Lovci kryptidů 4: Poslední vzdor (7/9)

Jack se díky Deanovi vrátil ze svého exilu na Mor'ře, a spolu s ním byla energií z Briddimského drahokamu na Zemi přenesena i armáda C'rielů. Většina z nich zůstala v okolí stroje času, asi dva a půl kilometru východně od zdemolovaného Londýna, a chrání Pauline, Pierra a Quartermainea. K těm se nyní přidali Metaller a Black Spier, a zjistili od Lovců kryptidů vše o nebezpečném viru, který Claude Ngoy rozšířil po celé planetě. Nietovým cílem je vytvořit na něj lék. Mezitím se reprezentant C'rielů, Elor, účastní úžasného dobrodružství. Spolu s Jackem a Deanem je základem týmu, který cestuje v čase a zachraňuje všechny Lovce kryptidů a jejich spojence, kteří od příchodu Shai'ri na naši planetu zemřeli, ať už rukou mimozemských kolonizátorů či jiných bytostí. Podaří se však uskutečnit nový plán, se kterým přišel Jack, a teleportovat Shai'ri s pomocí všech zachráněných do hlubin vesmíru, daleko od naší planety?

LOVCI KRYPTIDŮ 4: POSLEDNÍ VZDOR, ČÁST SEDMÁ:

"Tři sta dvacet pět," řekl se sadistickým úsměškem Metaller, "je na čase pokračovat." Rozběhl se proti pěší vojenské jednotce Shai'ri, doprovázené třemi mimozemskými bojovníky na vozidle s řetězovými koly. Ze zápěstí se mu vysunula nová puška, a polovinu svých nových nepřátel postřílel. Ty ostatní kosil ostřím, a náležitě si to užíval. Každá rána, každá proud zelené krve, který vytryskl ze zuboženého, roztrhaného těla štíhlého mimozemšťana, činily Metallera šťastnějším. Zprvu to vypadalo, že Shai'ri neměli s přesunem velké problémy, zdání však klamalo. Vesmírné kolosy, pohybující se jen několik stovek metrů nad zemským povrchem, byly obsypány zmutovanými Chupacabrami. Rozbíjely okna lodí, vnikaly dovnitř, a masakrovaly mimozemské kolonizátory po desítkách, ba dokonce i stovkách. Shai'ri ve Vládcově lodi zpanikařili, když zazněl alarm. Ta ohavná zemská stvoření, se kterými se Shai'ri takřka nemohli rovnat, právě pronikla do chodby před poradním sálem. Dva generálové se okamžitě vydali jim čelit. Reh'shb raději zavřel dveře. "Nebudeme nic riskovat, Vládce. Kdyby se vám něco stalo..." řekl v jazyce Shai'ri. "Vím, že bys to těžce nesl," řekl Shy'rk Reh'shbovi. Pak se na něj upřeně zadíval. Přece jen cítil v Reh'shbovi jakousi krutost, zaregistroval jakýsi záblesk nedbalosti, cosi tolik podobného tomu, co prve cítil ten první den, kdy se Reh'shb stal jeho mentorem. Vyhlédl z okna na strašlivý masakr, ke kterému venku docházelo. A přestože byl tolik zahořklý, pln hněvu, roztrhán ideologií nadřazenosti, ozval se mu v hlavě hlas svého mladšího já, tvora, kterému záleželo na životě. Avšak tento záblesk měl krátkého trvání. Pištění a vřískání obou generálů se stalo nesnesitelným, a vytrhlo Shy'rka ze zamyšlení. Reh'shb popadl tlustou trubicovitou pušku, a připravil si energetický reaktor na zápěstí. Z chodby se ozvalo další zavřískání. Oběma generálům nejspíše přiběhla na pomoc další vojenská jednotka, a odnesla to. Dveře poradního sálu se prudce otevřely. Do místnosti skočily tři zmutované Chupacabry, a s ostrými jazyky trčícími ze zasliněných, zelenou krví pokrytých tlam se počaly blížit k Reh'shbovi a Shy'rkovi. Vládcův mentor neváhal ani na vteřinu. Po první z Chupacaber vystřelil ve chvíli, kdy učinila další skok. Zasáhl ji. Zmutované zvíře dopadlo na zem ve strašných bolestech. Světelný paprsek mu protrhl břišní dutinu. Dosud zdánlivě neporazitelný, brutální zabiják se nyní válel na zemi s vyhřezlými vnitřnostmi, mrskal končetinami, a jazyk se mu kmital kolem hlavy tak divoce, že div neupadl. S druhou Chupacabrou už ale Reh'shb takové štěstí neměl. Masivními drápy při skoku roztrhla trubicovitou pušku, a sekla Vládcova mentora do obličeje. Reh'shb spadl na zem. Shy'rk vyděšeně pohlédl na jeho obličej, poznamenaný čtyřmi táhlými, otevřenými ranami. "Reh'shbe!!!" vykřikl šokovaně Shy'rk, a zvedl svou vlastní pušku. Odpálil Chupacabru, jež jeho učitele napadla. Se třetím zabijákem se opět vypořádal Reh'shb, tentokráte užitím energetického reaktoru. Střela z něj propálila Chupacabře hlavu. "To bude dobré, Vládce. Hlavní je, že vám se nic nestalo," řekl Reh'shb. V jeho hlase byla upřímnost, a přece jen byla doplněna o lstivost. Shy'rk si toho znovu všiml, a v příštích několika desítkách vteřin nemohl myslet na nic jiného. Vojáci Shai'ri se pokoušeli Chupacabry zastavit pomocí telepatických zařízení, to však jen do té doby, než zjistili, že Chupacabry samotné jsou schopny telepatie, a to přirozeně. V jejich hlavách byl navíc jakýsi malý mužík se srstí nad koutky rtů, a ovládal je. Shai'ri je nedokázali odrazit, Nietovy bestie byly nezastavitelné. Kolem stroje času propukla strašná bitva. Black Spier střílel po vesmírných lodích a menších plavidlech ze svého letounu, čas od času vynesl od země nějakou Chupacabru a nechal ji skočit na kosmického velikána, aby v jeho vnitřku způsobila chaos. Vyhýbal se světelným střelám jako skutečný profesionál. "A to říkal, že bychom měli být kámoši," řekl naštvaně Quartermaine, a ukázal na Black Spierův letoun, "on si pak sedne do tvé své létající kobky, a nechá mě tu o samotě. S Jakem či bez něj, cítím se zranitelnej." "Sám tu nejsi," řekla Pauline, "bude to v pořádku. Ujišťuju vás, chlapi, všechno se zase vyjasní." "To doufám. Nebýt mé schopnosti regenerace, tak už mi chybí obě nohy," pronesl Pierre, a zarazil pěst do otevřené rány v hlavě mimozemského vojáka, kterého právě mlátil. Zezadu pak přišla další světelná střela, a zasáhla jeho záda. "Kruci, to je bolest," sykl Pierre, vrhl se do vzduchu, přeskočil stroj času, komunikační zařízení a Pauline s Quartermainem a Tatzem, kteří seděli mezi tyčemi vedle sebe, a přistál nohama na dalším útočníkovi. Ozvalo se nechutné křupnutí, jež značilo, že dopad na tělo Shai'ri byl vskutku účinným. "Ne, opravdu... Pauline, neboj se. Fakt tě nedám. Ani Tatze, ani tohohle trotla, co pořád mluví o Drakeovi," oddechl si Pierre. "Jakeovi! On je Jake, ne Drake! Ale to je jedno. Uznávám, že blábolím nesmysly. Vždycky jsem blábolil nesmysly!" vykřikl Quartermaine. "Kolem nás umírají mimozemšťané. Mimozemšťané! Jak jsem je mohl tak dlouho ignorovat? Proč jsem s nimi něco neudělal už v době, kdy jsem měl svůj drahý kamínek u sebe?" mluvil rychle dál. Pierre roztrhl tělo dalšího Shai'ri. Avšak jiný z mimozemských vojáků se k Pauline přiblížil ze severozápadu. Před několika minutami Shy'rk všem vojákům sdělil, aby se pokusili zabít především toho člověka s dlouhými zlatými vlasy a velkým bříškem, neboť byl zranitelnější než ostatní. "Slečno, pozor!!!" zařval Quartermaine. Spatřil ostří z meteokolosia, které voják zezadu namířil na Pauilininu hlavu. Nato ze země vyskočil Tatz, a kousl ho do ruky. Mimozemšťan zapištěl. Ostří mu vypadlo z ruky, a zabodlo se hluboko do země. Pierre byl příliš zaměstnán bojem jen o pár metrů dál, a Quartermaine se zdráhal Tatzovo dílo dokončit. Statečný kočkočerv, chránící svou nejlepší lidskou přítelkyni i jejího nenarozeného potomka, visel na mimozemšťanově ruce, a tlačil zuby čím dál hlouběji do jeho masa. Shai'ri již nedostal šanci se rozzlobeného Tatzelwurma zbavit. Tak, jako chtěl zezadu bodnout do hlavy Pauline, propíchl mu ze zálohy lebku jeden z C'rielů. "Díky," řekla mu Pauline, ale malý modrý bojovník se šesti očima se na ni ani nepodíval, a už sekal dalšího Shai'ri. "Díky vám oběma," zašeptala ještě Tatzovi, když se k ní s vrněním vrátil. Zachránil jí život. C'rielové bojovali jako vyšinutí. Ani řev Chupacaber nebyl tak hlasitý a divoký, jako jejich bojový ryk. Mstili se Shai'ri za to, že byli na mnoho měsíců uvězněni na temné planetě, aby byli postupně eliminováni. Usekávali svým bývalým trýznitelům ruce, nohy, hlavy, řezali jim do těl a zabodávali jim čepele z meteokolosia hluboko do hrudníků. Shai'ri možná byli v přesile, ale nebyli ani zdaleka tak bojovní jako C'rielové. A na každého zraněného či zabitého C'riela připadly dvě Chupacabry, jež ho pomstily, byť nechtěně. Shy'rk ze své lodi nedokázal telepaticky zaútočit ani na Black Spiera, jediného dalšího člověka účastnícího se této bitvy, neboť byl i on v té pomyslné bublině, jež byla vytvářena Pierrem. Zatímco mimořádně silný Francouz bez ustání bojoval, udržoval bariéru mezi myšlenkami Shai'ri a všemi lidmi na tomto území pomocí telepatické korunky, tvrdě zaražené v hlavě. "Kdybychom se teď alespoň mohli přesunout zpátky do jeskyňky," pronesla tiše Pauline. "Taky bych se tám rád schoval," odpověděl Quartermaine, "mimochodem, slečno Jetkinsová... něco vám trčí z kapsy. Je to... rukojeť pistole?" "Jo, mám ji tu pro případ nouze," odpověděla Pauline. Quartermaine jí pistolí z kapsy prudce vytáhl. "Proč jsem na to přišel až teď?!" vyjekl Quartermaine. "Nechtěla jsem plýtvat náboji, Archibalde," odpověděla mu Pauline. Boj pokračoval. Skupina Shai'ri obklopila Pierra, a mučila ho náporem střel z energetických reaktorů. Pauline se zděsila, a Quartermaine též. Pierre se sice držel na nohou, ale přiblížit se k těm mimozemšťanům bylo pod stálým energetickým tlakem nemožné i pro něj. Maso mu postupně slézalo z prsou, vypadalo to, jako by mu tály svaly. Znovu se obnovovaly, ovšem Pierre řval strašnou bolestí. V jednu chvíli jako by pro něj vše ve světě ztichlo. Jeho řev se změnil z lidského na zvířecí. Kůže mu zezelenala. Z nehtů mu s proudem krve vyhřely dlouhé keratinové drápy. Vlasy na jeho hlavě úplně zmizely. Nyní byl Pierre neporazitelným. Překonal energetický tlak, a nabodl na drápy hned dva Shai'ri zároveň. Nelidsky u toho zařval, pak dalšího vojáka kopl do hlavy, a drápy na prstech na nohou mu vybodl oči. Shy'rk a Reh'shb se zrovna přesouvali do vyšší místnosti ve Vládcově plavidle, do takové, v níž měl být Shy'rk ve větším bezpečí než v poradním sále. Ještě jednou vyhlédl z okna, a v jazyce Shai'ri zaklel. Ta zelená příšera s keratinovými drápy se obrovitým skokem blížila k Vládcově plavidle. Následovala strašná řacha.

Portál se otevřel na území Velázquezovy tvrzi na pobřeží Argentiny. "Fíha, pěkné stavení. Ve středověkém stylu," prohlásil Jack. "Pan Velázquez nashromáždil za svůj život velké peníze. A byl milovníkem historie. Mohl si dovolit vybudovat takové sídlo," odpověděl Dean. "No, škoda, že je tu taková tma. Rád bych si ho prohlédl ve světle," zasmál se Jack. Spolu s Elorem a zachráněnými Lovci kryptidů a jejich přáteli se ocitli ve Velázquezově pevnosti tu osudnou noc, kdy Shai'ri zabili Larryho Brickella a Sloane Walkerová, zbavená své identity, zavraždila svého adoptivního otce a jeho sluhu.* Bylo to divoké. Všude kolem se ozýval hluk dopadajících bomb. Přes energetický štít pronikali na území pevnosti Shai'ri. Ničili ho užitím energetických reaktorů. Jack, Dean a Elor přiběhli ke vchodu do přízemní laboratoře. Zrovna nastala ta chvíle, kdy měla Sloane zaútočit. Jack pomocí Briddimského drahokamu celou scénu zastavil, a prohlédl si Alessandra, který vykuleně hleděl na ženu, jež měla být jeho adoptivní dcerou, ale vůbec tak nevypadala. "Tady otevřu portál," pronesl Jack, "a všechny tři muže jim protlačíme." Dean dotlačil k portálu zmrzlého Larryho. "Á, doktor Brickell. Těším se, až si s ním znovu potřesu rukou," usmál se Jack. Energetický štít praskl. Na nádvoří se objevilo několik Shai'ri. Elor se pustil do boje s nimi, a skosil je během chvilky. Barbara a Amanda mu pomáhaly. Střílely po mimozemšťanech ze svých pistolí. Jakmile byli Alessandro, Thiago a Larry protlačeni portálem, zadíval se Dean na strnulou, pozměněnou Sloane. "Tati, nemyslíš, že bychom měli zachránit i jí? Takovou, jaká byla, předtím než jí Shai'ri ublížili?" "Co se jí stalo?" zeptal se zvědavě Jack. "Vyřezali jí mozek z hlavy a přenesli ho do hlavy Lexi Mansonové. Tu jsem v téhle... současnosti... taky poznal," odpověděl smutně Dean. "Mohlo by to jít. Vrátíme se do chvíle, kdy slečna Walkerová jako taková, tedy skutečná slečna Walkerová, zemřela," řekl Jack, drbaje se ve vousech. "Lidi, do portálu! Agentky, nezdržujte se tam venku! Je to nebezpečné!" zařval Jack. Elor byl jako obvykle poslední, kdo portálem proběhl, následuje poděšenou Curupiru a jejího mazlíčka Lila. Jack a Dean proběhli portálem do patagonské pouště. "Propána," řekl Jack, a celou scénu zastavil. Pauline ležela na zemi, a byla v bezvědomí. Omráčená Sloane byla odnášena vojáky Shai'ri, vedenými jakýmsi vědátorem ve žlutém obleku, do vesmírné lodi, postavené na zemi několik stovek metrů od hořících zbytků starého automobilu.** Jack pomocí drahokamu telekineticky Sloane přenesl k sobě, Dean se jemně dotkl její tváře, a oba zase zmizeli v portálu. "Nechce se mi tam Pauline jen tak nechat," řekl smutně Jack, "ale... ona bude živá, takže to bude v pořádku." "Co když místo Sloane v této realitě vezmou jí, a vyjmou jí z hlavy mozek?" vyhrkl Dean. "Tohle není naše realita. Bude to jeden z příběhů v mnohovesmíru, ale né v naší současnosti. Tam na nás, doufám, Pauline pořád čeká," řekl Jack. Velká skupina cestovatelů časem se ocitla v blízkosti skladu zbraní a pyrotechniky u anglického města New Milton.*** "Co tady dělám?!" vyhrkl Alessandro, a nemotorně se opřel o Thiaga. "Nemám nejmenší ponětí, pane," odpověděl Thiago, mnohem neklidnější, než obvykle, "poslední, co si pamatuji, je, že jsem byl zabit vaší dcerou... která byla... změněna... a chvíli předtím zabila vás!" Alessandro zděšeně pohlédl na Deana, a pak i na Curupiru a Lila, které si moc dobře pamatoval z lednové návštěvy.**** "Co se to děje?! Kde to jsme, proč jste tady? Curupiro, vy jste... vy jste živá? Říkali, že jste byla zabita!" vyhrkl Velázquez. Pak si všiml, že dva metry za ním stála Sloane. Byla stejně poděšená jako ostatní, ale nemohla to vyjádřit slovy. Ani ostatní neslyšela. Alessandro propukl v pláč. Objal ji tak pevně, že ji div neudusil. Thiago také začal brečet. Alessandro něco řekl, ale Sloane mu nemohla rozumět. Alespoň Thiago jí znakovou řečí sdělil, že jí oba velice rádi vidí. Sloane to nemohla vyjádřit, a ani nevěděla, co se odehrávalo v hlavách ostatních, čím si právě procházeli se vzpomínkami na svou smrt, avšak její případ byl jiný. Ona si na svou smrt nepamatovala, neboť ve skutečnosti nezemřela. Její vzpomínky byly zmatené. Pamatovala si však, že byla nějak změněna, ačkoliv detaily neznala. Snad se to stalo v budoucnosti? Ale teď byla sama sebou, jako vždy předtím. A to bylo důležité. "Doktore," řekl Jack, a natáhl k Brickellovi ruku. "No to mě podrž," zasmál se Larry, "vy žijete, Jacku. Vy... jste skutečný. Překonal jste svou smrt." "Vlastně jsem nikdy nezemřel, i když si to všichni mysleli," usmál se Jack. "Tohle je vaše dílo? To, že jsme teď tady?" zeptal se vyjevený Brickell. "Je to jeho dílo," odpověděl Mike Brown, "všichni mu vděčíme za záchranu." "Pamatuji si, že jsem zemřel," řekl vážně Brickell. "To my všichni," ozval se Ewet, "ale budete v pořádku, pane. Člověk musí brát věci s humorem. Já osobně jsem rád za to, že si pamatuji na Ngoyův hrot pronikající mým tělem. Zábavná vzpomínka." Jack se otočil na Deana. "Tak tady zemřeli Akihiko, Roger a Fahad?" zeptal se. "Jsou v té budově. Podívej, tati. Shai'ri už se blíží. Jejich poslední bitva nastane brzy," odpověděl Dean. "Tak to tedy ne. Tohle jejich poslední bitva určitě nebude," usmál se Jack, a rychlým krokem se vydal ke skladu.

Po Pierrově slepém, ferálním útoku připomínaly vznášející se zbytky Vládcovy vesmírné lodě zchromlého starce žadonícího o přežití v nelítostné bouři. Skupina robotů X-77 zatočila na nekrytý vnitřek plavidla, a udělala z něj řešeta. Mrtvoly Shai'ri z nebe padaly jako kapky deště. "Yahoo!" vykřikl Black Spier, když to spatřil, a z legrace se pokusil některé z padajících mimozemšťanů strefit paprskem. Neskutečně se hihňal, jakmile jeden mimozemšťan tvrdě dopadl na křídlo jeho letounu. Black Spier letoun trochu pootočil, a spálený, ovšem stále živý Shai'ri, dopadl mezi deset bojechtivých C'rielů. Vše, co z něj pak znovu vyletělo do vzduchu, byly jen osekané ruce a nohy. Roboti se činili. Hnali se za menšími letouny, dosedali na ně, a nutili je k tvrdému přistání, nebo je zkrátka rozstříleli. Zdálo se, že bitva by to mohla být vítězná. Místo toho se blížila jasná prohra. Zatímco Nieto tvrdě pracoval na výrobě léku v laboratoři své podvodní budovy v jezeře Nikaragua, objevil se před ním hologram se satelitní mapou. Shy'rk očividně přivolal posily ze všech koutů světa. Teď na východ Londýna mířily vesmírné lodě z celé Evropy, ze severní a západní Afriky, a obrovská kupa kosmických kolosů se nahromadila i nad Atlantským oceánem, jako by se jednalo o nebezpečný hurikán. "Synu, nevypadá to dobře," řekl Nieto po vysílačce Metallerovi. "Co tím myslíš, otče? Zdá se ti snad, že pět set dvacet jedna zabitých Shai'ri za toto odpoledne je málo? Že mám na víc? Neboj, otče. Rád jich dnes skosím třikrát, co třikrát, čtyřikrát, pětkrát tolik!" odpověděl nadšeně Metaller. Ve vysílačce se ozvalo vřískání jeho oběti. "Ne, synu. Ty si jistě vedeš skvěle. Máme tu ale jiný problém. Shai'ri budou mít brzy posily," řekl Nieto. "Tak ať, otče. Zmasím je," usmál se Metaller. Nato dostal ránu čepelí z meteokolosia. Vojáka Shai'ri, který ho zjizvil, sice ihned probodl, pocítil však, že není tak silný, jak si dříve připadal. Na rameni levé ruky se mu táhla drobná, avšak viditelná jizva. Pierre byl zdaleka tím nejhorlivějším bojovníkem. Od chvíle, co jej okolnosti donutily proměnit se po mnoha a mnoha měsících sebekontroly v zelené zvíře utržené ze řetězu, byl nezastavitelný, neporazitelný, a ničil a zabíjel pro radost. Už to nebyl Pierre, byla to stvůra, kterou Nietovo sérum agresivity kdysi stvořilo. Ani zmutované Chupacabry nebyly tak horlivé, tak brutální a krvežíznivé, jako on. Jeho nevýhodou bylo, že se dokázal rychle vyčerpat. Chránil Pauline, Quartermainea a Tatze s takovou vervou, že se po nějakých patnácti minutách konečně zastavil, a znaveně padl na kolena. Z hrdla té příšeře vyšel Pierrův hlas. Byl pln šoku, otřesu, znechucení. Pierre si prohlédl své drápy, pokryté zelenou krví, a měl pocit, že se pozvrací. Ztratil se. Stal se monstrem. Ovšem již dávno se naučil odsunout tuto složku své osobnosti do hlubin své mysli. Stačilo se soustředit se, a Pierre se postupně změnil zpět v člověka, oděného jen v cárech kalhot. Krev Shai'ri mu na těle zůstala. Z kůže na hlavě mu vyrazily vlasy, a zbarvily se dozelena, jakmile se životně důležitou tekutinou z těl zabitých mimozemšťanů přišly do kontaktu. "Ne, Pierre!" vykřikla Pauline, postavila se, a přiběhla k němu. "Slečno Jetkinsová, tohle nedělejte! Jen pár kroků, a jste mezi nimi," vykřikl zděšeně Quartermaine. Chytil do ruky Tatze, jenž chtěl utíkat za ní. "Aspoň ty tu s námi, se mnou a Jakem, chudými ubrečenci, zůstaň. Prosím, chrabrý Tatzelwurme, synu rakouských Alp! Já bojím se, že šajrijská rána uhodí mne do hlavy brzy!" vykřikoval. Pauline dotáhla Pierra k tyčím postaveným kolem stroje času. "Já už dál nemůžu... Pauline... jsem slabý... vyčerpalo mě to..." zašeptal Pierre. "To bude v pořádku, Pierre," uklidňovala ho Pauline. Všichni tři pohlédli na bojiště. Na obloze se vyrýsovalo několik nových, neporušených kosmických titánů. Šedavé nebe zahalily stovky nových menších letounů s jednotkami Shai'ri. Někteří C'rielové padali s hroznými ranami. V tuto chvíli pocítila Pauline zoufalství. Vytrhla Quartermaineovi laserovou pistoli z ruky. "Právě přišel čas ji použít," řekla mu. "Hele, francouzská hranolko, chraň nás," řekl Quartermaine Pierrovi. Ten však nedokázal reagovat. Byl šíleně vyčerpán. Shai'ri se blížili, oči upřené na Pauline. Ani C'rielové už nedokázali tu novou jednotku zastavit. "Možná nás zabijí," řekla Pauline. "Možná nás Jack vrátí zpátky," zašeptal Pierre. "Vidíš, Pierre? Naděje vždycky je. Ať už to dopadne jakkoliv, něco se stane. Něco velkého, a všechno se změní," řekla tiše Pauline. "Ale za jakou cenu?" řekl Quartermaine. "Vzpomínáš, Pauline, na to, jak... jak Lovci kryptidů poprvé zachránili svět? Z New Yorku?" zavzpomínal znavený Pierre. Pauline se příjemně usmála. "Chybí mi ty časy, kdy všechno bylo docela v pohodě. Kdy nepřítelem byl šílený miliardář, který chtěl mít armádu kryptidů," vzpomínal dál Pierre. "A pak jsme se utkali ještě s jedním... s tím, který nás teď v podstatě chrání," řekla Pauline. "Kdyby se teď něco stalo," vydechl Pierre, a zaklížily se mu oči, "chci ti říct, že si tě moc vážím, Pauline. A všech ostatních Lovců kryptidů taky. Jste mojí rodinou. Jedinou, která mi zůstala. A teď jsi tu z ní jenom ty... jak to říkal Dean, my dva jsme poslední." Pauline se zvedla. Zamířila laserovou pistoli na vojáka Shai'ri, jenž zaměřil své příští oběti. Celá velká jednotka za ním udělala to samé, co on. Nasměrovala své trubicovité pušky na své budoucí lidské oběti. Pak se něco zablesklo. Za Pauline se otevřel portál, a z něj vyšlehly laserové střely, které předáka jednotky roztrhaly na kusy. Portálem s bojovým skřekem proběhli Akihiko, Roger a Fahad, s nadšením doprovázející svého přítele Harveyho, následoval agent Collins, pak agentky Kentová, Lyonsová a Arik Thomson spolu s Megan Leesonovu, objevila se Curupira se svými liánami a také Lil. Za ní utíkali Kate, Alessandro Velázquez, Thiago Raminez, Sloane Walkerová a Larry Brickell. Mike Brown a Stacy Jordan, a Ewet Mbenga, a oba Owenové.

* - návrat k událostem poslední části kapitoly Problémy s identitou

** - návrat k událostem začátku kapitoly Problémy s identitou

*** - návrat k událostem kapitoly Do chřtánu smrti

**** - Alessandro, Sloane a Thiago se v lednu 2020 setkali s Rogerem Neillem, Curupirou a Lilem; zde známost Lovců kryptidů s Velázquezem začala (viz Dobrodružství Rogera, Curupiry a Lila)

Jsou zpět! Ale podaří se jim zachránit naši planetu? Dokáží odolat tak strašné přesile, a přesunout mimozemské kolonizátory do hlubin kosmu? Vyrobí Nieto lék na smrtelnou nemoc šířící se po planetě? Pokračování příště!