Nová kniha o kariéře a politice Stephena Jaye Goulda vychází 17. prosince

Není to tak dávno, co jsem vás informoval o knize Macroevolutionaries: Reflections of Natural History, Paleontology and Stephen Jay Gould od Bruce S. Liebermana a Nilese Eldredge. Sbírka esejí dvou harvardských kolegů zesnulého legendárního evolučního biologa Stephena Jaye Goulda, která tak trochu navazovala na jeho deset svazků popularizačních esejí predominantně převzatých z časopisu Natural History od Amerického přírodovědného muzea, byla na trh uvedena s 3. zářím tohoto roku. Nejde však o jedinou letošní publikaci zaměřenou na Gouldův přínos nejen světu evoluční biologie. Příští týden v úterý, 17. prosince 2024, totiž vyjde akademická publikace Criticizing Science: Stephen Jay Gould and the Struggle for American Democracy, napsaná lidskoprávní advokátkou Myrnou Perez. Je to jedna z těch nadcházejících knížek, na které se dost těším, protože se osobně řadím k lidem zaujatým Gouldovým životním dílem, a jeho světonázor je mi velmi sympatický. Gould nebyl jen akademik, ale také levicový aktivista, který byl už jako student zapojen do boje za práva Afroameričanů. Nemalou část své veřejné kariéry zasvětil výstupům proti vědeckému rasismu a vědeckému sexismu, zastával se menšin, imigrantů, a jeho politické názory se přenesly i na akademickou půdu. Věřil, že je třeba denaturalizovat vědeckou objektivitu pro vyřešení nešvarů spojených s nerovností určitých skupin lidí a předsudků, které vůči nim akademický svět (nejen za jeho života) měl. Byl zároveň velkým bojovníkem proti kreacionismu a proti křesťanské pravici jako takové; v eseji A Visit to Dayton z knihy Hen's Teeth and Horse's Toes (1983) upozorňuje na to, že kreacionismus je jen zástěrkou protipotratových a protiženských politik té zvláštní (a nepochybně antisociální) grupy anti-intelektuálů. Myrna Perez v této knize řeší Gouldovy postoje k nepřátelům naší vpřed kráčející společnosti, ať je to rasismus, sexismus nebo kreacionismus. Ponořuje se i do rozboru jeho dost možná nejslavnější knihy, Jak neměřit člověka (The Mismeasure of Man), vydané prve roku 1981. 

Gould věřil, že kolektivní sebereflexe historie vědeckých předsudků vůči BIPOC lidem nebo vůči ženám pomůže na cestě k inkluzivnější, méně utlačovatelské a rovnostářštější vědě. Perez tento postoj v nové knize kritizuje, a argumentuje, že je třeba přistupovat k transformaci vědy v demokratičtější činnost radikálněji. A ačkoliv kniha ještě nebyla vydána a já si jí v žádné formě nemohl přečíst, už nyní je mi jasné, že to bude výtečné dílo, a že s Perez se budu v mnohém shodovat. Přestože mám dílo S. J. Goulda velice rád, musím zasouhlasit s tím, že nebyl na můj vkus dostatečně radikální. Ano, bravurně kritizoval biologický determinismus, sociobiologii, Richarda Dawkinse, E. O. Wilsona, striktní darwinismus (sám byl darwinistou pluralistickým, v duchu samotného Charlese Darwina), politickou pravici, sexismus, rasismus, anti-imigrační politiku, kreacionismus, různé kulturní předsudky o vymírání atp. Někteří lidé si však myslí, že byl marxistou, a zde se mýlí. Jeho otec byl, jak to Gould sám řekl v jednom rozhovoru, "klasický marxista 30. let 20. století", a také pronesl, že se osobně "naučil marxismus již na tatínkově kolenu". Přátelil se s Noamem Chomským, významným lingvistou a anarchistickým aktivistou, mj. autorem klasiky Manufactured Consent: The Political Economy of Mass Media (1988). Ale sám nebyl ani marxistou, ani anarchistou. Byl levicovým liberálem, majícím optimistické naděje, což je velmi hezké, pro změnu našeho světa jsou však třeba radikálnější, transformativnější přístupy. Co si budeme povídat, náboženskou dominanci nad částí populace naší planety nelze odstranit jen přijetím Gouldova modelu NOMA, podle něhož by náboženství a věda neměly mluvit do vzájemné činnosti. Kloním se spíše k nadějím fyzického geografa a geologa Petra Kropotkina, který byl anarchistou, a který věřil, že věda jednoho dne zcela vytlačí náboženství.

Criticizing Science: Stephen Jay Gould and the Struggle for American Democracy se zabývá také Gouldovým přínosem pro současnou a budoucí americkou politiku. Kniha nemůže vycházet v příhodnějším čase. Znovuvýhra Donalda Trumpa a křesťanských nacionalistů z Republikánské strany, kteří jdou po právech žen, LGBTQIA+ lidí a po slibnější budoucnosti pro celý svět za zhoršující se klimatické krize, vrhá stín na americkou tzv. demokracii. Současná debata o klimatické změně, potratech, očkování a genderu v americké politice není nikterak klidná. Příští měsíc bude USA ponořena do nejasociálnější politiky, kterou zažila od ukončení rasové segregace. Trumpova výhra, kritizovaná vědci napříč světem, je výhrou anti-vědeckého smýšlení krajně pravicových amerických křesťanů. Jsou Gouldovy postoje relevantní i dnes, dvaadvacet let po jeho zesnutí? Může Američanům jeho životní dílo a jeho levicový aktivismus nabídnout prostředky k boji proti dezinformacím a anti-vědeckému diskurzu současné a nelehké doby? Více se dočteme v této nové knize. Osobně se na ni velmi těším, a jsem si jist, že bude velice přínosná. Historička Kathryn Lofton z Yale University knihu doporučuje: "Toto brilantní dílo nabízí nezbytnou příležitost zamyslet se nad vztahem mezi vědeckým poznáním a demokratickým životem. Prostřednictvím politických dějin evoluční biologie dvacátého století Myrna Perez učí o tom, jak neoddělitelné jsou dějiny faktů od dějin náboženské a politické víry. Zásadní čtení."

Pokud máte v kapse (nebo spíše na kreditní kartě) 55 dolarů nebo 1313 českých korun, můžete si novou publikaci koupit na Amazonu. Jste navnazeni? Zajímá vás tato kniha?