Stagonolepis

Stagonolepis byl archosaurus blízce příbuzný i podobný Desmatosuchovi. Něčím se však od něj zásadně odlišoval: na rozdíl od Desmatosucha neměl ramenní trny a jeho tělo bylo poloviční velikosti. Zatímco plně vzrostlý Desmatosuchus dosahoval délky 5ti metrů, jeho menší příbuzný Stagonolepis pouze 2,5 metru. S váhou 200 kilogramů byl pak Stagonolepis asi o sto kilogramů lehčí. Jinak byl však podobně obrněný, jako jeho známější příbuzný. Kostěnný pancíř, připomínající osteodermy krokodýlů, byl tvořen pravoúhlými deskami. Po stranách těla se pak táhla řada velmi krátkých trnů. Břicho měl ale nechráněné, takže pokud ho nějaký velký masožravec obrátil na záda, neměl Stagonolepis šanci. Navíc je nepravděpodobné, že by příliš rychle utíkal, jednak kvůli těžkému brnění, a dále také kvůli tomu, že končetiny měl postaveny do stran a tak mohl případně rychleji kráčet jen po krátkou dobu. Žil před 235 až 223 miliony let v období Triasu, kdy dinosauři ještě nedorůstali takových velikostí, aby Stagonolepise skolili. Zato však planetě vládli velcí masožravci z jejich příbuzenstva, dokonce byli i Stagonolepisovi příbuzní. Mezi ně patřil i Postosuchus a jemu podobná, krutá zvířata. Stagonolepis byl mírumilovný býložavec, spásal kapradiny, mechy a mechorosty a trhal je kolíkovitými zuby v zadní části čelistí. Tím se též odlišoval od Desmatosucha, protože ten měl tlamu bezzubou. Stagonolepis žil v době, kdy byly kontinenty spojeny v Pangaeu, takže mohl být rozšířenější, než si myslíme. Jeho zkameněliny se ale nalezly pouze ve Velké Británii a Jižní Americe. Stagonolepise popsal Casamisquela roku 1960 jako zástupce čeledi Stagonolepidae, kam byl později zařazen i severoamerický Desmatosuchus, známý vědě už o čtyřicet let dříve. Obě zvířata žila ve stejné době, takže se mohla potkat, právě díky tomu, že pevniny byly tehdy spojeny...

O Stagonolepisovi se dočtete v knize "Dinosauři a život v pravěku" od Hazel Richardson (česká verze je z edice Příroda v kostce).

Příště další živočich z doby dinosaurů, Phedorema!