Závisí to, zda se můžeme rychleji nakazit některým virovým onemocněním, na množství určitých hormonů v našich tělech? Během covidové pandemie, od února 2020 do října 2021, zemřelo ve Spojených státech amerických minimálně o 65 000 více mužů, než žen (konkrétně kvůli onemocnění způsobenému virem SARS-CoV-2 v zemi zemřelo 362 187 mužů a 296 567 žen). Ví se, že cis ženy mají obvykle v době infekce v tělech více interferonů typu I, což jsou antivirové signální proteiny ze skupiny cytokinů, které jsou sekretovány mj. lymfocyty, makrofágy, osteoblasty či fibroblasty. Vyšší produkce interferonů typu I paradoxně u cis žen znamená také to, že mohou být onemocněním Covid-19 nakaženy častěji, než cis muži, a to proto, že přeaktivování těchto cytokinů je spojeno s autoimunními nemocemi, kterým se Covid-19 podobá. Podle článku Julia Silvy z Yale School of Medicine a jeho kolegů, který byl publikován letos v březnu v odborném časopise medRxiv, jsou zřejmě odlišnosti imunologických procesů v tělech cis mužů a cis žen spojeny s rozdíly v imuno-endokrinní (v podstatě tedy hormonální) dysregulaci té či oné patologie (například virového onemocnění).
Projeví se rozdíly v četnosti infikace viry také u transgender lidí, kteří prošli nebo procházejí afirmativní péčí? Nový článek Saimy Sidik, který dnes vyšel na webu prestižního vědeckého časopisu Nature, shrnuje výzkum, jenž poukazuje na skutečnou změnu imunitního systému trans mužů, jež úspěšně prošli procesem afirmativní péče. Jedním z autorů studie je Mats Holmberg, endokrinolog z Karolinska Institutet ve Stockholmu, pracující v Centru andrologie, sexuálního lékařství a trans lékařství v nemocnici Karolinska universitetssjukhuset. Podle něj je nová studie - jedna z největších věnovaných vztahu maskulinizující hormonální terapie (při níž jsou tělu dodávány mužské hormony) a imunitního systému - důležitá z jednoho hlavního důvodu: poskytuje informace sloužící k zlepšení afirmativní péče (a jak sám uvedl, lékaři chtějí, aby afirmativní péče byla samozřejmě bezpečná). Holmberg se svými kolegy získal krevní vzorky 23 trans mužů ve třech konkrétních obdobích; jeden vzorek v době před započetím maskulinizující hormonální terapie, druhý tři měsíce po jejím započetí a třetí pak rok po jejím začátku. Během této doby se imunitní systém trans mužů podstupujících péči postupně měnil. V jejich tělech začalo ubývat interferonů typu I, se kterými jsme se seznámili v odstavci výše, a jejichž vyšší množství je typické pro ženy. Naopak jim přibývalo cytokinu známého jako kachektin (nebo TNF-α), jenž je spojen s růstem svalů. Velice zajímavým zjištěním studie je, že když se v průběhu afirmativní péče u trans mužů snižuje množství estrogenu a zvyšuje množství testosteronu, prochází jejich imunitní systém jakýmsi balančním bodem. Budoucí výzkumy mohou podle německého imunologa Marcuse Altfelda poukázat na to, zda množství kachektinu přímo ovlivňuje množství interferonů typu I, nebo zda je odlišné zastoupení těchto dvou cytokinů v těle nepřímo ovlivněno množstvím testosteronu.
Interferon typu I. Obrázek z Wikimedia Commons
Sidik ve svém článku na webu Nature upozorňuje na to, že trans muži se nemusí příliš obávat zvýšeného rizika virových infekcí na základě toho, že v jejich tělech se během maskulinizující hormonální terapie snížilo zastoupení interferonů typu I. Holmberg se obává spíše toho, že feminizující hormonální terapie, kterou mohou podstoupit trans ženy, může vést ke zvýšení rizika autoimunitních onemocnění. Jak již bylo uvedeno výše, cílem lékařů pomáhajících transgender osobám dosáhnout požadovaného těla je samozřejmě učinit proces co nejbezpečnějším, a jak maskulinizující, tak feminizující hormonální terapie pomohly obrovskému množství lidí. Pokud by tedy některý neomalenec tvrdil, že feminizující hormonální terapie je příliš nebezpečná, měl by si toho o ní mnoho nastudovat z odborné lékařské literatury. Terapie zvyšující množství estrogenu v těle nebyla předmětem studie Holmberga a jeho kolegů. Altfeld své pacientky nicméně upozorňuje na to, že zvýšení množství estrogenu v těle může být s rizikem vzniku autoimunitních onemocnění spojeno. Sám ví, že trans komunita si je těchto rizik velmi dobře vědoma.
Je skvělé, že se toho nyní díky této studii ví více o měnící se hladině interferonů typu I a kachektinu u trans mužů procházejících afirmativní péčí. Čím více toho svět medicíny zjistí, tím efektivnější může maskulinizující hormonální terapie být, což má pak lepší dopad na trans muže, kteří se odhodlali ji podstoupit. Na konci procesu je hladina testosteronu u trans mužů stejná, jako u cis mužů. A imunitní systém se u trans mužů v procesu terapie skutečně změní. Další výzkumy jistě prozradí více, a pomohou afirmativní péči ještě zlepšit.
Zdroje informací pro tento článek:
Gender-affirming hormone therapy (Wikipedia)
Interferon type I (Wikipedia)
1 komentář:
Opravdu moc zajímavé.
Okomentovat