začala se smát. "Co? Nenarostly mi nebo co?" zděsil se
Pierre. Sloane mezitím prostřílela Olgojovi chorchojovi tělo. "Dobřes
udělala. Tyhle potvory nesnáším. Přerušily můj vztah s Pierrem,"
poznamenala Kate, utírajíc si slzy. Sloane jí pochopitelně nerozuměla. V této
bitvě se musela orientovat jen pomocí zraku. "Neboj, brzy to skončí,"
naznačil jí znakovou řečí Alessandro, a chytl svou adoptivní dceru za ruku.
Nato ze země začali vyskakovat další obří červi. Z nebe se snesla nová skupina
Mothmenů. Jeden z nich plivl na Jacka. Ten však toxické sliny odrazil s pomocí
Briddimského drahokamu, udělal z nich kuličku, a vrhl ji zpět na Mothmana, čímž
mu spálil peří. "Ty zemské manýry. Každý na všechno flusá," řekl
Jack. "No že jo? Mně flusali na hlavu už když jsem byl ve školce,"
pokusil se zase o vtipnou poznámku Quartermaine, "musel jsem tam chodit s
vyholenou hlavou, protože mě nebavilo ty jejich výtvory vymývat ze srsti."
Čepele Shy'rka a Elora se střetly. Ozvalo se hlasité cinknutí, a Elor divoce
zařval. Tlačil na ostří z meteokolosia tak silně, že ho začal ničit. V Shy'rkově
čepeli vytvořil drobný zub, do něhož se jeho ostří zaseklo. "Konečně
spravedlivý boj," řekl pomalu reprezentant C'rielů Vládci Shai'ri,
"bez energetických reaktorů, bez poslední šance na záchranu nějakým
podvodem." Shy'rk zavřískal, pokusil se Elora odtlačit, ale neměl na to
sílu. Prohrával stejně jako kdysi v aréně na Dhe'ře. Elor měl pravdu. Při tomto
boji se nemohl zachránit. "Musel jsem svůj druh zachránit. Co jiného mi
zbývalo?!" zakřičel. "Co jiného?! Spolupracovat s ostatními, a ne je
poslat na smrt, zrádce," sykl mu do obličeje Elor, a natlačil ho k zemi.
Čepel vypadla Shy'rkovi z ruky. Elor mu přitiskl své ostří k čelu, a zjizvil mu
jej. "Myslel jsi, že Shai'ri zachráníš tím, že pro ně uvolníš ve vesmíru
místo? Ta vaše logika..." řekl naštvaně. "C'rielové způsobili smrt
předchozího Vládce. Čekal bys, že se jako nadřazený druh pokusí...?"
"Zabili? Byl to přece výmysl. Copak to nevíš, Shy'rku? Manipulovali tě od
začátku, a ty sis to nechal líbit. Jsi slabý. Nebyl bys, kdyby ses dokázal
postavit té nespravedlnosti. C'rielové nikdy po Shai'ri nešli. Jediní, kteří
proti vám bojovali, byli ti, jejichž životy jste sami zničili. Byli to
zoufalci. Vy jste z nich udělali zoufalce," odpověděl Elor. Shy'rk již
neměl, co říci. Očekával jen smrtelnou ránu. Plně si však uvědomoval, jak moc
chybil. Svůj přirozený zájem o ostatní, svůj soucit se všemi jinými živoucími
tvory, to vše opustil jen proto, aby byl dobrým Vládcem, takovým, jakého
Reh'shb a ostatní vysoce postavení Shai'ri chtěli. Cítil se jako monstrum. Zradil
sám sebe. Bitva vrcholila. Minuta po minutě ubíhaly, Shai'ri padali k zemi,
C'rielové padali k zemi, Olgojové chorchojové umírali, Chupacabry hodovaly,
roboti X-77 prolétávali vesmírnými loděmi. Dean telepaticky prošel mozky všech,
kteří se bitvy účastnili, včetně toho Shy'rkova. Pocítil velkou změnu. Něco se
změnilo. K takové bitvě v minulosti jeho světa nikdy nedošlo. Pocítil, že
Shy'rk byl poražen. A to jen díky tomu, že omylem přenesl Jacka s C'riely,
vedenými Elorem, z Mor'ry na Zemi. Ale všemu děsu ještě nebyl konec. Jackův
plán stále nebyl proveden. Jakmile byli nepřátelé odtlačeni z okolí stroje času
a komunikačního zařízení Shai'ri, přišlo další překvapení. Black Spier vyběhl
ze svého letounu, a křičel na Lovce kryptidů: "Hele, myšičky! Musíte pro svět
udělat ještě jednu věc! Šéf vám sem posílá k odeslání lék na tu nemoc!"
Zpoza Vládcovy poničené kosmické lodi vyletěl obrovský letoun plný léku v
podobě zázračného prachu. "Dřív, než ty emzáky i s jejich komunikačními
zařízeními odpálíte, nebo změníte v prach, nebo co s nimi vlastně chcete
udělat, využijte jich, a dodejte celému světu Nietův lék," dodal Black
Spier. "Zrovna, když jsem přemýšlel o tom, jak se vypořádat s tou
nemocí," usmál se Jack. "Zatímco jste byli pryč, řekli jsme Black
Spierovi něco o tom viru," vysvětlila to Jackovi krátce Pauline.
"Chápu. Dobrý tah. Jestli Nieto není tak shnilý jako dřív, a naopak se
snaží pomáhat, je to jedině dobře," řekl Jack a pokynul na Black Spiera.
Právě se naskytla jedinečná šance zbavit Země jak mimozemských kolonizátorů,
tak smrtelného onemocnění. "Lidi, pojďte všichni sem!" zvolal Jack.
"Přišel čas zachránit svět."
Žádné komentáře:
Okomentovat