První Správce dinosauřího parku v měsíci září... Jak víte, rozhodlo se o otevření parku veřejnosti, ale do té doby musí naši přátelé park dostatečně upravit tak, aby byl bezpečný.
Plno belemnitů
Mnohdy se mluví o problémech spojených s chovem velkých zvířat. V našem případě jsou to dinosauři a velcí savci. Ale tvorové, jejichž přítomnost a počty musíme v parku neustále kontrolovat, jsou také ti bezobratlí. Některé z nich považujeme za takovou samozřejmost zdejších akvárií, že se musíme přemáhat, abychom si jich vůbec všimli. Belemniti patří k zvířatům, které jsme v srpnu 2014 zachránili před zničující ropnou skvrnou, která zaneřádila zdejší vody. Od té doby se jim u nás daří. V jejich akváriu se pochopitelně nachází slaná voda, přinášená z moře, a s ní se tedy do akvária dostává i potrava. Plantkon i všichni další malí živočichové tvoří nedílnou součást jídelníčku belemnitů. Přitom počet těchto živočichů se za poslední roky oproti začátku zčyřnásobil. Nádrž je sice velká, ale s příchodem následující generace by v ní už mohlo být trochu těsno. Polovinu belemnitů jsme tedy přemístili do nové nádrže, která byla přivezena v úterý. V akváriu byl sice chvíli hluk kvůli broušení, vrtání a dalším, řekněme, stavebním povinnostem, ale Plesiosaurus i Cryptoclidové nevypadali znepokojeni. Pak už jen zbývalo zalít nádrž slanou vodou, což také nějakou dobu trvalo. A tak se včera, tedy ve čtvrtek, někteří belemniti ocitli v novém domově. Jsou to úžasní tvorové, kterým se v parku daří více, než jakékoliv jiné skupině zvířat. Ani amoniti svými počty zdaleka nedosahují počtů belemnitů. S touto zprávou je spojena ještě jedna novinka: do parku přijede zase nějaký učený chlápek (zjevně nějaký paleontolog studující bezobratlé) a bude belemnity zkoumat. Vypadá to slibně. I když mám v parku práce nad hlavu, tato zpráva mě potěšila. Konečně někdo zabaví toho otravného Olivera, který na mě zase kuje nejrůznější plány...
Zrovna včera mi Oliver poslal zprávu, kterou mě přímo urazil. Napsal mi totiž, že na dovolenou pojedu do Erythrosuchova výběhu a budu si každý den čistit obličej jeho zuby! Kde on na to pořád chodí? Tentokrát mě to nenaštvalo, jen jsem se při té představě zděsil. To chce jako Oliver říci, že mě Erythrosuchus zabije? Ale ne, já nechci!!! Nechci být Erythrosuchem zabit!!! Skoro mě to rozbrečelo... Možná proto se mě Oliver u večeře ptal, proč vypadám tak zklesle. Chtěl jsem mu to vrátit a udělat si z něj legraci, ale najednou bylo zase všechno jinak. Do naší "luxusní restaurace" vběhl udýchaný Charles. "Právě mi volali, že nějaká nejmenovaná společnost odchytila Pteranodona a letí s ním do parku, aby nám ho předali!!!" křičel, sotva dech popadal. Pak se posadil. Utíkal přímo z letiště, kde mu zprávu ohlásili. Všichni jsme tam utíkali. Už z pohledu pilotů neznámého letounu jsme však nevypadali jako uvítací výbor. "Tady je Soukromá společnost na odchyt nejnebezpečnější světové zvěře," představili se nám. Kde se všechny ty společnosti berou? Jako by vznikaly kvůli dinosaurům a dalším zvířatům z Isle of Die, kteří se každou chvíli dostávají z ostrova a někde působí problémy. Charles to s jejich vedoucím chvíli vyjednával a vmotal se do toho i Oliver. Dohodli se nakonec, že si Pteranodona necháme. Ještě té společnosti poděkovali. Takový hloupý nápad! To musí přijet nějací karnevaloví šašci a předat nám zvíře, které prý odchytili na pobřeží Tongy? Řeknu Vám, ani trochu se mi to nelíbí...
Zvláštní případ, nemyslíte? Když byl ten Pteranodon odchycen, asi byl nebezpečný... Jak se bude chovat v parku?!
Krásné pokračování :3
OdpovědětVymazatMyslím, že to byl rozhodně dobrý nápad polovinu belemnitů přemístit =)
OdpovědětVymazat