Therapsidi, obecně česky označovaní jako savcovití či savcotvární plazi, patří dle mého silně předpojatého názoru mezi ty nejvíce fascinující skupiny fosilních obratlovců. Ano, takové tvrzení je zcela očekávatelné od někoho, kdo přes patnáct a půl roku píše blog pojmenovaný podle snad nejzajímavější čeledi therapsidů, a to sice po gorgonopsidech. Možná si dokážete představit mé nadšení z toho, o čem jsem se včera dočetl na sociálních sítích, kde paleontolog Tiago R. Simões propagoval nový paper, jehož spoluautorem je, a který poskytuje zajímavý vhled do rané evoluční historie našich "savcovitoplazovitých" bratránků z permu. Vypadá to totiž, že se dozvídáme více o jejich prapůvodu.
17. prosince 2024 publikoval vědecký časopis Nature Communications článek Rafela Matamalas-Andreu z Baleárského muzea přírodní historie ve Španělsku a jeho kolegů, včetně Christiana F. Kammerera ze Severokarolínského muzea přírodních věd v USA či již zmíněného Tiaga R. Simõese z Katedry ekologie a evoluční biologie Princetonské univerzity, jež popsali nového therapsida z kladu Gorgonopsia. Učinili tak na základě zčásti zachovalé kostry nalezené na ostrově Mallorca, největším ze souostroví Baleáry ve Španělsku, který je známou (a autorem tohoto blogu již navštívenou) letní destinací pro nemálo Evropanů. Exemplář označený jako DA21/17-01-01 pochází z lokality u vesničky Banyalbufar na severním pobřeží Mallorcy, a zahrnuje horní část čenichu, špičák, řezáky, levou část spodní čelisti, krční, presakrální ("předkřížové") a ocasní obratle, pár žeber a kosti zadních končetin, včetně levé lýtkové a holenní kosti a prstních kůstek. Ačkoliv se autoři studie nedohodli na vědeckém jménu pro tohoto živočicha, lze o něm tvrdit jedno - a je to vlastně informace dosti zásadní - je to zatím nejstarší známý gorgonopsián a dost možná i nejstarší známý therapsid se savčími znaky vůbec. Tento exemplář byl totiž vydán vrstvami, které se s největší pravděpodobností datují do starší části středního permu. Ačkoliv někteří therapsidé, například ti z "plazovsky" působícího kladu Dinocephalia, se objevují ve fosilním záznamu už před 279,5 miliony let, dosud nejstarším známým nezpochybnitelným savcovitým plazem byl Raranimus dashankouensis ze středního permu Číny, konkrétně ze souvrství Qingtoushan, jež proslulo svou dashankouskou faunou; například anteosauridem druhu Sinophoneus yumenensis či bolosauridem druhu Belebey zhengi. Zmínku si zaslouží i bazální anomodont Biseridens qilianicus, zástupce též fauny ze stejného souvrství. Raranimus a Biseridens je spolu staří nějakých 272 až 270 milionů let. Mallorcský gorgonopsián může být ještě starší. Studovaný exemplář pochází z vrstev datujících se do spodního guadalupu, stupně, který trval před 273 až 259 miliony let. Ta představa, že šavlovitě zahnutými, prodlouženými špičáky vybavení gorgonopsiáni mohli patřit k prvním savcovitým plazům vůbec člověku vyvolává mráz na zádech!
Snímky jednotlivých kostí a zubů nově popsaného, dosud nejstaršího gorgonopsiána, pocházejícího ze španělské Mallorcy. Obrázek z článku Matamalas-Andreu a jeho kolegů, pro odkaz viz níže
Studovaný exemplář byl nejspíše mladým jedincem. Celková délka jeho lebky byla odhadnuta na 18 centimetrů, ale je možné, že dospělci tohoto druhu měli lebku dlouhou i 40 centimetrů. Autoři v článku zmiňují složitost bližšího zařazení tohoto zvířete v rámci kladu Gorgonopsia, protože tito "permští vlci" byli jaksi morfologicky konzervativní a jejich ontogenetická variace - vývoj jejich těl v průběhu životů jedinců - je velmi málo probádána. V každém případě je tento dravec ze samého začátku stupně guadalup výhrou pro Mallorcu; ostrov se může pyšnit zatím nejstarším savcovitým plazem, a milovníky gorgonopsiánů může potěšit jeho taxonomická příslušnost. Ovšem v době, kdy toto zvíře žilo, vypadal svět úplně jinak. Ve středním permu již existoval superkontinent Pangaea, složený ze všech velkých mas souše, jaké známe dnes rozdrobené na sedm světadílů. Baleárská domovina nejstaršího z gorgonopsiánů se nacházela mnohem dále na jih - na rovníku! Faktem je, že raní pelykosauři (neformální skupina Pelycosauria v rámci kladu Synapsida, jenž zahrnuje také therapsidy; ale pozor, pelykosauři jsou parafyletickou neboli nepřirozenou skupinou, zahrnující bazální synapsidy jako byli Dimetrodon či Edaphosaurus) jsou známi z jižnějších zeměpisných šířek, a raní therapsidé (zde podotknu, že Therapsida je platný klad, jehož předchůdce bychom nalezli mezi sphenacodontiány jako byl právě již zmíněný Dimetrodon) jsou naopak známi ze severnějších zeměpisných šířek (dashankouská fauna žila v permu dokonce dále na sever, než kde se souvrství Qingtoushan nachází v současnosti). Zajímavé ovšem je, že se prvotní výskyt therapsidů reprezentovaný tímto mallorcským gorgonopsiánem tak trochu kryje s prvotními výskyty pelykosaurů. Je možné, že tato skupina vzešla z permských tropů a z nich se pak samozřejmě po jediném tehdy existujícím kontinentu šířila dál na sever i na jih.
Mapy Země v raném (naspodu), středním (uprostřed) a pozdním (nahoře) permu; území označené oranžovými tečkami vytyčuje území vzniku "pelykosaurů", domovina nejstaršího therapsida z Mallorcy je pak na nejspodnější mapce zaznačena červeným tečko-proužkovaným kruhem. Obrázek z článku Matamalas-Andreu a jeho kolegů, pro odkaz viz níže
Nález tohoto zvířete i předchozích nejstarších známých therapsidů z dashankouské fauny ukazuje, že první zástupci tohoto kladu byli faunivorové - masožravci živící se jinými zvířaty. V paleoekvatoriální Pangaeai snad pronásledovali různorodé jiné čtvernožce, vybaveni končetinami posazenými pod tělem a prodlouženými špičáky, a hltali jejich maso. Jistě, nyní životy těchto raných gorgopsiánů jaksi redukuji na pouhou loveckost - je vlastně na každém z nás, aby si představil, jak tato zvířata žila, zda byla třeba osrstěná či nikoliv, zda žila ve smečkách nebo samotářsky... kouzlo interpretativnosti. Pro mapování evoluce therapsidů má nově popsaný mallorcský gorgonopsián velký přínos. Je možné, že k diverzifikaci savcovitých plazů došlo ve spojení s Olsonovým vymíráním, jež nastalo před 273 miliony let (šlo o masovou extinkční událost, při níž se změnilo zastoupení permské fauny - parafyletičtí pelykosauři ustoupili a nahradili je therapsidé z kladů Gorgonopsia, Cynodontia, Dinocephalia a Anomodontia). Mohl být tento gorgonopsián jedním z vůbec prvních? Mohly být ty prodloužené špičáky a končetiny pod tělem před oněmi 273 miliony let úplnou evoluční novinkou? Mějme na paměti, že tyto znaky jsou často vnímány jako "savčí". Pokud mallorcský gorgonopsián byl osrstěný, a byl jedním z prvních zvířat se srstí, co to pak znamená pro nás, pro primáty s vlasy a chlupy, často nejvíce soucítícími s dalšími zástupci naší osrstěné třídy, ať už jsou to jiní primáti nebo psi a kočky? Toto zvíře by nemělo zvedat ze židlí jen paleovertebrátní geeky, kteří píší v jedenáct v noci články na své dlouhaleté blogy (geeky, jako jsem já). Poskytuje nám všem nesmírně zajímavý vhled do nejhlubší minulosti našich vzdálených příbuzných. Therapsidům se zkrátka nepřezdívá savcovití či savcotvární plazi pro nic. A ony savčí tvary vzešly ze středu Pangaeai, a šířily se dál. Nejsem, doufám, jediný, kdo je tím zaujat.
Informace pro tento článek byly převzaty z těchto zdrojů:
Early–middle Permian Mediterranean gorgonopsian suggests an equatorial origin of therapsids (Nature Communications)
Therapsida (Wikipedia)
Qingtoushan Formation (Wikipedia)
Pelycosaur (Wikipedia)
Olson's Extinction (Wikipedia)
Žádné komentáře:
Okomentovat