Padla temnota. Svět se zahalil děsivou rouškou, pod níž dochází k lítému boji o život. Nebezpečí přichází z každé strany. Co chvíli se z tmy mohou vynořit čelisti plné zubů a ukončit vaše bytí. Stačí malá náhoda, a můžete se rozloučit s existencí v tomto krutém, nemilosrdném světě. Ano, dramatizuji to. Dnešní fotografování modelů prehistorických tvorů nacházejících se v mé nemalé sbírce nebylo zrovna nebezpečné. Vlastně bylo příjemné vyjít si do ulic, do té šedé džungle, najít si v nich malý zelený prostor, a namířit objektiv mé zrcadlovky ke dvěma náhodně vybraným modelům, které jsem pro tuto photo op vybral.
Věřte tomu nebo ne, poslední příspěvek do rubriky Mé obrázky přibyl na začátku července. Řekl jsem si, že by nebylo od věci se k ní zase vrátit, a pochlubit se pár krasavci, kteří se léta skvějí v mé stovky modelů čítající kolekci. Ačkoliv modelů zvířat mi do ní v posledních letech přibývá po málu, a stal jsem se spíše sběratelem vázaných listů potištěných textem... totiž knih... což platilo i vždy dříve, jen prostě za poslední roky více kupuji přes internet a za výhodné ceny, takže se mi to doma v knihovničce kupí. To ale neznamená, že bych ztratil zájem o modely zvířat, včetně těch druhohorních.
Vyšel jsem do světa vánočních světýlek, blikajících nejen před okny obyvatel gotického města, po jehož obloze létají velcí netopýři; po jehož střechách skáčou kočičí ženy; jehož stoky obývá zhrzelý, zavržený aristokrat přátelící se s tučňáky... oh, promiňte, trochu jsem si spletl setting svých fotografií. Batman se vrací až později tento měsíc, nejlépe s vánočním sněhem, a pouze na monitorech našich počítačů. 😀 Podívejme se na těch pár fotografií, které s vámi chci sdílet.
Nedaleko mé tajemné jeskyně, z níž píši tento dlouhaletý blog, se objevila drobná potvůrka jménem Saurophaganax. Zrovna jsem se procházel po parku, když se náhle vynořila zpoza zamokřených, zelených listů. Podívejte se na ten zubatý "úsměv".
Obrovitý jurský predátor očichával listy křovisek a nejspíše hledal něco k snědku. Možná, že tudy před pár minutami proběhl zatoulaný pes, či se snad mezi listy skryl někdo, kdo v tomto parku hodlá strávit noc. Děsivá představa, že by se zničehonic setkal s rozevřenými čelistmi saurophaganaxe...
Dobře maskován, vydal se masožravý allosaurid do vysoké, vlhké trávy... Zrovna mi došlo místo ve fotoaparátu, takže jsem z něj musel vymazat pár starých fotek srnek, a když jsem pak chtěl saurophaganaxe znovu vyblejsknout, byl už pryč... ztratil se jako duch.
Při cestě z parčíku na mne však čekal ještě jeden vyslanec druhohor.
Toto je Gastonia. Hezký obrněný nodosaur, jen tak se potulující v jaksi zajehličnatělé oblasti. Jednou jsem s vámi již její fotografie sdílel, ale není na škodu představit si ji doslova v novém světle... neboť baterka, kterou jsem na ní svítil, a blesk mé zrcadlovky jsou čerstvě nabité.
Z gastonie jsem samozřejmě neměl strach. Je to býložravé zvíře, požírá listy rostlin... včetně tohoto obrovského břečťanu. Jak je vůbec možné, že dorostl takové velikosti? Vždyť břečťan bývá obvykle malý... Že by další mutace způsobené znečištěním? Přestaňte už jezdit auty, vy holoto - vždyť přece existuje ekologičtější hromadná doprava! A tou se dá, jste-li opravdu obezřetní, jezdit i zadarmo.
Po naplnění svého břicha šťavnatým prosincovým břečťanem se Gastonia vydala do ulic. V šedivé, nocí zahalené městské džungli působila jako pěst na oko, svým bručením však ode mne zahnala nebezpečně vypadajícího týpka, který ke mně směřoval dotaz, zda jsem náhodou v parku nenašel jeho oblíbenou injekční stříkačku. Chudák, nevěděl, že jsem si ten poklad odnesl domů. 😂 Ne, dělám si legraci - drogy berte bezpečně, děti, drogy berte bezpečně! Hlavně pozor na nemoci! 😂
Oba tyto modely jsou od společnosti CollectA, a na trh byly uvedeny v roce 2014. V mé sbírce se nacházejí od druhé poloviny minulého desetiletí. A jsem za ně velmi rád. Doufám, že se vám těchto pár fotografií líbilo, a kdo ví, možná do konce roku do rubriky Mé obrázky přibydou další!
Žádné komentáře:
Okomentovat