Nadešel čas publikovat na mém blogu další "předpovědní" článek týkající se tématu důležitého pro nemálo nostalgiků toužících po sněhobílých Vánocích. Napadne letos na Štědrý den sníh? Užijeme si bílých Vánoc? Tyto články píši každý rok již od prosince 2010, a zimní program Blogorgonopsida si už bez nich nelze představit. Stejně jako vždy, i tentokrát budu věnovat pozornost nejen tomu, zda nás čekají bílé Vánoce, ale i výhledu do dnešním dnem začínající zimy jako takové a problémům současného světa souvisejícím s antropogenní změnou klimatu. Nemohu vám zaručit žádnou předpovědní přesnost, pokusím se však shrnout to, co je obecně známo, a co by vás mohlo zajímat.
Zasněžené Vánoce?
Přiznejme si jednu věc. Vánoce v takové podobě, v jaké je vyobrazoval Josef Lada, už ve střední Evropě pěkně dlouho nenastaly. Osobně si vzpomínám, že sníh napadl alespoň v části ČR, kterou obývám, na Štědrý den v letech 2005 a 2010, a když jsem se probudil 24. prosince 2023, nacházela se venku též vrstvička sněhu, byť v průběhu dne rozbředla. České Vánoce v jednadvacátém století zkrátka nejsou dobrými kamarády se sněhobílou pokrývkou krajiny. Takže jak to bude letos? Na webu iDnes.cz se před dvěma dny objevil článek s titulkem "Šance na bílé Vánoce roste. Před svátky napadne sníh i v nížinách", který vycházel z pravidelné předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu. Ve skutečnosti to ale z mého laického pohledu moc slibně nevypadá. Po celé ČR panují v posledním týdnu celkem vysoké teploty, i kolem 8°C během dne. Dnes je v Praze polojasno, teplota se drží na 4°C, zítra má být teplota o dva stupně vyšší, ale má být zataženo, a v pondělí 23. prosince by mělo pršet při až 3°C po dvanácté. V úterý 24. prosince sice bude teplota v Praze ráno na nule, takže kdyby během noci něco málo napadlo, mohlo by se to do rána udržet, nicméně do 10:00 už teplota vystoupá na 1°C, a na něm se bude držet i do jedenácti v noci. Čekání na Ježíška tedy nebude arktické. V Ostravě, kdesi v hlubinách Slezska, kterým jsem v životě neporozuměl, má v úterý pršet, a ve 13:00 se má teplota držet na asi 3°C. Brno - stejné. Ano, může sice padat déšť se sněhem, ale držet se nebude. Před Štědrým dnem má sice do Česka dorazit studená fronta, jež přinese sníh do hor, ale v nížinách si ho asi moc neužijeme.
Jaká bude zima 2024/2025? Užijeme si alespoň na nějaký čas sněhu?
Nejsem rosnička. Více se vyznám v dílech evolučního biologa Stephena Jaye Goulda, v přírodopisných dokumentech Nigela Marvena či ve vývoji šupinatých, anebo třeba v druhové diverzitě gorgonopsiánů, než v předpovědích počasí. Nicméně podle všeho má být tato zima poměrně mírná, staré a přehnané odhady snad někdy z jara, podle nichž by nás měla čekat ladovská zima, byly právem vyhozeny z okna, a spíše to vypadá, že zažijeme teplou zimu. Deník.cz v srpnu informoval, že stratosferické oteplování nad jižním pólem může do západní části severní polokoule přinést studenější zimu. Je možné, že v USA a v Kanadě budou během tohoto zimního období nastávat další výrazné problémy kvůli blizardům atp. Pro střední Evropu taková stratosferická anomálie nad Antarktidou znamená něco úplně jiného - teplou zimu. Mají nás čekat vyšší teploty, aneb prodloužený podzim. Z mé zkušenosti byla poslední skutečně bílá zima ta v letech 2021/2022, kdy se během ledna sníh velmi dlouho držel. Letos to nevypadá tak, že bychom si měli sněhu příliš užít. Snad nějaký v nížinách napadne, ostatně ve městech běžněji dochází k průmyslovému sněžení kvůli přítomnosti většího množství kondenzačních jader v ovzduší, takže se nemusíte bát, že byste se v nějakém tom lehce znečištěném sněhu nemohli malinko porochnit. Možná někde na vesnici uprostřed divokého Slezska, někde u té zaneřáděné Ostravy (když už si do ní kopu), bude i dost sněhu na kopečku, abyste se z něj mohli svézt na saních. O nějakém brodění po pás ve sněhu (což jsem jako dítě zažil!) si ale letos můžeme nechat jen zdát.
Rok 2024 je oficiálně nejteplejším v celé historii měření
Vzpomínáte, jakými slovy začínal třetí (či čtvrtý, záleží, jak to počítáte) odstavec loňského článku na toto téma? Ano, rok 2023 byl v historii klimatologických měření tím nejteplejším. To už ale neplatí. Letošek ho totiž překonal, a došlo k zásadnímu přelomu, který bude s rokem 2024 navždy spjat. Zcela poprvé totiž letos od začátku průmyslové éry globální teploty přesáhly navýšení o 1,5°C oproti průměrným teplotám z období 1850-1900. Všechny zpravodajské weby, které tuto informaci uvádějí - Reuters, Euronews.com, BBC News - mají pravdu. Web Světové meteorologické organizace publikoval dne 11. listopadu 2024 článek, ve kterém byly pro obecné čtenářstvo shrnuty nejdůležitější informace o zvyšujících se teplotách v tomto roce. Dovolím si tyto informace přeložit a prezentovat je zde. Od ledna do září 2024 byla tedy globální průměrná teplota o 1,54°C (plus mínus 0,13°C) nad pre-industriální úrovní. Poslední desetiletí bylo za sledované období tím nejteplejším, a naše planeta je na tom čím dál hůře. Generální tajemník OSN Antonio Guterres prohlásil na ostře kritizované Klimatické konferenci v Baku: "Klimatická katastrofa poškozuje zdraví, prohlubuje nerovnosti, poškozuje udržitelný rozvoj a otřásá základy míru. Nejhůře jsou zasaženi zranitelní." Někteří se snaží konejšit vyděšené obyvatelstvo světa. Argentinská meteoroložka a generální tajemnice Světové meteorologické organizace Celeste Saulo uvedla: "Vzhledem k tomu, že měsíční a roční oteplování dočasně překročí 1,5 °C, je důležité zdůraznit, že to neznamená, že se nám nepodařilo splnit cíl Pařížské dohody udržet nárůst dlouhodobé průměrné globální povrchové teploty výrazně pod 2 °C nad úrovní před průmyslovou úrovní a usilovat o omezení oteplování na 1,5 °C." Samozřejmě s nástupem příštího prezidenta USA Donalda Trumpa, který popírá současnou antropogenní klimatickou změnu a který cílí k obnovení těžby fosilních paliv ve své zemi, je jasné, že cíle Pařížské dohody nebudou nikdy splněny. Vítězství anti-intelektuálnosti, protivědeckosti a republikánského fašismu v Americe bude znamenat horší časy pro nás všechny; jak už jsem vás v listopadu informoval, pod Trumpovou administrací bude vypuštěno do atmosféry o 2,7 miliardy tun uhlíku více, než kdyby listopadové volby vyhrála Kamala Harris. Oteplení je nevyhnutelné a s ním i zvyšování hladiny oceánů, zvýšení acidifikace oceánské vody a kolaps ekosystémů. Žijeme v době klimatické katastrofy, a kdo to popírá (nebo kdo nazývá tento fakt jakýmsi "alarmismem"), strká hlavu do písku.
Tající sníh. Fotografie z webu Infotel.ca
Svět extrémů
Není na škodu sledovat web World Weather Attribution, akademického projektu, jehož cílem je vypočítávat škody způsobené dopady klimatické změny na lidskou společnost a životní prostředí. Rok 2024 byl plným extrémů, a World Weather Attribution o nich informuje jazykem dostupným pro každého s průměrnými znalostmi angličtiny. Upozorňuje například na to, že letošní období dešťů v západní Africe způsobilo katastrofické záplavy v Nigérii, Nigeru, Čadu a Kamerunu. Nebývale vysoké srážky - které byly dříve v regionu vzácné, ale v posledních letech jsou běžnou událostí kvůli zhoršující se klimatické situaci naší planety - vedly ke konfliktům, zvýšení chudoby a velkým ztrátám na životech. Změna klimatu byla také mocným pohonem letošní tajfunové sezóny na Filipínách; ostrovní zemi zasáhlo celkem šest tajfunů v době pouhých 30 dnů, a to letos od konce října do poloviny listopadu. Zasaženo jimi bylo 13 milionů lidí, tzn. více osob, než obyvatel celé České republiky! Extrémní tajfuny způsobily velké ztráty na životech (jen dva z nich, Trami a Kong-Rey, zabily 160 lidí), škody na majetku a poškodily infrastrukturu. Supertajfun Man-Yi se mohl "pochlubit" rychlostí větru 195 km/h, což je obrovsky vysoká hodnota. Představte si, že jste obyvatelem filipínské vesničky, nemůžete prchnout před extrémním deštěm, a i ve skrytu svého domku bojujete s tak silným větrem, který nakonec pravděpodobně vaši střechu strhne, a vám hrozí smrt. Další supertajfun, Xying, na ostrově Luzon foukal rychlostí 240 km/h. Počínaje březnem 2024 se Mexiko, zbytek Střední Ameriky a jižní a západní státy USA potýkaly s horkými vlnami, které měly za následek zvýšení počtu požárů, masová úmrtí populací ohrožených druhů a 155 úmrtí lidí v Mexiku se 167 úmrtími obyvatel USA. Ekopark Selva Teenek v mexickém státu San Luis Potosí zaznamenal úmrtí minimálně stovky papoušků, tukanů, netopýrů a dalších zvířat. Evropa zažila letos nejteplejší léto v historii klimatologických měření, s přízemními teplotami průměrně o 1,54°C vyššími než v období 1991-2020. Byl tak překonán letní rekord z roku 2022. Copernicus spolu se Světovou meteorologickou organizací uvedl v dubnu 2024, že Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na naší planetě - otepluje se dvakrát rychleji, než ostatní. Co to znamená do budoucna? Více horkých vln, více záplav, vymírání druhů, více zdravotních problémů a úmrtí zranitelných. Je neuvěřitelné, že někteří stále odmítají implementaci slabého Green Dealu, který ale vůbec nedostačuje potřebným a radikálnějším změnám, jež jsou pro zachování kvality života a životního prostředí v Evropě potřebné. Zmínit musím také letošní extrémní záplavy v České republice a dalších zemích střední Evropy, způsobené bouří Boris. Při události zemřelo 24 lidí, tisícovka Italů musela být evakuována (vláda krajně pravicové Georgie Meloni byla kritizována pro svou neochotu bojovat s klimatickou krizí) a je očekáváno, že k podobným událostem bude v Evropě docházet častěji! O to horší je, že požadavky klimatických aktivistů požadujících potřebné změny nejsou stále celou řadou lidí, včetně těch ekonomicky mocných, akceptovány.
Zvířecí aktivita a zima v ČR
Přílet havranů do ČR je vždy předzvěstí zimy, a může vypovědět něco o pohybech vzduchových hmot a tedy i podobě nadcházející zimy. Letos přiletěli tito ptáci ze severu dokonce s předstihem; jak informovaly Novinky.cz, na jižní Moravě se objevili o tři dny dříve, než je zvykem. Konkrétně tedy přiletěli do Brna 18. října, přičemž je posledních asi padesát let jejich přílet očekáván zhruba na 21. října. O své přítomnosti v regionu dali vědět ve svých masách nejen v bezprostředním okolí Fakultní nemocnice Brno v Bohunicích. Osobně si pamatuji na přílet letošních havranů, který jsem sledoval z okna prvního patra jisté hezké budovy (blíže neprozradím!). Letěli v houfech nad městem, takřka tiše, jako démoni. Byl to příjemný pohled. Časný přílet havranů indikuje nikterak mrazivou zimu. Jak jsem tedy psal výše, čeká nás spíše mírná nebo teplá zima, a aktivita těchto opeřených létajících teropodů tomu nasvědčuje též. Na rozdíl od předchozích let se s vámi bohužel nemohu pochlubit pozorováními obojživelníků za teplých prosincových dnů - ne, že by nebyli venku, vlastně bych čekal, že se zase nějaký ten mlok prošel po lese i ve druhé polovině prosince. Neměl jsem však čas vyrazit do lesů; naposledy jsem byl snad obklopen stromy někde jinde, než v parku, na konci října. Život je neúprosný, a i takovému outdoorsmanovi, jako jsem já, dokáže zabránit v běhání po lesích. V prosinci jsem osobně bojoval se silným nachlazením, což jakékoliv výlety do přírody znemožnilo.
Havran polní. Fotografie Jiřího Bohdala z webu Naturfoto.cz
Doufám, že byl pro vás tento příspěvek přínosný a informativní. Ladovských zim se asi za současné klimatické změny znovu nedočkáme - alespoň je vidět, jak moc se svět za to poslední století či století a půl proměnil. Do Vánoc plánuji ještě vydání prosincových dokumentárních novinek a také článek o původu slavení Vánoc, který by vás mohl zaujmout. Brzy vám něco sdělím o zimním slunovratu, který mimochodem nastává dnes, 21. prosince. Do slavnostního úterý se tedy na tento blog jistě vraťte!
Žádné komentáře:
Okomentovat