V minulé části kapitoly "Do chřtánu smrti" byli Lovci kryptidů ve svém vysokorychlostním letounu Cryptid Swift napadeni vojáky Shai'ri a vylepšenými lidskými zabijáky, jež na skupinu uprchlíků z Velázquezovy tvrze, mířící zpět do Británie, vyslal Vládce Shy'rk. V poslední chvíli byl tým zachráněn roboty X-77, které Nieto na jižní pobřeží Anglie vyslal s cílem pozabíjet dosud největší shromáždění mimozemských vojáků na jednom malém území, a znovu si tak získat přízeň britských politiků a královny. Poblíž města New Milton se nachází sklad zbraní a pyrotechniky, v němž Lovci kryptidů hodlají získat prostředky k zastavení Clauda Ngoye, jenž plánuje rozšířit z Velké Británie smrtelný virus, upravený tak, aby útočil pouze na lidi, po celé planetě, a zajistit tak postupné vymření lidstva... Bojová trojka se vydala do skladu, zatímco Dean, Pauline, Pierre a Tatz zůstali skryti mezi skalami nedaleko bojiště. Nikdo z nich netuší, co se chystá. Lovci kryptidů jsou na jihu Anglie až v příliš velkém nebezpečí. Brzy se stane něco strašlivého, a tým už nikdy nebude takový, jakým býval...
LOVCI KRYPTIDŮ 4: DO CHŘTÁNU SMRTI, ČÁST TŘETÍ:
Akihiko prudce otevřel dveře skladu. "Dovnitř, chlapi! Vezmem, co je třeba, a vyculujem odsud!" sykl na Rogera a Fahada, kteří vbíhali do temné chodby. Pak zase dveře zabouchl. "Tohle místo by nebyl špatný úkryt," poznamenal Roger. "Ne, to by nebyl. Kdyby v něm teda nebylo tolik výbušnin. Stačí, aby teď nad náma přeletěl letoun, spustil na nás nějakou šajrijskou verzi dynamitu, a upečeme se tu do zlatova," řekl na to Akihiko. Roger se zasmál. Vytáhl z kapsy své uniformy baterku, a světlem projel kolem sebe a svých kolegů. Místo krabic s výbušninami však jeho zrak ustal na Fahadově ruce. Kousanec od toho chladnokrevného zabijáka s podivnýma očima nevypadal vůbec pěkně. "Fahade? Seš v pohodě?" zeptal se Roger, a posvítil mu na ránu. "Jo, to bude dobrý, hoši," odpověděl skoro netečně Fahad. Roger přivřel oči. "Nebude," řekl pomalu, "víš, co se říká, kamaráde? Lidská kousnutí dokáží být stejně nebezpečná jako kousnutí jiných savců. A tohle... tohle je příšerná rána. Může ti to zahnisat. Ten dareba mohl mít na zubech tolik bakterií, co hyena z africký savany. Počkej, obvážu ti to." Fahad s úsměvem odfrkl. Nastavil však Rogerovi ruku, a ten z kapsy okamžitě vytáhl obvaz, a překryl jím ránu. "Až se vrátíme do letounu, vydensifikujeme to," dodal Roger. "Dík, Rogere. Ještě že tě máme," pousmál se Fahad. Akihiko už probíral krabice, šmátral v nich však s nejvyšší opatrností. Pozorně si ve světle své baterky prohlížel nápisy na cedulkách u zbraní. Roger se přiblížil k jedné zelené krabici, která byla neoznačena. "Tam jsou jenom náboje, kámo. Tam nechoď," ozval se Akihiko, "zdá se, že tady, v přední části skladu, jsou prostě jenom samý cetky. Možná tam v tý místnosti na druhý straně budou nějaký pořádný výbušniny." Fahad se tam okamžitě vydal. Světlem baterky přejížděl po dveřích několika místností, kolem nichž procházel. Byly zašpiněné, neudržované, kliky byly ověšeny chuchvalci starých pavučin. "Tohle není klasický sklad. Nepřipomíná vám tohle místo něco?" zeptal se svých přátel nahlas Fahad. "Hotel Hamacho? Ne, tady je to lepší, kámo," zavtipkoval Akihiko, "nebo myslíš tu starou barabiznu v Basingstoke?*" "Připomíná mi to tu tajnou základnu na Aljašce. Tu, odkud Shai'ri vypustili tu krev pijící potvoru,**" odpověděl Fahad. "Jo, dávej pozor, ať tě v tý chodbě něco nenapadne. A to myslím vážně. Kdo ví, jestli tady neskryli nějakýho mothmena nebo něco takovýho," řekl Akihiko. "Heleďte, hoši, já zůstanu u dveří. Kdyby sem náhodou přišli, ať je na ně někdo připravený," navrhl Roger. Akihiko zakýval hlavou. Fahad vstoupil do jedné z místností v netypicky stavěném skladu. Nebyla v ní žádná okna, vzduch pronikal do místnosti z půdy mřížovinou na stropě. Většina krabic, chaoticky v ní rozmístěných, neobsahovala vůbec nic, v jedné však Fahad nalezl starou bombu. Jen co na ni sáhl, vyděsil se. Ozval se nějaký zvuk, a on se lekl, že oznamoval spuštění bomby. Ve skutečnosti však vyšel zvenčí. Akihiko prohledával nejzazší místnost celé budovy, a kromě nouzového východu v ní nalezl několik výbušnin, mnohem silnějších než ta, kterou objevil Fahad. Jednu opatrně sebral, a vyšel zpět na chodbu. "Řeknu vám, čekal jsem, že tu toho bude víc," prohlásil. Fahad vykoukl ven ze dveří. "Dává to smysl, Akihiko. Podle mě do tohohle skladu chodí lidi z New Miltonu, a berou si tu zbraně pro boj s těma otřesnýma vrahounama z vesmíru," řekl. Zvenčí se opět ozval jakýsi rytmický, pískavý zvuk. Roger spěšně pootevřel dveře, a vykoukl ven. Ke skladu se blížily tři letouny Shai'ri, doprovázené podivným vozidlem s řetězovými koly, jež vezlo deset mimozemšťanů. "Anebo si tu zbraně berou Shai'ri samotní," teorizoval Roger. Jemně zavřel dveře. "Míří sem. Buď jedou ke skladu proto, že si z něj berou zbraně, což... je asi možné, nebo nás sledovali od bojiště, a přijeli nás sem zabít." Akihiko se drsně usmál: "Jen ať si to zkusí." Vojáci Shai'ri se skutečně blížili ke skladu. Akihiko odvedl své přátele do místnosti, kterou právě prozkoumal, a ukázal jim nouzový východ. Otevřel jej, avšak zalekl se, když uviděl jeden z letounů přistávat asi padesát metrů v přímé linii od východu. "Jsme tu uvěznění," řekl Roger. "Doufám, že si pro nás přijdou, protože já jim rád vypálím laserem oči," vyhrkl Fahad, a vytasil svou laserovou pistoli. "Zpátky do chodby," zavelel Akihiko. Postavil se do středu chodby, vytáhl z opasku svou teleskopickou tyč, a prodloužil ji. Druhou ruku položil k pouzdru s laserovou pistolí, malíček a prsteníček však držel roztaženy u několika šurikenů, jež měl k opasku připnuty. Roger se vrátil k předním dveřím, a nastavil laserový paprsek na své pistoli na maximum. Fahad naopak sílu paprsku trochu zmenšil. Kdyby z prostoru mezi Rogerem a Akihikem náhodou zasáhl nějakou z krabic s výbušninami paprskem nejvyššího stupně, mohl by je odpálit. Zmenšení síly paprsku limitovalo dostřel, a snižovalo tak riziko, že by zasáhl něco, co zasáhnout nechtěl. "Myslíte, že se z tohohle dostaneme? Jsme tu hrozně limitovaní," řekl Fahad, a začaly se mu třást ruce. Nikoliv strachem, ale zlobou vůči Shai'ri. "Musíme doufat v to nejlepší," odpověděl Roger. Fahad pohlédl na Akihika. Neříkal nic, měl docela klidný výraz v obličeji, v naprosté tmě skladu však Fahad neviděl zuřivost, jež mu plála v očích... Minuty ubíhaly. Pierre vyhlížel zpoza skály, a sledoval strašlivý masakr, k němuž na pusté rovině mezi New Miltonem a Barton on Sea docházelo. Zmutované Chupacabry, kterými Nieto disponoval, byly stokrát brutálnější, rychlejší a nebezpečnější než Shai'ri. Zanořovaly do těl mimozemšťanů své vychrtlé, takřka kostnaté ruce s dlouhými drápy, a bodaly je do břicha, hrudi, hlavy či končetin. Ostrými zuby otevíraly mimozemšťanům krky, a rány rozšiřovaly dlouhým svalnatým jazykem. Skřekaly, kašlaly, řvaly nad mrtvolami svých obětí, a kosily jednoho Shai'ri za druhým. "Oh mon dieu," zašeptal Pierre, a pomalu se stáhl za skálu. "Nechtějte vidět, co se tam děje. Není to pro slabé povahy," řekl, a poškrabal si svraštělé čelo. "Tak tu žádný z nás nemá," zasmála se Pauline. Náhle se z vrcholku skaliska ozval nepopsatelný řev. Patřil dalšímu z vylepšených lidských zabijáků, tentokrát to byla žena, pocházející zřejmě z východní Asie, a místo nehtů měla na prstech pěticentimetrové černé drápy. Seskočila za Lovci kryptidů, a chňapla po Pauline. Pierre před ni včas umístil ruku, a jen tím Pauline zachránil. Ruka mu po takovém seknutí div neupadla, část paže mu zůstala doslova viset na tenkém vláknu kůže. "Tak tohle ne, dámo. Takhle se pohlední Francouzi jako já nekomplimentují," zasyčel Pierre, a praštil ji pěstí do obličeje. Odletěla až k protější skále, z nosu jí vytryskla krev, avšak stále byla živá. Zatímco se Pierrovi zraněná ruka hojila, zvedala se útočnice ze země, a chystala se na další výpad. Pauline na ní zamířila pistolí, a v tu samou chvíli ji vytasil i Dean. Pak se však z vrcholku skály ozvalo zadunění, a na ženu dopadla zápalná střela. Mučena plameny, křičela o pomoc, všechny pocity, kterých ji Shai'ri zbavili, aby mohla zabíjet, se jí náhle vrátily. Nebylo jí však již pomoci. Pierre, Pauline, Dean i Tatz se otočili vzhůru, a spatřili Black Spiera s kulometem. Pohlédl na Lovce kryptidů, a pod maskou se usmál. "Metallere! Něco jsem tu našel! Zachránil jsem před kočičkou pár myšiček!" vykřikl, otočen na inteligentního kovového robota, který na bojišti kuchal ostřím tělo mimozemského vojáka. "Dej mi pokoj," odbyl ho Metaller, a s úsměvem zaryl ostří do hlavy bezbranného, kroutícího se Shai'ri. Směrem na severovýchod odletěl menší letoun Shai'ri. Pierre se otočil na Deana, a pak i na Pauline: "Ten letoun míří tím směrem, kým běžela bojová trojka. Nemyslíte, že bychom se k nim měli vrátit?" Pauline zasouhlasila. "Utíkejte, myšičky! Black Spier vám zachránil životy, hehe!" vykřikl posměvačně Nietův vyslanec v kukle, a zase se vrátil k Metallerovi, aby mu pomohl dále zabíjet Shai'ri, kteří udělali tu chybu, že neutekli z boje.
"Jsme tu v pasti," prohlásil Roger. "Pravda. Mají nás v hrsti, kámo," řekl konečně něco Akihiko. "Zníš jako bys ztrácel naději, Akihiko," vydechl Fahad, "a přitom bys jejich útok ještě před chvílí vítal." "Neříkám, že ho neuvítám," odpověděl Akihiko, "ale něco mi tady nevoní." Chvíli mlčeli. Plochá chodidla mimozemšťanů pleskala o suchou zem, a signalizovala tak, jak daleko od skladu skupina Shai'ri byla. S ostražitostí se blížili, dávali si na čas. Moc dobře o bojové trojce věděli. Bylo jim jasné, že neútočili na obyčejné jedince. Uvnitř skladu se totiž nacházeli tři nejschopnější bojovníci, kterými se lidstvo mohlo pochlubit. Roger náhle pocítil sucho v ústech. Silou zmáčkl rukojeť pistole, a zvedl obočí. Zneklidněl. Nebylo to proto, že by se roztřásl strachem, ale kvůli záplavě nostalgie. Vycítil, že toto nebude bitva jako žádná jiná předtím. "Vzpomínáte na to, jak jsme společně vyšli ze sklepa Zhou Lenovy vily?***" pronesl s nostalgickým přídechem. "Žes musel zmínit zrovna to," odpověděl naštvaně Akihiko. "Tam jsme se poprvé poznali, chlapi," pokýval hlavou Fahad. "Víte, proč na to myslím?" optal se Roger. "Asi ano," odpověděl Fahad, "ale... propána, Rogere, tohle ne. To teda ne." "Já myslím na něco jinýho," sykl Akihiko, "co když za náma Pauline a ostatní poběží? Co když se sem nakonec vydaj? A tyhle potvory si na ně počkají?" "Musíme jich zabít co nejvíc," zazubil se Fahad. Dveřmi náhle pronikl světle modrý paprsek, a roztrhal je na kusy. Roger začal pálit z laserové pistole, a okamžitě skosil první tři mimozemšťany. Pak se začal stahovat. Stříleli až příliš rychle. Fahad se ke střelbě přidal, a pistoli vytasil i Akihiko. Spolu s ní vytáhl šuriken, a hodil ho novému předákovi skupiny do hrudníku. Zraněný mimozemšťan stačil před smrtí namířit svou trubicovitou pušku na krabice s výbušninami. "Ne!" zařval Roger, a skočil po něm. Pušku mu včas vytrhl z ruky, rána z ní však již vyšla. Díky Rogerovi ovšem prošla pouze střechou. Z této zbraně pak Roger pálil po nepřátelích dál. Ostatní Shai'ri přicházeli do skladu zadním východem. Jeden z vojáků strhl Akihika do malé místnosti, prorazil s ním dveře, a povalil ho na zem. Chystal se ho zasáhnout střelou, Akihiko po něm však vyhodil další šuriken, a Shai'ri se skřekem dopadl tvrdě na zem. Pak do místnosti přiběhli další tři, Akihiko se vyhýbal jejich střelám, a sám se je laserovou pistolí pokoušel zasáhnout. Jednomu rozbil hlavu kovovou tyčí, další dva jej však k sobě nenechali přiblížit. Roger dlouho odolával, a střílel laserem po každém mimozemšťanovi, kterého ve dveřích spatřil. Na chvíli se otočil, a spatřil Fahada, pádícího Akihikovi na pomoc. Vydával z hrdla strašlivý, nelidský skřek. Propaloval mimozemšťanům v hrudnících obrovské díry, některé z nich dokonce mlátil do hlav vlastníma rukama, a neustále řval. "Tohle je za mého přítele, vy bastardi! Tuhle máš za Harveyho! A tuhle máš za všechny lidi, co jste pozabíjeli!" křičel Fahad, uchopil jednoho z mimozemšťanů za krk, narazil ho silou ke stěně, a začal ho mlátit do úst a očí rukojetí pistole. Probudila se v něm neutuchající zuřivost, přestal vnímat své okolí, a v myšlenkách na pomstu deformoval obličej pištícího mimozemšťana. "Fahade, bacha!" zařval Roger, a zamířil laserovou pistolí na jednotku, přicházející z opačné části chodby, jež se blížila k Fahadovi. Pak Rogerovými zády projelo ostří. Prošlo mu břichem, a zamířilo mezi žebra, a pak bylo z jeho těla vytaženo. Roger sebou sekl o zem. Viděl už jen toho vojáka Shai'ri, nesoucího meči podobné ostří, jak se blížil k Fahadovi. V poslední chvíli se Roger snažil natáhnout ruku k laserové pistoli, neměl na to však sílu. Vše se zpomalilo. Krev mu proudila z ohromné rány, kroutil se na zemi, a něco nesrozumitelného křičel. Shai'ri sekl Fahada do zad. Zranil ho, ale nepřesekl mu páteř z meteokolosia. Fahad se na něj otočil, a zmáčkl spoušť laserové pistole. Nevyšla z ní již žádná střela. Praštil tedy útočníka pěstí do obličeje, chytil ho za ruku, a pokusil se mu ostří ze sevření vytáhnout. Zprava ovšem přišla podlouhlá svítivá střela, a zasáhla Fahada do hlavy. Akihiko laserem odstřelil druhého z trojice nepřátel v místnosti, do níž byl zahnán. Ten třetí ho však zasáhl do boku. Akihiko zařval jako zvíře, a narazil zády o zeď. Sáhl si na uniformu, prosakovala jí krev. Zakašlal, bok se mu sevřel, a bolestí zařval ještě jednou. Shai'ri k němu přistupoval blíže. Akihiko sáhl po své tyči, a vrhl ji na nepřítele. Vletěla přímo do trubice. Puška vybuchla. Třetí nepřítel byl poražen. Akihiko se těžce postavil, se syčením zvedl ze země horkou, zčernalou tyč, a opíraje se o ni, vyšel z místnosti ven. Laserovou pistolí postřílel těch několik Shai'ri, kteří ještě ve skladu zbyli. "Fahade?! Rogere?! Kde jste?!" zařval vyděšeně Akihiko. Jeho oči byly na tmu ve skladu již přivyklé, a mezi mrtvolami Shai'ri ihned spatřil dvě nehybná lidská těla. "Chlapi?!" vyhrkl, a z očí mu náhle vytryskly slzy. Přikulhal k Fahadově mrtvole, a rukou se dotkl jeho hlavy. Fahad v ní měl hlubokou ránu. Obličejem ležel v krvi. Akihiko se přiblížil k Rogerovi. Také se nehýbal. Pohled na své dva přátele, utopené v krvi, nemohl Akihiko vydržet. Usedavě se rozbrečel, a přitom chraptěl bolestí ze svého zranění. I on krvácel, a pomalu přicházel o život. Jeho smutnění přerušilo zacinkání na konci chodby. Všichni Shai'ri přece jen nebyli mrtví. Akihiko si uvědomil, že až do skladu přijdou Pauline, Pierre, Dean a Tatz, budou napadeni. Nepřítel, byť jediný, na ně může použít i lidské zbraně, hodit na ně bombu, nebo je ve skladu odpálit. Bylo vůbec zázrakem, že po takové přestřelce už sklad dávno nevyletěl do vzduchu. Akihiko měl v sobě sotva sílu na několik kroků, ovšem odhodlal se k nim. Cinkání tyče, o kterou se stále opíral, nepřítele o jeho přítomnosti informovalo, stejně jako cinkání z místnosti upozornilo Akihika na mimozemšťana. Zastavil se u vchodu, sevřel mezi prsty svůj poslední šuriken, a pak se vrhl do akce. Shai'ri zrovna prohledával krabice s výbušninami, a jednu držel v ruce. Kdo ví, co by s ní býval udělal. Šuriken mu prosekl čelo. Akihiko pak dopadl na kolena. Rukama si přejel po zakrvácené uniformě, a rychle klesl k zemi. Životy Rogera Neilla, Fahada Ghazalliho a Akihika Yukimury skončily...
Pauline, Pierre a Dean při pochodu pustinou uviděli sloupec modré energie, jenž vystřelil do nebes, a velmi se polekali. Trvalo několik minut, než ke skladu dorazili. Kolem něj ležela spousta mrtvol. Pierre jako první vrazil do stavení, a ve světle, jež do něj pronikalo z venku, uviděl Rogera a Fahada. Zastavilo se mu srdce, zvlhly mu oči, rozechvěl se. Nedokázal ani nic říci, byli mrtví. Už na pohled to bylo jasné. Pierre utíkal dál po rudé krvavé stopě, až do místnosti s nouzovým východem. Zde spatřil v krvi ležet Akihika. "Akihiko, prosím tě, prober se!" vyhrkl, a začal si utírat slzy. Stál ve dveřích, a hleděl na Akihikovo nehybné tělo v kaluži krve. Pohlédl na mimozemšťana s šurikenem v hlavě, kterého Akihiko krátce před svým posledním vydechnutím zabil. "Všichni jsou mrtví! Bojová trojka padla!" zakřičel Pierre na Pauline, nesoucí malého Tatzelwurma, a Deana. Zrovna vstupovali do skladu. "To ne," zašeptala vyděšeně Pauline. Obrátila na záda Rogerovu mrtvolu. "Propána, to přece není možné," rozplakala se, "bez nich to nedáme." Dean byl také celý rozesmutnělý. Ti tři odvážní muži, které za poslední měsíce poznal, a se kterými nedávno vyrazil na dvě nebezpečné mise, již nebyli mezi živými. Pro Deana to byla další velká rána. Opět cítil vinu. Vše se jen zhoršovalo, lidé umírali, a on stále nesplnil svůj úkol. Zaplavily ho smutek a hořkost. Tatz se přilísal k Rogerově mrtvole, a rozloučil se tak se svým pečovatelem, s mužem, který se o něj staral déle než kdokoliv ostatní z týmu. Vypadal tak smutně, že Pauline začala při pohledu na něj brečet ještě víc. A pohled na Fahadovu spálenou, prostřelenou hlavu, se spodní čelistí přiraženou k podlaze, ji naplňoval hrůzou. Pierre pak odvedl své přátele k Akihikovi. "Podívejte," řekl tiše Pierre, a utřel si z očí slzy, "zabil asi toho posledního. Vidíte tu výbušninu, co má u ruky?" Dean bombu, ležící u prstů pravé ruky Shai'ri, zvedl. "Kdyby tu na nás ten emzák počkal... oddělal by nás," řekl hořce Dean, "Akihiko nám v podstatě zachránil život." "Všichni nám zachránili život. Je vůbec neuvěřitelné, že takovou přesilu zvládli," řekla v pláči Pauline, "přežili toho tolik. Roger za čtyřicet let své kariéry zažil ty nejbláznivější akce, Fahad přežil strašnou diskriminaci, Akihiko se nazvdory dětskému traumatu postavil zločinu a léta s ním bojoval. Takoví lidi už nikdy po světě chodit nebudou." "Zklamal jsem je," dodal Dean, "tohle mě bude děsit do konce života." "Pořád se mi stává jedna věc," řekl Pierre, "ze života mi odcházejí lidi, na kterých mi záleží. Furt o ně přicházím. A nikdo z nich si nikdy nezasloužil zemřít. Je to strašný... už nechci, aby se tohle dělo dál, slyšíte mě?! Kdy tohle skončí?" Ze skladu si tři zbylí členové týmu odnesli krabici s výbušninami, a několik větších bomb, včetně té, kterou v zadní místnosti zvedl ze země Dean. Rozhodně měli dost prostředků na to, aby se ubránili Claudu Ngoyovi, a zapálili jeho sliznaté tělo. Na to však nikdo z nich nemyslel. Při cestě zpátky spolu vůbec nemluvili. Každý zasmušile vzpomínal na bojovou trojku, a nedokázal se bránit slzám. Když se konečně vrátili na bojiště, čekalo je nepříjemné překvapení. Alespoň čtyři pětiny vojáků Shai'ri byly pozabíjeny, rovina se stala velkým shromaždištěm mrtvých těl. Před Cryptid Swiftem stáli Metaller a Black Spier, obklopení deseti roboty X-77. Kolem poskakovaly zmutované Chupacabry, a rýpaly se v zabitých vojácích Shai'ri. Metaller se na Lovce kryptidů otočil, a prohlédl si je. Nato vrhl zrak na Black Spiera. Neřekli si nic. Metaller od Cryptid Swiftu odtáhl letouny lidských zabijáků s úchopy, odhodil je stranou, a dal se na odchod. Black Spier, roboti a krvežíznivá zvířata jej následovali. "Že je těch myšek nějak málo... a že jsou nějaký smutný," řekl nahlas Black Spier. Metaller se k tomu nevyjadřoval. Nieto mu před časem jasně řekl, že Lovci kryptidů nejsou v jeho zájmu. Chránil teď celou planetu. Odstranění dvou plavidel, jež Cryptid Swift spoutaly, byla vstřícnost, kterou by během invaze Metaller projevil jakémukoliv člověku na Zemi, bez rozdílu, zda byl bývalým nepřítelem Deylina Nieta či ne. Cryptid Swift se konečně znovu rozletěl. Úchopy útočících letounů z něj však vysály značné množství energie. Nedokázal již letět maximální, supersonickou rychlostí. Lovci kryptidů byli opět oslabeni. Přišli o tři členy týmu, o Akihika, Fahada a Rogera, neměli žádný úkryt, jejich letoun už nebyl jako dřív, a byli emočně vyčerpáni...
* - odkaz na Akihikovu a Fahadovu akci v Basingstoke v kapitole "Trofeje" ze 2. série Lovců kryptidů
** - odkaz na první kapitolu 4. série, "Brzy se přihodí něco strašného", zmínka Bloodslurpera
*** - Akihiko, Roger a Fahad se stali členy týmu v kapitole "Černá stopa" z 1. série, v níž byli zachráněni ze sklepa Zhou Lenovy vily
Cesta bojové trojky skončila. Stejně jako mnozí jiní, kteří v této válce odvážně bojovali, padli. Po všech dobrodružstvích, jež Akihiko, Fahad a Roger zažili jako členové týmu i na svých vlastních misích, byli nakonec zabiti Shai'ri. Zbývají už jen Pierre Leroy, Pauline Jetkinsová a Dean Owen, doprovázeni malým Tatzelwurmem. Změnit minulost nemohou, a zda zabrání Claudu Ngoyovi v rozšíření smrtelného viru po celé planetě, to také není jisté...
Žádné komentáře:
Okomentovat