Proč se slaví Vánoce: Zimní slunovrat a jeho důležitost pro lidstvo po tisíce let

Vánoce jsou za dveřmi. Dárky, svíčky, cukroví, trhy, punč, koledy, vánoční speciály oblíbených seriálů, příběhy o vousatém dědovi cestujícím závratnou rychlostí po celé planetě s cílem předat dětem dárky, o malém dítěti v jeslích, vánoční duchové a jedna reklama vedle druhé... Vánoce znamenají pro různé lidi různé věci. Ne každý si je však vědom skutečného původu Vánoc. Ne každý dosti dobře ví, proč se vlastně Vánoce slaví. Tentokrát jsem se pro Blogorgonopsid rozhodl napsat článek týkající se původu vánočních svátků, který je spjat s přírodní událostí, která byla významná už pro naše neolitické předchůdce. Faktem totiž je, že období, ve kterém ve chvíli, kdy píši tento článek, žijeme, je takovým slavnostním pozůstatkem z dob pravěkých lidí, jež o nejkratších dnech roku věděli.

Zimní slunovrat

Co vlastně ten zimní slunovrat je? Je to událost, ke které dochází dvakrát ročně - jednou na jižní a podruhé na severní polokouli. Dochází k ní, když jižní nebo severní pól dosáhne největšího možného odklonu od Slunce. Jižně od rovníku nastává 20. nebo 21. června, u nás na severní polokouli pak 21. nebo 22. prosince. Polární regiony jsou za zimního slunovratu zahaleny čtyřiadvacetihodinovou tmou, sluneční světlo k nim nepronikne. Ve středoevropských podmínkách znamená zimní slunovrat nejkratší den roku. Ve chvíli, kdy tato slova píši, je 15:44, a za okny pokoje, v němž se nacházím, je již smráká. Letošní zimní slunovrat vyšel na 21. prosince v 10:19 středoevropského času. V onu minutu oficiálně začala zima 2024/2025. Slunce mělo včera z našeho pozemského pohledu nejnižší kulminaci za celý rok. Počínaje dneškem se dny prodlužují, prošli jsme tedy, snad až poeticky řečeno, tu nejtemnější část roku, kdy se dny jen zkracovaly a noci se prodlužovaly. 

Význam zimního slunovratu

Závěrečná třetina prosince, kdy k zimnímu slunovratu dochází, měla vždy pro obyvatele severní polokoule zvláštní význam. Dávno předtím, než se zrodily příběhy o Santu Clausovi, Krisu Kringlovi, Ježíškovi či Dědu Mrázovi, slavili lidé v Eurasii zimní slunovrat různorodými způsoby - a různorodými způsoby jej slaví i dnes. Ve starověké Evropě znamenal začátek zimy a tedy i období, kdy se dny počaly prodlužovat, znovuzrození slunečních bohů. Bez znalostí toho, jak vesmír funguje, si lidé vysvětlovali zimní slunovrat jako zakončení a znovuzapočetí cyklu života solárních božstev, mohu-li je tak nazvat, pro která měli různá jména. Se zimním slunovratem souvisely přípravy na tuhou zimu v Evropě, docházelo tedy k jatkám dobytka, aby bylo dosti jídla na překonání nejmrazivějších měsíců. 

Začátek zimy v neolitických časech

První důkazy oslavy zimního slunovratu pocházejí z neolitu, a o jednom z nich jistě dobře víte. Stonehenge, megalitická struktura nacházející se asi tři kilometry západně od anglického Amesbury v hrabství Wiltshire, bylo nejpravděpodobněji asociováno s pohřbíváním mrtvých, faktem však je, že při zimním slunovratu ony obrovské megality jako by hledí k zapadajícímu slunku (a rovněž tak s počátkem léta pohlížejí do ranního, vycházejícího slunce). Je to konkrétně tzv. Velký trilithon, dalších pět trilithonů ve středu stavby, patní kámen a příjezdová cestička ke struktuře, co v den zimního slunovratu hledí přímo k mizejícímu slunci, jako by vítaly stmívání. Pozoruhodná stavba ze sarsenských, zkřemičitělých pískovcových bloků, slouží už po tisíce let k rozpoznání toho, kdy vlastně ta zima začíná. Podobný význam má i další velké pohřebiště v západní Evropě, irské Newgrange, nacházející se osm kilometrů západně od města Drogheda v hrabství Louth. Za zimního slunovratu prochází světlíkem nad vchodem do pohřebiště světlo vysílané vycházejícím sluncem, a postupně pak osvětluje celý vnitřek. Obdobné světlíky mají třeba i staré hroby v irském Carrowkeel. Stonehenge, loučící se na začátku zimy se zapadajícím sluncem, bylo zkonstruováno mezi lety 3100 až 1600 př. n. l.; Newgrange, vítající zimní slunko, bylo zbudováno v době okolo roku 3200 př. n. l.; a Carrowekeel ještě dříve, ve 4. tisíciletí př. n. l. Kvůli identifikaci času zimního slunovratu dali neolitičtí obyvatelé Británie a Irska dohromady mohutné stavby, jež dodnes připomínají, jak důležité bylo toto období pro jejich životy - a to z již výše uvedených důvodů.

Stonehenge za zimního slunovratu. Fotografie z blogu Science Museum

Tajemný 25. prosinec

V České republice si Vánoce asociujeme - nebo alespoň já asociuji - se 24. prosincem, kdy se na Štědrý večer předávají dárky a v televizi běží Pelíšky, český filmový bizár odsuzující po svém bolševický takzvaný komunismus (ancom here, rozhodně ne každý komunismus je špatný, mějte to na paměti). Ve většině zemí západního světa je však to, čemu se anglicky říká Christmas Day, až 25. prosincem. Toto datum bylo pro zimní slunovrat zarezervováno ve starém římském kalendáři, a podle římského autora Marka Terentia Varra, který napsal nějakých čtyřiasedmdesát prací v 620 knihách, znamenal tento den v podstatě uplynutí poloviny zimního období. V juliánském kalendáři patřil 17. prosinec svátku Saturnalia, což byla oslava boha Saturna, boha mj. času, bohatství, zemědělství, znovuzrození a osvobození. V průběhu staletí byla tato oslava prodloužena do 19. prosince, v 1. století našeho letopočtu pak probíhala po dobu sedmi dnů, od 17. do 23. prosince. Právě římské oslavy zimního slunovratu nakonec ovlivnily křesťanskou podobu Vánoc. Zda centrální figura onoho náboženství, totiž Ježíš, vlastně existovala, to se s úplnou jistotou neví, a rozhodně není známo, kdy se měla narodit. Raní křesťané v římské říši si apropriovali období oslav zimního slunovratu spojené se Saturnalií pro oslavu narození Ježíše - a po nějakém čase mu jako datum narození připsali právě den zimního slunovratu v římském kalendáři, totiž 25. prosinec. Kdyby vám však někdo tvrdil, že Vánoce jsou z podstaty křesťanský svátek, pak by lhal. Na území pozdější Anglie byl 25. prosinec slaven jako "midwinter". Ještě v 8. století našeho letopočtu byl v některých původních germánských vírách 24. prosince slaven svátek Mōdraniht neboli Noc matek. 

Nejsou Vánoce jako Vánoce

Jak jsem již napsal, Vánoce znamenají pro každého něco jiného, a to i v rámci různých regionů světa. Pro již zmíněné křesťany je to svátek narození Ježíše, byť by si většina z nich měla uvědomovat, že navazují na tradici oslav zimního slunovratu, kterou by svým jazykem nazvali "pohanskou" (a že figura, kterou ctí, ani původně se zimním slunovratem nic co do činění neměla). Pro dobrosrdečného kropotkinistu jsou Vánoce obdobím přinejmenším silného přemýšlení o infiltraci obchodů s hračkami a jejich rozdání dětem na základě potřeb, přičemž vlastníkovi obchodu ani výrobcům se nic platit nemá (aneb Vánoce nechť jsou dle mne svátkem spravedlivé redistribuce!). V západní kultuře jsou Vánoce spojeny se Santou Clausem, a v kapitalistické ekonomice jsou to obecně svátky konzumu (toto vůbec neberte jako nějaké odsouzení, také si rád během oslavy zimního slunovratu zakonzumuji). V Íránu se slaví Jaldá, festival spadající na 20. nebo 21. prosince, během nejdelší a nejtemnější noci. Při tomto festivalu se hojně konzumuje ovoce, hlavně pomeranče a melouny. Od prosince 2022 je Jaldá na Seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Opomenout ale nesmím ani Jule. Jde totiž o jednu z nejstarších oslav zimního slunovratu. Jule je v podstatě prapočátkem moderní oslavy Vánoc, a původně jej slavili Germáni. Tato oslava souvisela s Velkým lovem, skandinávským bohem Odinem i již zmíněnou Nocí matek. A tradice, které se při oslavách Jule zrodily, si pak opět přivlastnili lidé křesťanské víry (další připomínka křesťanům, že jejich svátek je vlastně takovou kombinací různých tradic z různých kultur). Dnes se Jule stále slaví v zemích s germánskou tradicí, a se slovem Jul se setkáme ve Švédsku, Dánsku, Norsku, na Islandu a na Faerských ostrovech. Zimnímu slavnostnímu období se v Nizozemí přezdívá Joelfeest a ve Finsku zase můžete slyšet označení Joulu. Germánští novopohané slaví Jule bez spojení s křesťanskými elementy Vánoc.

K zamyšlení - praktický význam Vánoc

Ve zkratce jsme si představili, proč vlastně Vánoce, tedy dlouhé noce (anebo jejich skončení a začátek prodlužování dnů) slavíme. Víme, proč byl zimní slunovrat vždy tolik důležitý, a proč si ho pak různé kultury spojovaly se svými různorodými tradicemi a oslavovaly ho. Nyní si na závěr dovolím prezentovat vám pár vlastních názorů na to, co by Vánoce měly být. Zejména by měly být pluralistické, a všichni bychom měli mít na paměti, že pro každého znamenají něco jiného. Lidé různých kultur, vyznání, přesvědčení a etnik berou období zimního slunovratu jinak. Každý jednotlivec vnímá Vánoce jinak, a to je třeba akceptovat. Těžko se mi však akceptuje to, že lidé některých konkrétních skupin právě o Vánocích hovoří o štědrosti či dokonce charitě, a sami se hlásí k utlačovatelským ideologiím. Včera jsem na jisté sociální síti viděl příspěvek od zpravodajské televizní stanice Al Jazeera, který informoval o tom, že katolický papež vyhlásil jakési speciální odpuštění všem následovníkům náboženství, které on reprezentuje. Když tito následovníci dorazí na určitá místa, bude jim prý "odpuštěno" za jejich "hříchy". Nemohl jsem si dovolit nepoznamenat pod onen příspěvek svůj komentář: "Jak jim bude odpuštěno? Velký bratr vše vidí? A za co jim bude odpuštěno? Za to, že třeba mají revoluční myšlenky? Za to, že chtějí rozmetat kapitalismus? Za to, že jsou queer? Za to, že neodpovídají vykonstruovaným standardům oné barbarské náboženské organizace, jež násilně kolonizovala kultury, gender a životy lidí po celé planetě v průběhu staletí násilí?" Slova náboženských pokryteckých lídrů o nějakém odpuštění, to patří do středověku. Žijeme v moderní éře, plné nerovností, a ty je třeba řešit. A já mám prostě za to, že Vánoce jsou v podstatě anarchokomunistické vyústění oslav zimního slunovratu - hračky pro děti, zadarmo, od Santy, Dědy Mráze či Ježíška, na tom nezáleží. Měl by to být čas přemýšlení o budování spravedlivého materiálního světa. Nemá to být čas pokryteckosti, ale racionálně založená oslava lidského altruismu. Přesvědčujte mne, jak chcete, ale pro mě je prostě Santa (a nejen kvůli plnovousu) ten Kropotkin.

Zapalování svíček vychází z tradicí germánských oslav Jule. Fotografie z webu Tess Whitehurst

Snad se vám tento článek o původu oslav Vánoc a zimního slunovratu líbil. Dozvěděli jste se v něm něco nového? Co Vánoce znamenají pro vás? Dejte mi o tom vědět v komentářích!