V minulé části se Pierrovi znovu podařilo telepaticky vypátrat Clauda Ngoye. Poslední z Rapanai, vedený extrémní záští vůči lidstvu, má namířeno do Velké Británie, odkud hodlá pomocí komunikačního přístroje Shai'ri rozšířit smrtelný virus, upravený tak, aby napadal pouze lidské bytosti, po celé planetě. Důvod, proč hodlá svůj plán provést zrovna v Británii, je Lovcům kryptidů dosud nejasný. Musí se jej však pokusit zastavit. Jak již od Deana vědí, důvod, proč počet lidí v blízké budoucnosti tak výrazně klesne, nebude mít ani tolik za následek válka mezi Shai'ri a Nietovými roboty, jako právě tato nemoc... Zatímco Cryptid Swift míří z opuštěné Velázquezovy tvrzi v Argentině směrem k pobřeží Spojeného království, plánuje Shy'rk, Vládce Shai'ri, strašlivou operaci. Po blízkém setkání s několika členy týmu, během něhož ho zaskočila jejich výjimečnost, se rozhodl Lovce kryptidů eliminovat. Díky St'eemovi číslo 54 112, Indridu Coldovi z Point Pleasantu, ví, že tým vzdoruplných lidí míří vysokorychlostním letounem do Británie. Poručil tedy rozmístit v místě očekávaného příletu Cryptid Swiftu tři tisíce mimozemských vojáků a také vylepšené lidské zabijáky... Lovci kryptidů netuší, že míří do chřtánu smrti.
LOVCI KRYPTIDŮ 4: DO CHŘTÁNU SMRTI, ČÁST DRUHÁ:
Ve světle modré chodbě poskakovala malá dívka, a prováděla piruety. Cítila se výtečně, bezpečně a klidně, a přestože ve svém novém domově neměla mnoho hraček, dokázala se zabavit na celé hodiny. Její matka jí z konce chodby po očku pozorovala, většinu času však věnovala čtení zpráv na tabletu. Dívka si náhle všimla drobného oranžového tvora, který se kolébavou chůzí přemístil na opačný konec chodby, a tupě na ni hleděl. "Mami, podívej! Dráček!" vykřikla nadšeně dívka, a s napřaženýma rukama k metr dlouhému zavalitému plazu přiběhla, načež se ho pokusila obejmout. Vodní dráček svůj vzdor ohlásil jen jemným zabručením, jinak se ale nemohl širokému objetí ubránit. "Nech ho na pokoji, Magrethe," zvolala matka. Dívka se však nechtěla dráčka vzdát, a dokonce i když se dal do pochodu, stále se ho držela. "Je hrozně milý," zapištěla vysokým hláskem. "Pusť ho. Pan Nieto je možná hodný," reagovala na to matka, a povzdychla si, "ale některé z jeho výtvorů jsou až příliš... zubaté." "Ukážeš mi zoubky, dráčku? Mami, oni jedí maso?" ptala se dvou velice odlišných bytostí Magrethe Gonzálezová. Uplynulo již mnoho dnů od chvíle, kdy byla spolu se svou matkou Sofií zachráněna Deylinem Nietem. Od té doby žila se svými rodiči, prezidentem a první dámou Nikaragui, v podvodní budově na dně největšího středoamerického jezera. Byly to bizarní časy. Na dně jezera nikdy nepadala noc, nikdy zde nenastával den. Světlo panovalo v Nietově základně neustále, a bylo vždy umělé. "Pojď, vrátíme se do našeho pokoje," řekla Sofia Gonzálezová své dceři, "tatínek už určitě s honduraským prezidentem dotelefonoval. Nejsou zrovna velcí kamarádi, takže nepředpokládám, že by se spolu doteď bavili." Magrethe malého vodního dráčka konečně pustila, a ten se s neustálým mručením zase ztratil za rohem na opačném konci chodby. Zpoza něj však náhle vyšel Deylin Nieto, následovaný Black Spierem. Vypadal podrážděně, a přesto měl v očích jakousi ďábelskou radost. Black Spier měl ten nejneutrálnější výraz v obličeji. "Stalo se něco, pane Nieto?" zeptala se Sofia. "Nic, co by se vás týkalo," odpověděl rychle Nieto, otevřel štěrbinovité dveře vedlejší komory, a spolu s Black Spierem do ní vstoupil. Z pokoje Gonzálezových náhle vyšel Alberto, radostně se na svou dceru usmál, a ta se proti němu rozběhla. Na Sofiin následný dotaz, proč vypadal Nieto tak podrážděně, neznal odpověď. "Asi má další práci. Zachraňovat svět určitě není snadný úkol," řekl na to Alberto. V hlavní místnosti se Nieto a Black Spier setkali s Metallerem. "Tak co se stalo, synu?" vyhrkl Nieto, a prudce se posadil do otáčecího křesla. Dvoumetrový kovový muž roztáhl prsty mapu jižního pobřeží Velké Británie. "Shai'ri se shromažďují v jižní Anglii, otče. Asi tři tisíce mimozemských vojáků s různou úrovní techniky se seběhlo na poměrně malé území mezi Barton on Sea a New Miltonem. Zamířilo tam i několik letounů z USA a Konga. Dosud nevím, proč. Jasné však je, že tam něco chystají," mluvil skřípavým hlasem Metaller. Nieto zajel jazykem mezi zuby, a opřel si hlavu o ruku. "Tři tisíce se nezdá být moc, ale je to větší shromáždění na malém území, než jsme dosud viděli. Zaznamenaly satelity ještě něco?" zeptal se Nieto. "V okolí shromáždění dosud nic. Ze satelitních snímků pořízených před... pětadvaceti vteřinami, otče... nevyplývá, že by na jih Anglie letěla armáda jakékoliv země," odpověděl Metaller. "Takže počítám, že tam budou jenom plenit," řekl na to Nieto, a otočil se na Black Spiera. "Chceš tam letět?" zeptal se ho. "S radostí, pane. Konečně těm grázlům naflákám zadky," odpověděl se zlomyslným úsměškem Black Spier. "Otče, předpokládám, že chcete, abych vedl Black Spiera a skupinu X-77 na jižní pobřeží, a rozdmýchal to velké shromáždění," ozval se Metaller. Nieto se na něj hrdě usmál. Vstal, a položil mu dlaň na studené rameno z meteokolosia. "Ano, synu. Zachráníš obyvatele jižní Anglie. Znovu se staneš hrdinou, a já také," pronesl s bizarním úsměškem, a pak si prsty přejel po částech kníru nad koutky rtů, a neustal v tom, ani když se od Metallera opět odvrátil. "Kromě X-77 tam pošlete ještě armádu vylepšených Chupacaber. Ať už tam Shai'ri chystají cokoliv, nelíbí se mi to. Mají Británii skoro pod kontrolou. Co takhle poslat Alžbětě nějaké další superjednotky, ať je na mě hrdá? Vezměte tak sto padesát Chupacaber. Těch nových, zmražených v nejnižším patře. Hoši, tato akce pro nás bude velkým milníkem. Bude to bitva, po které lidstvo úplně zapomene na bombardování Londýna, na Den D... Uděláte z toho místa hřbitov pro mimozemšťany," mluvil nadšeně Nieto. Metaller hned hlavní místnost opustil, a sešel schody do nejnižšího patra, kde probudil zmutované Chupacabry. Nieto je pak z hlavní místnosti telepaticky navedl do letounu, ten pak ze spodku základny vyletěl, prosvištěl průzračně modrými vodami jezera Nikaragua, a šílenou rychlostí zamířil do Spojeného království. Následoval ho druhý letoun, na jehož palubě byli Metaller a Black Spier. Za ním pak vyletěly desítky robotů X-77. Nieto právě rozhodl, aby na jihu Anglie došlo k příšernému masakru... Cryptid Swift se blížil k portugalskému pobřeží, a měl zamířeno k Barton on Sea v Anglii. Panovalo v něm ticho. Dean seděl za kniplem a hleděl z předního okna do dálky, přemýšleje, co dělat dál. Dával dohromady plán, jak Ngoye zastavit dříve, než poslední z Rapanai uvede do chodu komunikační zařízení, a rozesláním viru po Zemi zajistí smrt třem čtvrtinám lidstva v průběhu následujících několika roků. O tom ostatně přemýšlela i Pauline. Roger si na chvíli schrupnul, Fahad vypadal pořád ustaraně a smutně, myslel na Harveyho, a měl sto chutí svůj smutek zaplavit alkoholem, pokud by nějaký měl po ruce, a Akihiko působil znuděně. Po chvíli nervózního poklepávání nohou o stěnu se nakonec zvedl, a zamířil do prostoru v zadní části letounu, otevřel skříňku, a vytáhl z ní svou teleskopickou železnou tyč. "Nedokážu pochopit, proč jsem tě tu na pár týdnů nechal," řekl své nejmilejší zbrani, a zmenšil ji tak, aby se mu vešla za opasek. Roger se zrovna probudil. "Hele, Akihiko má už zase ten svůj starý klacík. Připadal mi bez něj celý nesvůj," zavtipkoval. Akihiko jen pokrčil čelo, a těžce se zase posadil do sedadla. Pierre seděl úplně vzadu, a hladil vrnícího Tatzelwurma, který se mu roztáhl na klíně. V jednom kuse pořád myslel na obsah Ngoyova mozku, a čím víc se snažil pochopit jeho chaotické myšlenky, tím více se v nich ztrácel. Přál by si, aby je zapomněl, avšak Ngoyovy bolestné pocity mu v hlavě stále zůstávaly. Dean se otočil na Pauline. "Přemýšlíš o něm? O Ngoyovi?" zeptal se. "Tak trochu," odpověděla Pauline. Dean vydechl. "Budeme ho muset zapálit," řekl Dean. "To je mi jasné. Anebo bychom na něj měli shodit bombu. Tím zničíme i komunikační zařízení, a velký žár a teplota spálí viry ve zkumavkách. Mohlo by to fungovat," dodala Pauline. "Přesně to byl můj plán, mami. Přišlas na to, co já," zasmál se Dean. "Jsme přece jedna rodina. Máme to v hlavě podobné," usmála se Pauline. Pak promluvila na bezpečnostní systém v letounu: "Najdi na jižním pobřeží Anglie sklad pyrotechniky. Jakékoliv místo, kde jsou skladovány zbraně se zápalnými střelami, výbušniny... jakékoliv zbraně, co mají co do činění s ohněm." Bezpečnostní systém započítal trasu, po které Cryptid Swift letěl, a skutečně nalezl vhodný sklad. "Moderní sklad pyrotechniky umístěn na východ od města New Milton, dva kilometry východně od obchodu New Milton Sand and Ballast," ozval se mechanický hlas systému. "Výtečně. Zapoj autopilota, naber nejvyšší rychlost, a odnes nás tam," řekla Pauline.
Jakmile se Cryptid Swift přiblížil k anglickému pobřeží na vzdálenost pouhých tří kilometrů, začaly se zvenčí ozývat dunivé rány. Roger vyhlédl ven z okna a chraptivým hlasem zařval: "Ze západu se k nám blíží pět letounů Shai'ri!" "Zaměř cíle," poručila Pauline bezpečnostnímu systému, "vysuň zpod křídel laserové pušky, a sejmi je." Pušky se automaticky vysunuly i pod pravým křídlem, neboť jak brzy nato Pierre poznamenal, pět letounů útočilo na Cryptid Swift také z východní strany. "Na monitoru se objevilo deset dalších letounů," informovala náhle Pauline, "objevily se odnikud, z oblohy. Jsou nad námi." "Snižme se nad úroveň moře," vykřikl Pierre. "To chceš, kámo?! Narazíme o útesy, čum před letoun!" zařval na něj Akihiko. "A jsme oficiálně na území Velké Británie. Tak to už jsme zvládli," usmál se Roger. Letouny Shai'ri začaly po Cryptid Swiftu naráz střílet, zprava, zleva i z pozice nad ním. Cryptid Swift zakličkoval, dva letouny okamžitě sestřelil, a pak se začal vracet zase k moři. "Anebo odsud zase odletíme?" dodal Roger. Náhle do Cryptid Swiftu z pravé strany narazil jeden letoun, a stlačil ho zpět do původní trajektorie. Zrovna tak jiný letoun narazil do Cryptid Swiftu zleva. Z boků mimozemských plavidel se vysunuly jakési mechanické končetiny s přísavkami, a ty se Cryptid Swiftu pevně přichytily. Laserové pušky přestaly fungovat, ostatní funkce však dosud narušeny nebyly. "Mají nás ve svém sevření! Kruci, jak je tohle možný?!" křičel Pierre. Tatz byl k němu přichoulený, moc se bál. Cryptid Swift se celý otřásal. Fahad vyskočil ze sedadla, a snížil rychlost. "Blázníš?" zděsil se Dean. "Jestli poletíme na maximum, tak nás tohle roztrhá, ty génie," odpověděl vážně Fahad. "Jenže oni nás snesou dolů. Koukej, tlačí nás dolů. Přistanou s námi," řekl Dean. "S tím se nedá nic dělat, Deane. Fahad udělal dobrý krok," ujistila ho Pauline, "lidi, připravte si laserovky. Stlačí nás dolů, ale jakmile přistaneme, vyběhneme ven, a budeme se bránit." Pauline nemohla tušit, co se pro Lovce kryptidů chystalo tam dole, na zpustošené, spálenou hlínou pokryté dlouhé rovině mezi dvěma malými městečky. Sama vykulila oči, když spatřila masu mimozemských vojáků, stojících při sobě v jednom širokém, dlouhém pruhu, s trubicovitými puškami namířenými na letoun. "Laserové pušky letounu jsou pořád zablokované?" zeptala se spěšně Deana, a přejela očima po ovládacím panelu. Ten pokýval hlavou. Zděšením ani nemohl promluvit. "Věděli, že sem přiletíme," řekl Fahad, "grázlové jedni hnusní. Teď nás tady budou chtít zamordovat. Za chvíli po nás začnou střílet, uvidíte. Potvory ohavný." Nato proletěla hlavami všech členů týmu zvláštní myšlenka, nebyla tvořena slovy, ale i tak byla naprosto konkrétní. Jako vždy se jednalo o telepatický přenos myšlenky jednoho z Shai'ri, a někteří z Lovců kryptidů okamžitě poznali, kterého. "Vzdejte se, Lovci kryptidů. Nemá cenu vzdorovat. Musíte padnout, musíte zaplatit za své chyby, za své zločiny, a konečně přenechat osud Ed'ry v rukou Shai'ri. Ve svém plavidle se nyní já, Vládce Shy'rk, nacházím nad velkým oceánem, avšak blížím se k místům, na něž jste zavítali. Rozhodl jsem vám připravit zde velkolepou popravu. Vyslal jsem k provedení trestu tři tisíce svých vojáků. Nechť je vaše utrpení dlouhé a bolestivé. Nic není lepší, než na konci života zažít skutečný trest Shai'ri." I na vzdálenost přinejmenším stovek kilometrů pak Shy'rk mozky Lovců kryptidů paralyzoval. Všichni začali naráz křičet. Nejvíce řval Akihiko, kterému Shy'rk do hlavy pronikl s pomstou za to, že se jej zuřivý Japonec nedávno pokusil zabít. Shy'rk se však tolik zaměřil na paralyzaci lidských členů posádky, že sotva zavadil o mysl Tatze. A ten vždy vynikal svou inteligencí. Skočil na ovládací panel, popadl mezi zuby telepatickou korunku, stále kabelem napojenou na energii letounu, a rychle s ní přihopkal k Pierrovi. Ten ji mezi rukama sevřel jako ten nejlepší dar, který mu kdy v životě někdo dal, a položil si ji na hlavu. "Telepatická konekce provedena," ozval se bezpečnostní systém, "zaregistrovány myšlenky neznámé bytosti." "Zesil působení zařízení na maximum!" zařval Pierre na systém. Pomocí mysli pak vytvořil v letounu a jeho okolí vlnu, jež Shy'rkovy myšlenky úplně odsunula. Jakýsi podivný kotouč svých myšlenek pak kolem letounu neustále udržoval. Všichni si oddechli. "Myslím, že už vím, komu ještě kromě Ngoye propálím v ksichtu prohlubeň," řekl drsně Akihiko, "tomuhle mimozemskýmu despotovi. Sakra, vezmu tuhle tyč, a rozmlátím mu s ní hlavu! Budu mu jí tlačit do čela tak dlouho, dokud mu z díry v něm nevyprskne ven mozek!" "Můžeš ovládnout piloty těch letounů, co nás tlačí dolů?" zeptala se Pauline Pierra. "Snažím se, ale... myslím, že je pozdě," odpověděl rychle Pierre. Cryptid Swift těžce přistál, Fahad sletěl ze sedadla, Roger dopadl čelem na podlahu. Motor přestal fungovat. Vojáci v popředí začali pochodovat k letounu. "Pierre, snaž se!" křičela Pauline. Pak na přední sklo dopadly dvě velké lidské nohy. Snížil se k němu obličej nebezpečně vypadajícího muže s výraznými ostny, jež mu vybíhaly z tváří, a lemovaly jeho ruce. "Další z pokusů Shai'ri," vydechl Dean. Muž, postrádající výraz jakékoliv empatie v obličeji, působící, jako by spal s otevřenýma očima, začal agresivně mlátit do předního skla těmi ostrými hroty. Jiný silný člověk otevřel dveře letounu, a vešel do něj. Nebyl Lovcům kryptidů známý, vypadal jako obyčejný mladý muž, avšak místo lidských očí měl malé korálkovité oči Shai'ri. Byly doslova vtlačeny do jeho hlavy. Možná, že kdyby mu někdo dal pořádnou ránu do hlavy, vyskočily by z důlků. Vrhl se na Akihika. "Proč zas já?!" vykřikl japonský zuřivec, a stiskl mužův krk. Ten ho povalil na podlahu. Pauline po útočníkovi vystřelila z laserové pistole, a propálila mu v zádech nepříjemnou ránu. On se však ani neotřásl, a dál držel Akihika na podlaze, přičemž mu mačkal hlavu. Fahad chytil mužovy vlasy, a odtáhl jej od Akihika. Práskl s ním o stěnu letounu, a ten se opět celý zachvěl. Chlapík divoce zařval, a kousl Fahada do ruky. Pierre se snažil dostat se do mužovy mysli, ale nemohl se na to dostatečně soustředit, Dean mezitím opouštěl sedadlo, a běžel Fahadovi na pomoc, a Roger nastavoval laserový paprsek pistole na nejvyšší stupeň. Odhodil telepatickou korunku z Pierrovy hlavy. "Potřebuju tvou sílu. Vyhoď ho zpátky ven!" zařval Roger. "Mou sílu... no jasně," zasmál se trochu vyjeveně Pierre, odtrhl chlapíka od Fahada, jako by vytrhl stéblo trávy z půdy, a vykopl ho dveřmi ven z letounu. Roger paprskem propálil mužovu hlavu. Útočník s ostny se mezitím přesunul ke vchodu, ale potkal ho obdobný osud. Pierre po něm vyskočil, a přestože zabiják zaryl několik ostnů do jeho břicha, nenechal se Pierre odradit, a zakroutil mu krkem. Rány v Pierrově břiše se pak zahojily. Utíkal zpět ke Cryptid Swiftu, přičemž jej zasahovaly světelné střely z trubicovitých pušek Shai'ri. Bylo jich moc. Střely pronikaly Pierrovým masem, z ran mu tryskala krev, a jejich intenzita sílila. Pierrova zranění se po chvíli ani neměla čas hojit. Přátelé ho sledovali z letounu, ale nemohli nic dělat, neboť kdyby letoun opustili, vystavili se té palbě, a na rozdíl od Pierra by nepřežili ani jedinou ránu. Přitom se ale ke Cryptid Swiftu blížila skupina alespoň sta mimozemských vojáků. Pierre klečel na zakrvácené půdě, a dostával jednu ránu za druhou, oddechoval, a žíly po celém těle mu zelenaly. "Asi to... zase ožije..." řekl si pro sebe Pierre. Byl by se brzy změnil v zuřivého zeleného netvora s keratinovými drápy, kdyby náhle palba neustala. Shai'ri začali křičet. Z nebes se začaly spouštět svítivě žluté střely. Roboti X-77 přiletěli právě včas.
Přelet robotů X-77 nad severní částí Atlantiku byl zřejmě také důvodem, proč Shy'rk znovu nenapadl mysli Lovců kryptidů poté, co Roger strhl telepatickou korunku Pierrovi z hlavy. Ať se tam nad oceánem stalo cokoliv, Shy'rk a jeho nejbližší určitě přežili, to se však nedalo říci o spoustě vojáků na anglickém pobřeží, jež s útokem robotů vůbec nepočítali. Byli zabíjeni v masách. Nastal chaos. Z velkého letounu s nápisem Nieto, který přistál ve středu té vysušené pustiny, vyběhla skupina hladových zmutovaných Chupacaber. "Tyhle ne... zas ne..." řekl otráveně Akihiko. "Zdá se, že Nieto se s nimi činil. Koukej, kolik jich vytvořil. A to na to měl jen pár měsíců,*" řekl neklidně Roger. Zmutované Chupacabry trhaly Shai'ri jako hadrové panenky. Pak se ve středu bitvy objevil i Metaller, doprovázený Black Spierem, oděným do černé uniformy, a s černou kuklou na hlavě. Když Dean Metallera zahlédl, skoro poskočil hrůzou. "Lidi? Teď máme příležitost z letounu vyběhnout," řekl rychle Dean. Ostatní zakývali hlavami. Nošení Tatze si tentokrát vzal na starosti Dean. Roger odpojil telepatickou korunku z řídícího panelu, a opustil Cryptid Swift jako poslední. Pierre se již zcela zahojil, zelené monstrum s drápy se v něm neprobudilo, a vypadal, že za to byl jedině rád. "Sklad není daleko odsud. Nezbývá nám nic jiného, než běžet tam. Získáme výbušniny a všechno ostatní pro boj s Ngoyem a případně i s Shai'ri. Cryptid Swift teď do vzduchu neuvedeme, pořád se ho drží ty dva letouny. Je dost možné, že jejich piloty byli ti dva vylepšení lidští zabijáci, které jsme zabili. Až se vrátíme, pronikneme do těch letounů, zjistíme, jak v nich z Cryptid Swiftu odstranit úchopy, a poletíme dál za Ngoyem," řekla Pauline, zatímco tým utíkal. "OK, skvělej plán," řekl Akihiko, "ale já bych ho trošku upravil. Támhle, kousek odsud, jsou nějaká skaliska. Pauline, ty nemůžeš moc rychle utíkat, protože čekáš dítě. Schovej se tam s Deanem, Pierrem a Tatzelwurmem. Já, Fahad a Roger poběžíme do toho skladu." Pozornost vojáků Shai'ri se obrátila na roboty, zmutované Chupacabry, Black Spiera střílejícího z obrovského kulometu a Metallera, jenž svými ostřími prosekával hubená tělíčka mimozemšťanů s viditelnou sadistickou radostí. Někteří Shai'ri však přece jen zaregistrovali útěk původních cílů, a bitvu opustili. Pauline, Dean, Pierre a Tatz se přitiskli k nedaleké skále. "Odpočiň si, mami," řekl Dean, "kdyby něco, budeme tě krýt." Tatz se trochu zklidnil. Zatím svým výtečným čichem nezaznamenal pach nepřátel v blízkosti několika metrů, nechoval se tedy podrážděně či vystrašeně, a to bylo dobré znamení. "No, zdá se, že nám Nieto zachránil život. A možná nevědomky. Kdo ví, jestli vůbec věděl, že tu Shai'ri čekali na nás," řekl Pierre. "To, co ten Vládce, ehm... říkal," řekla Pauline, "on... on opravdu vyslal všechny tyhle mimozemšťany jen na nás? Jen na pár obyčejných lidí?" "Asi nejsme úplně obyčejní," usmál se Pierre, "vsadím se, že ty emzáky děsně naštvalo, když zjistili, že mě nedokážou zastřelit. Ale říkám vám, skoro jsem nad sebou kvůli nim ztratil kontrolu. Jestli tahle válka půjde dál stejným způsobem, garantuju vám, že to monstrum se zas vrátí." "Vrátí se," zašeptal Dean, "já to vím, Pierre. Vím, o jakém monstru mluvíš." Pierrův obličej strnul. Nemyslel to zase tak vážně, avšak Deanova poznámka ho v nitru vystrašila. Při společných cestách v budoucím světě mladý Owen zřejmě tu děsivější složku Pierrova bytí několikrát spatřil... Bojová trojka se pustinou pohybovala neskutečně rychle. Utíkali jako o život. Netrvalo dlouho, a sklad z dálky spatřili. A jakmile ho měli na očích, a všimli si, že kolem něj bylo jen pusto, bez nebezpečí, rozběhli se proti němu ještě rychleji...
* - odkaz na události kapitoly "Žraloci neusínají"
Všem nebezpečím ještě není konec. Přestože první minuty přežili, nacházejí se Lovci kryptidů stále ve chřtánu smrti. A smrt je může zasáhnout kdykoliv. Shai'ri se své kořisti jen tak nevzdají. Pokračování příště...
Žádné komentáře:
Okomentovat