Jack Owen. Status: mrtvý. Zabit C'riely. Kate Henshall. Status: mrtvá. Zabita Olgojem chorchojem. Curupira. Status: mrtvá. Zabita gangstery. Lil. Status: mrtvý. Zabit gangstery. Barbara Kent. Status: mrtvá. Zabita Archibaldem Quartermainem. Amanda Lyons. Status: mrtvá. Zabita Archibaldem Quartermainem. Gregory Martin. Status: mrtvý. Zabit Shai'ri. Seth Hutchinson. Status: mrtvý. Zabit Shai'ri. Aleksey Paterson. Status: mrtvý. Zabit Shai'ri. Arik Thomson. Status: mrtvý. Zabit Shai'ri. Megan Leeson. Status: mrtvá. Zabita Shai'ri. Collins. Status: mrtvý. Zabit Shai'ri. Ewet Mbenga. Status: mrtvý. Zabit Claudem Ngoyem. Mike Brown. Status: mrtvý. Zabit Reh'shbem. Stacy Jordan. Status: mrtvá. Zabita Reh'shbem. Larry Brickell. Status: mrtvý. Zabit Shai'ri. Thiago Raminez. Status: mrtvý. Zabit Sloane Walkerovou. Alessandro Velázquez. Status: mrtvý. Zabit Sloane Walkerovou. Roger Neill. Status: mrtvý. Zabit Shai'ri. Fahad Ghazalli. Status: mrtvý. Zabit Shai'ri. Akihiko Yukimura. Status: mrtvý. Zabit Shai'ri. Shy'rk. Status: živý. Reh'shb. Status: živý. Sloane Walker. Status: neznámý. Deylin Nieto. Status: živý. Metaller. Status: živý. Robbie Pierce. Status: živý. Claude Ngoy. Status: živý. Tatz. Status: živý. Pierre Leroy. Status: živý. Pauline Jetkins. Status: živá. Archibald Quartermaine. Status: živý. Dean Owen. Status: živý. Jak velká je vlastně naděje?
LOVCI KRYPTIDŮ 4: POSLEDNÍ VZDOR, ČÁST PRVNÍ:
Ngoy zanořil do svého měkkého těla pravou ruku. Částice komunikačního zařízení Shai'ri, obalené nestálými molekulami jeho útrob, se rychle daly dohromady, a přístroj se tak vrátil do svého původního tvaru. Ngoy ho postavil na vysušenou půdu, a přejel po něm očima. Toto byla zbraň, po které vždy toužil. Po čtyřiceti letech se mu dostalo pomstít se celému lidskému druhu. Hořká touha po pomstě ho dovedla až sem. Brzy měl uskutečnit svůj plán, a rozšířit smrtelnou nemoc po celé planetě. V nitru se smál při pomyšlení na to, že lidé ve všech koutech planety budou již brzy odkašlávat své poslední vteřiny. Celý ten chamtivý, patetický druh, rozšířený v miliardách po celé Zemi, se měl brzy stát druhem ohroženým, a pak nakonec i vyhynulým. "Lidé říkají oko za oko," řekl si pro sebe Claude Ngoy, "snížil jsem se k tomu, abych přistoupil na jejich hru. Když svět už nikdy nespatří Rapanai, pak nespatří ani lidi. Vždycky jsem tušil, že to přijde. Vždy jsem na to byl připraven." Zahleděl se do zkumavek s viry, které držel mezi prsty levé ruky. "Příroda vymyslela, jak se zbavit těch, kteří se jí vymkli z rukou. Já jí dnes pomůžu odstranit ten největší omyl, kterého se kdy dopustila," dopověděl sobě, a začal zkumavky jednu po druhé zasouvat do trubicovitého přístroje. Zasunul jednotlivé nohy podstavce hluboko do země, tak hluboko, že by s jejich vytažením obyčejný člověk bojoval celé hodiny. Začal se soustředit na své tělo. Řídil pohyb buněk tak, aby se jeho ruce prodloužily v dlouhá slizovitá chapadla, a ta pak do zařízení zasunul. Dodal mu energii. Proces rozšiřování viru započal. Komunikační zařízení bylo zapnuto, a tenkou světelnou čarou se spojilo s přístrojem v nedalekém táboře Shai'ri uprostřed zdemolovaného Londýna. Odtud se vydalo několik světelných linií na jih, na sever, na východ i na západ. Síť vytvořená komunikačními přístroji mimozemšťanů po celé planetě překročila hranice států, zakryla souš i moře, zamířila do nížin, výšin i do hor, a všude, kde se jen tyto stroje nacházely, vytvořila pro lidský druh smrtelně nebezpečné území. Většina Shai'ri po celém světě očekávala jen nějakou zprávu od svých druhů, případně přeposlání malé hmoty. Žádný z mimozemšťanů nebyl překvapen. I kdyby však věděli, že přeposlaná zpráva není určena jim, neděsili by se. Naopak by zřejmě vyhubení druhu, který považovali za nižší, vítali. Ngoy však s nimi tento pohled nesdílel. Pro něj byla pomsta celému druhu zakořeněna v traumatických, hořkých, smutných a bolestných vzpomínkách plných nářku, vzteku a osamění. Nestavěl se nad lidský druh. Vyhubit jej hodlal jen pro jeho neskutečnou nebezpečnost. Když vlastním tělem cítil, že komunikační zařízení po celém světě již síť k rozeslání viru sestavila, pomýšlel na to, že dělal přírodnímu světu službu. Ať už měla většina lidí na světě podíl na hubení ostatních živočišných a rostlinných druhů či ne, patřila dle Ngoye k vinnému druhu. Jestliže byli Rapanai vyhubeni jako celek, až na jednoho, na R'shakka, který se stal Claudem Ngoyem, pak mělo být jako celek vyhubeno i lidstvo. Ngoy svým tělem pomalu dodával zařízení více a více energie, až proces dospěl do chvíle, kdy byl již nevratný... Pierre, Pauline, Quartermaine a Dean ujížděli na mimozemském vozidle s řetězovými koly suchou pustinou jen asi kilometr a půl od místa, z něhož Ngoy hodlal vyslat virus do zbytku světa. Za nimi letěly stovky letounů Shai'ri a ohromné vesmírné lodě. "Poslyšte," ozval se Pierre, sedící na vozidle až úplně vzadu, "přenechám telepatickou korunku na starost Deanovi, ten to s ní už umí. Já využiju své síly, a postavím se našim pronásledovatelům." Pauline, která řídila, se zděsila. "Proti téhle přesile? Neblázni, Pierre, tohle nemá smysl!" zakřičela. "Jo? Ujíždět před nima taky nemá smysl! Začínají po nás pálit, Pauline!" odpověděl Pierre. Spěšně předal Deanovi telepatický přístroj, a ten si ho umístil na hlavu. Dokázal replikovat telepatický štít, kterým předtím Pierre chránil mysli svých přátel před Shy'rkem a dalšími mimozemšťany schopnými psychického útoku. Cítil v hlavě myšlenky každého z nich. V okolí jich byly tisíce. To nebylo dobré. Armáda Shai'ri šla po čtyřech vcelku obyčejných lidech, a oni tentokrát neměli nic, čím by se mohli zachránit. Pak Dean ucítil přítomnost Clauda Ngoye v nepříliš velké vzdálenosti. Opět pronikl do jeho hlavy, tentokrát se však ponořil mnohem hlouběji. Ucítil tu strašnou zlobu, radost z dokončení vražedného plánu, jež Pierra děsily natolik, že už nikdy nehodlal do Ngoyovy mysli proniknout. I Dean sebou trhl, když o tyto myšlenky zavadil. Zároveň byl šokován nenadálým zjištěním, že Ngoy právě začal s uskutečněním svého plánu. "Kruci!" zařval Dean. "Co se děje?! Útočí ti na hlavu nebo co?!" zakřičel vyděšeně Quartermaine. "Ne. Zaznamenal jsem Ngoye. Začal s tím!" zařval Dean. "Cože?! To snad ne!" vykřikla Pauline. "Mami, jeď na severovýchod. Jo, tímhle směrem. Tímhle směrem! Vidíš to tlačítko vedle té velké páky napravo? Zmáčkni ho. Trochu zrychlíme. Jestli chceme Ngoye zastavit, musíme se k němu dostat sakra rychle," řekl v rychlosti Dean. Na vozidlo se ze vzduchu sneslo třináct Mothmenů. Pauline zrychlila, ale můří muži také. "Tak proto se říká, že Mothman dokáže lítat rychlostí Ferrari!" zachechtal se Quartermaine. Předák skupiny na tým plivl. Toxické sliny dopadly Pierrovi na hlavu. Nadlidsky silný Francouz vykřikl příšernou bolestí, a sáhl si na obličej. Kůže na čele se mu úplně rozpustila. Odpadla mu do dlaně. Připomínala horkou kaši, a ještě bublala. Díky regeneračním schopnostem se mu však ošklivá rána ihned zahojila. "Tak tohle na mě nezkoušejte, imbéciles!" zařval naštvaně Pierre, a seskočil z vozidla. "Proboha, Pierre! Co to děláš?!" řvala Pauline. Pierre se odrazil od země, a předáka skupiny Mothmenů srazil pěstí. Při skoku přerazil jemným pohybem rukou křídlo mimozemšťanovi za ním, pak dopadl na zem, odrazil se znovu, a dalším dvěma roztříštil nárazy pěstmi lebky. Vozidlo se pomalu začalo ztrácet z jeho dohledu, proto se tedy rozběhl, učinil dlouhý skok, pak ještě jeden, a rázem běžel napravo od svých přátel. Odrazil se špičkami od země, a dosedl zpátky za Quartermainea. "To bylo úžasné! Kdybych mohl mluvit s Jakem, řekl bych mu, že jsi byl špičkový, parádní a krutý! Ale radši to řeknu tobě, Pierre. Byl jsi špičkový a tak dále," protáhl Quartermaine. "Nech si to, můžeš to napsat na můj náhrobek," řekl Pierre, "fakt nevím, jak to přežijeme. Hele, letí za námi patnáct letounů. Zbytek té Mothmení skupiny je nám taky v patách. A tam vzadu jsou další Mothmeni." Zpoza nedalekého kopce vyrazila skupina vojáků Shai'ri na vozidlech s řetězovými koly, a v průběhu několika desítek vteřin dohnala Lovce kryptidů. Pauline byla nucena kličkovat, aby se vyhnula světelným střelám z jejich trubicovitých pušek. Bitva byla nevyhnutelná a předem prohraná. Shai'ri a jejich posluhovači zde byli v naprosté přesile.
"Proto se Ngoy vydal sem," řekla Pauline, "protože v Británii je víc Shai'ri než kdekoliv jinde na světě." "Věděl, že se ho pokusíme zastavit, a tak zamířil do oblasti, která je pro nás nejvíce nebezpečná," dodal Dean, "já to věděl. Ale nechtěl jsem vás tím děsit." "Možná netušil, že po nás jde přímo Vládce, ale chápal moc dobře, že čtyři lidi se k němu v takovém prostředí nedostanou," řekl na to Pierre, "je to chytrák. A my jsme jen banda blbů, která pomře dřív, než Ngoye s tou jeho zázračnou hračkou vůbec uvidí." Z šedých mračen na severu vyletěl další vesmírný kolos, a pušky rozmístěné po celém jeho těle začaly opuštět obrovské energetické střely. Jedna z nich téměř zasáhla vozidlo. "Chlapče, nechtěl bys použít ten svůj drahokam?!" vykřikl na Deana Quartermaine. "Co s ním?!" zakřičel Dean. Vedle vozidla dopadla další střela. "Krucinál, kdybych ho měl já, nic se nám nestane! Vytáhni ho, ať aspoň vytvoříme nějaký energetický štít spolu, když mi ho nechceš půjčit!" křičel Quartermaine. "Dělej, Deane!" zařval Pierre. Vytáhnout Briddimský drahokam z kapsy za jízdy nebylo pro Deana tak jednoduché, zvlášť když prsty druhé ruky přidržoval na hlavě telepatickou korunku, a loktem jistil stroj času, na rozdíl od Quartermainea, který měl na klíně jen krabičku na odsávání energie z drahokamu a čtyři tyče. Jakmile se oba dotkli drahokamu, vytvořil se kolem vozidla pohyblivý modrý obal. Všechny ty světelné střely, mířící nejen ze severu, ale i z jihu, a ze západu, se od něj odrážely. "Vidíte? Nejsem zlej," zasmál se Quartermaine, "zase jsem tu někomu zachránil život. Za to byste mi měli složit poklonu, vážení přátelé. A kdyby tady byl Jake, s radostí bych mu řekl, že... ehm... Jetkinsová, dávejte sakra pozor na cestu!!!" Pauline omylem zavadila vozidlem o ostrý skalní výstupek. Quartermaine z něj sletěl, a energetický štít se vypnul. Dean včas chytil přístroj na odčerpávání energie. Kdyby tak neučinil, odpadl by od kabelu, a nejspíše by se při pádu o zem zničil. Pierre z vozidla okamžitě seskočil a zvedl Quartermainea. "Au. Au. Au," naříkal Quartermaine, a hladil si rukou zaprášený obličej. "Rychle! Cítím, že jsme blízko. Ngoy není daleko odsud," řekl Dean. Jen o chvíli později spatřili na vyvýšeném místě, na nízkém kopečku, dvoumetrového Rapanai s chapadlovými předními končetinami ponořenými do trubicovitého komunikačního zařízení Shai'ri. Plně se soustředil na svou práci, nevšímaje si rachocení a výbuchů, ke kterým okolo přijíždějícího vozidla neustále docházelo. Pauline zamířila v plné rychlosti k němu, a pak náhle vozidlo vyletělo do vzduchu. Ozvala se příšerná rána. Najelo na minu. Ngoy je kolem nízkého kopečka vysázel pro případ, že by se ho někdo - konkrétně zbylí Lovci kryptidů - pokusil zastavit. Netušil, kolik jich ještě mohlo být, a Deana, jehož přítomnost ve své mysli dosud neucítil díky jeho opatrnému přístupu k telepatickému zařízení, považoval za mrtvého. Věděl však, že přijdou. Pierre zachytil ve vzduchu Pauline, a tvrdě s ní dopadl na zem. Quartermaine a Dean na tom byli trochu lépe. I se strojem času a vším dalším vybavením z vozidla seskočili hned, když se vozidlo trošičku zvedlo, a teď se jen s úpěním váleli po zemi. "Nedostaneme se k němu," vyhrkla Pauline, a ruku si položila na břicho. Ucítila nějakou bolest. I když jí Pierre při pádu zachytil, šíleným způsobem si namohla pár svalů, a to v jejím stupni těhotenství nebylo vůbec dobře. Armáda Shai'ri ustala v útoku. Shy'rk a Reh'shb, nacházející se ve Vládcově lodi, spatřili bizarního sliznatého tvora u komunikačního přístroje Shai'ri, a nedokázali si vysvětlit, čeho se dopouštěl. Nebyli tím šokováni, ale rozhodně je to trochu překvapilo. Shy'rk telepaticky všem vojákům Shai'ri i Mothmenům poručil, aby se zastavili. Kopec byl ze všech světových stran obehnán mimozemšťany, na jeho jihozápadní straně stáli čtyři znavení lidé, a z jeho nízkého vrcholku odesílal Claude Ngoy do světa smrtelný virus. "Ngoyi!" zařval Pierre. Claude vůbec nereagoval. Pierre se otočil na své přátele. "Skočím za ním. Určitě je tu víc min, vy za ním nemůžete. Ale já jo. Přeskočím tu pomyslnou hranici. I kdyby byly nějaké výbušniny kolem něj, neroztrhají mě úplně. Zahojím se," navrhl, a užuž by se vrhl do akce, kdyby ho Pauline nezachytila za ruku. "Propána, Pierre, vezmi si aspoň to pyrotechnické vybavení z New Miltonu!" vyhrkla. Dean přiběhl k Pierrovi a podal mu batoh s výbušninami. "Zapal ho. Rychle! Ten virus bude rozeslán za chvilku, ještě tomu můžeš zabránit!" zakřičel na Pierra.
Claude Ngoy začal řvát. Celý se roztřásl, jako by byl v křeči. Přístroji dodával energii na pokrytí celé planety ze svého těla. To bylo sice nezničitelné, ale stále se jednalo o živoucí organismus. Nastala chvíle, na kterou se Ngoy připravoval. Slábl. Zařízení bylo plně uvedeno do chodu, a Ngoyovy ruce se zapálily. Přestože mu instinkt říkal, aby se od přístroje okamžitě odtrhl, držel se ho. Dean telepaticky pronikl do hloubi jeho mysli. Tam, kam se Pierre pokoušel dostat, a nebylo mu to dovoleno. Ngoyovy myšlenky na uskutečnění plánu byly plné žalu. Od začátku věděl, že pro vyhubení lidstva bude muset podstoupit oběť. Za rozšíření viru po světě zaplatí svým životem. Plameny z rozehřátého přístroje jeho tělem prostupovaly, jako by byl polit benzínem. Dean padl na zem. Cítil tu strašnou bolest, a Quartermaine s Pauline mu museli telepatickou korunku od hlavy silou odtrhnout. Ngoy jeho krátkou přítomnost v hloubi své mysli ani nezaznamenal. Myslel jen na své zemřelé příbuzné, na to, jak i oni zmírali v hrůzné bolesti v plamenech. Ty se z rukou a trupu rozšířily až k Ngoyově hlavě, a kusy slizu, proměněné v popel, z ní začaly odpadávat. Pierre pohlédl na Pauline. "Co to dělá?! On se zabije!" zařval. "Přišli jsme pozdě," zašeptal znaveně Dean, a zakryl si ruce očima. "Rapanai!" vykřikl v agonii Ngoy. "Náš druh je pomstěn! Miliony let vývoje s mou smrtí nenávratně zmizí! To však za cenu vyhubení druhu, který si nikdy nezasloužil existovat, na rozdíl od toho našeho!" "Ngoyi!!!" zařval Pierre. Učinil dlouhý skok, jen aby dopadl na neviditelnou minu, a v krvi s otevřeným břichem dopadl pouhých pár metrů od místa odrazu. "Drahokam, mládenče!" vykřikl Quartermaine na Deana. Pak si všiml, že démant ležel na zemi kousíček od hořícího vozidla. Zvedl ho ze země, zatnul zuby, a namířil ho na Ngoye. V tu chvíli se země zachvěla. Vzduchem proletěla neviditelná vlna, zvedl se prach, a Ngoy naposledy vykřikl. Pronesl několiv slov v jazyce Rapanai, jenž zanikl spolu s ním. Aby vyhubil druh, který tolik nenáviděl, obětoval sám sebe. Věděl, že musel přístroji darovat veškerou svou životní energii, aby virus rozšířil do všech koutů světa. Dean zakryl vlastním tělem Pauline, ale vlna je oba porazila. Asi o minutu později se Dean zvedl ze země. Nejprve pro něj bylo vše rozmazané. Nedokázal uvěřit tomu, co se právě stalo. Mezi mračny prachu spatřil trubicovité zařízení stále ve své původní pozici. Claude Ngoy byl pryč. Před přístrojem ležela sotva viditelná hromádka popela. Dean vydal z hrdla strašný, nelidský řev. Neuspěl. Podíval se do očí své matce. Působila zděšeně. Zorničky měla rozšířené, nahlas oddechovala, a rukama si držela hrudník i krk. "Ten virus je teď všude, že?" vyhrkla. Dean zavřel oči. "Mohli jsme mu v tom zabránit... ale jak?! Vždyť to bylo už dopředu prohrané," řekl pomalu, a utřel si slzy. V pustině zavládlo ticho. Vojáci Shai'ri nevydali jedinou hlásku. Ani Shy'rk netušil, co se právě přihodilo. Věděli to jen ti lidé, po kterých šel. Dean a Pauline se na sebe chvíli vyděšeně dívali. Pierre ležel nehybně v krvi na zemi, a jakmile ho Pauline spatřila, rozbrečela se. Nehýbal se. To při jeho schopnostech nebylo normální. Quartermaine stál jako solný sloup, Briddimský drahokam stále držel v ruce, namířený k epicentru nakažení. V očích měl strnulý výraz, pot mu stékal po čele i po tvářích v mohutných proudech, a celý se třásl. Koutkem oka pohlédl na Deana a Pauline. Byl to ten nejupřímnější výraz, jaký jim kdy ukázal. Značil strašlivý šok...
Toho dne skončil život Clauda Ngoye, posledního z Rapanai. Smrt zažil již několikrát, ale tentokrát zemřel úplně. Svou první smrt zažil v Konžském deštném pralese roku 1980. Tehdy zemřel R'shakk, milý, nadšený mladý Rapanai, toužící po poznání světa, jenž ho obklopoval. Lidé spálili všechny ostatní zástupce jeho druhu. Neschopný se rozdělit ve více jedinců a svůj druh tak zachovat a rozšířit, přijal R'shakk jméno jediného čestného člověka, kterého kdy znal. A vydal se na čtyřicet let trvající cestu plnou vzteku a smutku, řádění i bědování, během níž se snažil lidskému druhu ubližovat a rozvracet jím vytvořený svět. Ohněm prošel již několikrát, neporazil ho ani Deylin Nieto, a vždy se vztekem pokračoval. V roce 2020 dosáhl cíle za cenu svého života. Rapanai tak zcela zmizeli ze zemského povrchu, a lidstvo mělo následovat. Vymírání lidského druhu započalo.
Lovci kryptidů neuspěli. Deanův temný svět se stal realitou. Jedinou nadějí jsou nyní Briddimský drahokam a stroj času. Otázkou však je, zda se týmu vůbec poštěstí jej použít. A pokud ano, bude vůbec fungovat?
Žádné komentáře:
Okomentovat