Nově o Akantosteze

Jednou ze žhavých novinek v paleontologii je zjištění týkající se jednoho legendárního pravěkého obojživelníka... Za informace vděčím European Synchotron Radiation Facility...

V období Devonu žilo několik prvních obojživelníků, čtvernožců nebo-li tetrapodů, kteří byli prvními obratlovci, jež kdy žili zčásti na suché zemi. Známe Ichtyostegu, rybovitého Tiktaalika a několik dalších, mezi nimi i Acanthostegu. Tento obojživelník byl objeven roku 1987 v Grónsku, v horninách starých 360 milionů let. V té době vypadalo Grónsko jinak než dnes: nebyl tam žádný led, spíše teplé vody, mnohdy mělčinaté a přeplněné drobnými rybkami a vodními bezobratlými. Acanthostega patřila mezi větší živočichy a tak mohla být spíše ve vrchní části potravního řetězce... Mezinárodní tým vědců složený z odborníků z Francie, Švédska a Anglie nyní odhalil pozoruhodný fakt o životě akantostegy. Díky výkonnému rentgenu prohlédl perfektně zachované přední končetiny různých jedinců Acanthostegy. Všichni byli nalezeni na stejném místě a zahynuli ve stejném čase, když se před 360 miliony let rozvodnil obrovský tok podobný dnešním velkým africkým řekám, a pohřbil jejich nehybná těla v usazeninách. Rentgenem se ukázalo, že mikroskopické struktury v kostech jsou neuvěřitelně dobře zachovány a že z nich lze vyčíst, kolik bylo akantostegám let, když zemřely. Dalo se tak usoudit z růstových kruhů, které v kostech vznikaly podobně jako letokruhy u stromů. Podle toho paleontologové zjistili, že zvířata byla vesměs asi 6 let stará a ještě nebyla dospělá. Rostla totiž poměrně rychle, pokud by už dohásla dospělosti, růstové kruhy by začaly měnit svou strukturu a tak by se dalo odhadnout, že se růst zpomalil. Paleontology pak zaujala další věc. Po celou dobu růstu měly Acanthostegy přední končetiny spíše chrupavčité, kolem kostí nebyl dostatek svalů na to, aby je po delší dobu unesl mimo vodu. Nyní je otázkou, zda se mohly přední končetiny osifikovat, zkostnatět, v dospělosti. Mláďata ale nebyla schopná pohybu po souši, alespoň tak vědci soudí z jejich slabých končetin. Takže mláďata byla vodní a všichni jedinci, které známe, ještě nedorostli plné velikosti. Ale co dospělci? Jak výzkum ukázal, z této skupiny akantosteg neznáme ani jednoho dospělce. Je to škoda, protože nyní nevíme, zda akantostegy žily v dospělosti na souši (někteří možná řeknou, že ne, jiní zase, že ano). Bude tedy třeba najít další fosilie tohoto rodu devonského obojživelníka, aby mohly být učiněny další závěry... Ačkoliv nové nálezy mírně usekly naši znalost Acanthostegy, zase přidaly nová fakta a nyní víme to podstatné o životě mláďat akantosteg. Možná, že dokonce žily ve školkách, sdružovaly se do malých skupinek bez ochrany dospělých. Teď je na další generaci paleontologů, aby se vydala do Grónska a zjistila ještě více.

Zítra napíšu o dalším objevu!