Čtvrtý a závěrečný díl dokumentárního cyklu BBC Putování s pravěkými lidmi (Walking with Cavemen), premiérově uvedený 17. dubna 2003, se zabývá našimi příbuznými žijícími v Evropě a Africe před několika desítkami až stovkami tisíc let. Fyzicky se tyto lidské druhy podobaly velmi výrazně tomu našemu, a rozvíjelo se také jejich myšlení. Velmi důležité bylo na pozoruhodné cestě lidského rodu získání představivosti. S fantazií totiž přichází schopnost změnit svět.
Příběh zatím poslední velké fáze vývoje člověka začíná v Británii před 400 000 lety, kde se skupina inteligentních lovců druhu Homo heidelbergensis blíží k veledaňkovi druhu Megaloceros giganteus. Vybaveni oštěpy, vrhají se nazí muži před velkého kopytníka a hlasitým řevem se jej snaží zastrašit, zatímco on divoce máchá hlavou s hrůzostrašným parožím ze strany na stranu. Ke všemu neštěstí jím zasáhne jednoho z lovců, a ačkoliv je následně poražen po bodnutí do boku, lidská tlupa je po zbytek dne zaměstnána péčí o zraněného muže. Jeho stav se postupně horší, rozžvýkané bylinky nepomáhají zabránit infekci v ráně u spánku. Robert Winston nachází druhého dne ráno mužovo tělo opuštěné na kameni. Je mrtev. Ačkoliv byl svými druhy, včetně vlastního bratra, milován do poslední chvíle, jedna věc heidelbergské lidi výrazně odlišuje od nás - nepohřbívají mrtvé. Robert následně míří po proudu času za prvním ze dvou potomků heildergských lidí; do doby před 140 000 lety na území Francie za neandrtálským člověkem. Sleduje osudy neandrtálské tlupy, která se připravuje na příchod nového člena, čekaného vůdcem skupiny s jeho partnerkou. Je zima, a tlupě hrozí hlad. Tři lovci se vydávají na lov, a jejich pozornost je upoutána zajícem. Vrhají se za ním do křovinatého lesa, při honu však vůdce tlupy padá ze svahu a končí se zlomeným prstem. Poněvadž však neandrtálci dokázali vydržet hrozivá zranění, která by nás nejspíše zcela odrovnala, prst si zkrátka napraví, jak mu to druhá ruka umožňuje, a s radostí se vrací ke svým dvěma druhům, jež mezitím zajíce dopadli. U ohně se vůdce tlupy nepříjemně zakucká na zaječím mase. O něco později, na další výpravě, čeká tři lovce překvapení. Do jejich domoviny přitáhlo stádo mamutů. Neandrtálci vyšplhají na jeden ze svahů ohraničujících průsmyk, kterým mamuti procházejí, a rozhodnou se na huňaté chobotnatce shodit balvan. Náhlé zakašlání vůdce tlupy však mamuty upozorní na přítomnost lovců, a vydávají se na úprk. I tak se neandrtálcům povede jedno zvíře skolit sesláním balvanu na jeho záď, čímž mu pohmoždí páteř a znemožní chodit. U následné hostiny se Robert Winston, již běžně se vloupávající do jeskynního domova neandrtálců, rozhodne říci našim příbuzným vtip o mamutovi, neandrtálci mu však neporozumí, neboť si nedokáží představit mamuta, který umí mluvit (pravdou je, že nerozumí angličtině; dnes víme, že neandrtálci po sobě zanechávali abstraktní umění, byli tedy vybaveni představivostí). Další potomek heildbergských lidí se ve stejné době nachází na africkém kontinentu, v zemi písku. Jedná se o druh Homo sapiens, tedy o nás. Ačkoliv zprvu bojuje o přežití, změny klimatu nakonec přinášejí do jeho domoviny tolik potřebnou vodu, a malá skupina těchto lidí se stává základem pro celý náš druh. Homo sapiens přežívá neandrtálce, a Robert nám v africké savaně ukazuje, čeho je schopen - plánovat do budoucna. Demonstruje to na vyprázdněném ptačím vejci naplněném vodou, jež si lidé uschovávají v zemi pro těžší, sušší časy. V Evropě po sobě před 30 tisíci lety kromaňonci zanechávají otisky rukou i figurativní kresby, zobrazující prehistorická zvířata. Na závěr se Robert setkává s malým dítětem v africké savaně; říká, že kdyby si ho vzal k sobě domů a vychoval ho, nikterak by se nelišilo od jeho vlastních dětí. Ponechává jej pak péči jeho matky, se kterou si vymění pohled - pohled potomka s předchůdcem - a odchází pryč do savany. Kde jsou ty časy, kdy v tomto prostředí australopitékové bojovali o holé přežití? Začíná éra člověka.
V této epizodě vystupují: Homo heidelbergensis, Megaloceros giganteus, Homo neanderthalensis, mamut srstnatý (Mammuthus primigenius), Homo sapiens, zajíc bělák (Lepus timidus), blíže neidentifikovaný pouštní brouk, blíže neidentifikovaný pouštní had.
Příště se v této rubrice dočkáte popisu první epizody cyklu Planeta dinosaurů (Dinosaur Planet), uvedeného v roce 2003 na Discovery Channel, s názvem Cesta bílé špičky (White Tip's Journey)!
Žádné komentáře:
Okomentovat