Týden povědomí o bisexualitě 2024!

S 16. zářím 2024 začíná letošní Týden bisexuálního povědomí (Bisexual Awareness Week)! Jedná se o oslavu bisexuality, a nastává již od roku 2014, vždy ve dnech 16. až 23. září, přičemž celá kampaň je zakončena Dnem oslavy bisexuality (Celebrate Bisexuality Day), který se slaví už od roku 1999. Je skvělé, že tyto kampaně existují a že pomáhají šířit osvětu o životech a zkušenostech bisexuálních lidí. Podle průzkumu učiněného výzkumnou institucí Pew Research Center v roce 2013 tvoří bisexuálové asi 40 % LGBTQIA+ komunity. Není pochyb, že je třeba o diverzitě sexuálních orientací a o bisexualitě konkrétně hovořit; naši bi přátelé se často setkávají s negativními reakcemi ze stran nevzdělaných či nesnášenlivých, a cílem nás všech by samozřejmě mělo být vytvářet svět, který akceptuje všechny lidi, a ve kterém všichni lidé mohou oslavovat svou identitu a cítit se mezi ostatními bezpečně. Blogorgonopsid a jeho esíčkový autor tedy samozřejmě BiWeek podporují!

Biceratops - ceratopsiáni byli též nepochybně bisexuálové. S bisexualitou se setkáváme napříč celou živočišnou říší! Obrázek z webu Best Tree Store

Bisexualita je sexuální přitažlivostí k mužům i ženám nebo též k osobám stejného či jiného genderu. Může zahrnovat i sexuální atrakci k osobám bez závislosti na jejich genderu (tomu se říká pansexualita). V minulosti se pojem "bisexuální" užíval v botanice pro popis rostlin nesoucích samčí i samičí reprodukční orgány, v roce 1892 byl pak poprvé užit v angličtině neurologem a psychiatrem Charlesem Gilbertem Chaddockem v jeho překladu pochybné knihy Psychopathia Sexualis stejně pochybného německého psychiatra Richarda von Krafft-Ebinga. Tito bláhoví pánové učinili žel více pro potírání přirozenosti sexuální diverzity lidského druhu než pro započetí otevřené debaty o ní. Krafft-Ebing byl sexuální puritán, který považoval jakýkoliv pohlavní styk s jiným než reprodukčním účelem za jaksi špatný, a dnes se jeho škodlivé úvahy mohou hodit maximálně tak smrdutým incelům brečícím, že "poslední Star Wars jsou moc woke". Předsudečným psychiatrům 19. a 20. století se v současnosti můžeme zasmát, tak jako se můžeme zasmát vědeckým rasistům a vědeckým sexistům oněch časů. 

Bisexuálové se bohužel dodnes setkávají s diskriminací. Útlak bi lidí se nazývá bifobie. Jedná se o nenávistné postoje vůči bisexuálním lidem, zahrnující negativní stereotypy (například že "bisexuálové jsou lživí či promiskuinní"; pochopitelně na promiskuitě není nic špatného!) nebo vymazávání skupiny (tzv. bisexual erasure) prostřednictvím falešných narativů (například že "bisexualita je jenom experimentování"). Bohužel se stále i v dnešním světě setkáme s nenávistnými jedinci, kteří odmítají existenci bisexuality, a dělí lidi jen na "heterosexuály a homosexuály", což je naprosto mylné, nevědecké a ignorantské. Stigmatizace a diskriminace zvyšuje u bisexuálů riziko deprese, menšinový stres nebo též snížené sebevědomí, přičemž ze všech těchto záležitostí je vinno bifobní a heterosexistní prostředí, v němž se naši přátelé nacházejí. V nejhorších případech může bifobie vyústit v předsudečné násilí na bi lidech - sbití, znásilnění či vraždu. Podle průzkumu již zmíněného Pew Research Center mají bisexuálové v USA vyšší pravděpodobnost výdělků nižších než 30 000 dolarů za rok (tj. méně než 678 600 českých korun) nebo nižší pravděpodobnost, že budou vyoutovaní některému ze svých blízkých. Ví se také, že bisexuálové jsou častěji oběťmi domácího násilí ze strany intimního partnera. Jen cynik (a naprosto nesoucitné zvíře) by nemohl být z těchto skutečností zarmoucen. Bifobie je reálná, a má negativní vliv na všechny, i na lidi, kteří nejsou bisexuály. Vytváří totiž napětí ve společnosti tím, že stigmatizuje debatu o bisesexualitě, a naše bi přátele staví do pozice možných obětí. Je na čase s bifobií skoncovat.

Jenže to se lehce řekne. Odstranit útlak není lehké, když jej reprodukují média vlastněná bifobními a jinak queerfobními boháči nebo když jej reprodukují církve a jejich pokrytečtí představitelé. Jak je možné, že někdy v minulosti bylo něco tak přirozeného, jako bisexualita, identifikováno jako nenormální? Na vině je standardizace heterosexuality - heteronormativita a heterosexismus. Křesťanská morálka, středověká anti-intelektuálnost, špatný vzdělávací systém, a v neposlední řadě potřeba politicky, nábožensky a ekonomicky mocných činit z určitých menšin ve společnosti jakési "nepřátele" (když jsou to oni, mocichtiví, kdo skutečně lidské společnosti ubližuje) měly a mají za následek potlačování debaty o sexuální diverzitě našeho druhu, a jsou vinny z pokroucení znalosti této diverzity u obrovského množství lidí. Není to problém jen historický. Vzpomeňme na to, že v Putinově fašistickém Rusku je nelegální identifikovat se jako bisexuál; Ruský Nejvyšší soud loni označil LGBTQIA+ za "extremistickou organizaci". Je to otřesné. Kolik životů je takovou rétorikou a anti-LGBT zákony zruinováno. Kolik lidí kvůli nim trpí, je zavíráno do věznic, bito a znásilňováno jen proto, že jsou sami sebou. Toto je realita světa, v němž žijeme. A je třeba ho změnit.

Bisexuální vlajka. Fotografie z webu Parade

Problémem je také vymazávání bisexuality z médií. Reprezentace je důležitá, a v posledních desetiletích jsme se v populární fikci setkali s postavami, jež se otevřeně identifikují jako bisexuálové (plánuji na toto téma v rámci Týdne povědomí o bisexualitě 2024 napsat samostatný článek). Spojenci nenávisti, pochybná "anti-woke" batolata, se bohužel štvou kvůli jakémukoliv pokusu o reprezentaci, div jim vztekem plena nezhnědne. Vzpomínám si, že jeden bývalý paleobloger kdysi napsal komentář na jistý web, že se "směje" bi reprezentaci v seriálu Zaklínač (The Witcher). Alespoň dnes vím, že nestojí se s tímto ubožákem, neschopným obout se takříkajíc do cizích bot, vůbec bavit. Ignorantský až zlovolný přístup k bisexuálním lidem, a to i v médiích, jen podporuje bifobní útlak, který vede k ubližování lidem. Představte si, jaký ten člověk asi musí uvnitř být, když mu vadí otevřeně bisexuální postava. Doba, kdy seriály, filmy, knihy a komiksy zobrazovaly jen bílé heterosexuální muže, je ta tam. Je třeba napravit historické nerovnosti, a zvýšení vizibility bi lidí tomu může napomoci. Jaskier v Zaklínačovi je prvním krůčkem. Reprezentace bi lidí je však stále malá, a je třeba, aby vzrostla. Sexuální diverzita našeho druhu je ohromná, a všichni ti purističtí heterosexisté, jež jí oponují, by se měli zamyslet, nakolik se svými názory blíží k eugenice. Začíná to tak, že se jeden pochybný týpeček "směje" bisexuální reprezentaci ve streamovacím seriálu; jeho přístup však může vyúsťovat v útlak queer spolužáků nebo spolupracovníků, v urážlivá slova, a kdo ví, v co horšího. 

S bisexuálním a homosexuálním chováním se vědečtí odborníci setkali již u více než 1500 žijících druhů živočichů. Nejedná se o chování nikterak odlišné či méněcenné, než chování heterosexuální či asexuální. Samci se párují se samci a samice se samicemi běžně u sociálních druhů, ale sem tam i u druhů samotářských (příkladem jsou orangutani). Během BiWeeku, ale i neustále mimo tuto týdenní oslavu bisexuality, bychom si měli uvědomovat, že všechny sexuální orientace jsou validní a mají své místo v našem rozmanitém světě. Bisexualita je přirozenou součástí lidského bytí, stejně jako asexualita, homosexualita a heterosexualita. Umožňují nám je pochopit i queer teorie a vědecký, interdisciplinární obor queer studia. 

Všem návštěvníkům svého blogu přeji hezký Týden povědomí o bisexualitě, a doufám, že pokud jste tak neučinili dříve, započnete třeba právě při něm svůj vlastní průzkum světa bisexuality a všeho s ní spojeného. Začít můžete třeba na webu LGBTQIA+ Wiki. Věnujme pozornost útlaku bi lidí, kombatujme vymazávání bisexuality, hovořme o lidské diverzitě a snažme se o to, aby se co nejvíce lidem dobře dařilo a aby mohli být sami sebou, aniž by se museli bát nadávek, pochybů či předsudečného násilí. 💖💜💙