Vědecký název: Accipiter striatus,
Rozšíření: Severní, Střední a Jižní Amerika, včetně Karibské oblasti,
Velikost: délka 23 až 37 cm, rozpětí křídel 42 až 68 cm, hmotnost 82 až 219 g.
Tento široce rozšířený druh rodu Accipiter, do kterého patří kolem padesáti jestřábů a krahujců, se vyskytuje celoročně v oblasti od jižní Aljašky přes západní a východní část Spojených států amerických (v jejich středu není k zastižení), dále skrze Střední Ameriku a Velké Antily v Karibiku (včetně Hispanioly a Kuby) a přes pacifické pobřeží Jižní Ameriky až do oblasti jihovýchodní Brazílie, Paraguaye, Uruguaye a severovýchodní Argentiny. V době hnízdění je k zastižení po většině území Kanady. Žije v lesích, kde loví především pěvce. Při tazích občas napadá i migrující ptáky, například vlaštovky; za těmi se nad otevřenými prostory vrhá ze strany. Samice krahujců amerických jsou větší, než samci, a občas útočí i na větší ptáky, jakými jsou drozdi američtí. Mezi samci a samicemi tohoto dravce tak zřídkakdy dochází ke konfliktům o potravu; menší samci loví menší ptáky, než které loví dospělé samice. Vzácně se na jídelníčku tohoto dravce objevují i netopýři, ropuchy, hadi nebo létající hmyz (například vážky). Hnízda si krahujci američtí staví buď ve větvích jehličnanu nebo v hustém listnatém porostu; stavba je v podstatě plochá, je vytvořena z klacíků a menších větviček, jako výstelku ptáci používají kůru nebo peří. Jedna snůška sestává ze 3 až 8 vajec, průměrně vážících 19 gramů, inkubační doba trvá 30 dnů, a dalších 16 až 23 dnů zabere, než jsou mláďata vyvedena. Většinou se o ně stará samice; samec spíše chrání teritorium, ale také občas pro mláďata chytá potravu. Jedním z nepřátel krahujce obecného je sokol stěhovavý; je známo, že sokoli tyto dravce loví. Dnes je krahujec americký na Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody veden jako málo dotčený druh, ne vždy se mu však tolik dařilo. V 60. a 70. letech byl zaznamenán velký úbytek jeho počtů, a to kvůli využití DDT a dalších pesticidů. Na závěr ještě doplním, že v roce 2021 byla provedena studie, podle níž by tři ze čtyř poddruhů krahujce obecného mohly být samostatnými druhy. Pokud se časem ukáže, že tomu tak skutečně je, mohl by být Accipiter striatus považován za hispaniolského endemita.
Zdroj obrázku:
Zdroje informací:
Ptáci (Birds of the World) od Colina Harrisona a Alana Greensmithe; v ČR vydala Euroedia Group, k. s. - Knižní klub v roce 2006
Žádné komentáře:
Okomentovat