Obrázek týdne 27. 12. 2024

Vánoční období se sice pomalinku chýlí ke konci, a již odpočítáváme dny do začátku nového roku, ale mám pro vás dobrou zprávu - s pátkem 27. prosince se na Blogorgonopsid opět vrací Obrázky týdne! Exkurzi do Dinosauřího parku prostřednictvím zmatečného vyprávění Dana Jamesona jste, doufám, minulý pátek přežili. Všem, kteří na jeho slova s hrozivým traumatem pomýšleli ještě u štědrovečerní večeře, se ze srdce omlouvám, ale nepsal jsem je já, takže jsem v tom nevinně. 😆 Obrázek, který s vámi chci dnes sdílet, mám do rubriky vybraný už od listopadu. Jeho autorem je umělec Olmagon. Dílo bylo nazváno Spirits of the Ice Continent ("Duchové ledového kontinentu"). Není to magie?

Popisek k obrázku: Kolonie tučňáků císařských (Aptenodytes forsteri) čítající desítky, ba dokonce stovky jedinců, přečkává tuhou polární noc na ledové plošině. Nad hlavami těchto houževnatých ptáků září ve své nepopsatelné kráse aurora australis, jižní polární záře. Nejsou to však jen četná narušení zemské magnetosféry, způsobená slunečním větrem, co kouzlí na takřka čtyřiadvacet hodin zatemnělé obloze podivuhodné útvary. Kontinent, který tučňáci císařští obývají, dosud neopustili duchové dávných časů. A jeden z těch antarktických duchů se na krátkou chvíli objevuje, aby si své nástupce - opeřence z vývojové větve, na níž byl též usazen - s úctou prohlédl. Když se Cryolophosaurus ellioti proháněl po Antarktidě, chyběl jí led, sníh a mráz. Před 186 až 182 miliony let, kdy tento neotheropod žil, se Antarktida nacházela blíže rovníku, než dnes, panovalo na ní chladné mírné podnebí a byla porostlá lesy. Klima, v němž tento neptačí dinosaurus žil, by se dalo přirovnat ke klimatu současného jižního Chile. Pobřežní oblasti cryolophosaurovy domoviny v zimním období zřejmě jen málokdy zaznamenaly pokles teploty pod nulu. Jak by cryolophosauři onehdy mohli tušit, že jednoho dne bude na jejich místě, v jejich domovině, žít druh dinosaura schopný vypořádat se s extrémně nízkými teplotami o nějakých -40°C a s polárním větrem schopným dosáhnout rychlosti 144 km/h? Tučňák císařský se rozmnožuje v nejchladnějším prostředí ze všech žijících dinosaurů, totiž ptáků. Jde navíc o jediného ptáka naší planety rozmnožujícího se za antarktické zimy. Většinu zateplení jim poskytuje husté peří, zbytek pak podkožní vrstva tuku, jež před začátkem rozmnožovacího období může být až 3 centimetry silná. S termoregulačními superschopnostmi umožňujícími mu vydržet nepředstavitelnou zimu a prosperovat v ní si tučňák císařský nepochybně zaslouží úctu od jurského ducha ledového kontinentu.

Nové návštěvníky blogu bych rád upozornil na třicetidílný příběh o cryolophosaurovi, který jsem psal v letech 2012 a 2013. Jeho první část naleznete zde. Antarktida byla v minulosti domovem celé řady zajímavých a více či méně teplomilných živočichů, včetně žab; v březnu tohoto roku jsem v rámci Žabího týdne psal o antarktické zavalitce ze svrchní křídy.

Jaké plány mám s blogem do konce tohoto roku? Zaprvé zcela jistě o víkendu očekávejte Soutěž Dinosauři 2024. Popadněte tedy své encyklopedie, rozklikněte weby vědeckých časopisů, probrouzdejte znovu tento blog... a budete připraveni zodpovědět na všechny otázky! 🙂 Zadruhé, velice rád bych napsal popis poslední epizody Putování s pravěkými lidmi a také bych ještě do konce roku rád přispěl do série Dopady změny klimatu na zvířecí druhy.

Doufám, že Vánoce pro vás byly vydařené, a že jste si je užili alespoň tolik, jako já - tedy hodně! Přeji vám hodně štěstí v příštích dnech, a pokud možno nekupujte na Silvestr žádné petardy, které zhoršují životní prostředí a škodí současným dinosaurům, totiž ptactvu!