Před týdnem se střední Evropa - konkrétně pak Rakousko, Itálie, Česká republika, Polsko, Slovensko a Rumunsko - potýkala s rekordními a po několik dnů neustávajícími srážkami. Tato masivní bouře, nazvaná Boris, vyústila v záplavy, které stály život minimálně 24 lidí a způsobily škody o několika miliardách eur. Akademická asociace World Weather Attribution, jež vyhodnocuje extrémní meteorologické události, oznámila, že celá událost byla posílena současnou klimatickou změnou. Zároveň uvedla, že čtyřdenní období, během něhož ve střední Evropě neustále pršelo, bylo tím nejdeštivějším, jež bylo kdy na našem kontinentu zaznamenáno. Je to vskutku alarmující fakt. Ačkoliv doba popíračů antropogenní klimatické změny je již zřejmě za námi (nikdo nebere vážně asociály typu Trumpa, Mileie či Klause, nemá-li tedy seriózní kognitivní potíže), avšak ledabylost, se kterou mnozí uvědomělí k tomuto fenoménu přistupují, nic neřeší. A situace se zhoršuje. Bouře Boris byla velkým varováním pro Evropu; stala se hmatatelnou ukázkou toho, co antropogenní změna klimatu způsobuje. Lidé ve střední Evropě již nejsou nuceni pokusit se vžít se do těžkých životů obyvatel Bangladéše, jež byli též zasaženi povodněmi způsobenými oteplováním, přičemž poslední z těchto záplav nastala na jihu a jihovýchodě státu v srpnu tohoto roku. Nyní máme všichni čerstvě v paměti extrémní meteorologickou událost, která byla přímým důsledkem nezodpovědného ovlivňování atmosféry naší planety skleníkovými plyny, a jež ovlivnila naše životy. Vědci z World Weather Attribution vytvořili model, pomocí kterého zjistili, jak by bouře Boris vypadala, kdyby klima naší planety v posledních 200 letech nebylo ovlivněno spalováním fosilních paliv. S pomocí klimatických modelů také došli k závěru, že v budoucnu bude čtyřdenních dešťů, jako byl tento, více. Pokud se globální průměrná teplota zvýší o více než 2°C oproti hodnotám z předprůmyslové doby, pak hrozí 50% nárůst pravděpodobnosti takových extrémních jevů.
Rakousko, jak ho běžně neznáme - bouře Boris proměnila okraj tohoto městečka v mokřad. Fotografie Manfreda Fesla z webu France 24
Studie prokázala, že centra měst, včetně Bratislavy, Ostravy, Opavy, Krnova, Litovele, Jeseníku, Vídně nebo Wroclavy, jsou náchylná k zaplavení. Při představě, co se jim může stát při příští události tohoto typu, člověka mrazí. Že k masivním srážkám bude docházet dále, o tom nikdo nepochybujeme. Obdobně sucha podpořená současnou změnou klimatu souvisejí s nárůstem počtu lesních požárů na evropském kontinentu, ale i v jiných částech světa. Abychom o nárůstu pravděpodobnosti katastrofických srážek neuvažovali nijak abstraktně, musíme si uvědomit, že jde o naprosto logické vyústění negativního ovlivňování klimatu Země spalováním fosilních paliv. Oxid uhličitý a další skleníkové plyny posilují přirozený skleníkový efekt naší planety, díky němuž na ní vlastně může existovat život, a kvůli němu dochází v některých částech Země k oteplování. Čím teplejší je vzduch, tím více se v něm kondenzuje vodní pára. Velké oteplení za krátké časové období může dát vzniknout ohromnému množství mračen, a voda, jež se z nich při několikadenní bouři vyprší, pak samozřejmě naprosto promění krajinu. Záplavy, ke kterým došlo, ovlivnily nejen životy lidí, ale také mnoha dalších živočichů. Kolik domovů bylo ztraceno, kolik škod bylo napácháno, kolik životů třeba navždycky proměněno... Vědecké výzkumy nás jasně informují o tom, že změna klimatu posiluje události, jakou byla bouře Boris. Jistě, předpovědi počasí jsou dnes efektivnější, než v letech 1997 a 2002, kdy střední Evropu zasáhly velké záplavy, ale připravenost na extrémní události není vším. Je-li kořen problému stále zapuštěn - a kořenem tohoto problému jsou fosilní paliva a emise uhlíku - bude k těmto událostem docházet i nadále.
Zdroje informací pro tento příspěvek:
Žádné komentáře:
Okomentovat