Další týden je za námi! V sobotu jsem vás upozornil na nově popsaného vakovlka druhu Ngamalacinus nigelmarveni, v neděli jsme se seznámili s genusaurem, v dalších dnech jsem napsal úvodní článek do Týdne povědomí o bisexualitě, příspěvek o sedmi dobře známých bisexuálních postavách z populární fikce, o několika významných queer zoologických knihách, a včera jsem dokončil projekt 6 vybraných druhů ceratosaurů popisem toho nejznámějšího z nich. Nyní je na čase prezentovat vám další Obrázek týdne. Před několika dny jsem zavítal na účet paleoartisty vystupujícího pod přezdívkou ABelov2014 na DeviantArtu (přinejmenším jednou jsem již jeho dílem do rubriky přispěl), a velmi mne zaujala tato malba. Nemohl jsem si pomoci, musela být zkrátka do obrázkové rubriky vložena.
Popisek k obrázku: Skupina největších ryb všech dob, patřících k druhu Leedsichthys problematicus, se potýká se smrtícím nebezpečím ze strany dvojice dravých pliosaurů druhu Liopleurodon ferox. Při svém putování po oceánu se tito rybí giganti čas od času objeví v hledáčku jeho vrcholných predátorů, a jen málokterý oceánský predátor se vyrovná liopleurodonovi. Nepříliš hluboko pod mořskou hladinou samozřejmě leedsichthysové nejsou neviditelní. Zápach rybiny k nim nepřilákal jen liopleurodony, ale také mořské krokodýly druhu Metriorhynchus brevirostris, dosahující třímetrové délky, a dva metry dlouhé žraloky druhu Hybodus reticulatus. Je možné, že jedna z trojice obrovských ryb je nemocná či stará, snad je to dokonce Leedsichthys v popředí. Metriorhynchové a hybodové z ní mohou zaživa trhat malé kusy masa, například v oblasti napojení ploutví ke zbytku jejího těla. Liopleurodoni si však nepřipluli jen ždibnout - chtějí celý úlovek. Začíná pomalé pronásledování, které může trvat až desítky hodin. Černobílá monstra budou rybu stresovat svou přítomností, a až nebude schopna udržet tempo se svými zdravějšími či mladšími druhy, vrhnou se na ni, a během krátkého časového období ukončí její život. Až se setmí, nastanou v jurském oceánu pravé hody. Leedsichthysové dorůstali délky až 16,5 metru, a byli to planktivorové, podobně jako jim nepříbuzní žraloci velicí (Cetorhinus maximus). V současnosti je největším zástupcem nepřirozené skupiny ryb měsíčník svítivý (Mola mola), dosahující délky 2,5 metru a hmotnosti 1 tuny. Je ohromující, že na konci jury však existovaly ryby takové velikosti, jaké dnes dorůstají největší z kytovců a žraloků. Co se týče liopleurodona, nebyl to takový obr; měřil 4 až 8 metrů na délku. Skupinka těchto predátorů si však mohla na leedsichthyse dovolit. Scéna se odehrává před 155 miliony let, v pozdní juře, na území pozdější Anglie.
Asi před dvěma měsíci až před měsícem a půl jsem se po velice dlouhé době vrátil k trilogii Monstra pravěkých oceánů (Sea Monsters), kterou samozřejmě provázel náš oblíbený přírodovědec, po němž byl nyní pojmenován ten nový třetihorní vakovlk. Rewatch tohoto cyklu byl výtečným zážitkem. ABelovova malba je samozřejmě adaptací jurského segmentu z poslední epizody. Tak co, evokuje i ve vás ty známé WWD feels?
Co pro vás chystám pro příští dny či týdny? Zaprvé jsou to další fotografické články o vídeňském přírodovědném muzeu, do kterého jsem nedávno již potřetí v životě zavítal. Také už pracuji na zářijových dokumentárních novinkách, kterých bude zase opravdu nemálo. Ty ale očekávejte až příští víkend, těsně před skončením tohoto měsíce.
Užijte si následující dny, vždyť do skončení léta a oficiálního začátku chladivého podzimu zbývá už jen doslova pár dnů!
Žádné komentáře:
Okomentovat