Další srpnový pátek, další Správce dinosauřího parku! Minule nás
Dan informoval o novém parku, nacházejícím se nedaleko Tuvalu. Vypadá to, že
dinosauři z Isle of Die jsou na něm chováni v zajetí nelegálně, a to se
Oliverovi a Ochráncům pravěké zvěře vůbec nelíbí... Musím říci, že jsem
zvědavý, co se za poslední týden přihodilo. Nebudu to již protahovat. S radostí
uvádím Danův další páteční zápisek...
Nelegálně chovaní
dinosauři a rodeo s Triceratopsem
Já prostě pořád musím mít
smůlu. Minulý víkend nám na lodi přivezli nové zásoby masa, krmení pro
masožravce. Dával jsem na to všechno pozor ve východním přístavišti, a když
jsem popadl do ruky velký pytel s masem, stalo se něco příšerného. Zajela mi do
toho ruka, a já zjistil, že to maso bylo shnilé. Měl jsem ruku pokrytou mušími
larvami! Asi půl hodiny jsem běhal do kolečka a panicky jsem vykřikoval, než mi
veterinář Drake ty larvy z ruky sundal, a kapitánka lodi se mi omluvila za tu
malou nepříjemnost. Malou?! Traumatizovalo mě to na zbytek života! Všechno
nezkažené maso pak bylo odvezeno do středu ostrova. Já se při cestě domů pořád
otřásal, a když jsem se vrátil do svého skromného stavení, zjistil jsem, že
jedna ta nevyvinutá muška mi zalezla za rukáv! Bylo to zvláštní, protože jsem
měl tričko s krátkým rukávem. Asi se tam dostala za tu půl hodinu, co jsem
tancoval v přístavišti. Zděsil jsem se, že už taky hniju, utopil jsem ji v
záchodě, a pak jsem strávil asi tři hodiny s hlavou v umyvadle pod proudem studené
vody. Dino se tomu velice podivoval, ale nedostal mě odtamtud ani neustálým
dorážením na mé nohy. Samozřejmě to trochu přeháním, ale uznejte, kdo chce, aby
mu pod tričko lezly muší larvy! Oliver a Ochránci pravěké zvěře měli za
poslední týden dost práce. Od chvíle, kdy Oliver celému světu sdělil, že L. C.
Clark vlastní nový park s dinosaury, a že v něm nelegálně chová dinosaury, a
ubližuje jim, celý svět se proměnil. V televizi už se nemluvilo o politických
kampaních, o rozvodech celebrit nebo o ekonomice. Vždycky, když jsem zapnul
televizi, ukázala se v ní fotka Olivera s tím nejnepřirozenějším úsměvem, jaký
kdo dokáže vyrobit, a já supěl zlostí. Když ukazovali letecké záběry Clarkova
ostrova, vždycky byl Oliverův ksichtík někde v rohu obrazovky, asi aby celý
svět ani na vteřinu nezapomněl na hrdinu, který ty příšernosti odhalil. Ale
dost už vtipů. Ty nové o Pepíčkovi a naštvaném Stegosaurovi si nechám na dnešní
večeři v jídelně, a povím je opilým chlapům. Určitě mi budou tleskat a smát se,
jako vždycky v pátek večer u osmatřicáté skleničky... Ach, miluju, když mě lidi
obdivujou za můj talent... Každopádně ty záběry týraného malého Triceratopsíka,
které Linda pořizovala celý týden, byly předány společnosti International
Animal Rights, a ta vyslala na Clarkův donedávna skrytý ostrov několik
helikoptér s pořádně naštvanými bojovníky za lidská práva. A to je dobře.
Společně s Ochránci pravěké zvěře způsobili novému parku tolik problémů, že se
Clark určitě dodnes na své vysněné pláži neklidně převaluje na sluníčku a bojí
se, že si pro něj brzy přijede armáda. Taková zrada! Clark financoval náš park
tolik let, pak toho najednou nechal, a heleďme, čeho se dopustil. Začal házet
peníze do nového parku, jenže mnohem krutějšího než je ten náš (tím jako nechci
říct, že by náš park byl krutý, to ne, my se o naše zvířata staráme 24/7, a
nikdy jim neubližujeme, to naopak ona ubližují nám, vždyť si uvědomte, kolik
hlav a rukou a nohou už v tomhle parku navždy zmizelo v útrobách masožravých
dinosaurů jen proto, že se o ně někdo s láskou staral). Oliver se s Lindou a
ostatními Ochránci dostal na Clarkův ostrov znovu v úterý. Kromě lidí z
International Animal Rights s nimi byli i zástupci americké armády a nějaký
kostarický vědec, expert na zvířecí chování, kterého tam Američané pozvali, aby
usoudil, jak se tamním zvířatům daří. Lindina kamera už přestala fungovat (jak
jsem minule psal, fungovala jenom pět dnů), nicméně malý Triceratops se dočkal
návštěvy, a ten kostarický vědec ho okamžitě vytáhl z klece. Pak sprostě španělsky
nadával těm chlápkům, kteří se o něj starali. Chudák malý Triceratops. Růžky
měl rozdrápané nožem, to vycejchované znamení na pravé zadní končetině bylo v
podstatě značkou parku. Proč ho cejchovali, a proč cejchovali i ostatní zvířata
na ostrově? Měl bych vám asi říct, že takový cejch měl na pravé zadní končetině
každý dinosaurus v parku! No, odpověď je jednoduchá. Clark doufal, že se ten
park jednoho dne otevře veřejnosti. Ředitel téhle nové společnosti, Sergej
Puškov, prý viděl zvířata v parku jen jako věci, které se musí označit, aby
bylo jasné, že jeho společnosti patří. Znamení v podstatě tvořil symbol nového
parku. Jsou na něm dva Brachiosauři, a mezi nimi stojí tři lidé, a ukazují na
ně rukama. A to je vše. Nový park nelegálně a v příšerných podmínkách choval
nejen malého Triceratopse, ale taky jeho matku (to drobné mláďátko se prý
narodilo už v parku), a dále Parasaurolophy, Ceratosaury, jednoho starého a
zuboženého Allosaura s jednou přední končetinou, dva Dromiceiomimy, pár
Stegosaurů, několik druhů ptakoještěrů... Spoustu z těch zvířat už minulý rok
pochytali Scrappeři, takže na ostrově žila minimálně dvanáct měsíců. Vyrvali je
z jejich přirozeného prostředí na Isle of Die, a nacpali je do výběhů a klecí,
které ani nebyly pořádně udržované! Takoví amatéři! Jsem rozčilený. Teď, když
to píšu, mlátím rukou do stolu. To prostě není možné! Au! Měl bych asi přestat,
trochu mě bolí malíček... Je tak zvláště ohnutý... Propána, nemůžu ho dostat do
původní pozice... Ehm, promiňte, nechal jsem se trochu unést... Puškovův a
Clarkův park byl okamžitě zavřen. Jenže Puškov říká, že nás všechny pošle k
soudu, že prý Oliver a Linda neměli na ostrově minulý týden co dělat, že
pronikli na soukromý pozemek (v Pacifiku, to je jako vtip nebo co?) a tak dále.
Prý už zařídil soudní řízení ve své rodné Moskvě. Oliver se asi osmačtyřicet
hodin chytal za čelo, když to zjistil. Ten ostrov byl odkoupen od Tuvalu
nikoliv Ruskem, a vlastně ani ne Puškovem, ale Clarkem, a ten je Američan,
takže počítám, že soud by mohl být spíš ve Washingtonu D. C. než v Moskvě, a
vůbec... Je to divné. A možné si to Puškov i vymyslel, a k žádnému soudnímu
řízení v Rusku dojít nemá. Tyhle formality...
Museli jsme však vyřešit
jeden velký problém. Mnozí dinosauři byli z Clarkova a Puškovova parku odvezeni,
a nejprve vypuštěni na Isle of Die. Jenže se ukázalo, že se tam nedokáží
dostatečně přizpůsobit. Po roce stráveném za mřížemi už přišli o svou divokost,
někteří z nich jsou nemocní a neschopní si obstarat potravu. Skupinka
Ceratosaurů, jejichž přesun Oliver s Lindou organizovali, na tom byla obzvlášť
špatně. Oliver pak přišel s neotřelým nápadem - přemístit ta zvířata na Tedův
ostrov. V tu chvíli jsem začal protestovat. Ano, na zdraví těch zvířat mi
záleží, propána, vždyť já jsem úplně zvířecí člověk, a lidi mě jenom štvou, viz
Oliver, ale přivést další skupinu masožravců na ostrov, zvlášť teď, když máme
víc lidí, tedy více potenciální jídla, než kdy předtím, podle mě není dobrý
nápad. Oliver nakonec souhlasil s tím, že se o zvířata postarají přímo na Isle
of Die. Všem Ceratosaurům zabudovali pod kůži čipy, a nechali je pobíhat po
severním pobřeží ostrova. Obden jim tam naše helikoptéra hází na malou zelenou
pláňku za pláž maso, a oni se k němu vracejí. Co se nemocí týče, jednomu
Ceratosaurovi dala Linda antibiotika. Pohybuje se se skupinou, ale není na tom
úplně nejlépe. Oliver se obává, že ho ostatní sežerou, pokud je tedy tento druh
(ehm, rod, promiňte) kanibalistický... Malý Triceratops a jeho matka však byli
převezeni na Tedův ostrov, a v tu ránu nastaly problémy. Stalo se to včera, ve
čtvrtek dvacátého srpna. Samice Triceratopse se v přenosném megaboxu probrala
trochu brzy, prorazila jeho dvířka svými masivními rohy, a opustila box zrovna
ve chvíli, kdy ho vrtulník spustil do kotce. Zničila plot, a ocitla se v
takovém tom velkém prostoru s pískem, který asi lépe nepopíšu, a běhala tam a
bučela. Byli tam dva chlápci, a ona na ně zaútočila. Jeden z nich, Bruce, byl
rychlý a hbitý, a včas před rozzuřeným Triceratopsem uskočil, zachytil se
žebříku, a vyšplhal nahoru do bezpečného prostoru. Jenže ten druhý to měl
mnohem těžší. Byl to totiž Tim. Jak asi víte, Tim před pár lety prodělal
operaci mozku, a od té doby nemůže s Oliverem jezdit na nějaká, řekněme,
akčnější dobrodružství. Teď se musel moc přemáhat, aby Triceratopsí samici
unikl. Zrovna jsem se vyšplhal na lešení u té ohrady, ve chvíli, kdy Tim utíkal
před obrovským rohatým dinosaurem. Tim byl pomalejší než dřív. Neměl šanci.
Viděl jsem rohy Triceratopse projíždět jeho zády! Všude byla krev, a Tim křičel.
A ostatní si zakrývali obličeje a nadávali mi, že jsem mu nepomohl, a že teď
budu muset financovat jeho pohřeb. A jak vysvětlím Timovu smrt Oliverovi, jeho
nejlepšímu kamarádovi? Tak to všechno jsem viděl ve své fantazii. Musel jsem
něco udělat! Nechtěl jsem, aby se tyto představy staly realitou. Triceratopsí
rohy se blížily k Timovým zádům. Tim chňapal rukou po žebříku, bylo však již
pozdě na to, aby se vyhoupl nad úroveň hlavy zvířete. Vytáhl jsem z pásku
plynový granát, a hodil ho mezi ně. Triceratops začal kašlat. Chudák samice.
Tolik hrůz už musela přežít, a pořád jim nebyl konec. Tim dostal trochu času k
lezení po žebříku, a přestože taky kašlal, nakonec se dostal nahoru za námi, do
bezpečí. Začal jsem skákat radostí, a omylem jsem spadl za samicí Triceratopse,
a ona se proti mě rozehnala, protože byla naštvaná za to, co jsem jí provedl...
Ne, to už si vymýšlím. Takový pád bych asi nepřežil. Ale bylo to vskutku
děsivé. Samice byla i s mládětem přemístěna do nové ohrady dnes ráno, krátce po
deváté. Mládě později hodláme oddělit, neboť nemá s matkou žádný vztah. Prostě
jen nakladla vejce, jedno z nich se vylíhlo, a o mládě se nikdy nestarala.
Triceratopsové jsou nicméně stádní zvířata, takže se oba členové rodinky dobře
snášejí. Co se rohů malého Triceratopsíka týče, rány v nich byly vyčištěny.
Snad budou dál růst bez problémů. Proč mu do nich ti darebové řezali nožem, to
ještě nevíme... Bojím se, že Oliver přiveze z Clarkova a Puškovova parku i to
stádo hlasitých Parasaurolophů. Jestli to udělá, nikdo už nebude moct klidně
spást. Ty zvuky, které vydávají, jsou jako klakson parníku.
Další část Správce dinosauřího parku vyjde v pátek 28. srpna 2020!
Žádné komentáře:
Okomentovat