Vánoce se zvířecími modely: Nové přírůstky do sbírky ze Štědrého dne 2024

Včera byl Štědrý den, a já doufám, že jste v jeho druhé polovině, zřejmě k večeru, nalezli pod vánočním stromečkem dárky, které vám vykouzlily úsměv na tváři. Já jich popravdě našel celou řadu - kromě termotrička a ponožek jsem rozbalil mj. i tři knížky (jste-li se mnou v kontaktu přes e-mail, nejspíše už víte, které) a tři zvířecí modely. Má rozsáhlá sbírka figurek se opět rozrostla, a já jsem si řekl, že s vámi hned s 25. prosincem budu sdílet fotografie těchto modelů, ze kterých jsem šťastný. Vyrazil jsem tedy dnes po první hodině odpolední ven, do míst v okolí mého bydliště, kam mí noví přírůstci mohou dočasně zapadnout, a kde mohou hezky zapózovat.

Poslední článek s fotografiemi modelů jsem s vámi sdílel na začátku prosince, a sliboval jsem tehdy, že v brzké době napíši další. No, slib jsem tak trochu splnil, co myslíte? Samozřejmě se nechci chlubit kvalitou - jak víte, raději fotím živá zvířata, to mi se zrcadlovkou vždy šlo. Živá ropucha, mlok nebo ještěrka se mi prostě prezentují fotografiemi lépe, než modely zvířátek. Matymu z blogu Zoo Moravia mohu jen závidět jeho schopnost fotit je tak, že na jeho fotografiích působí jako reálná zvířata. Není to ale tak, že bych se alespoň trochu nesnažil. Každý je zkrátka dobrý v něčem, ale málokdo ve všem.

Nejprve tu mám vánočního raptora. Klasický Velociraptor od Collecty z roku 2008, který se dost možná nachází i ve vaší soukromé sbírce modelů druhohorní zvířeny. Popravdě, nevím, kolik mám nyní ve své sbírce dromaeosauridů, ale málo jich není. Tuto oblůdku jsem ale vždycky chtěl, a jsem za ní moc rád.

Snažil jsem se, co jsem mohl, udržet raptora v mé blízkosti a na pozlaceném vánočním vodítku. Jenže to nešlo. Ta neopeřená oblůdka se vydala na průzkum lokálního parku, a dříve, než jsem se naděl, stalkovala už snadno získatelnou kořist v podobě hladových kosů, pátrajících zase po žížalách. Tady ji máte vyfotografovanou těsně předtím, než se do něčeho zakousla. Ale nebojte, na odvoz do nemocnice to nebylo (alespoň podle mne... nevím no, ten pán ty prsty svíral poněkud bolestně, ale zůstaly mu připojené k ruce a to je to hlavní).

Tato fotografie byla pořízena nedlouho předtím, než jsem sám musel zamířit do nemocnice... přiznám, že ten srpovitý dráp v břiše bolel, ale dalo se to přežít. Nezkoušejte to doma se svým raptorem, ale já mám s perforací žaludku srpovitě zahnutým drápem a následnou lékařskou péčí vcelku dobré zkušenosti - v rámci možností...

Poté, co jsem svého raptořího nezbedu odvedl, vynořil se náhle z blízkého lesního porostu tento malý černobílý zázrak. Nebyla to malá panda, ale jezevec! Čmuchal po potravě...

Sledoval jsem ho při pobíhání po suché zemině. Čenich měl neustále při zemi, a já čekal, kdy konečně vytáhne nějakou tu žížalu, červíka či cokoliv jiného, čím se tito generalističtí lasicovití živí. 

Sice jsem se nedočkal přihlížení jeho lovu, ale to nevadí, protože se zcela náhle rozhodl mi takto hezky zapózovat a ukázat mi svá očka... anebo jsem ho k tomu donutil já. Tento model jezevce je též od Collecty, a je z roku 2006. Na bříšku má napsané dřívější jméno společnosti, Procon. 

A pak tu máme tohoto krasavečka! Třetím a posledním zvířecím modelem, který mi měl letos na Štědrý večer udělat radost, je mládě mrože od Collecty z roku 2012. Jsem z něj nadšen - stejně jako z předchozích dvou modelů - a velice se mi líbí jeho namalované vousky.

Zde ještě fotka z profilu. No řekněte, není tenhle mrožík k zulíbání? 

A to je protentokrát vše. Ještě připomenu, že zdají-li se vám fotografie v článku nějak rozmazané, klikněte na ně, a zobrazí se v lepší kvalitě. Bylo moc fajn modely takhle nafotit a prezentovat vám je na Blogorgonopsidovi. Doufám, že jste si je užili, a kdo ví, třeba si je koupíte též.

Přeji vám, ať je pro vás tento i zítřejší den vydařený, a snad si užijete běh k Silvestru a Novému roku. Články zde budou nadále přibývat!